(1) Částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana stanovená zvláštním právním předpisem1) (dále jen „částka na osobní potřeby“) se pro účely sociální potřebnosti u osob, jejichž zdravotní stav podle doporučení příslušného odborného lékaře vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování, zvyšuje měsíčně:
| a) u diety nízkobílkovinné | o 850 Kč, |
| b) u diety při dialýze | o 850 Kč, |
| c) u diety pankreatické | o 900 Kč, |
| d) u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii | o 900 Kč, |
| e) u diety diabetické | o 1 000 Kč, |
| f) u diety při onemocnění fenylketonurií | o 2 000 Kč, |
| g) u diety při onemocnění celiakií | o 2 400 Kč. |
(2) Ve specifických případech zvýšených nákladů na dietní stravování z důvodů diety redukční u těžkých vad pohybového ústrojí, kardiovaskulárních onemocnění nebo těžké otylosti (zpravidla po dobu jednoho roku), diety jaterní, diety výživné u stavů po resekci podstatných části tenkého nebo tlustého střeva, stavů po resekci žaludku, po dobu akutní léčby onkologických onemocnění nebo malnutricí jakékoli etiologie, diety žlučníkové při prokázaných anatomických změnách a při značných funkčních poruchách se zvyšuje částka na osobní potřeby o částku odpovídající typu diety uvedené v odstavci 1 písm. a) až e), se kterou je taková dieta podle vyjádření odborného lékaře z hlediska typu onemocnění srovnatelná.
(3) Pokud zdravotní stav občana vyžaduje více typů dietního stravování, zvyšuje se částka na osobní potřeby pouze jednou, a to o částku odpovídající té z diet předepsaných posuzovanému občanovi, která je nejvyšší.