PODROBNOSTI ORGANIZAČNÍHO ZABEZPEČENÍ UMÍSŤOVÁNÍ A POBYTU DĚTÍ – CIZINCŮ

(1) Zařízení pro děti – cizince se zřizuje s počtem nejméně tří a nejvíce šesti rodinných nebo výchovných skupin, z toho nejméně jedna skupina se zřizuje za účelem diagnostického vyšetření dětí – cizinců.

(2) Rodinná nebo výchovná skupina se může sestavit s přihlédnutím k věku a pohlaví dětí – cizinců a k jejich specifickým náboženským a sociálně a kulturně historickým zvyklostem.

(1) Zařízení zřízené podle § 13 plní úkoly diagnostické, výchovně vzdělávací, terapeutické a sociální.

(2) V rámci diagnostických úkolů se zjišťuje úroveň dosažených znalostí, dovedností a schopností dítěte – cizince, dále míra jeho znalostí českého jazyka a míra sociálně kulturních, náboženských a sociálně právních potřeb.

(3) V rámci výchovně vzdělávacích úkolů se dětem – cizincům zajišťuje předškolní výchova, základní vzdělávání nebo střední vzdělávání, a to podle míry jejich rozumových a jazykových schopností. Výuku směřující k prohloubení znalostí českého jazyka zajišťuje vždy zařízení pro děti – cizince.

(4) V rámci terapeutických úkolů se provádějí individuální konzultace zaměřené na zklidnění dítěte, odbourávání úzkosti a traumat, posilování pocitu jistoty a bezpečí, které směřují k sebeuvědomění dítěte – cizince a rozvoji jeho osobnosti. Terapeutickými postupy se usiluje o adaptaci na systém výchovné péče v zařízení, k vytváření vztahů k ostatním dětem v rámci zařízení i mimo ně. Dítě – cizinec je postupně připravováno na poznání osobních perspektiv po ukončení pobytu v zařízení, podle potřeb i na následný samostatný život v zemi původu, popřípadě v jiné zemi.

(5) Při plnění sociálních úkolů jsou v rámci možností akceptovány kulturně historické a náboženské zvyklosti, například v ubytování, stravování, oblékání.

(6) Podle individuální potřeby jsou pro děti – cizince smluvně realizovány tlumočnické služby.