k nařízení vlády č. 368/2003 Sb.
Způsob a metody zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek
Měření, výpočet a expertní odhad
Uživatel registrované látky zjišťuje emise a přenosy využitím metod zjišťování subsidiárně v tomto pořadí:
Měření (M)
Měřením (M) se rozumí zjištění hodnoty emisí a přenosů přímým monitorováním emisního procesu. Monitorování je možno provádět následujícími způsoby:
Musí být zaznamenána doba trvání emise. Bodová měření jakéhokoli parametru emisí musí být dostatečně reprezentativní pro roční objem emisí této látky. Případně je třeba ke zjištění celkových ročních emisí látky doplnit měření použitím jiných metod zjišťování emisí (například výpočtu a expertního odhadu).
Výpočet (C)
Výpočtem (C) se rozumí zjištění hodnoty emisí a přenosů pomocí výpočtu na základě konkrétních údajů. Výpočet je nutno provádět na základě hmotnostní bilance nebo s využitím emisních faktorů platných pro zařízení. Musí být započítán jakýkoli vznik nebo zánik látky v rámci hmotnostní bilance.
Při provádění výpočtu hmotnostní bilance je třeba definovat období, pro které je výpočet prováděn tak, aby byly zohledněny doby přerušení procesů a jejich změny. Výpočet hmotnostní bilance je možno provádět pro jeden rok nebo pro definované období, přičemž výsledky pro toto období jsou přepočteny k získání údajů o ročních emisích a přenosech.
Pro konkrétní látky v jednotlivých procesech je možno použít jednoduchý výpočet hmotnostní bilance.
V rámci hmotnostní bilance se zjišťují roční emise a přenosy, a to v maximálně možné míře na základě celkových ročních dat. Pokud jsou pro účely výpočtu hmotnostní bilance shromažďovány údaje za období méně než jednoho roku, musí uživatel registrované látky zajistit, aby interpolované roční hodnoty odpovídaly provozu zařízení, technické nebo technologické jednotky v rámci tohoto období.
V maximální míře je nutno použít emisní faktory zjištěné při monitorování stejných či podobných zařízení, technických a technologických jednotek, technologií nebo úniků.
Expertní odhad (E)
Expertním odhadem (E) se rozumí zjištění hodnoty emisí a přenosů na základě obecnějších údajů získaných ze stejných či podobných zařízení, technických a technologických jednotek nebo technologií. Tato metoda zjišťování využívá emisní faktory nebo referenční emisní faktory.
Emisními faktory se rozumí průměrné hodnoty, které popisují množství vypuštěné chemické látky jako funkci konkrétního procesu nebo metody použití určitého vybavení. Mohou být vyjádřeny jako poměr chemické látky na vstupu k množství chemické látky procházející procesem.
Při výpočtech musí být použity odpovídající údaje; kvalita různých údajů o emisních faktorech je variabilní. V některých případech se emisní faktory vypočítávají na základě měření prováděných za zkušebních podmínek pro řadu různých zařízení, zatímco jiné emisní faktory se určují na základě podrobných výsledků monitorování. Některé vycházejí pouze z průměrných úniků z podobných typů procesů; některé emisní faktory se týkají konkrétních objektů nebo procesů, zatímco jiné mohou představovat celostátní průměry. Kvalita emisních faktorů se liší v závislosti na použitelnosti a spolehlivosti výpočtů a původních měření.
Po určení vhodných emisních faktorů pro daný proces je nutno tyto faktory přizpůsobit pro tento proces.

a) kontinuálně,

a) měřením; nelze-li metodu měření zajistit,

b) jednorázově.

b) výpočtem; nelze-li metodu výpočtu zajistit,

c) expertním odhadem.