(2) Koňovití nesmějí pocházet z hospodářství, pro které byla vzhledem k výskytu nebo nebezpečí šíření nákazy, na kterou jsou koňovití vnímaví, nařízena mimořádná veterinární opatření, pokud

a) nebyla všechna vnímavá zvířata poražena nebo utracena a dosud neuplynula doba

2. šesti měsíců ode dne poražení nebo utracení nakažených zvířat, jde-li o vozhřivku nebo encefalomyelitidu koní,

1. šesti měsíců ode dne posledního skutečného nebo možného styku zvířat s nakaženým zvířetem, jde-li o hřebčí nákazu; v případě hřebců však tato doba trvá až do jejich kastrace,

3. šesti měsíců ode dne posledního zjištěného případu nákazy, jde-li o vezikulární stomatitidu,

6. kdy po odstranění nakažených koňovitých reagují zbývající zvířata negativně při dvou vyšetřeních testem dle Cogginse, provedených v intervalu tří měsíců, jde-li o infekční anémii koní,

4. jednoho měsíce ode dne posledního zjištěného případu nákazy, jde-li o vzteklinu,

5. patnácti dnů ode dne posledního zjištěného případu nákazy, jde-li o sněť slezinnou,

b) byla všechna zvířata vnímavá na příslušnou nákazu poražena nebo utracena a prostory, v nichž se tato zvířata zdržovala, byly dezinfikovány, a dosud neuplynula doba 30 dnů, v případě sněti slezinné 15 dnů, ode dne poražení nebo utracení zvířat a dezinfekce prostorů,

c) nepřišla podle prohlášení chovatele a poznatků úředního veterinárního lékaře v průběhu 15 dnů předcházejících klinické prohlídce (vyšetření) do styku s nakaženými koňovitými.