k vyhlášce č. 382/2003 Sb.
SCHVÁLENÍ PODNIKŮ
I.
Všeobecné podmínky pro schválení podniku
II.
Zařízení a provoz
III.
Program dozoru nákaz
Program dozoru musí, bez dotčení veterinárních opatření a § 77 a 78, přinejmenším zahrnovat dozor u uvedených infekcí a druhů.
IV.
Kritéria pro pozastavení nebo odebrání schválení podniku

(1) Podnik lze schválit pro obchodování, jestliže

a) odpovídá podmínkám zařízení a provozu tak, jak uvádí část II. této přílohy a § 26 písm. a) této vyhlášky,

b) uplatňuje a dodržuje program dozoru nákaz schválený krajskou veterinární správou při respektování požadavků části III. této přílohy,

c) umožňuje uskutečnění úkonů uvedených v písmenu d),

d) podřizuje se na úseku organizované veterinární kontroly dohledu krajské veterinární správy; tato veterinární kontrola zahrnuje zejména:

1. nejméně jednu inspekci ročně, uskutečněnou krajskou veterinární správou a doplněnou kontrolou uplatňování hygienických opatření a kontrolou provozu podniku v souladu s podmínkami uvedenými v části II. této přílohy,

2. zaznamenávat všechny informace nutné pro soustavnou kontrolu zdravotního statutu podniku krajskou veterinární správou,

e) chová pouze drůbež, jak je definována v § 2 písm. o) této vyhlášky.

(1) Schválení udělené podniku musí být pozastaveno:

a) pokud nejsou dále plněny podmínky stanovené v části II. této přílohy,

b) do ukončení potřebného vyšetřování nákazy:

1. v případě podezření na aviární influenzu ptáků nebo newcastleskou chorobu v podniku,

2. když podnik obdržel drůbež nebo násadová vejce z podniku podezřelého z aviární influenzy ptáků nebo newcastleské choroby nebo zamořeného aviární influenzou ptáků nebo newcastleskou chorobou,

3. když došlo ke kontaktu mezi podnikem a ohniskem aviární influenzy ptáků nebo newcastleské choroby, na základě kterého mohlo dojít k přenosu infekce,

c) až do vykonání nových vyšetření, pokud výsledky sledování provedeného v souladu s podmínkami stanovenými v částech II. a III. této přílohy pro nákazu Salmonella pullorum, Salmonella gallinarum, Salmonella arizonae, Mycoplasma gallisepticum nebo Mycoplasma meleagridis opravňují k podezření z nákazy,

d) až do vykonání příslušných opatření požadovaných úředním veterinárním lékařem, jestliže podnik neodpovídá požadavkům části I. odst. 1 písm. a), b) a c) této přílohy.

(2) Krajská veterinární správa přidělí každému podniku, který odpovídá podmínkám uvedeným v odstavci 1, veterinární schvalovací číslo podle zvláštního právního předpisu³).

(2) Schválení musí být odebráno:

a) v případě výskytu aviární influenzy ptáků nebo newcastleské choroby v podniku,

b) pokud druhé specifické vyšetření potvrdí přítomnost infekce Salmonella pullorum, Salmonella gallinarum, Salmonella arizonae, Mycoplasma gallisepticum nebo Mycoplasma meleagridis,

c) jestliže i po dalším upozornění krajské veterinární správy nebyla provedena opatření, aby podnik byl uveden do souladu s požadavky části I. odst. 1 písm. a), b) a c) této přílohy.

(3) Podmínky pro obnovení schválení:

a) pokud schválení bylo odebráno na základě výskytu aviární influenzy ptáků nebo newcastleské choroby, může být znovu uděleno 21 dnů po provedení sanitní porážky a závěrečné dezinfekce,

b) pokud schválení bylo odebráno v důsledku infekce vyvolané

1. Salmonella pullorum a gallinarum, nebo Salmonella arizonae, může být znovu uděleno poté, když byla v hospodářství po sanitním poražení zamořeného hejna a závěrečné dezinfekci, u které byla vhodnými vyšetřeními na suchých površích potvrzena účinnost, provedena dvě vyšetření s negativními výsledky, přičemž interval mezi jednotlivými vyšetřeními musí být minimálně 21 dnů,

2. Mycoplasma gallisepticum nebo Mycoplasma meleagridis, může být znovu uděleno buď poté, když byla u celého hejna provedena dvě vyšetření s negativními výsledky, přičemž interval mezi jednotlivými vyšetřeními musí být minimálně 60 dnů, nebo poté, když byla v chovu provedena dvě vyšetření a negativními výsledky v rozmezí nejméně 21 dnů, po sanitním poražení zamořeného hejna a po provedení dezinfekce.

A. Infekce Salmonella pullorum, Salmonella gallinarum a Salmonella arizonae

(1) Druhy, kterých se týká

a) Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum: kur domácí, krůty, perličky, křepelky, bažanti, koroptve a kachny; Salmonellou pullorum se rozumí Salmonella enterica poddruh enterica sérovar Gallinarum biochemická varianta (biovar) Pullorum a Salmonellou gallinarum se rozumí Salmonella enterica poddruh enterica sérovar Gallinarum biochemická varianta (biovar) Gallinarum.

b) Salmonella arizonae: krůty; Salmonellou arizonae se rozumí Salmonella enterica poddruh arizonae séroskupina K (O18) arizonae.

(2) Program dozoru nákazy

a) Ke stanovení, zda se nákaza vyskytuje, musí být použita sérologická a/nebo bakteriologická vyšetření, přičemž je třeba vést v patrnosti, že sérologické vyšetřování u ptáků jiných než je kur domácí může někde vést k nepřijatelnému podílu falešně pozitivních reakcí.

b) Vzorky k vyšetření musí být podle povahy případu odebrány z krve, embryí, která se nevylíhnou, zejména z embryí mrtvých ve skořápce, kuřat z druhého výběru, mekonia nebo mrtvých tkání, zejména z jater, sleziny, vaječníku, vejcovodu a ileocekálního přechodu, přičemž je třeba vést v patrnosti, že vzorky odebrané z okolního prostředí nejsou zpravidla spolehlivé pro zjištění Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum, ale jsou spolehlivé v případě Salmonella arizonae.

c) U vzorků výkalů/mekonia a střevních vzorků se musí používat přímé pomnožení v selenit-cystinovém bujonu. V případě vzorků, u nichž se předpokládá pouze minimální existence konkurenční flóry, lze použít neselektivní předběžné pomnožení následované selektivním pomnožením v sójovém bujonu podle Rappaporta a Vassiliadise nebo v Müller-Kauffmannově tetrathionát-novobiocinovém bujonu, přičemž je třeba vést v patrnosti, že pro diagnózu se hodí také přímé roztěry sterilně odebraných tkání na minimálně selektivní agar, jako např. MacConkeyův agar; Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum nerostou lehce v modifikovaném polotuhém médiu Rappaport-Vassiliadis (MSRV), které se používá pro sledování zoonotické Salmonella spp. v Evropské unii, ale MRSV je vhodné v případě Salmonella arizonae.

d) Pro stanovení počtu vzorků, které je třeba odebrat, se při odběru vzorků krve z hejna pro sérologické vyšetření na Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum nebo Salmonella arizonae musí brát v úvahu prevalence nákazy v příslušné zemi a její výskyt v podniku v minulosti. Vždy se odebere statisticky reprezentativní počet vzorků k sérologickým a/nebo bakteriologickým vyšetřením pro stanovení nákazy.

e) Hejno musí být kontrolováno v každém snáškovém období v okamžiku nejvhodnějším pro stanovení příslušné nákazy.

f) Vzorky k bakteriologickému vyšetření nesmí být odebírány z drůbeže a vajec, která byla v průběhu dvou nebo tří týdnů před vyšetřením ošetřena antimikrobiálními léčivými přípravky.

g) Detekční techniky musí být schopny odlišit sérologické odpovědi na nákazy Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum od sérologických odpovědí v důsledku použití očkovací látky Salmonella enteritidis tam, kde je tato očkovací látka použita, přičemž je třeba vést v patrnosti, že v současnosti neexistuje žádné vyšetření, které by odlišilo mezi odpověďmi na nákazu Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum a očkovací látku pro tento sérotyp. Taková očkovací látka nesmí být proto použita, jestliže se má použít sérologické sledování. Byla-li použita očkovací látka, musí být použito bakteriologické vyšetření, ale použitá metoda ověření musí být schopna odlišit živé očkovací kmeny od terénních kmenů.

A. Šlechtitelské, rozmnožovací a odchovné podniky

(1) Haly

a) Poloha a uspořádání hal musí vyhovovat typu výroby a umožňovat prevenci zavlečení nákazy. V případě, že se nákaza vyskytne, umožnit její tlumení. Pokud je v hospodářství chováno více druhů drůbeže, musí být striktně odděleny.

b) Haly musí zajišťovat dobré hygienické podmínky a umožnit provádění veterinární kontroly.

c) Vybavení musí odpovídat typu chovu a umožnit čištění a dezinfekci zařízení a dopravních prostředků pro drůbež a násadová vejce na nejvhodnějším místě.

(2) Odchov

a) Technologie odchovu musí být založena v nejvyšší možné míře na zásadách „odchovu s uzavřeným systémem“ s jednorázovým vyskladněním a naskladněním. Čištění, dezinfekce a „období bez zvířat“ musí být uplatněno mezi jednotlivými skupinami.

b) V šlechtitelských, rozmnožovacích a odchovných podnicích se nesmí chovat jiná drůbež než drůbež pocházející

1. z podniku samotného, nebo

2. z jiných šlechtitelských, rozmnožovacích a odchovných podniků v Evropské unii, schválených v souladu s § 26 této vyhlášky, nebo

3. z dovozu ze třetích zemí v souladu s touto vyhláškou.

c) Hygienická opatření musí být stanovena vedením podniku. Zaměstnanci musí nosit vhodný pracovní oděv a návštěvníci ochranný oděv.

d) Stavby, haly pro drůbež, ohrady a vybavení musí být udržovány v dobrém stavu.

e) Vejce musí být

1. sbírána v krátkých intervalech, nejméně jednou denně, a co nejdříve po snášce,

2. očištěna a co nejdříve dezinfikována, pokud se dezinfekce neprovádí v líhni ve stejném členském státě,

3. uložena buď do nového, nebo čistého a vydezinfikovaného obalového materiálu.

f) Záznamy o chovu, kartotéka nebo počítačové záznamy se pro každé hejno musí uchovávat minimálně 2 roky od likvidace hejna a musí obsahovat:

1. naskladnění a vyskladnění drůbeže,

2. užitkovost,

3. nemocnost, úmrtnost a jejich příčiny,

4. provedená laboratorní vyšetření a jejich výsledky,

5. místo původu drůbeže,

6. místo určení vajec.

g) V případě výskytu nákazy drůbeže musí být výsledky laboratorních vyšetření neprodleně oznámeny ošetřujícímu veterinárnímu lékaři.

B. Infekce Mycoplasma gallisepticum a Mycoplasma meleagridis

(1) Druhy, kterých se týká

a) Mycoplasma gallisepticum: kur domácí, krůty.

b) Mycoplasma meleagridis: krůty.

(2) Program dozoru nákazy

a) Výskyt nákazy musí být zjišťován validovaným sérologickým a/nebo bakteriologickým a/nebo molekulárním vyšetřením. Výskyt zánětlivých změn ve vzdušných vacích u jednodenních kuřat a krůťat naznačuje, že je přítomna nákaza Mycoplasma a musí být vyšetřena.

b) Vzorky k vyšetření na výskyt nákazy Mycoplasma musí být podle povahy případu odebrány z krve, jednodenních kuřat a krůťat, spermatu, výtěrů z trachey, nozder, kloaky nebo vzdušných vaků a zejména na stanovení Mycoplasma meleagridis musí být vzorky odebrány z vejcovodu krůt a kopulačního orgánu krocanů.

c) Vyšetření na stanovení Mycoplasma gallisepticum nebo Mycoplasma meleagridis se provádí na reprezentativním vzorku, aby bylo možné soustavné sledování nákazy během odchovu a snášky, nejlépe před začátkem snášky a potom každé tři měsíce.

B. Líhně

(1) Stavby

a) Líheň musí být fyzicky i funkčně oddělena od odchovných stájí. Uspořádání musí zajistit oddělení těchto různých funkčních celků:

1. skladování a třídění vajec,

2. dezinfekci,

3. předlíheň,

4. líhnutí,

5. expedici včetně balení.

b) Stavby musí být chráněny proti vnikání ptáků a proti hlodavcům. Podlahy a stěny musí být z odolného, nepropustného a omyvatelného materiálu. Musí být vybaveny přiměřeným přirozeným nebo umělým osvětlením, regulací větrání a teploty. Musí být zajištěno hygienické odstraňování odpadu (skořápek, nedolíhlých vajec a kuřat).

c) Vybavení musí mít hladké a vodotěsné povrchy.

(2) Provoz

a) Provoz musí vycházet ze zásady, aby pohyb vajec, mobilního vybavení a pracovníků byl v jednom směru.

b) Násadová vejce musí pocházet

1. ze šlechtitelských nebo rozmnožovacích podniků Evropské unie schválených podle § 26 této vyhlášky, nebo

2. z dovozů ze třetích zemí v souladu s touto vyhláškou.

c) Hygienická pravidla jsou vypracována vedením podniku. Personál musí nosit vhodný pracovní oděv a návštěvníci ochranné oděvy.

d) Budovy a vybavení musí být udržovány v dobrém stavu.

e) Dezinfekční postupy zahrnují ošetření:

1. vajec mezi jejich příjmem a vložením do líhně nebo při jejich expedici k obchodování uvnitř Evropské Unie nebo vývozu do třetí země, pokud již nebyla dezinfikována v chovném zařízení původu.

2. inkubátorů - pravidelně,

3. líhně a vybavení po každém líhnutí.

f) Program kontrol mikrobiologické kvality musí umožnit ohodnocení hygienického stavu líhně.

g) Chovatel musí hlásit ošetřujícímu veterinárnímu lékaři všechny změny v užitkovosti nebo všechny další příznaky, na jejichž základě by mohlo vzniknout podezření z výskytu nákazy drůbeže. Jakmile vznikne podezření z nákazy, schválený veterinární lékař musí zaslat do schválené laboratoře vzorky potřebné pro stanovení nebo potvrzení diagnózy a informovat krajskou veterinární správu, která rozhodne, jaká opatření budou přijata.

h) Záznamy o líhnutí, kartotéka nebo počítačové záznamy pro každé hejno se musí uchovávat minimálně 2 roky a, podle možností u každého hejna, obsahovat:

1. původ vajec a datum jejich příchodu,

2. výsledky líhnutí,

3. zjištěné abnormality,

4. provedená laboratorní vyšetření a jejich výsledky,

5. podrobnosti všech očkovacích programů,

6. množství a místo určení inkubovaných nevylíhnutých vajec,

7. místo určení jednodenních kuřat.

i) V případě výskytu nákazy drůbeže musí být výsledky laboratorních vyšetření ihned sděleny ošetřujícímu veterinárnímu lékaři.

C. Výsledky a opatření, která je třeba přijmout
Pokud nejsou reagenti, test se považuje za negativní. V opačném případě je hejno podezřelé a musí v něm být uplatněna opatření stanovená v části IV. této přílohy.

D. V případě hospodářství, která sestávají ze dvou nebo více oddělených produkčních jednotek, může krajská veterinární správa upustit od opatření podle části IV. odst. 3 písm. b) této přílohy ve zdravých produkčních jednotkách zamořeného provozu za podmínky, že schválený veterinární lékař potvrdil, že struktura a velikost těchto produkčních jednotek a provoz v nich jsou takového charakteru, že ustájení a krmení jsou dokonale oddělené, takže není možný přenos uvedené nákazy z jedné jednotky do druhé.