Těžní věž a lanovnice
§ 13
Těžní věž
(1) Konstrukce těžní věže musí být nehořlavá, prostorově tuhá a odolná proti všem i výjimečným silám vznikajícím při provozu těžního zařízení. Musí být stabilní a umožňovat vyrovnání případného náklonu těžní věže a montáž zařízení pro soustružení drážky lanovnice.
(2) Zvláštní požadavky na návrh a výpočet konstrukce těžní věže stanoví příloha č. 1.
(3) Dovolené odchylky a mezery mezi dopravní nádobou a konstrukcí těžní věže a jejím vybavením stanoví příloha č. 2.
(4) Kolem základu těžní věže se nad úrovní terénu udržuje volný prostor alespoň 0,6 m široký a 1,8 m vysoký.
§ 14
Volná výška a bezpečnostní zařízení ve věži
(1) Nad nejvyšší provozní polohou dopravní nádoby se zřizuje volná výška.
(2) V těžní věži se zřizují tato bezpečnostní zařízení:
a) brzdicí průvodnice, popřípadě doplněné jiným brzdicím zařízením,
b) nárazníkový rošt,
c) koncové vypínače nebo jiné zařízení plnící jejich funkci (dále jen „koncový vypínač“) podle § 24,
d) ochranné koryto pod lanovnicí nebo konstrukce je nahrazující (dále jen „ochranné koryto“).
§ 15
Brzdicí průvodnice a jiné brzdicí zařízení
(1) Brzdicí průvodnice je vyrobena z jednoho kusu tvrdého dřeva o celkové délce větší než 3,25 m při vedení dopravní nádoby pevnými vodítky a 4,75 m při kolovém vedení. Boční úkos na každém boku brzdicí průvodnice je v poměru 1 : 75, aby účinná dráha brzdění pevnými vodítky dopravní nádoby i při jejich největším dovoleném opotřebení byla alespoň 2,5 m.
(2) Brzdicí průvodnice se opírá o nárazníkový rošt nebo jiný dostatečně pevný nosník.
(3) Brzdicí průvodnice se použijí i při lanovém vedení. Nájezd do průvodnic se v tomto případě upravuje pomocným vedením (např. rohovým).
(4) Bude-li použito jiné brzdicí zařízení, musí být schopno i při nejvyšší povolené rychlosti zastavit dopravní nádobu před jejím najetím do brzdicích průvodnic.
§ 16
Nárazníkový rošt
(1) Nárazníkový rošt se zhotoví tak, aby dopravní nádoba na něj mohla narazit pouze hlavou; přitom však úvazek nesmí narazit do lanovnice. Nárazníkový rošt a nosník, o který se opírá brzdicí průvodnice, se navrhuje podle přílohy č. 3.
(2) Spodní hrana dřevěného obložení umístěného pod nosníky nárazníkového roštu se považuje za spodní hranu nárazníkového roštu.
§ 17
Plošiny, lávky a výstupy na těžní věž
(1) Na těžní věži se zřizuje plošina nebo lávka umožňující přístup
a) ke koncovému vypínači, lanovnici, odtlačné lanovnici nebo soustavě kladek nahrazujících odtlačnou lanovnici a k ochrannému korytu,
b) k výsypné skipové stanici,
c) k úvazkům lanového vedení dopravní nádoby a odrazového lana.
(2) Pro výstup na těžní věž se zřizuje schodiště od ohlubně až na plošinu umožňující přístup k lanovnici, a to o šířce alespoň 0,6 m, s možností přístupu na každou plošinu nebo lávku uvedenou v odstavci 1. Vstup na schodiště se uzavře dveřmi bránícími vstupu nepovolaných osob.
(3) V těžní věži se strojovnou v hlavě těžní věže se schodiště podle odstavce 2 zřizuje od úrovně ohlubně až na úroveň podlahy strojovny, a to o šířce alespoň 0,9 m. Schodiště musí být odděleno od ostatních prostorů těžní věže požárně dělící konstrukcí podle technické normy.18) Kromě schodiště se pro dopravu zaměstnanců a hmot zřizuje z úrovně ohlubně až na úroveň podlahy strojovny výtah.
(4) Plošina a lávka se na volných stranách opatřují zábradlím19) a u podlahy ochrannou lištou o výšce alespoň 0,1 m přiléhající k podlaze, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.
(5) Pro hlavní odnímací plošinu a nástupní plošinu platí § 55 odst. 5.
§ 18
Lanovnice
(1) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana musí být u těžního zařízení na povrchu alespoň 80, u odtlačné lanovnice a u těžního zařízení v podzemí alespoň 50; má-li být použito lano uzavřené konstrukce, musí být tento poměr v obou případech alespoň 100. Hloubka drážky lanovnice musí být taková, aby její bočnice přesahovaly lano alespoň o 1,5násobek jmenovitého průměru lana. Poloměr zakřivení drážky musí být alespoň 0,56, avšak nejvíce 0,60 jmenovitého průměru lana.
(2) Je-li místo odtlačné lanovnice použita soustava kladek, musí být poměr jmenovitého průměru kladky k jmenovitému průměru těžního lana alespoň 7. Kladky musí být při tomto poměru uspořádány tak, aby úhel opásání na jedné kladce byl nejvíce 4°. Se zvětšujícím se poměrem jmenovitého průměru kladky k jmenovitému průměru těžního lana může být úhel opásání na jedné kladce úměrně zvětšen. Ustanovení předposlední a poslední věty odstavce 1 platí i pro tyto kladky.
(3) Lanovnice, její osa a ložiska se počítají na zatížení při přetržení těžního lana, přičemž napětí v lanovnici a její ose nesmí překročit 90 % meze kluzu materiálu. Odtlačná lanovnice, její osa a ložiska a lanovnice, její osa a ložiska pro jiné lano než těžní se počítají na největší statické zatížení; tyto lanovnice, osy a ložiska musí vykazovat alespoň 5násobnou bezpečnost vůči mezi pevnosti materiálu.
(4) Úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice vedené středem její drážky nesmí přesahovat při navíjení lana na buben v jedné a ve dvou vrstvách 1° 30´, ve třech a více vrstvách a u třecího kotouče 1°.
(5) Ochranné koryto musí mít v nejnižším místě otvor pro odtok vody; voda se z ochranného koryta odvádí tak, aby nestékala do jámy.