Těžní stroj a strojovna

(2) Nejvyšší přípustnou hodnotu denivelace osy těžního stroje určuje jeho výrobce; není-li výrobce znám nebo neexistuje-li, určí ji znalec.

(1) U těžní věže se strojovnou v hlavě těžní věže nesmí odchylka od projektovaného osazení základového rámu těžního stroje ve směru osy jeho hřídele přesahovat ± 5 mm, ve směru kolmém na osu hřídele ± 20 mm.

(4) Zrychlení při rozjezdu a zpoždění při dojezdu nesmí být při dopravě osob větší než 1,0 m.s^-2; tím není dotčeno ustanovení § 21 odst. 2 a § 22 odst. 5 a 7.

(6) Otáčení bubnu a třecího kotouče musí být souhlasné se směrem vychýlení řídicí páky. U jednočinného těžního zařízení je nutné, aby při vychýlení řídicí páky směrem od strojníka sjížděla dopravní nádoba dolů; u dvoububnového těžního stroje platí stejná podmínka pro dopravní nádobu zavěšenou na těžním laně pevného bubnu.

(3) Části těžního zařízení stanovené tímto dílem vyhlášky mohou být nahrazeny jiným typem, popřípadě i sloučeny do jednoho celku, pokud nahrazené části, popřípadě tento celek bude plnit všechny podmínky a funkce těch částí těžního zařízení, které nahrazuje.

(5) Konstrukce těžního stroje nesmí umožnit změnu jeho pracovního režimu za chodu.

(7) Pokud nelze při poruše těžního zařízení dopravit zaměstnance z podzemí jiným těžním zařízením za dobu určenou havarijním plánem, zajistí se napájení těžního stroje a jeho příslušenství dvojím nezávislým přívodním vedením; tím není dotčeno ustanovení § 72.

(9) Je zakázáno používat ve strojovně audiovizuální techniku nesouvisející s provozem těžního zařízení, radiopřijímač a mobilní telefon. Na stanovišti strojníka může být používána jen určená audiovizuální technika a dorozumívací zařízení podle § 45. Provozní dokumentace určí činnosti a podmínky, za kterých je možné použít při řízení těžního stroje hovorová dorozumívací zařízení.

(8) Má-li být v blízkosti těžního zařízení provozováno elektrické zařízení, které by svým účinkem, například vysokofrekvenční energií nebo proudovými nárazy, mohlo nepříznivě ovlivnit bezpečný provoz těžního zařízení, určí závodní dolu na základě posudku vypracovaného před zahájením provozu takového zařízení znalcem z příslušného oboru opatření k zajištění bezpečného provozu těžního zařízení před možnými nepříznivými účinky tohoto elektrického zařízení.

(1) Poměr nejmenšího navíjecího průměru bubnu a třecího kotouče ke jmenovitému průměru těžního lana musí být u těžního zařízení na povrchu alespoň 80, u těžního zařízení v podzemí alespoň 50; má-li být použito lano uzavřené konstrukce, musí být tento poměr v obou případech alespoň 100.

(2) Brzdový věnec a brzdový kotouč musí být pevně spojen s bubnem nebo třecím kotoučem těžního stroje.

(4) Obložení pláště bubnu se opatřuje drážkami pro navíjení lana. Třecí kotouč se opatřuje obložením s drážkou zajištěným proti posunutí. Těžní stroj vícelanového těžního zařízení se vybavuje zařízením pro kontrolu a soustružení drážek.

(6) Bočnice bubnu a třecího kotouče musí přesahovat poslední vrstvu lana alespoň o 2násobek jmenovitého průměru lana.

(5) Lano navíjené na buben musí být ukládáno pravidelně a rovnoměrně ve všech vrstvách.

(3) Průvlečný otvor pro lano v plášti bubnu a třecího kotouče se upraví tak, aby poloměr ohybu lana činil alespoň 20násobek jmenovitého průměru lana. Upevnění lana k bubnu musí vykazovat při ovinutí bubnu třemi závity lana při největším statickém zatížení alespoň 7násobnou bezpečnost proti jeho vytažení; stejnou bezpečnost musí vykazovat i upevnění lana k třecímu kotouči. Pro upevnění lana k bubnu a třecímu kotouči úvazkem platí § 39 odst. 2. Upevnění lana musí být snadno kontrolovatelné.

(10) Těžní stroj musí být vybaven zařízením kontrolujícím průvěs těžního lana mezi bubnem a lanovnicí u bubnového těžního stroje a zařízením kontrolujícím skluz lana u těžního stroje s třecím kotoučem.

(7) Buben a třecí kotouč těžního stroje včetně ložisek a kotvení se počítají na zatížení při přetržení těžního lana. Napětí v nich při tomto zatížení nesmí překročit 90 % meze kluzu materiálu. Kromě toho se všechny uvedené části posuzují jako dynamicky a cyklicky namáhané části a řeší podle pevnosti materiálu a svarů, tvarů a jakosti povrchu, přičemž se uvažuje i vliv pružnosti lana a hřídele. Při výpočtu pláště bubnu se obložení bubnu neuvažuje.

(8) Součásti spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem a součásti pro upevnění lana k bubnu a třecímu kotouči musí mít při největším statickém zatížení alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(9) Poloha spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem musí být kontrolovatelná ze stanoviště strojníka. Vysunutí spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem musí být vázáno na předchozí zabrzdění brzdy nebo použití jiného zařízení k zadržení volného bubnu při rozpojení bubnů.

(2) Největší přípustné zrychlení a zpoždění při provozu těžního stroje musí být alespoň o 15 % menší než vypočtená mez zrychlení a zpoždění, při které by došlo ke skluzu těžního lana na třecím kotouči.

(1) Statická jistota proti skluzu lana na třecím kotouči při nejnepříznivějším provozním zatížení nesmí být menší než 2,5.

(3) Součinitel tření obložení drážky třecího kotouče udává jeho výrobce. Součinitel tření se ověřuje zkouškou; ověření zkouškou se provede i v případě, je-li provedena výměna více než 25 % obložení za obložení jiného druhu, a při změně typu lana.

(2) Pojistná brzda musí působit nezávisle na pohonu těžního stroje, na poloze řídicí páky a na činnosti jízdní brzdy. Je-li pojistná brzda vyřazena z činnosti, nesmí být těžní stroj provozován. Na záchranu zaměstnanců nebo při zdolávání nehod se požadavek druhé věty nevztahuje, pokud

b) rychlost nepřekročí 2 m.s^-1,

c) na stanovišti strojníka bude přítomen druhý strojník.

a) činnost jízdní brzdy nebude ovlivněna vyřazením pojistné brzdy z činnosti,

(1) Těžní stroj se vybavuje jízdní a pojistnou brzdou a brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu při rozpojení bubnů. Jízdní a pojistná brzda mohou být provedeny tak, že působí na společné brzdové čelisti. Současné použití obou brzd nesmí vyvolat větší brzdicí sílu, než je síla účinnější brzdy. Ovládání brzd těžního stroje se provede tak, aby při ztrátě napájecí energie pojistná brzda neprodleně zastavila těžní stroj.

(8) Účinnost brzd se ověřuje výpočtem, a to pro nejmenší přípustný tlak brzdného média, při jehož snížení dojde k zapůsobení pojistné brzdy, popřípadě pro nejmenší přípustný přítlačný tlak vytvořený pružinami. Při výpočtu se bere v úvahu nejnepříznivější provozní zatížení. Účinnost brzd se ověří také zkouškou statické jistoty brzd a charakteristiky zpoždění; ověření zkouškou se provede i v případě, je-li provedena výměna brzdového obložení, a po opravě a po seřízení brzd.

(6) Zajištění volného bubnu brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu musí být tak účinné, aby při překládání dopravní nádoby udrželo prázdnou dopravní nádobu v nejnepříznivější poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou. Nejnepříznivější poloha je stanovena projektem. Není-li projektem stanovena, určí ji odborný znalec^9a).

(5) Jízdní i pojistná brzda těžního stroje s třecím kotoučem musí zajistit zpoždění uvedené v § 21 odst. 2, přitom však zpoždění nesmí být menší než 1,5 m.s^-2. Statická jistota jízdní a pojistné brzdy musí být pro největší statickou převahu alespoň 2násobná. Při výměně těžního lana, úvazku, závěsu a dopravní nádoby musí brzda udržet prázdnou dopravní nádobu v její nejnepříznivější poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou.

(4) Jízdní a pojistná brzda bubnového těžního stroje musí být tak účinné, aby každá z nich za klidu těžního stroje udržela samostatně největší převahu při těžbě s jistotou alespoň 2,5násobnou, při dopravě osob s jistotou alespoň 3násobnou. Při rozpojených bubnech musí každá z nich udržet prázdnou dopravní nádobu pevného bubnu v její nejnižší provozní poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou.

(12) Odbrzdění pojistné brzdy smí být možné jen při zabrzděné jízdní brzdě, řídicí páce v poloze zamezující rozjezd těžního stroje a při zapnutém přívodu napájecí energie do motoru těžního stroje. Zapůsobí-li pojistná brzda, musí být před dalším provozováním těžního stroje zjištěna příčina jejího zapůsobení a výsledek zapsán do Pomocné knihy prohlídek těžního zařízení a jámy.

(13) Brzdový stroj musí být vybaven nezávislým zařízením, které svým provedením zajistí, aby k zapůsobení pojistné brzdy při rozpojení bezpečnostního obvodu došlo i při poruše spouštěcího mechanizmu pojistné brzdy.

(14) Brzdový stroj těžního stroje musí při brzdění pojistnou brzdou zajistit, aby v časovém úseku od 1,0 s po zahájení brzdění do okamžiku, kdy rychlost jízdy poklesne na úroveň přejezdové rychlosti, byla docílena stálá hodnota průměrného zpoždění s dovolenou odchylkou ± 25 %.

(9) Ve výpočtu statické jistoty brzd se uvažuje součinitel tření udaný výrobcem brzdového obložení.

(7) Jízdní i pojistná brzda bubnového těžního stroje při svém plném zapůsobení při jízdě se zátěží odpovídající zatížení při řádné jízdě musí způsobit průměrné zpoždění zjištěné v časovém úseku od počátku snižování rychlosti do zastavení alespoň 1,8 m.s^-2, přičemž v časovém úseku od 1,0 s po zahájení brzdění do okamžiku, kdy rychlost jízdy poklesne na úroveň přejezdové rychlosti, nesmí největší hodnota zpoždění překročit 5 m.s^-2.

(3) Brzdicí síla jízdní brzdy musí být plynule měnitelná úměrně s vychýlením brzdové páky.

(10) Brzdicí síla pojistné brzdy se vyvolává závažím nebo tlačnými pružinami. Do doby plného působení pojistné brzdy smí být brzdicí síla vyvozována stlačeným vzduchem nebo jiným brzdovým médiem. Jsou-li zdrojem brzdné síly tlačné pružiny, mohou být využívány i pro jízdní brzdu, avšak jen za podmínky, že řídicí a regulační prvky jízdní a pojistné brzdy jsou na sobě nezávislé. Brzdové čelisti působí rovnoměrně na brzdový věnec nebo brzdový kotouč.

(11) K zapůsobení pojistné brzdy musí dojít rozpojením bezpečnostního obvodu. U kotoučové brzdy s pružinami a hydraulickým ovládáním musí pojistná brzda vyvodit nejpozději do 0,6 s od rozpojení bezpečnostního obvodu alespoň dvě třetiny brzdné síly vyvolané tlakem 1. stupně pojistného brzdění určeného výrobcem. U ostatních brzd nesmí být doba od rozpojení bezpečnostního obvodu do začátku snižování rychlosti delší než 0,7 s. Konstrukce pojistné brzdy musí umožnit regulaci časového průběhu jejího zapůsobení.

(18) Radiální házivost brzdových věnců a axiální házivost brzdových kotoučů a jejich přípustnou toleranci při provozu těžního stroje určí průvodní dokumentace.

(15) Použití jednoho závaží pro jízdní a pojistnou brzdu je možné jen s podmínkou, že při působení jízdní brzdy se pohybuje závaží ve stejném smyslu jako při působení pojistné brzdy a že plný účinek pojistné brzdy není rušen jakoukoliv činností jízdní brzdy.

(19) Brzdové kotouče, pasy a čelisti nesmí být znečišťovány, aby se nesnižoval koeficient tření.

(16) Součásti jízdní i pojistné brzdy včetně kotevních šroubů a jejich závitů musí vykazovat při největší působící statické síle alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.

(17) Při použití kotoučových brzd musí být čidlem hlídána nejvyšší přípustná teplota brzdového kotouče.

d) sledujícího, zda budící proud stejnosměrného motoru těžního stroje s konstantním buzením neklesne pod hranici zajišťující bezpečný provoz těžního stroje, nebo zda nedojde ke ztrátě budícího proudu,

e) sledujícího přítomnost napětí v bezpečnostním a řídících obvodech a obvodu návěštního zařízení,

f) reagujícího na pokles tlaku v brzdové soustavě pod hranici umožňující bezpečnou funkci jízdní brzdy,

g) reagujícího na pokles tlaku v brzdové soustavě pod hranici umožňující zvednutí brzdového závaží nebo stlačení brzdových pružin,

h) všech koncových vypínačů,

i) zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti,

j) digitálního hloubkoměru, provádí-li kontrolní funkce podle § 27 odst. 3,

(1) Těžní stroj nemůže být provozován bez funkčního bezpečnostního obvodu, jehož součástí musí být alespoň dva výstupní prvky uvádějící nezávisle na sobě do činnosti pojistnou brzdu při rozpojení bezpečnostního obvodu některým z čidel nebo prvků uvedených v odstavci 2.

(2) V bezpečnostním obvodu jsou sériově zapojeny kontakty alespoň těchto čidel a prvků:

k) reagujícího na odbrzdění jízdní brzdy v případě, kdy má být zabráněno rozjezdu těžního stroje,

a) havarijního tlačítka „STOP“ na stanovišti strojníka,

b) reagujícího na pokles napětí a snížení napájecí energie do motoru těžního stroje pod hranici zajišťující bezpečný provoz těžního stroje,

c) reagujícího na nežádoucí přetížení motoru těžního stroje,

n) reagujícího na podnět zařízení kontrolujícího průvěs těžního lana mezi bubnem a lanovnicí u bubnového těžního stroje.

l) reagujícího na změnu polohy zařízení proti tvoření smyček a vybočení vyrovnávacího lana kteréhokoliv těžního zařízení v téže jámě,

m) reagujícího na stoupnutí hladiny vody nebo propadu v jámové tůni do úrovně určené projektem; pokud tuto úroveň neurčil projekt, určí ji závodní dolu,

e) dojde-li k nepřípustnému opotřebení brzdového obložení,

(3) Kontakty čidel a prvků zapojených v bezpečnostním obvodu musí být vyvedeny do společné svorkovnice bezpečnostního obvodu. Tato svorkovnice musí být označena a barevně odlišena od ostatních svorkovnic.

(4) Bezpečnostní obvod i nezávislé zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13) musí být zapojeny na stálý proud a musí být napájeny ze samostatného oddělovacího transformátoru. Napěťová soustava musí být provozována jako izolovaná s hlídačem izolačního stavu se signalizací.

(5) Nežádoucímu rozjezdu těžního stroje musí být technicky zabráněno alespoň v těchto případech:

(6) U všech bezpečnostních a kontrolních zařízení, která uvádějí do činnosti pojistnou, popřípadě jízdní a pojistnou brzdu nebo blokují rozjezd těžního stroje, musí být umožněna kontrola jejich funkce, nejsou-li tato zařízení uzpůsobena k samočinnému ověřování bezporuchového stavu.

g) při poruše výstupního prvku uvedeného v odstavci 1 a při zjištěné nestejné činnosti těchto prvků.

f) je-li u kotoučových brzd signalizováno překročení nejvýše přípustné teploty brzdového kotouče,

d) neproběhlo-li řádné naplnění a vyprázdnění skipu,

c) dojde-li k poruše mazání ložisek nebo převodovky,

b) při signalizaci sníženého izolačního odporu bezpečnostního nebo řídících obvodů pod mez uvedenou v provozní dokumentaci,

a) dojde-li k zastavení těžního stroje pojistnou brzdou,

(1) Přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší a nejnižší provozní polohu se brání koncovým vypínačem:

c) na hloubkoměru proti přejetí přes nejvyšší provozní polohu při dopravě osob, je-li tato poloha nižší než nejvyšší provozní poloha při těžbě.

b) na hloubkoměru proti přejetí přes nejvyšší a nejnižší provozní polohu. Koncový vypínač proti přejetí přes nejnižší provozní polohu nemusí být použit v případě, je-li přejetí přes nejnižší provozní polohu jedné dopravní nádoby zabráněno koncovým vypínačem proti přejetí přes nejvyšší provozní polohu druhé dopravní nádoby,

(2) Koncový vypínač musí rozpojit bezpečnostní obvod při přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší nebo nejnižší provozní polohu nejvíce o 1 m.

a) ve volné výšce proti přejetí přes nejvyšší provozní polohu,

(4) Po přejetí dopravní nádoby přes koncový vypínač musí zůstat koncový vypínač vypnutý; může být zapnut jen vracející se dopravní nádobou nebo ručně.

(3) Koncové vypínače podle odstavce 1 písm. b) mohou být nahrazeny dalšími koncovými vypínači ve volné výšce a volné hloubce.

e) nesmí bránit strojníkovi v brzdění motorem ani v jízdě sníženou rychlostí.

d) zabrání, aby nad nejvyšší provozní polohou, u jednočinného těžního zařízení také pod nejnižší provozní polohou, byl těžní stroj uveden do pohybu vyšší než přejezdovou rychlostí,

c) vyhodnocuje rychlost a směr jízdy a polohu dopravních nádob v závislosti na pracovním režimu těžního stroje,

b) je vybaveno vlastním hloubkoměrem,

(2) Zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti musí pro činnost vlastního hloubkoměru využívat alespoň dvě nezávislá čidla zjišťující polohu dopravní nádoby, jejichž údaje jsou vzájemně porovnávány a rektifikovány proti snímači v jámě během každého dopravního cyklu.

a) je nezávislé na ostatních zařízeních pro řízení a regulaci těžního stroje,

(1) Těžní stroj musí být vybaven zařízením pro kontrolu programové rychlosti v celé dopravní dráze a přejezdové rychlosti, které

(5) Je-li zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, popřípadě zařízení pro zabezpečení přejezdové rychlosti pro poruchu mimo provoz, smí být na nezbytně nutnou dobu povolena doprava osob při rychlosti nejvýše 4 m.s^-1; v tomto případě musí být na stanovišti strojníka při dopravě osob přítomen druhý strojník nebo alespoň osoba znalá zastavení těžního stroje.

(4) Zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti zajistí rozpojení bezpečnostního obvodu těžního stroje při zjištění, že

(3) Je-li u těžního stroje použit digitální hloubkoměr využívající pro vyhodnocování polohy dopravní nádoby jen jedno čidlo, musí zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti průběžně porovnávat údaje hloubkoměru těžního stroje s hloubkoměrem vlastním.

e) rozdíl mezi údaji hloubkoměrů podle odstavce 3 je větší než 5 m.

d) rozdíl mezi údaji dvou čidel zjišťujících polohu dopravní nádoby podle odstavce 2 je větší než 5 m,

c) rozdíl mezi údajem vlastního hloubkoměru a polohou snímače v jámě podle odstavce 2 pro kontrolu zahájení dojezdu je větší než 5 m,

b) došlo k překročení přejezdové rychlosti,

a) došlo k překročení povolené rychlosti nejvíce o 15 % při dopravě osob a při těžbě a nejvíce o 30 % při povolené rychlosti menší než 3 m.s^-1,

a) je nezávislé na zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti,

c) zajistí, aby zrychlení při rozjezdu a zpoždění při dojezdu nepřekročilo při dopravě osob 1 m.s^-2,

d) zabrání nežádoucímu rozjezdu těžního stroje po jeho zastavení, které bylo vyvoláno tímto řididlem,

e) zabrání, aby nad nejvyšší provozní polohou, u jednočinného těžního zařízení také pod nejnižší provozní polohou, byl těžní stroj uveden do pohybu vyšší než přejezdovou rychlostí,

f) je přestavitelné společně s hloubkoměrem těžního stroje, pokud je jím těžní stroj vybaven,

h) nesmí bránit strojníkovi v brzdění motorem ani v jízdě nižší než přejezdovou rychlostí.

g) umožní změnu pracovního režimu těžního stroje jen v případě, že těžní stroj je v klidu a zabrzděn,

(1) Těžní stroj musí být vybaven řididlem jízdy s tím, že u těžního stroje s asynchronním motorem může funkci řididla jízdy plnit zařízení, které splňuje podmínky odstavce 2 písm. a) a c) až h), kontroluje dodržení programové rychlosti a při překročení této rychlosti o hodnoty uvedené v odstavci 2 písm. b) zajistí snížení rychlosti, a to popřípadě až na nulovou hodnotu.

(2) Řididlo jízdy musí mít tyto vlastnosti:

b) reguluje průběh rychlosti tak, aby nedošlo k překročení povolené rychlosti o 10 % při dopravě osob a při těžbě a o 25 % při povolené rychlosti menší než 3 m.s^-1,

(4) Je-li řididlo jízdy mimo provoz a je-li těžní stroj vybaven funkčním zařízením pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, určí podmínky možného provozu těžního stroje závodní dolu.

(3) Nastavení pracovního režimu těžního stroje musí být zřejmé jak pro strojníka, tak i pro narážeče hlavní odnímací plošiny.

(1) Těžní stroj s výjimkou těžního stroje ovladatelného tlačítky musí být vybaven hloubkoměrem. Hloubkoměr musí umožnit odečtení polohy dopravní nádoby v jámě s přesností alespoň ± 0,2 % hloubky jámy.

a) koncovým vypínačem podle § 24 odst. 1 písm. b) a c); ustanovení § 24 odst. 3 tím není dotčeno,

b) návěštním zařízením, které dá zřetelně slyšitelné a nezaměnitelné znamení v době, kdy řididlo jízdy započne s řízením dojezdu těžního stroje,

(2) Hloubkoměr musí být vybaven:
Požadavky uvedené pod písmeny a) a b) musí být u digitálního hloubkoměru splněny programově.

c) zařízením pro kontrolu celistvosti náhonu mechanického hloubkoměru a u těžního stroje s třecím kotoučem také zařízením pro kontrolu rozpojení rektifikačního zařízení ukazatelů hloubkoměru za pohybu stroje, pokud není tomuto rozpojení zabráněno jiným způsobem.

(6) Hloubkoměr musí být vždy nastaven tak, aby poloha ukazatele při zohlednění tolerancí podle odstavců 1 a 3 odpovídala skutečné poloze dopravní nádoby.

(3) Digitální hloubkoměr může pro vyhodnocování polohy dopravní nádoby využívat buď jedno čidlo, avšak v tom případě musí být splněn požadavek § 25 odst. 3, nebo dvě čidla, jejichž údaje digitální hloubkoměr vzájemně porovnává a zároveň tyto údaje porovnává s polohou snímače v jámě. Pokud se údaje čidel nebo údaj hloubkoměru při porovnání s polohou snímače v jámě liší o více než 5 m, zajistí hloubkoměr rozpojení bezpečnostního obvodu.

(4) Při pohledu ze stanoviště strojníka patří levý ukazatel hloubkoměru levé dopravní nádobě, nebo jsou-li těžní lana za sebou, dopravní nádobě, která je blíže strojníkovi. Ukazatel hloubkoměru se musí pohybovat ve smyslu pohybu dopravní nádoby. U digitálního hloubkoměru se údaj polohy zvětšuje při pohybu dopravní nádoby směrem dolů.

(5) U dvoububnového těžního stroje musí být každý ukazatel hloubkoměru s mechanickým náhonem poháněn samostatně od svého bubnu a samostatně nastavitelný.

(7) Mechanický hloubkoměr těžního stroje s třecím kotoučem a digitální hloubkoměr musí mít zařízení pro samočinnou rektifikaci hloubkoměru. Rektifikace musí být provedena během každého dopravního cyklu.

(8) Digitální hloubkoměr musí uchovat údaj o poloze dopravních nádob i při výpadku elektrické energie.

e) daná návěští včetně návěští z dopravní nádoby,

a) datum a čas s přesností alespoň na pět setin sekundy,

(1) Těžní stroj s výjimkou těžního stroje ovladatelného tlačítky musí být vybaven rychloměrem s rozsahem stupnice alespoň do 120 % nejvyšší povolené rychlosti ukazujícím s přesností alespoň ± 5 % nejvyšší povolené rychlosti. Povolenou rychlost při dopravě osob a při těžbě označuje na stupnici rychloměru červená ryska.

g) uvedení jízdní a pojistné brzdy do činnosti.

f) použití havarijního tlačítka „STOP“,

(2) Těžní stroj musí být vybaven záznamovým zařízením zaznamenávajícím

d) u těžního stroje s automatickým řízením také režim řízení, každý impuls k jeho rozjezdu a čas uvedení do pohybu a čas zastavení,

c) pracovní režim těžního stroje,

b) rychlost,

(4) Záznam záznamového zařízení se označuje datem a názvem těžního zařízení. Záznam o kontrolní jízdě při prohlídce podle § 58 odst. 1 písm. c) a § 64 odst. 2 písm. c) a odstavce 5 se uchovává po dobu alespoň tří měsíců, ostatní záznamy alespoň po dobu jednoho měsíce.

(3) U těžního stroje ovladatelného tlačítky nemusí být zaznamenány impulsy k rozjezdu těžního stroje.

(1) Těžní stroj s automatickým řízením lze použít jen pro těžbu.

(2) Těžní stroj s automatickým řízením musí mít i ruční ovládání. Při přepnutí na ruční řízení se těžní stroj s automatickým řízením považuje za těžní stroj bez automatického řízení.

(10) Dojde-li u těžního zařízení provozovaného v automatickém režimu ke skluzu lana, nesmí být do doby odstranění příčiny skluzu zahájena nová jízda v automatickém režimu.

(9) V automatickém režimu řízení musí být při plnění a vyprazdňování dopravní nádoby těžní stroj zabrzděn.

(8) Při poruše zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti nebo řididla jízdy nesmí být těžní stroj s automatickým řízením provozován v automatickém režimu řízení.

(7) Řídicí program těžního stroje s automatickým řízením zajistí, aby se při poruše těžního zařízení započatá jízda dokončila jen v případě, že tím nebude ohrožena bezpečnost provozu těžního zařízení, a aby po jejím dokončení bylo do odstranění poruchy zabráněno dalšímu rozjezdu těžního zařízení.

(6) Těžní stroj s automatickým řízením musí mít u brzdového stroje snímač, kterým je snímána poloha odpovídající stavu „zabrzděno“ a „odbrzděno“.

(5) Těžní stroj s automatickým řízením musí být zabezpečen proti současnému ovládání z více míst.

(4) Automatické řízení zabezpečí dodržení rychlosti v toleranci ± 10 % programové rychlosti.

(3) Volba automatického řízení a jeho přepnutí na ruční řízení strojníkem může být možná jen za klidu těžního stroje a je-li přitom dopravní nádoba ve své nejvyšší nebo nejnižší provozní poloze. Při zapůsobení pojistné brzdy těžního stroje se automatické řízení samočinně zruší.

e) přímém návěští „Stůj“,

d) ztrátě signálu „odbrzděno“,

c) neuvedení těžního stroje do chodu do 10 s po obdržení impulzu k rozjezdu zadaným směrem,

b) nesprávné poloze páky jízdní brzdy těžního stroje,

a) poruše funkce relé součtového návěští (§ 44 odst. 1) vzniklé po rozjezdu těžního stroje,

f) zapůsobení pojistné brzdy sousedního těžního zařízení v téže jámě.

d) ovládáním z dopravní nádoby určené pro samojízdu.

c) samočinnou signalizací poruchy na místo se stálou obsluhou,

b) ovládacími prvky pro zastavení a rozjezd těžního stroje v kterékoliv provozní poloze dopravní nádoby s tím, že rozjezd těžního stroje je zpožděn oproti vyslání impulsu k rozjezdu alespoň o 5 s a že po dobu od vyslání impulsu do rozjezdu těžního stroje je vysílán výstražný signál na všech místech možného nástupu do dopravní nádoby; zrušit zadaný impuls může být možné jen z dopravní nádoby,

a) zařízením umožňujícím ovládání těžního stroje jen z jednoho zvoleného místa při současném vyřazení ostatních ovládacích míst, s výjimkou přímého návěští „Stůj“, z činnosti,

f) přepínání návěštního zařízení umožňujícím zapnutí návěštního zařízení na jednotlivých nárazištích,

e) přepínání pracovního režimu těžního stroje (doprava osob – těžba – kontrola – překládání dopravní nádoby),

a) rozjezd, zpomalení a uvedení pohonu těžního stroje do klidu (řídicí páka); řídicí páka se umísťuje na pravé straně stanoviště strojníka. Její konstrukce zajistí, aby v nulové poloze byla zajištěna proti samovolnému posunutí,

b) ovládání jízdní brzdy (brzdová páka),

c) uvedení pojistné brzdy do činnosti a její odbrzdění,

d) ovládání spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem u dvoububnového těžního stroje,

h) přepínání režimu řízení u těžního stroje s automatickým řízením.

g) překlenutí koncových vypínačů,

(1) Stanoviště strojníka se zřizuje tak, aby strojník byl oddělen od působení vnějších rušivých vlivů.

(2) Stanoviště strojníka musí být vybaveno alespoň ovládacím zařízením pro

(5) Postup při signalizaci podle odstavce 3 písm. h), q) a v) a při poruše hlídače izolačního stavu určí provozní dokumentace.

(3) Na stanovišti strojníka musí být provozní a poruchová signalizace stavu těžního zařízení poskytující optické informace alespoň o

(4) Signalizace podle odstavce 3 písm. h), p), q), r), s) a v) musí být též akustická. Hodnoty podle odstavce 3 písm. a), b), c), d) a e) musí být měřeny a zobrazeny na ukazatelích umístněných v zorném poli strojníka a trvale osvětlených.

(6) Na stanovišti strojníka musí být optické návěští pro kontrolu ustavení dopravní nádoby na hlavní odnímací plošině a v násypné a výsypné stanici.

(7) Na hlavní odnímací plošině a na nárazišti musí být signalizace provozního stavu o

(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahuje na těžní stroj ovladatelný tlačítky.

l) spojení i rozpojení dálkově ovládaného spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem,

m) překlenutí koncového vypínače,

n) dopravě osob na sousedním těžním zařízení v téže jámě,

o) vydání přímého návěští „Stůj“ na sousedním těžním zařízení v téže jámě,

p) překročení povolené rychlosti o více než 10 %,

q) snížení izolačního odporu bezpečnostního obvodu a obvodů návěštního zařízení pod dovolenou mez,

r) zapůsobení pojistné brzdy sousedního těžního zařízení v téže jámě,

s) návěští uvedeném v § 41 až 44 daném z hlavní odnímací plošiny, náraziště, dopravní nádoby nebo z násypné a výsypné stanice, s výjimkou návěští uvedeného v § 44 odst. 4, a návěští uvedeném v § 55 odst. 8,

t) snížení napětí zdroje nouzového osvětlení strojovny²⁰) pod mez zajišťující jeho správnou funkci,

u) činnosti elektrického brzdění, je-li těžní stroj s pohonem asynchronním motorem opatřen elektrickým brzděním stejnosměrným proudem (dynamickým brzděním),

v) poruše mikroprocesorových řídících a kontrolních systémů těžního stroje.

a) druhu pracovního režimu těžního stroje,

b) zapnutí automatického řízení u těžního stroje s automatickým řízením,

c) zapnutém návěštním zařízení.

a) okamžité rychlosti,

b) poloze dopravních nádob,

c) napětí a proudu motoru těžního stroje (statoru a rotoru u stejnosměrného motoru, statoru u asynchronního motoru),

d) napětí v napájecí síti a v obvodech návěštního zařízení, u jiného než elektrického pohonu informace o hodnotě napájecí energie,

e) tlaku v brzdové soustavě,

f) zabrzděné jízdní brzdě,

g) tom, že bezpečnostní obvod není rozpojen,

h) zapůsobení pojistné brzdy a o tom, které čidlo nebo prvek bezpečnostního obvodu vyvolal jeho rozpojení; činnost nezávislého zařízení (§ 22 odst. 13) musí být signalizována samostatně,

i) druhu pracovního režimu těžního stroje,

j) druhu režimu řízení u těžního stroje s automatickým řízením,

k) zapnutém návěštním zařízení hlavní odnímací plošiny a příslušného náraziště,

(2) Ve strojovně se vyvěsí, popřípadě uloží

(1) Strojovna musí být vybavena pevnými svítidly situovanými tak, aby neoslňovaly strojníka, a to ani odrazem. Kromě toho musí být strojovna na povrchu a schodiště (§ 17 odst. 3) vybavena i nouzovým osvětlením.

d) jmenný seznam zaměstnanců, kteří mohou konat samojízdu.

f) tabulky se zákazem hovoru se strojníkem při řízení, se zákazem používání audiovizuální techniky nesouvisející s provozem těžního zařízení, mobilního telefonu a radiopřijímače ve strojovně a se zákazem čištění, mazání a oprav těžního stroje za chodu.

a) povolení výjimečné jízdy,

b) význam návěští a význam složených návěští,

c) tabulka se zákazem používání telefonu při řízení těžního stroje,

(3) Na stanovišti strojníka se vyvěsí

a) Řád o jízdě na laně,

b) Pomocná kniha prohlídek těžního zařízení a jámy,

c) dokumentace uvedená v § 5 odst. 2 písm. k),

d) mazací plán,

e) tabulka s datem naložení těžního i vyrovnávacího lana,