3. Definice veličin podle metody mezních stavů

3.1. Konstrukce pevného vedení dopravní nádoby v jámě a konstrukce výstroje jámy se posuzuje na mezní stav únosnosti, k němuž patří trvalá deformace, porušení spoje a lomy prvků výstroje, a na mezní stav použitelnosti, k němuž patří průhyb umožňující vyklouznutí nádoby z vedení a kmitání znásobující horizontální rázy při jízdě nádoby, při kterém hrozí vyklouznutí nádoby z vedení.
Při výpočtu pevného vedení dopravní nádoby a výstroje jam se postupuje podle technické normy.38)

3.2. Při výpočtu výstroje jámy se uvažují tato zatížení:
Stálé zatížení vlastní hmotností výstroje se ve výpočtu neuvažuje.

a) nahodilé zatížení dlouhodobé od jedoucí dopravní nádoby, které vytváří základní vodorovná čelní nebo boční síla samostatně působící na průvodnici a na rozponu,

b) nahodilé zatížení mimořádné

1. při vybavení záchytů dopravní nádoby, které vytváří svislá síla působící na průvodnice a na rozponu,

2. při dosednutí nádoby na dosedací rošt; při výpočtu se postupuje podle bodu 8.

3.3. Výpočtové zatížení pro jednotlivé prvky výstroje jámy se určí z vodorovné síly a ze svislé síly při vybavení záchytů jako součin těchto sil a součinitelů zatížení:

pro vodorovné zatížení rozpony F'RH = FRH.n11.n12(kN),
pro vodorovné zatížení průvodnice F'PH = FPH.n11.n12(kN),
pro svislé zatížení rozpony F'RV = FRV.n21(kN),
pro svislé zatížení průvodnice F'PV = FPV.n22(kN),
pro svislé zatížení dosedacího roštu F'DV = FDV.n23(kN).

Součinitelé zatížení pro výpočet výstroje jámy:

a) pro nahodilé zatížení dlouhodobé
n11 - vliv trvalé šikmosti pevného vedení:
u jam se svislým vedením nádoby se bere n11 = 1,0, v ostatních případech n11 = 1,05,
n12 - vliv nerovností výstroje v mezích dovolených odchylek podle této vyhlášky:
pro rozpony a kovové průvodnice se bere n12 = 1,4,
pro rozpony a dřevěné průvodnice se bere n12 = 1,2,

b) pro nahodilé zatížení mimořádné
n21 - působení na rozpony při vybavení záchytů:
pro rozpony se bere n21 = 1,05,
n22 - působení na průvodnice při vybavení záchytů:
pro kovové průvodnice se bere n22 = 1,5,
pro dřevěné průvodnice se bere n22 = 1,0,
n23 - při dosednutí nádoby na dosedací rošt (součinitel zahrnuje také dynamický účinek):
n23 = 2,5.

3.4. U výstroje jámy se neuvažuje kombinace zatížení ani současné působení vodorovných a svislých sil.

3.5. Pro výstroj jámy se hodnoty navrhovaných pevností R (MPa) určí podle technické normy.38)

3.6. Navrhovaná pevnost R (MPa) se upravuje násobením součiniteli podmínek působení na výslednou hodnotu R':
R'= R.m1.m2.m3 (MPa).
Pro výstroj jámy se použijí součinitelé podmínek působení:
m1 - součinitel vlivu geometrického uspořádání výstroje podle svislé vzdálenosti L mezi sousedními rozponami, a to
L = 1,5 m .... m1 = 1,0,
L = 2,0 m .... m1 = 0,99,
L = 3,0 m .... m1 = 0,97,
L = 4,0 m .... m1 = 0,95.
Pokud budou zvoleny jiné hodnoty svislé vzdálenosti mezi sousedními rozponami, určí se hodnota součinitele m1 interpolací,
m2 - součinitel koroze a opotřebení, a to pro kovové prvky jámové výstroje m2 = 0,8; tato hodnota bude snížena podle vlivů prostředí na výstroj jámy až na hodnotu m2 = 0,5. U dřevěných průvodnic je hodnota m2 = 0,8,
m3 - součinitel protikorozních opatření m3, jehož základní hodnota je 1,0 až 1,5.
Při tom platí omezení, že výsledný součin součinitelů m2 a m3 je menší nebo roven 1,0.

3.7. Mezní stav únosnosti výstroje se kontroluje tak, že statickým výpočtem se určí napětí jednotlivých prvků výstroje, které přitom u žádného prvku nesmí překročit navrhovanou pevnost.

3.8. Mezní stav použitelnosti prvků výstroje jámy se ověřuje výpočtem vodorovného průhybu δ jednotlivých prvků jámové výstroje nebo celkové konstrukce, přičemž povolený průhyb prvku výstroje ve směru působení vodorovné síly kolmé na rozponu je určován záběrem protějšího vodítka dopravní nádoby; přitom v žádném případě nesmí být překročeny hodnoty uvedené v § 37 odst. 5. Jinou možností je ověřit mezní stav použitelnosti výstroje ve vazbě na § 37 odst. 5 podle vzorce
δ = 1600.L ,
kde je
L (m) - délka prvku (rozpony nebo průvodnice mezi dvěma rozponami).