1. DEFINICE POJMŮ POUŽITÝCH V TÉTO ČÁSTI PŘÍLOHY A JEJICH SYMBOLY
1.1 Mez kluzu
Pro účely posuzování shody těchto tlakových lahví s technickými požadavky stanovenými touto částí přílohy se při výpočtu částí namáhaných přetlakem použijí tyto hodnoty meze kluzu:
— pokud ocel nevykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se nejmenší hodnota smluvní meze kluzu:
Rp 0,2;
— pokud ocel vykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se hodnota:
- ReL,
- ReH x 0,92, nebo
- Rp 0,2.
1.2 Přetlak při roztržení
Pro účely této části přílohy se “přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, tj. nejvyšší přetlak dosažený při tlakové zkoušce na roztržení.
1.3 SYMBOLY
Symboly použité v této části přílohy mají tento význam:
Ph = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v bar;
Pr = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v bar;
Prt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v bar;
Re = hodnota meze kluzu použitá podle bodu 1.1 k určení hodnoty R pro účely výpočtu částí namáhaných přetlakem v N/mm2;
Rel = nejmenší hodnota dolní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v N/mm2;
ReH = nejmenší hodnota horní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v N/mm2;
Rp 0,2 = smluvní mez kluzu při 0,2 % zaručená výrobcem lahví v N/mm2;
Smluvní mez kluzu je hodnota napětí, při kterém trvalá deformace dosáhne 0,2 % původní měřené délky zkušební tyče.
Rm = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená výrobcem lahví v N/mm2;
a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;
D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
d = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm;
Rmt = skutečná pevnost v tahu v N/mm2.
1.4 NORMALIZAČNÍ ŽÍHÁNÍ
Termín „normalizační žíhání“ se v této části přílohy používá ve smyslu definice podle požadavků příslušných technických norem
Normalizační žíhání může být následováno popouštěním. Termín „popouštění“ se v této části přílohy používá ve smyslu definice příslušných technických norem.
1.5 KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ
Pod pojmem “kalení a popouštění“ se rozumí tepelné zpracování, kterému se podrobuje zhotovená láhev a při kterém se láhev ohřeje na rovnoměrnou teplotu nad horním bodem přeměny oceli (Ac3). Láhev se pak ochladí rychlostí, která nepřevyšuje 80 % rychlosti dosahované při ochlazování ve vodě o teplotě 20 °C, načež se popouští při rovnoměrné teplotě pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).
Tepelné zpracování musí být provedeno tak, aby nezpůsobilo na lahvi trhliny. Lahve nesmějí být kaleny do vody, která neobsahuje přísady.