3. ZKOUŠKY

3.1 MECHANICKÉ ZKOUŠKY
S výjimkou požadavků, které jsou uvedeny níže, se mechanické zkoušky provádějí podle technických norem, které se na výrobu těchto tlakových lahví a provádění mechanických zkoušek během výroby a po jejím skončení vztahují.

3.1.1 Všeobecné požadavky
Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.

3.1.2.1 Zkouška tahem

3.1.2.1.1 Zkušební tyč pro zkoušku tahem musí odpovídat ustanovením příslušné technické normy.

3.1.2.1.2 – U slitin C podle bodu 2.1.2 písm. (b) a slitin podle bodu 2.1.2 písm. (c), nesmí být tažnost menší než 12 %.
– U slitin B podle bodu 2.1.2 písm. (b) nesmí být tažnost menší než 12 %, jestliže se tahová zkouška provádí na jediné zkušební tyči odebrané ze stěny lahve. Zkouška tahem může být rovněž provedena na čtyřech zkušebních tyčích odebraných z poloh rovnoměrně rozložených po stěně lahve.
V tomto případě je nutno dosáhnout těchto výsledků:
– žádná jednotlivá hodnota tažnosti nesmí být menší než 11 %,
– průměr ze čtyř měření tažnosti musí být alespoň 12 %.
– v případě nelegovaného hliníku nesmí být tažnost menší než 12 %.

3.1.2.1.3 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než R_m.
Mez kluzu, která se stanovuje při zkoušce tahem, musí odpovídat hodnotě použité podle bodu 1.1. při výpočtu lahve.
Zjištěná hodnota meze kluzu nesmí být menší než R_e.

3.1.2 Druhy zkoušek a vyhodnocení výsledků zkoušek
Na každé zkušební lahvi se provede jedna zkouška tahem v podélném směru a čtyři zkoušky ohybem v obvodovém směru.

3.1.2.2 Zkouška ohybem

3.1.2.2.1 Zkouška ohybem se provádí na zkušebních tyčích získaných rozříznutím prstence šířky 3a na dvě stejné části; v žádném případě nesmí být šířka zkušební tyče menší než 25 mm. Každý prstenec může být obroben pouze na okrajích. Okraje nesmí mít poloměr zaoblení větší než 1/10 tloušťky zkušební tyče nebo mohou být sraženy pod úhlem 45°.

3.1.2.2.2 Zkouška ohybem se provádí na trnu o průměru „d“ a na dvou válcích vzdálených od sebe „d“ + 3a. Během zkoušky musí vnitřní plocha prstence zůstat v dotyku s trnem.

3.1.2.2.3 Zkušební tyč nesmí prasknout, je-li ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více, než činí průměr trnu.

3.1.2.2.4 Poměr (n) mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce:

skutečná pevnost v tahu Rmt v N/mm2	hodnota n
do 220 včetně nad 220 do 330 včetně nad 330 do 440 včetně nad 440	5 6 7 8

3.2 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ

3.2.1 Zkušební podmínky
Zkoušené lahve musí být označeny v souladu s ustanovením příslušné technické normy

3.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena ve dvou po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení, které umožňuje postupné zvyšování přetlaku v lahvi až do jejího roztržení a grafické znázornění křivky závislosti přetlaku na čase. Zkouška se musí provádět za pokojové teploty, teplota lahve nesmí při zkoušce překročit 40 °C.

3.2.1.2 V průběhu první etapy se přetlak zvyšuje konstantní rychlostí až do začátku plastické deformace. Rychlost zvyšování přetlaku nesmí překročit 5 bar/s (0,5 MPa/s).
Od začátku plastické deformace (druhá etapa) nesmí být výkon čerpadla větší než dvojnásobný oproti první etapě a musí být udržován konstantní až do roztržení lahve.

3.2.2 Vyhodnocení zkoušky

3.2.2.1 Vyhodnocení zkoušky na roztržení zahrnuje:
– vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro určení přetlaku při roztržení,
– vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
– ověření, zda v případě lahve s konkávním dnem nedošlo k obrácení tvaru dna.

3.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (P_r) musí být větší než hodnota daná vzorcem:

3.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.

3.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu tj. okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči rovině průměru a vykazovat kontrakci.
Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:

a) v případě lahví o tloušťce stěny “a“ do 13 mm:
– větší část trhliny musí být zřetelně podélná,
– trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat,
– trhlina se nesmí obvodově rozšiřovat dále než 90° na každou stranu od své hlavní části,
– trhlina se nesmí šířit do částí lahve, které jsou 1,5 krát silnější než největší tloušťka měřená v polovině délky lahve; v případě lahví s konvexním dnem nesmí trhlina dosáhnout středu dna lahve;

b) v případě lahví o tloušťce “a“ přesahující 13 mm musí být větší část trhliny zřetelně podélná.

3.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.

3.3 CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA

3.3.1 Zkoušená láhev musí být označena podle technické normy vztahující se na značení lahví.

3.3.2 Cyklická únavová zkouška se provádí s použitím nekorozivní kapaliny na dvou lahvích, u kterých výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní pro minimální konstrukční hodnoty specifikované v konstrukčním návrhu.

3.3.3 Tato zkouška je cyklická. Horní cyklický přetlak je roven buď přetlaku P_h nebo jeho dvěma třetinám.
Dolní cyklický přetlak nesmí překročit 10 % hodnoty horního cyklického přetlaku.
Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence jsou uvedeny v tabulce:

maximální použitý přetlak	Ph	2/3 Ph
minimální počet cyklů	12 000	80 000
maximální frekvence cyklů za minutu	5	12

Teplota měřená na vnější stěně lahve nesmí během zkoušky překročit 50 °C.
Zkouška se považuje za vyhovující, když láhev dosáhne požadovaného počtu cyklů, aniž dojde k úniku kapaliny.

3.4 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA

3.4.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení přetlaku P_h.

3.4.2 Láhev musí zůstat pod přetlakem P_h dostatečně dlouho (min. 30 sec.), aby se prokázalo, že přetlak nemá tendenci klesat a že nedochází k úniku kapaliny.

3.4.3 Po zkoušce nesmí láhev vykazovat trvalou deformaci.

3.4.4 Lahve, které nesplní požadavky zkoušky, musí být vyřazeny.

3.5 KONTROLA HOMOGENITY LAHVE
Touto zkouškou se ověřuje, zda kterékoli dva body na vnějším povrchu lahve nevykazují rozdíl v tvrdosti větší než 15 HB. Kontrola se provádí na dvou příčných řezech lahve poblíž hrdla a dna, vždy ve čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.

3.6 KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY
Touto zkouškou, kterou provádí výrobce, se měřením tvrdosti nebo jiným vhodným způsobem ověřuje, zda nedošlo k chybě při volbě výchozích polotovarů nebo při tepelném zpracování.

3.7 KONTROLA DNA
Středem dna lahve se provede se podélný řez a jeden z takto získaných povrchů se vyleští pro zkoušku při pětinásobném až desetinásobném zvětšení.
Láhev se považuje za vadnou, jsou-li zjištěny trhliny. Za vadnou se považuje i tehdy, jestliže rozměry přítomných pórů či vměstků se ukazují tak velké, že může být ohrožena bezpečnost.