42/2003 Sb. — Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na přepravitelná tlaková zařízení

§ 1

Základní ustanovení

(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství¹) stanoví technické požadavky na přepravitelná tlaková zařízení určená pro silniční a železniční přepravu nebezpečných věcí (dále jen „přepravitelné tlakové zařízení“).

(2) Za přepravitelná tlaková zařízení se pro účely tohoto nařízení považují
definované v příloze A k Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ²) (dále jen „ADR“) a v příloze I k Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží ³) (dále jen „RID“) a určené k přepravě plynů třídy 2²),³) nebo pro přepravu nebezpečných látek uvedených v příloze č. 6 k tomuto nařízení, a to včetně jejich ventilů a dalších příslušenství používaných pro přepravu.

a) nádoby, kterými jsou lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy, kryogenické nádoby, svazky lahví, a

b) cisterny, kterými jsou snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery, vícečlánkové cisternové kontejnery, cisternové vozy a vozidla s jednou nebo více cisternami, nádrže nebo nádoby bateriových vozidel,

(3) Stanovenými výrobky podle tohoto nařízení jsou ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona přepravitelná tlaková zařízení.

(4) Podle tohoto nařízení se postupuje při

a) posuzování shody přepravitelného tlakového zařízení před jeho uvedením na trh,

b) následném posuzování shody přepravitelného tlakového zařízení uvedeného na trh a do provozu podle dosavadních předpisů a prováděném na žádost vlastníka nebo držitele před jeho opakovaným použitím (dále jen „přehodnocení shody“),

c) periodických inspekcích opakovaně používaných přepravitelných tlakových zařízení.

(5) Toto nařízení se nevztahuje na

a) jednoduché tlakové nádoby podle zvláštního právního předpisu,⁴)

b) tlakové nádobky pro aerosolové rozprašovače podle zvláštního právního předpisu,⁵)

c) tlaková zařízení určená pro provoz motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu,⁶)

d) lahve se stlačeným plynem určené pro dýchací přístroje podle zvláštního právního předpisu,⁷)

e) provádění periodických inspekcí a přehodnocování shody tlakových zařízení podle zvláštního právního předpisu⁷^a),

f) přepravitelná tlaková zařízení, na která se vztahují principy všeobecné výjimky platné pro malá množství uvedené v pododdílech 1.1.3.4 ADR a RID.

§ 2

Podmínky uvádění přepravitelných tlakových zařízení na trh a přehodnocení shody

(1) Přepravitelná tlaková zařízení uváděná na trh a do provozu musí splňovat technické požadavky stanovené v příloze A k ADR kapitoly 6.2, 6.7, 6.8 část 6 a v příloze I k RID kapitoly 6.2, 6.7 a 6.8 část 6 a musí být označena způsobem uvedeným v § 6.

(2) Lahve na přepravu plynů o hydraulickém vnitřním objemu od 0,5 litru do 150 litrů musí před uvedením na trh splňovat technické požadavky uvedené v odstavci 1 a ustanovení příslušných technických norem, které se na ně vztahují, nebo technické požadavky uvedené v částech I až III přílohy č. 8 k tomuto nařízení.

(3) Ventily a ostatní příslušenství uváděné na trh, které mají přímou bezpečnostní funkci (například pojistné ventily, plnicí a vypouštěcí ventily a ventily u lahví) a jsou používané pro přepravitelná tlaková zařízení, musí splňovat požadavky stanovené v příloze A k ADR a příloze I k RID. Pokud tyto přílohy neobsahují podrobné technické požadavky týkající se ventilů a příslušenství, musí tyto ventily a příslušenství splňovat požadavky zvláštního právního předpisu.⁷)

(4) U přepravitelných tlakových zařízení uvedených na trh před nabytím účinnosti tohoto nařízení provede notifikovaná osoba přehodnocení shody s technickými požadavky uvedenými v odstavcích 1 a 2 v souladu s postupy uvedenými v části II přílohy č. 4 k tomuto nařízení; u nádob vyrobených v sériích včetně jejich ventilů a ostatních příslušenství používaných pro přepravu může provést přehodnocení shody osoba oprávněná k činnostem podle § 7 odst. 2 (dále jen „oprávněná osoba“) za předpokladu, že bylo provedeno přehodnocení shody typu notifikovanou osobou. Lhůty k provedení přehodnocení shody přepravitelných tlakových zařízení jsou uvedeny v § 8.

§ 3

Klasifikace přepravitelných tlakových zařízení

Přepravitelná tlaková zařízení se pro účely posuzování shody zařazují do kategorií 1 až 3 podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení v závislosti na míře jejich nebezpečnosti.

§ 4

Postupy posuzování shody

(1) Před uvedením přepravitelného tlakového zařízení na trh zajišťuje výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce u notifikované osoby posouzení shody postupy uvedenými v části I přílohy č. 4 a v příloze č. 5 k tomuto nařízení, a to podle své volby jedním z následujících postupů:

a) u kategorie 1, kde součin zkušebního tlaku a kapacity (vnitřního objemu v litrech) není větší než 30 MPa x litry (300 bar x litry),

1. vnitřní kontrolou výroby s dohledem nad konečným posouzením (postup posuzování shody A1),

2. zabezpečováním jakosti výroby (postup posuzování shody D1), nebo

3. zabezpečováním jakosti výroby (postup posuzování shody E1);

b) u kategorie 2, kde součin zkušebního tlaku a kapacity (vnitřního objemu v litrech) je více než 30 MPa x litry (300 bar x litry), ale není větší než 150 MPa x litry (1 500 bar x litry)

1. komplexním zabezpečováním jakosti (postup posuzování shody H),

2. ES přezkoušením typu (postup posuzování shody B) v kombinaci se zabezpečováním jakosti výrobků (postup posuzování shody E),

3. ES přezkoušením typu (postup posuzování shody B) v kombinaci se shodou s typem (postup posuzování shody C1),

4. ES přezkoušením návrhu (postup posuzování shody B1) v kombinaci s ověřováním výrobků (postup posuzování shody F), nebo

5. ES přezkoušením návrhu (postup posuzování shody B1) v kombinaci se zabezpečováním jakosti výrobků (postup posuzování shody D);

c) u kategorie 3, kde součin zkušebního tlaku a kapacity (vnitřního objemu v litrech) je větší než 150 MPa x litry (1 500 bar x litry),

1. ES ověřováním celku (postup posuzování shody G),

2. komplexním zabezpečováním jakosti s přezkoušením návrhu a zvláštním dohledem nad konečným posouzením (postup posuzování shody H1),

3. ES přezkoušením typu (postup posuzování shody B) v kombinaci se zabezpečováním jakosti výrobků (postup posuzování shody D), nebo

4. ES přezkoušením typu (postup posuzování shody B) v kombinaci s ověřováním výrobků (postup posuzování shody F).

(2) Ventily a ostatní příslušenství, která mají přímou bezpečnostní funkci v přepravitelném tlakovém zařízení (například pojistné ventily, plnicí a vypouštěcí ventily a ventily u lahví), podléhají postupu posuzování shody alespoň takovému, jakým prochází vlastní nádoba nebo cisterna, ke které jsou připojeny.

§ 5

Periodické inspekce

(1) Při opakovaném používání přepravitelného tlakového zařízení se na žádost jeho vlastníka nebo držitele provádí periodická inspekce.

(2) Periodické inspekce nádob, včetně jejich ventilů a dalšího příslušenství používaného pro přepravu, provádí notifikovaná nebo oprávněná osoba postupem uvedeným v části III přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

(3) Periodické inspekce cisteren, včetně jejich ventilů a dalšího příslušenství používaného pro přepravu, provádí notifikovaná osoba postupem posuzování shody 1 (periodické inspekce výrobků) uvedeným v části III přílohy č. 4 k tomuto nařízení. Periodické inspekce cisteren mohou být dále prováděny
a které tuto činnost vykonávají pod dohledem notifikované osoby postupem posuzování shody 2 (periodické inspekce prostřednictvím zabezpečování jakosti) podle části III přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

a) u cisteren podléhajících požadavkům přílohy A k ADR oprávněnými osobami,

b) u cisteren podléhajících požadavkům přílohy I k RID oprávněnými osobami, které mají osvědčení o odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu,⁸)

(4) Periodické inspekce přepravitelných tlakových zařízení se provádějí v rozsahu a lhůtách stanovených v

a) části 6 přílohy A k ADR,

b) části 6 přílohy I k RID.

§ 6

Označování

(1) Přepravitelná tlaková zařízení splňující požadavky tohoto nařízení opatří výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce značkou shody, jejíž grafická podoba je uvedena příloze č. 7 k tomuto nařízení. Značka shody musí být na nádobě nebo cisterně umístěna viditelně současně s identifikačním číslem notifikované osoby, která vykonala posouzení shody. Jiná označení nádob nebo cisteren stanovená v příloze A k ADR a příloze I k RID nejsou tímto ustanovením dotčena.

(2) Ventily a ostatní příslušenství s přímou bezpečnostní funkcí budou opatřeny buď označením podle odstavce 1 nebo označením CE podle požadavků zvláštního právního předpisu.⁷)

(3) Přepravitelná tlaková zařízení po provedeném přehodnocení shody označí značkou shody uvedenou v příloze č. 7 k tomuto nařízení a svým identifikačním číslem notifikovaná osoba nebo oprávněná osoba, která přehodnocení shody provedla; tím nejsou dotčena označení stanovená v příloze A k ADR a příloze I k RID.

(4) Pokud jsou přepravitelná tlaková zařízení určena pro pravidelné používání v oblastech, kde pravidelně klesá vnější teplota pod -20 ^oC a je v těchto případech vyžadováno použití přísnějších požadavků týkajících se provozní teploty materiálu určeného pro použití v přepravě, se za identifikačním číslem notifikované osoby nebo oprávněné osoby uvede údaj „-40 ^oC“.

(5) Po provedených periodických inspekcích se přepravitelná tlaková zařízení označují též identifikačním číslem notifikované nebo oprávněné osoby, která periodickou inspekci provedla.

(6) U lahví podle § 2 odst. 2 vyrobených podle požadavků dosavadních právních předpisů, je-li první periodická inspekce provedena v souladu s tímto nařízením, uvádí se před identifikačním číslem notifikované nebo oprávněné osoby značka shody podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení.

§ 7

Podmínky autorizace

(1) Při autorizaci právnických osob pro posuzování shody přepravitelných tlakových zařízení se uplatňují podmínky uvedené v příloze č. 1 a příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(2) Při autorizaci právnických osob pro provádění periodických inspekcí nádob a cisteren a přehodnocení shody nádob se uplatňují podmínky uvedené v příloze č. 1 a příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(3) Autorizovaná osoba se postupem podle § 11 odst. 7 zákona stává notifikovanou osobou.

§ 8

(1) Do 1. července 2007 lze uvádět na trh nádoby, s výjimkou lahví podle § 2 odst. 2, a cisterny, které splňují požadavky na jejich vlastnosti stanovené dosavadními právními předpisy.

(2) Certifikáty o schválení vzoru pro lahve podle § 2 odst. 2 vydané podle nařízení vlády č. 210/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů, a v souladu s příslušnými právními předpisy Evropských Společenství (EHS schválení vzoru) se uznávají jako rovnocenné s certifikátem o ES přezkoušení typu podle tohoto nařízení; u těchto lahví se první periodická inspekce provedená podle tohoto nařízení považuje za přehodnocení shody.

(3) U výrobků uváděných na trh přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost plní

a) autorizované osoby (§ 11a zákona) funkci a úkoly notifikovaných osob podle tohoto nařízení,

b) dovozce [§ 2 písm. d) zákona] funkci a úkoly zplnomocněného zástupce podle tohoto nařízení.

(4) U výrobků uváděných na trh přede dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost namísto označování výrobku značkou shody podle tohoto nařízení výrobce nebo dovozce vydá prohlášení o shodě, které musí obsahovat náležitosti uvedené ve zvláštním právním předpisu.⁹)

§ 9

1. Zrušuje se nařízení vlády č. 210/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlakové nádoby na přepravu plynů.

2. V nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů, se část desátá zrušuje.

§ 10

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

k nařízení vlády č. 42/2003 Sb.
OBECNÉ PODMÍNKY AUTORIZACE PRÁVNICKÝCH OSOB

1. Právnická osoba zabývající se i jinou činností než je činnost související s posuzováním shody, musí mít samostatnou organizační jednotku pro činnost související s posuzováním shody.

2. Autorizované osoby nebo oprávněné osoby a jejich zaměstnanci se nesmí účastnit žádných činností, které by mohly ohrozit nezávislost v rozhodování a objektivitu v jejich činnosti při posuzování shody. Na zaměstnance notifikovaných osob a oprávněných osob nesmí být zejména vyvíjen tlak obchodní, finanční ani jiné povahy, jenž by mohl ovlivnit jejich rozhodování. Jedná se především o možný tlak ze strany osob nebo organizací mimo autorizované osoby a oprávněné osoby zainteresovaných na výsledcích prováděných kontrol. Musí být zaručena nestrannost zaměstnanců notifikovaných osob a oprávněných osob při činnostech souvisejících s posuzováním shody.

3. Autorizované osoby nebo oprávněné osoby musí mít k dispozici potřebný počet zaměstnanců a potřebné zázemí, aby mohly řádně provádět technické a správní úkoly související s činností související s posuzováním shody. Musí mít rovněž přístup k zařízení nezbytnému pro provádění zvláštních ověření.

4. Zaměstnanci autorizovaných osob a oprávněných osob, kteří zodpovídají za posuzování shody, musí mít odpovídající kvalifikaci, důkladné technické a odborné vzdělání, uspokojivé vědomosti o požadavcích na prováděné kontroly a přiměřenou zkušenost s tímto druhem činnosti. Aby byl zaručen vysoký stupeň bezpečnosti, musí autorizované osoby a oprávněné osoby vykazovat způsobilost k odborné činnosti v oblasti přepravitelných tlakových zařízení. Zaměstnanci musí být schopni na základě výsledků zkoušek vydávat odborná vyjádření a zpracovávat doklady o shodě zařízení se stanovenými požadavky. Dále musí být způsobilí zpracovávat příslušné dokumenty vydávané na základě provedených činností.

5. Zaměstnanci musí být dostatečně obeznámeni s technologiemi využívanými při výrobě posuzovaných přepravitelných tlakových zařízení a jejich příslušenství, se způsobem současného a zamýšleného použití posuzovaných zařízení i s vadami, které se na zařízeních mohou vyskytnout během používání nebo provozu.

6. Autorizované osoby nebo oprávněné osoby a jejich zaměstnanci musí při zjišťování a ověřování postupovat s nejvyšší mírou profesionální cti a technických vědomostí. Autorizované osoby nebo oprávněné osoby ručí za zachování důvěrného charakteru informací získaných během posuzování shody.

7. Odměna osob, jež se podílejí na posouzení shody, nesmí přímo záviset na počtu provedených posouzení ani na výsledcích této činnosti.

8. Autorizované osoby nebo oprávněné osoby musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu podle § 11 odst. 3 zákona.

9. Za běžných okolností musí autorizovaná osoba nebo oprávněná osoba provést všechny úkony v procesu posuzování shody, k nimž se smluvně zaváže. Svěří-li autorizovaná osoba nebo oprávněná osoba část posuzování shody subdodavateli, musí zajistit a zároveň být schopna kdykoli prokázat způsobilost subdodavatele k této činnosti, přičemž za práci odvedenou tímto subdodavatelem nese plnou odpovědnost.

k nařízení vlády č. 42/2003 Sb.
DALŠÍ PODMÍNKY AUTORIZACE PRÁVNICKÝCH OSOB PRO ČINNOSTI PODLE § 7 odst. 1

1. Autorizovaná osoba musí být nezávislá na zúčastněných stranách, sama ani žádný z jejích zaměstnanců odpovídajících za provádění posuzování shody nesmí být projektantem, výrobcem, dodavatelem, kupujícím, vlastníkem, držitelem, uživatelem nebo servisní osobou kontrolovaných přepravitelných tlakových zařízení včetně příslušenství, ani zástupcem kterékoli z vyjmenovaných stran. Nesmí se přímo podílet na návrhu, výrobě, prodeji nebo údržbě těchto přepravitelných tlakových zařízení včetně příslušenství, ani zastupovat strany podílející se na vyjmenovaných činnostech. Toto ustanovení nicméně nevylučuje možnost výměny technických informací mezi výrobcem přepravitelných tlakových zařízení a notifikovanou osobou.

2. Služby autorizované osoby související s posuzováním shody musí být přístupné všem stranám za stejných podmínek.

k nařízení vlády č. 42/2003 Sb.
DALŠÍ PODMÍNKY AUTORIZACE PRÁVNICKÝCH OSOB PRO ČINNOSTI PODLE § 7 odst. 2

1. Oprávněná osoba musí tvořit samostatnou organizační jednotku v rámci právnické osoby, která se zabývá návrhem, výrobou, dodávkami, užíváním nebo údržbou kontrolovaných výrobků.

2. Oprávněná osoba se nesmí přímo podílet na návrhu, výrobě, dodávkách nebo užívání kontrolovaných přepravitelných tlakových zařízení ani jiných konkurenčních výrobků.

3. Musí být jasně oddělena odpovědnost zaměstnanců, provádějících a zajišťujících činnosti související s posuzováním shody, od činnosti a odpovědnosti zaměstnanců v ostatních pracovních zařazeních, a to jak organizačním uspořádáním, tak i odděleným vykazováním činnosti oprávněné osoby v rámci právnické osoby nebo její mateřské společnosti.

k nařízení vlády č. 42/2003 Sb.

Část I

ČÁST I
POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY
VNITŘNÍ KONTROLA VÝROBY
(Postup posuzování shody A)
VNITŘNÍ KONTROLA VÝROBY S DOHLEDEM NAD KONEČNÝM POSOUZENÍM
Výrobce na zodpovědnost notifikované osoby opatří každý prvek přepravitelného tlakového zařízení identifikačním číslem notifikované osoby.
(Postup posuzování shody A1)
Kromě požadavků obsažených v postupu posuzování shody „A“ navíc platí:
Výstupní kontrolu je povinen provádět výrobce, a to formou namátkových kontrol prováděných notifikovanou osobou kterou si výrobce zvolil.
Během takové kontroly notifikovaná osoba:
– ověří, zda výrobce skutečně provádí všechny předepsané zkoušky během výroby a po jejím skončení;
V případě, že by jeden nebo více prvků přepravitelného tlakového zařízení nevyhovoval, notifikovaná osoba učiní příslušná opatření.
– odebere vzorky přepravitelného tlakového zařízení ve výrobních nebo skladových prostorách za účelem provedení zkoušek. Notifikovaná osoba určí počet kusů zařízení k odběru vzorků, a zda na těchto vzorcích je nebo bylo nezbytné provést celou výstupní kontrolu nebo její část.
ES PŘEZKOUŠENÍ TYPU
(Postup posuzování shody B)
ES PŘEZKOUŠENÍ NÁVRHU
(Postup posuzování shody B1)
SHODA S TYPEM
(Postup posuzování shody C1)
ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBKŮ
(Postup posuzování shody D)
ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBY
(Postup posuzování shody D1)
KOMPLEXNÍ ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI
(Postup posuzován shody H1)
(Postup posuzování shody E)
ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBKŮ
(Postup posuzování shody F)
(Postup posuzování shody E1)
ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBY
OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ
KOMPLEXNÍ ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI S PŘEZKOUŠENÍM NÁVRHU A ZVLÁŠTNÍM DOHLEDEM NAD ZÁVĚREČNÝM HODNOCENÍM
ES OVĚŘOVÁNÍ CELKU
(Postup posuzování shody H)
(Postup posuzování shody G)

2. Výrobce vyhotoví technickou dokumentaci popsanou v bodě 3 a buď výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ji musí mít k dispozici pro kontrolu ze strany příslušných orgánů dozoru, a to po dobu 10 let od vyrobení posledního přepravitelného tlakového zařízení. Jestliže výrobce není usazen v některém členském státě Evropské unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný zástupce, podléhá povinnosti uchovávat tuto technickou dokumentaci osoba, která uvede přepravitelné tlakové zařízení na trh.

1. Tento postup posuzování shody popisuje postup, při němž výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce, který plní závazky uvedené v bodě 2, zajišťuje a prohlašuje, že přepravitelné tlakové zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo zplnomocněný zástupce musí veškeré přepravitelné tlakové zařízení označit značkou π a vyhotovit písemné prohlášení o shodě.

– popis řešení realizovaných pro splnění požadavků tohoto nařízení;
– popisy a vysvětlení nezbytné pro porozumění výše uvedeným výkresům, schématům a provozu přepravitelného tlakového zařízení;
– konstrukční koncepci, výrobní výkresy a schémata komponent, konstrukčních podskupin, okruhů;
3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody přepravitelného tlakového zařízení s požadavky příslušného nařízení. Musí obsahovat v míře dostatečné pro takové posouzení popis konstrukce, výroby a provozu přepravitelného tlakového zařízení, zejména:
– protokoly o zkouškách.
– výsledky konstrukčních výpočtů, provedených zkoušek;
– všeobecný popis přepravitelného tlakového zařízení;

5. Výrobce musí učinit veškerá opatření, aby zajistil, že výrobní proces zaručuje shodu vyrobených přepravitelných tlakových zařízení s technickou dokumentací uvedenou v bodě 2 a s požadavky příslušného nařízení.

Jestliže výrobce není usazen v některém členském státě Evropské unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný zástupce, podléhá povinnosti uchovávat tuto technickou dokumentaci a kopii prohlášení o shodě osoba, která uvede přepravitelné tlakové zařízení na trh.
4. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen uchovávat kopii prohlášení o shodě s technickou dokumentací.

9. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen uchovávat spolu s technickou dokumentací kopie certifikátů ES přezkoušení typu a jejich dodatky po dobu 10 let od vyrobení posledního přepravitelného tlakového zařízení.
Jestliže výrobce není usazen v některém členském státě Evropské unie, ani neexistuje jeho zplnomocněný zástupce, podléhá povinnosti uchovávat tuto technickou dokumentaci osoba, která uvede přepravitelné tlakové zařízení na trh.

8. Ostatní notifikované osoby mohou dostávat kopie certifikátů ES přezkoušení typu nebo jejich dodatků. Dodatky k certifikátům musí být ostatním notifikovaným osobám k dispozici.

7. Každá notifikovaná osoba je povinna poskytovat ostatním notifikovaným osobám příslušné informace týkající se odebraných nebo odmítnutých certifikátů ES přezkoušení typu.

6. Žadatel je povinen informovat notifikovanou osobu, u které je uložena technická dokumentace týkající se certifikátu ES přezkoušení typu, o zamýšlených změnách všech verzí schváleného typu přepravitelného tlakového zařízení; v případě, že tyto změny mohou mít vliv na shodu s požadavky nařízení nebo na předepsané podmínky pro provoz zařízení, podléhají dalšímu schválení. Toto další schválení musí mít podobu dodatku k původnímu certifikátu ES přezkoušení typu.

Část II

ČÁST II
POSTUP PŘI PŘEHODNOCOVÁNÍ PŘEPRAVITELNÝCH TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍ UVEDENÝCH NA TRH PŘED NABYTÍM ÚČINNOSTI TOHOTO NAŘÍZENÍ

1. Tento postup popisuje metodu, která zajišťuje, že přepravitelné tlakové zařízení uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a b) již vyrobené a na trh uvedené před účinností tohoto nařízení, je ve shodě s příslušnými požadavky přílohy A k ADR nebo přílohy I k RID.

2. Uživatel musí notifikované osobě poskytnout takové informace týkající se přepravitelného tlakového zařízení uvedeného na trh, které umožní přesnou identifikaci tohoto zařízení (původ, konstrukční pravidla a pro acetylénové lahve také údaje o porézní hmotě). Uživatel je povinen podle potřeby podávat informace o jakémkoli předepsaném omezení užívání a předávat případná sdělení o možných škodách nebo provedených opravách.
Notifikovaná osoba prověří, zda ventily a ostatní příslušenství s přímou bezpečnostní funkcí splňují míru bezpečnosti definovanou podle § 2 odst. 3 a § 4 odst. 2 tohoto nařízení.

Tato prověrka musí být provedena na základě informací poskytnutých podle bodu 2 a případně na základě dalších inspekcí.
3. Notifikovaná osoba prověří, zda přepravitelné tlakové zařízení uvedené na trh splňuje alespoň stejnou míru bezpečnosti jako přepravitelné tlakové zařízení zmíněné v přílohách A k ADR a I k RID.

4. Jestliže jsou výsledky výše uvedených prověrek uspokojivé, musí být přepravitelné tlakové zařízení nadále předmětem periodických inspekcí popsaných v této příloze, části III.

5. Pro sériově vyráběné nádoby, včetně ventilů a dalšího příslušenství používaného v přepravě, může činnosti při přehodnocování shody přepravitelných tlakových zařízení týkající se jednotlivých inspekcí zařízení, jak je popsána v předešlých bodech 3 a 4, provádět oprávněná osoba, za podmínky, že notifikovaná osoba předtím provedla přehodnocení shody typu přepravitelných tlakových zařízení způsobem popsaným v bodě 3.

Část III

ČÁST III
POSTUP PŘI PERIODICKÉ INSPEKCI
Postup posuzování shody 1 (periodická inspekce výrobků)
Postup posuzování shody 2 (periodická inspekce prostřednictvím zabezpečování jakosti)

– byly prováděny potřebné opravy a údržba,
– byly prováděny nezbytné periodické inspekce.
2. Za účelem splnění požadavků zmíněných v bodě 1 musí vlastník nebo držitel přijmout veškerá opatření nezbytná k tomu, aby podmínky provozu a údržby zajišťovaly trvale shodu přepravitelného tlakového zařízení s požadavky tohoto nařízení, zejména aby:
– bylo plněno v příslušných plnicích střediscích (plnírnách),
Provedená opatření musí být zaznamenána v dokumentaci a vlastník nebo držitel je musí mít k dispozici pro orgány dozoru.
– přepravitelné tlakové zařízení bylo používáno náležitým způsobem,

3. Notifikovaná osoba popř. oprávněná osoba musí provádět příslušné prohlídky a zkoušky za účelem kontroly shody přepravitelného tlakového zařízení s příslušnými požadavky nařízení a to tak, že prohlíží a zkouší každý výrobek.

3.2 Notifikovaná osoba, popř. oprávněná osoba každý periodicky prohlížený výrobek opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem ihned po provedení periodické inspekce a vyhotoví písemné osvědčení o periodické inspekci. Toto osvědčení se může vztahovat na více kusů zařízení (skupinové osvědčení).

3.3 Vlastník nebo držitel musí uchovávat osvědčení o periodické inspekci zmíněné v bodě 3.2 a dokumentaci požadovanou v bodě 2 nejméně do nejbližší další periodické inspekce.

3.1 Veškeré přepravitelné tlakové zařízení musí být prohlíženo individuálně a za účelem kontroly, že splňuje příslušné požadavky přílohy A k ADR respektive přílohy I k RID, dále musí být prováděny vhodné zkoušky popsané v těchto přílohách.

1. Tento postup posuzování shody popisuje postup, při němž vlastník nebo držitel zajišťuje, že přepravitelné tlakové zařízení uvedené v § 1 odst. 2 nadále splňuje požadavky tohoto nařízení.

5. Vlastník, držitel nebo oprávněná osoba jsou povinni po dobu 10 let od data poslední periodické inspekce přepravitelného tlakového zařízení mít k dispozici pro potřeby orgánů dozoru:
– dokumentaci zmíněnou ve druhé odrážce druhého odstavce bodu 3.1,
– změny zmíněné v druhém odstavci bodu 3.4,
– rozhodnutí a protokoly notifikované osoby nebo notifikovaného místa zmíněné v posledním odstavci bodu 3.3, v posledním odstavci bodu 3.4 a v bodech 4.3 a 4.4.

4. Dohled notifikované osoby

4.5 Notifikovaná osoba předá vlastníkovi nebo jeho zplnomocněnému zástupci, nebo držiteli, nebo oprávněné osobě zprávu o kontrole a v případě, že byla provedena zkouška, též protokol o zkoušce.

4.1 Cílem dohledu je zajistit, aby vlastník nebo držitel nebo oprávněná osoba řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému zabezpečování jakosti.

- záznamy o kontrole jakosti, jako například protokoly o inspekcích, údaje o zkouškách a kalibraci, protokoly týkající se způsobilosti příslušného personálu.
4.2 Vlastník nebo držitel, nebo oprávněná osoba musí umožnit notifikované osobě za účelem kontroly přístup na místo kontroly, zkoušek a skladování a poskytnout mu veškerou potřebnou dokumentaci, zejména:
- dokumentaci k systému zabezpečení jakosti,
- technickou dokumentaci,

4.3 Notifikovaná osoba provádí periodické kontroly, aby se přesvědčila, že vlastník, držitel nebo oprávněná osoba dodržuje a uplatňuje systém zabezpečování jakosti.
Notifikovaná osoba předá vlastníkovi nebo jeho zplnomocněnému zástupci, nebo držiteli, nebo oprávněné osobě doklad o výsledku kontroly.

4.4 Notifikovaná osoba dále provádí namátkové kontroly u vlastníka nebo jeho zplnomocněného zástupce, nebo držitele, nebo oprávněné osoby. Při takových kontrolách notifikovaná osoba podle potřeby provede nebo nechá provést zkoušky ověřující správné fungování systému zabezpečování jakosti.

k nařízení vlády č. 42/2003 Sb.
ZÁVAZNÉ POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY
Následující tabulka uvádí, které postupy posuzování shody, jež jsou popsané v příloze 4 části I, mají být použity u přepravitelných tlakových zařízení uvedených v § 1 odst. 2. tohoto nařízení.

Kategorie přepravitelného tlakového zařízení	Postup posazování shody
1. Nádoby, u kterých součin zkušebního tlaku a kapacity není více než 30 MPa x litry (300 barů x litry)	A1, nebo D1 nebo E1

2. Nádoby, u kterých součin zkušebního tlaku a kapacity je více než 30 MPa a ne více než 150 MPa x litry (300barů až 1500 barů x litry)	H, nebo B v kombinaci s E, nebo B v kombinaci s C1, nebo B1 v kombinaci s F, nebo B1 v kombinaci s D

3. Nádoby, u kterých součin zkušebního tlaku a kapacity je více než 150 MPa x litry (1500 barů x litry) a podobně u nádrží	G, nebo H1, nebo B v kombinaci s D, nebo B v kombinaci s F

1. Přepravitelná tlaková zařízení musí být podrobena jednomu z postupů posuzování shody. Výrobce zařízení si může zvolit některý z postupů stanovených pro danou kategorii. V případě nádob, ventilů a dalšího příslušenství zařízení používaných k přepravě se výrobce může rozhodnout rovněž pro jeden ze souborných postupů stanovených pro vyšší kategorie.

2. Notifikovaná osoba musí při prověrkách neoznámených předem, prováděných v rámci zjišťování jakosti, odebrat vzorek zařízení přímo ve výrobních nebo skladovacích prostorách za účelem provedení zkoušky, případně tuto zkoušku provést, v souladu s požadavky tohoto nařízení. Z tohoto důvodu musí výrobce notifikovanou osobu seznámit s plánovaným výrobním programem. Během prvního roku výroby musí notifikovaná osoba uskutečnit nejméně dvě prověrky. Četnost pozdějších prověrek stanoví notifikovaná osoba na základě kritérií uvedených v bodu 4.4 příslušného postupu posuzování shody v příloze 4 části I.

k nařízení vlády č. 42/2003 Sb.
SOUPIS NEBEZPEČNÝCH LÁTEK MIMO TŘÍDU 2

Číslo UN	Třída	Údaj ADR/RID	Nebezpečná látka
1051	6,1	1	Stabilizovaný kyanovodík
1052	8	6	Bezvodý fluorovodík
1790	8	6	Kyselina fluorovodíková

k nařízení vlády č. 42/2003 Sb.
ZNAČKA SHODY
Značka shody zařízení má následující tvar:
Je-li značka zmenšena nebo zvětšena, musí být zachovány proporce podle uvedeného vzoru. Jednotlivé složky značky musí mít shodné svislé rozměry, které musí činit nejméně 5 mm. Minimální velikost značky nemusí být dodržena u malých zařízení.
sbcr2003c015z0042p007o001.tif

k nařízení vlády č. 42/2003 Sb.
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA TLAKOVÉ NÁDOBY NA PŘEPRAVU PLYNŮ (TLAKOVÉ LÁHVE OD 0,5 LITRU DO 150 LITRŮ VČETNĚ)
Ustanovení přechodná a závěrečná

Část I

Část I
Bezešvé ocelové lahve na plyny, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy od objemu 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny

1. DEFINICE POJMŮ POUŽITÝCH V TÉTO ČÁSTI PŘÍLOHY A JEJICH SYMBOLY

Pro účely této části přílohy se “přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, tj. nejvyšší přetlak dosažený při tlakové zkoušce na roztržení.
1.2 Přetlak při roztržení

- R_eL,
— pokud ocel nevykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se nejmenší hodnota smluvní meze kluzu:
- R_eH x 0,92, nebo
R_{p 0,2};
1.1 Mez kluzu
- R_{p 0,2}.
Pro účely posuzování shody těchto tlakových lahví s technickými požadavky stanovenými touto částí přílohy se při výpočtu částí namáhaných přetlakem použijí tyto hodnoty meze kluzu:
— pokud ocel vykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se hodnota:

Pod pojmem “kalení a popouštění“ se rozumí tepelné zpracování, kterému se podrobuje zhotovená láhev a při kterém se láhev ohřeje na rovnoměrnou teplotu nad horním bodem přeměny oceli (Ac3). Láhev se pak ochladí rychlostí, která nepřevyšuje 80 % rychlosti dosahované při ochlazování ve vodě o teplotě 20 °C, načež se popouští při rovnoměrné teplotě pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).
1.5 KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ
Tepelné zpracování musí být provedeno tak, aby nezpůsobilo na lahvi trhliny. Lahve nesmějí být kaleny do vody, která neobsahuje přísady.

Termín „normalizační žíhání“ se v této části přílohy používá ve smyslu definice podle požadavků příslušných technických norem
1.4 NORMALIZAČNÍ ŽÍHÁNÍ
Normalizační žíhání může být následováno popouštěním. Termín „popouštění“ se v této části přílohy používá ve smyslu definice příslušných technických norem.

P_rt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v bar;
R_el = nejmenší hodnota dolní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v N/mm²;
R_eH = nejmenší hodnota horní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v N/mm²;
P_r = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v bar;
d = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm;
P_h = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v bar;
R_e = hodnota meze kluzu použitá podle bodu 1.1 k určení hodnoty R pro účely výpočtu částí namáhaných přetlakem v N/mm²;
R_{p 0,2} = smluvní mez kluzu při 0,2 % zaručená výrobcem lahví v N/mm²;
R_mt = skutečná pevnost v tahu v N/mm².
a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;
Smluvní mez kluzu je hodnota napětí, při kterém trvalá deformace dosáhne 0,2 % původní měřené délky zkušební tyče.
1.3 SYMBOLY
R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená výrobcem lahví v N/mm²;
D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
Symboly použité v této části přílohy mají tento význam:

2. TECHNICKÉ POŽADAVKY

2.3 KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ

2.3.3 Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí být dostatečně pevné a musí být vyrobeny z materiálu, který je s ohledem na korozi kompatibilní s typem oceli, z níž je láhev vyrobena. Tvar patního kroužku musí lahvi zajistit dostatečnou stabilitu. Patní kroužky nesmějí umožňovat hromadění vody nebo vnikání vody mezi kroužek a láhev.

Maximální odchylka válcové části pláště od přímky nesmí překročit 3 mm na 1 m délky.
2.3.2 Ovalita válcového pláště musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v tomtéž průřezu nebyl větší než 1,5 % střední hodnoty těchto dvou průměrů.

2.3.1 Výrobce kontroluje u každé lahve tloušťku stěny a vnější i vnitřní povrch pro ověření, že:
— tloušťka stěny není nikde menší než udává výkresová dokumentace,
— vnitřní a vnější povrch nevykazují vady, které by mohly negativně ovlivnit provozní bezpečnost lahve.

2.1 POUŽITÉ OCELI

2.1.1 Ocel je definována způsobem své výroby, svým chemickým složením, tepelným zpracováním, kterému se podrobuje zhotovená láhev, a svými mechanickými vlastnostmi. Výrobce poskytne odpovídající informace podle níže uvedených požadavků. Jakákoli změna v těchto informacích bude považována za změnu v typu oceli pro účely ES schválení typu.

Způsob výroby je definován odkazem na použitý postup (například siemens-martinská pec, kyslíkový konvertor, elektrická pec) a na metodu uklidnění oceli.
(a) Způsob výroby

Totéž platí pro teplotu popouštění.
Tepelné zpracování je definováno teplotou, dobou výdrže na teplotě a druhem chladicí tekutiny použitými v jednotlivých stadiích tepelného zpracování (normalizační žíhání, popřípadě následované popouštěním, nebo kalení a popouštění). Austenitizační teplota před kalením nebo normalizačním žíháním musí být stanovena s přesností 35 K.
(c) Tepelné zpracování

— u manganu a křemíku:
— u molybdenu:
- 0,40 %;
— ve všech případech maximální obsah síry a fosforu,
— u niklu:
— ve všech případech obsah uhlíku, manganu a křemíku,
— obsah niklu, chrómu, molybdenu a vanadu, pokud jsou tyto prvky záměrně přidány jako slitinové přísady.
- 0,50 %, jestliže maximální obsah je 1,5 % nebo více;
- 0,30 %, jestliže maximální obsah je menší než 1,5 %,
— u chrómu:
- 0,30 %;
Obsah uhlíku, manganu, křemíku, a popřípadě niklu, chrómu, molybdenu a vanadu musí být udán s dostatečnou přesností, přičemž rozdíl mezi maximálními a minimálními hodnotami pro každou tavbu nesmí překročit:
- 0,15 %;
U chemického složení musí být přinejmenším udán:
— u uhlíku:
- 0,06 %, jestliže maximální obsah je menší než 0,30 %,
— u vanadu:
- 0,07 %, jestliže maximální obsah je 0,30 % nebo více;
- 0,10 %.
(b) Chemické složení

Použitá ocel musí být uklidněná a odolná vůči stárnutí. Celá zhotovená láhev musí být podrobena tepelnému zpracování, kterým může být buď normalizační žíhání, popřípadě následované popouštěním, nebo kalení a popouštění. Obsahy síry a fosforu zjištěné ve vzorku tavby nesmějí být větší než 0,035 % a v součtu nesmějí překročit 0,06 %. Obsahy síry a fosforu zjištěné na výrobku nesmějí být větší než 0,04 % a v součtu nesmějí překročit 0,07 %.
2.1.2 Podmínky, které musí být splněny

2.1.3 Ocel ve smyslu bodu 2.1.1 nesmí být výrobcem použita, pokud není ověřena vhodnost jejího použití a schválena příslušnou notifikovanou osobou.

2.1.4 Musí být umožněno provádět nezávislé chemické rozbory, zvláště pro kontrolu, zda obsah síry a fosforu odpovídá požadavkům bodu 2.1.2. Tyto rozbory se musí provádět na zkušebních vzorcích odebraných buď z polotovaru dodaného výrobci lahví výrobcem oceli nebo ze zhotovené lahve.
Pokud je rozhodnuto odebrat zkušební vzorek z lahve, je přípustné jej odebrat z jedné z lahví, které byly již předtím vybrány pro mechanické zkoušky podle bodu 3.1 nebo pro tlakovou zkoušku na roztržení podle bodu 3.2.

2.2 VÝPOČTY ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM

2.2.4 Aby se dosáhlo vyhovujícího rozdělení napětí, musí se tloušťka stěny lahve v oblasti přechodu mezi válcovou částí a dnem zvětšovat postupně.

kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:
— a = 1,5 mm
2.2.1 Nejmenší tloušťka stěny nesmí být menší než největší z hodnot určených těmito vzorci:

— a = \frac{P_{h} . D}{\frac{20 R}{\frac{4}{3}} + P_{h}} m m

— a = \frac{D}{250} + 1 m m

(2) 0,75 Rm pro lahve normalizačně žíhané nebo normalizačně žíhané a popouštěné, 0,85 Rm pro lahve kalené a popouštěné.

(1) Re;

2.2.2 Jestliže se konvexní dno zhotovuje kováním z trubky, tloušťka stěny měřená uprostřed tvarovaného dna musí být nejméně 1,5 a.

2.2.3 Tloušťka konkávního dna lahví nesmí být po celém průměru okraje, na kterém láhev stojí, menší než 2 a.

3. ZKOUŠKY

3.6 KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY
Touto zkouškou, kterou provádí výrobce, se měřením tvrdosti nebo jiným vhodným způsobem ověřuje, zda nedošlo k chybě při volbě výchozího materiálu (plechu, předvalku, trubky) nebo při tepelném zpracování. V případě lahví normalizačně žíhaných, ale nepopouštěných, se tato zkouška nemusí provádět na každé lahvi.

3.1 MECHANICKÉ ZKOUŠKY

3.1.1 Všeobecné požadavky

3.1.2.2.3 Zkušební tyč nesmí prasknout, je-li ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více než činí průměr trnu.

3.1.2.2.4 Poměr mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební (n) tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce:

skutečná pevnost v tahu R_mt v N/mm²	hodnota n
do 440 včetně	2
nad 440 do 520 včetně	3
nad 520 do 600 včetně	4
nad 600 do 700 včetně	5
nad 700 do 800 včetně	6
nad 800 do 900 včetně	7
nad 900	8

3.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.

3.2 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ

3.2.2 Vyhodnocení zkoušky

— vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
3.2.2.1 Vyhodnocení tlakové zkoušky na roztržení zahrnuje:
— vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro určení přetlaku při roztržení,
— ověření, zda v případu lahve s konkávním dnem nedošlo k obrácení tvaru dna.

P_{r t} = \frac{20 a R_{m}}{D - a}

3.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (P_r) musí být větší než hodnota daná vzorcem:

3.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.

Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:
Požadavek (d) však nemusí být splněn:
3.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, tj. okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči rovině průměru a vykazovat kontrakci.

(a) v případě horní zaoblené části nebo konvexního dna, jestliže se trhlina nerozšíří do částí lahve s průměrem menším než 0,75-násobek jmenovitého vnějšího průměru lahve;

2. V případě lahví o tloušťce “a“ přesahující 7,5 mm musí být větší část trhliny zřetelně podélná.

1. V případě lahví o tloušťce “a“ do 7,5 mm:

(a) větší část trhliny musí být zřetelně podélná;

(d) trhlina se nesmí šířit do částí lahve, které jsou 1,5 krát silnější než největší tloušťka měřená v polovině délky lahve;

(e) v případě lahví s konvexním dnem trhlina nesmí dosáhnout středu dna lahve.

(b) trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat;

(b) v případě konkávního dna, jestliže vzdálenost mezi nejvzdálenějším bodem trhliny a rovinou dna lahve převyšuje 5-násobek tloušťky “a“.

3.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.

Zkoušené lahve musí být označeny v souladu s požadavky technických norem vztahujících se ke značení tohoto druhu přepravitelného tlakového zařízení.
3.2.1 Zkušební podmínky

3.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena ve dvou po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení, které umožňuje postupné zvyšování přetlaku v lahvi až do jejího roztržení a grafické znázornění křivky závislosti přetlaku na čase. Zkouška se musí provádět za pokojové teploty.

Od začátku plastické deformace (druhá etapa) nesmí být výkon čerpadla větší než dvojnásobný oproti první etapě a musí být udržován konstantní až do roztržení lahve.
3.2.1.2 V průběhu první etapy se přetlak zvyšuje konstantní rychlostí až do začátku plastické deformace. Rychlost zvyšování přetlaku nesmí překročit 5 bar/s (0,5 MPa/s).

3.3 CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA

Teplota měřená na vnější stěně lahve nesmí během zkoušky překročit 50 °C.
Dolní cyklický přetlak nesmí překročit 10 % hodnoty horního cyklického přetlaku.
3.3.2 Tato zkouška je cyklická. Horní cyklický přetlak je roven buď přetlaku P_h nebo jeho dvěma třetinám.

maximální použitý přetlak	P_h	2/3 P_h
minimální počet cyklů	12 000	80 000
maximální frekvence cyklů za minutu	5	12

Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence jsou uvedeny v tabulce:
Zkouška se považuje za vyhovující, když láhev dosáhne požadovaného počtu cyklů, aniž se projeví netěsnost.

3.3.1 Cyklická únavová zkouška se provádí s použitím nekorozivní kapaliny na dvou lahvích, u kterých výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní pro minimální konstrukční hodnoty specifikované v konstrukčním návrhu.

3.4 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA

3.4.4 Lahve, které nesplní požadavky zkoušky, musí být vyřazeny.

3.4.3 Po zkoušce nesmí láhev vykazovat trvalou deformaci.

3.4.2 Láhev musí zůstat pod přetlakem P_h dostatečně dlouho, aby se prokázalo, že přetlak nemá tendenci klesat a že nedochází k úniku kapaliny.

3.4.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení přetlaku P_h.

Touto zkouškou se ověřuje, zda kterékoli dva body na vnějším povrchu lahve nevykazují rozdíl v tvrdosti větší než 25 HB. Kontrola se provádí na dvou příčných řezech lahve poblíž hrdla a dna, vždy ve čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.
3.5 KONTROLA HOMOGENITY LAHVE

3.7 KONTROLA DNA
Středem dna lahve se provede podélný řez a jeden z takto získaných povrchů se vyleští pro zkoušku při pětinásobném až desetinásobném zvětšení.
Láhev se považuje za vadnou, jsou-li zjištěny trhliny. Za vadnou se považuje i tehdy, jestliže rozměry přítomných pórů či vměstků se ukazují tak velké, že může být ohrožena bezpečnost.

Část II

Část II
Bezešvé láhve na plyny z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin, vyráběné z jednoho kusu, schopné opakovaného plnění a přepravy, o objemu od 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny

1. DEFINICE POJMŮ POUŽITÝCH V TÉTO ČÁSTI PŘÍLOHY A JEJICH SYMBOLY

a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcové části lahve v mm;
1.3 Symboly použité v této Směrnici mají tento význam:
P_h = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v bar;
P_r = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v bar;
P_rt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v bar;
R_e = nejmenší hodnota meze kluzu zaručená výrobcem lahví v N/mm²;
R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená výrobcem lahví v N/mm²;
D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
R_mt = skutečná pevnost v tahu v N/mm²;
d = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm.

1.2 Pro účely této části přílohy se “přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, tj. nejvyšší přetlak dosažený při tlakové zkoušce na roztržení.

Pro účely tohoto nařízení se při výpočtu částí namáhaných přetlakem tohoto druhu lahví použijí tyto hodnoty meze kluzu:
1.1 Mez kluzu
- v případě hliníkových slitin smluvní mez kluzu při 0,2 %, R_{p 0,2}, tj. hodnota napětí, při kterém trvalá deformace dosáhne 0,2 % měřené délky zkušební tyče,
- v případě nelegovaného hliníku v nevytvrzeném stavu smluvní mez kluzu při 1 %.

2. TECHNICKÉ POŽADAVKY

2.4 KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ

– vnitřní a vnější povrch lahve nevykazují vady, které by mohly negativně ovlivnit provozní bezpečnost lahve.
2.4.1 Výrobce kontroluje u každé lahve tloušťku stěny a stav vnitřního a vnější povrch pro ověření že:
– tloušťka stěny není nikde menší než udává výkresová dokumentace,

2.4.2 Ovalita válcového pláště musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v tomtéž průřezu nebyl větší než 1,5 % střední hodnoty těchto průměrů. Maximální odchylka válcové části pláště od přímky nesmí překročit 3 mm na 1 m délky.

2.4.3 Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí být dostatečně pevné a musí být vyrobeny z materiálu, který je s ohledem na korozi kompatibilní s typem materiálu, z něhož je láhev vyrobena. Tvar patního kroužku musí lahvi zajistit dostatečnou stabilitu. Patní kroužky nesmějí umožňovat hromadění vody nebo vnikání vody mezi kroužek a láhev.

2.1 POUŽITÉ MATERIÁLY, TEPELNÉ A MECHANICKÉ ZPRACOVÁNÍ

2.1.4 Musí být umožněno provádět nezávislé chemické rozbory. Tyto rozbory se musí provádět na zkušebních vzorcích odebraných buď z polotovaru dodaného výrobci lahví nebo ze zhotovených lahví. Pokud je rozhodnuto odebrat zkušební vzorek z lahve, je přípustné jej odebrat z jedné z lahví, které byly již předtím vybrány pro mechanické zkoušky podle bodu 3.1 nebo pro tlakovou zkoušku na roztržení podle bodu 3.2.

2.1.1 Hliníková slitina či nelegovaný hliník jsou definovány způsobem své výroby, svým jmenovitým chemickým složením, tepelným zpracováním lahve, odolností lahve proti korozi a svými mechanickými vlastnostmi. Výrobce poskytne odpovídající informace podle níže uvedených požadavků. Jakákoli změna v těchto informacích bude považována za změnu v typu materiálu pro účely ES schválení typu.

2.1.2 Pro výrobu lahví jsou povoleny tyto materiály:

(a) všechny druhy nelegovaného hliníku obsahující minimálně 99,5 % hliníku,

(c) všechny ostatní hliníkové slitiny mohou být použity pro výrobu lahví, pokud předem vyhoví při zkoušce korozní odolnosti v souladu s požadavky příslušných technických norem

	Chemické složení v %
	Cu	Mg	Si	Fe	Mn	Zn	Cr	Ti+Zr	Ti	ostatní celkem	Al
Slitina B min. max.	- 0,10	4,0 5,1	- 0,5	- 0,5	0,5 1,0	- 0,2	- 0,25	- 0,20	- 0,10	- 0,15	zbytek
Slitina C min. max.	- 0,10	0,6 1,2	0,7 1,3	- 0,5	0,4 1,0	- 0,2	- 0,25	- -	- 0,10	- 0,15	zbytek

	Tepelné a mechanické zpracování
Slitina B	V pořadí: 1. Zpracování polotovaru k potlačení koroze: – doba výdrže určená výrobcem, – teplota mezi 210 a 260 °C, 2. Protlačování se stupněm přetvoření za studena nejvýše 30 %. 3. Tváření horní zaoblené části: teplota kovu nesmí být na konci operace nižší než 300 °C.
Slitina C	1. Homogenizace před kalením: – doba výdrže určená výrobcem, – teplota v žádném případě nesmí být nižší než 525 °C nebo vyšší než 550 °C. 2. Kalení 3. Umělé stárnutí: – doba výdrže určená výrobcem, – teplota mezi 140 a 190 °C.

TABULKA 2
TABULKA 1
(b) slitiny hliníku chemického složení podle tabulky 1, které byly podrobeny tepelnému a mechanickému zpracování podle tabulky 2;

2.1.3 Výrobce lahví opatřuje, předkládá a uschovává doklady o rozboru taveb materiálu použitého pro výrobu lahví.

2.1.5 Tepelné a mechanické zpracování slitin podle bodu 2.1.2 písm. (b) a (c)

2.1.5.3 Pokud se výrobce rozhodl uvést rozmezí teplot tepelného zpracování podle bodů 2.1.5.1.2 a 2.1.5.2.2, uvede pro posuzování shody dvě skupiny lahví, jednu složenou z lahví, které se podrobily tepelnému zpracování při nejnižší teplotě předpokládaného rozmezí, a druhou složenou z lahví, které se podrobily tepelnému zpracování při nejvyšší teplotě a při odpovídajících nejkratších dobách výdrže.

2.1.5.2 Výroba lahve nezahrnuje kalení a umělé stárnutí.

2.1.5.2.3 V dokumentaci předkládané notifikované osobě při posuzování shody výrobce parametry konečného tepelného zpracování a operace tváření.

2.1.5.2.2 U tepelného zpracování však výrobce může uvést rozsah teplot s rozdílem mezi krajními hodnotami nepřevyšujícím 20 °C. Pro každou z těchto krajních hodnot musí uvést jmenovitou dobu skutečné výdrže. Pro každou mezilehlou teplotu se určí jmenovitá doba skutečné výdrže lineární interpolací.
Výrobce zajistí provedení tepelného zpracování při teplotě v rozmezí uvedeném pro dobu skutečné výdrže, která se nesmí lišit od jmenovité doby výdrže vypočtené výše uvedeným způsobem o více než 10 %.

2.1.5.2.1 Výrobce uvede parametry posledního tepelného zpracování, které provedl za teploty vyšší než 200 °C, přičemž v případě potřeby musí brát v úvahu rozdíly mezi různými částmi lahve.
Rovněž všechny operace tváření (například protlačování, tažení nebo tváření horní zaoblené části), při nichž teplota kovu nepřesahuje 200 °C a které nejsou následovány tepelným zpracováním při teplotě vyšší než zmíněná hodnota, jakož i polohu části tvářeného tělesa lahve, která byla podrobena největšímu tváření za studena, a příslušný stupeň přetvoření za studena.
- stupeň přetvoření za studena té části lahve, která byla podrobena největšímu přetvoření za studena, s přesností ± 6 %, je-li průměr lahve rovný nebo menší 100 mm, a s přesností ± 3 %, je-li průměr větší než 100 mm.
Pro účely tohoto ustanovení se “stupněm přetvoření za studena“ rozumí poměr, kde „S“ je počáteční průřez a „s“ je konečný průřez.
Výrobce musí dodržet uvedené parametry tepelného zpracování a tváření v těchto mezích:
- dobu tepelného zpracování s přesností ± 10 % a teplotu s přesností ± 5 °C,

2.1.5.1 Poslední operací při výrobě lahví, mimo obrábění na čisto, je umělé stárnutí.

2.1.5.1.3 V dokumentaci předkládané notifikované osobě při posuzování shody výrobce předloží doklady o konečném tepelném zpracování, které provedl.

Pro každou mezilehlou teplotu se jmenovitá doba skutečné výdrže určí v případě homogenizace lineární interpolací doby výdrže a v případě umělého stárnutí lineární interpolací logaritmu doby výdrže.
2.1.5.1.2 U homogenizace a umělého stárnutí však výrobce může uvést rozmezí teplot s rozdílem mezi krajními hodnotami nepřevyšujícím 20 °C. Pro každou z těchto krajních hodnot uvede rovněž jmenovitou dobu skutečné výdrže.
Výrobce provádí tepelné zpracování při teplotě v rozmezí uvedeném pro dobu skutečné výdrže, která se nesmí lišit od jmenovité doby výdrže vypočtené výše uvedeným způsobem o více než 10 %.

— jmenovité teploty homogenizace a umělého stárnutí,
Při tepelném zpracování je výrobce povinen dodržovat uvedené parametry v těchto mezích:
– teplotu homogenizace s přesností ± 5 °C,
— jmenovité doby skutečné výdrže na teplotách homogenizace a umělého stárnutí.
2.1.5.1.1 Výrobce uvede parametry konečného zpracování, které provádí, tj.:
– teplotu umělého stárnutí s přesností ± 5 °C,
– dobu skutečné výdrže s přesností ± 10 %.

2.1.5.1.4 Kromě konečného tepelného zpracování výrobce uvede také všechna tepelná zpracování provedená při teplotě vyšší než 200 °C.

3. ZKOUŠKY

3.3 CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA

Dolní cyklický přetlak nesmí překročit 10 % hodnoty horního cyklického přetlaku.
Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence jsou uvedeny v tabulce:
Teplota měřená na vnější stěně lahve nesmí během zkoušky překročit 50 °C.

maximální použitý přetlak	P_h	2/3 P_h
minimální počet cyklů	12 000	80 000
maximální frekvence cyklů za minutu	5	12

Zkouška se považuje za vyhovující, když láhev dosáhne požadovaného počtu cyklů, aniž dojde k úniku kapaliny.
3.3.3 Tato zkouška je cyklická. Horní cyklický přetlak je roven buď přetlaku P_h nebo jeho dvěma třetinám.

3.3.1 Zkoušená láhev musí být označena podle technické normy vztahující se na značení lahví.

3.3.2 Cyklická únavová zkouška se provádí s použitím nekorozivní kapaliny na dvou lahvích, u kterých výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní pro minimální konstrukční hodnoty specifikované v konstrukčním návrhu.

3.5 KONTROLA HOMOGENITY LAHVE
Touto zkouškou se ověřuje, zda kterékoli dva body na vnějším povrchu lahve nevykazují rozdíl v tvrdosti větší než 15 HB. Kontrola se provádí na dvou příčných řezech lahve poblíž hrdla a dna, vždy ve čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.

Touto zkouškou, kterou provádí výrobce, se měřením tvrdosti nebo jiným vhodným způsobem ověřuje, zda nedošlo k chybě při volbě výchozích polotovarů nebo při tepelném zpracování.
3.6 KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY

Láhev se považuje za vadnou, jsou-li zjištěny trhliny. Za vadnou se považuje i tehdy, jestliže rozměry přítomných pórů či vměstků se ukazují tak velké, že může být ohrožena bezpečnost.
3.7 KONTROLA DNA
Středem dna lahve se provede se podélný řez a jeden z takto získaných povrchů se vyleští pro zkoušku při pětinásobném až desetinásobném zvětšení.

S výjimkou požadavků, které jsou uvedeny níže, se mechanické zkoušky provádějí podle technických norem, které se na výrobu těchto tlakových lahví a provádění mechanických zkoušek během výroby a po jejím skončení vztahují.
3.1 MECHANICKÉ ZKOUŠKY

3.1.1 Všeobecné požadavky
Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.

Na každé zkušební lahvi se provede jedna zkouška tahem v podélném směru a čtyři zkoušky ohybem v obvodovém směru.
3.1.2 Druhy zkoušek a vyhodnocení výsledků zkoušek

3.2 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ

3.2.1 Zkušební podmínky
Zkoušené lahve musí být označeny v souladu s ustanovením příslušné technické normy

3.2.2 Vyhodnocení zkoušky

3.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.

– ověření, zda v případě lahve s konkávním dnem nedošlo k obrácení tvaru dna.
3.2.2.1 Vyhodnocení zkoušky na roztržení zahrnuje:
– vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro určení přetlaku při roztržení,
– vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,

3.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (P_r) musí být větší než hodnota daná vzorcem:

3.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.

3.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu tj. okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči rovině průměru a vykazovat kontrakci.
Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:

b) v případě lahví o tloušťce “a“ přesahující 13 mm musí být větší část trhliny zřetelně podélná.

– trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat,
– trhlina se nesmí šířit do částí lahve, které jsou 1,5 krát silnější než největší tloušťka měřená v polovině délky lahve; v případě lahví s konvexním dnem nesmí trhlina dosáhnout středu dna lahve;
– trhlina se nesmí obvodově rozšiřovat dále než 90° na každou stranu od své hlavní části,
a) v případě lahví o tloušťce stěny “a“ do 13 mm:
– větší část trhliny musí být zřetelně podélná,

3.4 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA

3.4.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení přetlaku P_h.

3.4.2 Láhev musí zůstat pod přetlakem P_h dostatečně dlouho (min. 30 sec.), aby se prokázalo, že přetlak nemá tendenci klesat a že nedochází k úniku kapaliny.

3.4.3 Po zkoušce nesmí láhev vykazovat trvalou deformaci.

3.4.4 Lahve, které nesplní požadavky zkoušky, musí být vyřazeny.

Část III

Část III
Svařované láhve na plyny z nelegované oceli, vyráběné z několika částí, o efektivní tloušťce stěny 5 mm nebo menší, schopné opakovaného plnění, o objemu od 0,5 litru do 150 litrů včetně, určené k plnění stlačenými, zkapalněnými nebo rozpuštěnými plyny, s výjimkou zkapalněných plynů o velmi nízké teplotě a acetylénu, a k jejich přepravě s výpočtovým přetlakem (P_h) do 60 bar (6 MPa)

1. SYMBOLY A POJMY použité v této části přílohy.

1.2 Pro účely této části přílohy „přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, tj. nejvyšší přetlak dosažený při zkoušce na roztržení.

1.4 Odstranění vnitřního pnutí
Termín “odstranění vnitřního pnutí“ se vztahuje k tepelnému zpracování, kterému se podrobuje zhotovená láhev a během kterého se láhev ohřívá na teplotu pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1) za účelem snížení zbytkových pnutí.

b = výpočtová nejmenší tloušťka zaobleného dna v mm;
r = vnitřní poloměr zaoblení v přechodové oblasti konvexního dna v mm;
V = konečný objem lahve při roztržení v l;
P_r = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v bar;
Z = součinitel hodnoty svaru.
R = vnitřní poloměr zaoblení konvexního dna v mm;
H = vnější výška zaoblené části dna lahve v mm;
h = výška válcové části zaobleného dna lahve v mm;
P_h = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce (výpočtový přetlak) v bar;
R_e = nejmenší hodnota meze kluzu zaručená výrobcem lahví pro zhotovenou láhev v N/mm²;
P_rt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v bar;
V_o = počáteční objem lahve v okamžiku zvyšování přetlaku při zkoušce na roztržení v l;
1.1 Symboly, použité v této části přílohy, mají následující významy:
R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená materiálovou normou v N/mm²;
R_mt = skutečná pevnost v tahu v N/mm²;
a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;
A = tažnost základního materiálu v %;
L = délka pláště lahve namáhaného přetlakem v mm;
D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;

Termín “normalizační žíhání“ se používá v souladu s definicí, uvedenou v příslušné technické normě, vztahující se k tepelnému zpracování kovů
1.3 Normalizační žíhání

2. TECHNICKÉ POŽADAVKY

2.4 KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ

2.4.3 Příslušenství

Kohout nebo ventil lahve musí být účinně chráněn buď svou konstrukcí nebo konstrukcí lahve (například ochranným kroužkem) nebo pomocí ochranného kloboučku či pevně namontovaného krytu.
2.4.3.5 Ochrana kohoutu nebo ventilu

2.4.3.1 Rukojeti a ochranné kroužky musí být vyrobeny a k tělesu lahve přivařeny tak, aby nezpůsobovaly nebezpečnou koncentraci napětí ani neumožňovaly hromadění vody.

2.4.3.2 Patky lahve musí být dostatečně pevné a musí být z kovu, který je kompatibilní s ocelí lahve; tvar patky musí lahvi poskytovat dostatečnou stabilitu. Horní okraj patky musí být k lahvi přivařen tak, aby mezi patkou a lahví nemohlo docházet ke hromadění či pronikání vody.

2.4.3.3 Případné identifikační štítky musí být připevněny k přetlakem namáhanému plášti lahve a nesmí být odnímatelné; musí být učiněna veškerá nezbytná opatření zabraňující korozi.

2.4.3.4 K výrobě patek, rukojetí a ochranných kroužků lze použít jakýkoli jiný materiál, pokud je zajištěna jejich pevnost a vyloučeno nebezpečí koroze dna lahve.

2.4.2 Části namáhané přetlakem

2.4.2.1 Výrobce popíše a notifikovanou osobou nechá schválit používané svařovací postupy (WPS) protokolem WPAR a uvede a doloží kontroly prováděné během výroby.

2.4.2.2 Technické požadavky na svařování
– obvodový svar připevňující návarek pro ventil k hornímu dnu lahve: tento svar může být proveden buď jako tupý svar nebo jako koutový svar. Pokud je to tupý svar, musí být proveden v plném průřezu stěny.
– podélný svar: tento svar se provádí jako tupý svar v plném průřezu stěny,
V případě tupých svarů nesmí být přesazení styčných ploch větší než 1/5 tloušťky stěny (1/5 a).
Požadavky této odrážky se nevztahují na případy, kdy na horním dnu lahve je návarek pro ventil uvnitř lahve a kde tento návarek je ke dnu přivařen svarem, který se nepodílí na těsnosti.
Vylemovaný spoj se považuje za zvláštní druh tupého svaru.
Svary spojující části, které vytvářejí plášť lahve, musí splňovat tyto podmínky:
– obvodový svar s výjimkou svaru připevňujícího návarek pro ventil k hornímu dnu lahve: tento svar se provádí jako tupý svar v plném průřezu stěny. Vylemovaný spoj se považuje za zvláštní druh tupého svaru,
Tupé svary se musí provádět postupem automatického svařování.
Tupé svary na plášti namáhaném přetlakem nesmí být umístěny v místech, kde se mění tvar.
Koutové svary nesmějí překrývat tupé svary a musí být od nich vzdáleny nejméně 10 mm.

2.4.2.3 Kontrola svarů
Obrázek č. 1
U lahví ze dvou částí, s výjimkou svarů podle obr. č. 1, musí být obvodové tupé svary rentgenograficky kontrolovány po délce 100 mm, přičemž se kontrole podrobuje během plynulé výroby jedna láhev vybraná na začátku a jedna láhev vybraná na konci každé směny a v případě přerušení výroby po dobu delší než 12 hodin první svařená láhev.
Výrobce svarů zajistí, aby svary byly plně provařeny, nevykazovaly jakékoli vychýlení svarového švu a byly bez vad, které by mohly ohrozit bezpečné používání lahve.

2.4.2.4 Ovalita
Ovalita válcového pláště lahve musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem téhož průřezu nebyl větší než 1 % střední hodnoty těchto průměrů.

2.4.1 Všeobecné požadavky

2.4.1.1 Výrobce na vlastní odpovědnost zaručuje, že má k dispozici výrobní prostředky a technologii, které zabezpečují, aby vyrobené lahve splňovaly požadavky tohoto nařízení.

2.4.1.2 Výrobce náležitým dozorem zajišťuje, aby výchozí plechy a lisované části používané pro výrobu lahví byly bez vad, které by mohly nepříznivě ovlivnit provozní bezpečnost lahve.

2.1 Materiály

2.1.6 Výrobce předloží při posuzování shody notifikované osobě výsledky metalurgických a mechanických zkoušek a rozborů provedených na svarech, rovněž je povinen předložit popis a schválení zavedených svařovacích metod a postupů, které lze pokládat za reprezentativní pro sváry zhotovené během výroby.

2.1.4 Výrobce lahví je povinen opatřit a předložit osvědčení o rozboru taveb ocelí dodaných pro výrobu částí namáhaných přetlakem.

2.1.5 Musí být umožněno provádět nezávislé chemické rozbory. Tyto rozbory se musí provádět na zkušebních vzorcích odebraných buď z materiálů ve stavu dodaném výrobci lahví nebo ze zhotovených lahví.

2.1.3 Přídavné materiály pro svařování musí být s touto ocelí kompatibilní, aby vznikly sváry s vlastnostmi, které jsou rovnocenné vlastnostem specifikovaným pro základní materiál.

2.1.2 Všechny části tělesa lahve a všechny části k němu přivařené musí být vyrobeny ze vzájemně kompatibilních materiálů.

2.1.1 Materiálem použitým k výrobě plášťů namáhaných přetlakem musí být ocel odpovídající svými vlastnostmi požadavkům kladeným na zajištění bezpečnosti vyrobených lahví po celou dobu jejich provozu.

2.2 TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ
Lahve se dodávají buď ve stavu normalizačně žíhaném nebo ve stavu po odstranění vnitřního pnutí. Výrobce lahví potvrdí, že lahve byly po provedení všech svarů podrobeny tepelnému zpracování a rovněž potvrdí použitý postup tepelného zpracování. Lokální tepelné zpracování není povoleno.

2.3 VÝPOČTY ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM

2.3.2 Rozměry a výpočet den lahví

R ≤ D
H ≥ 0,18 D
současně platné meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,08 D
– elipsoidní dna
h ≥ 4b
r ≥ 2 b
meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,16 D
H ≥ 0,18 D
r ≥ 0,1 D
– polokulová dna
současně platné meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,08 D
– torosférická dna:
2.3.2.1 Dna lahví musí splňovat tyto podmínky:
h ≥ 4b

TVAROVÝ SOUČINITEL C PRO ZAOBLENÁ DNA:
Jmenovitá tloušťka válcového okraje dna však nesmí být menší než jmenovitá tloušťka válcové části.

H/D	P_h/10f=0,001		P_h/10f=0,0012		P_h/10f=0,0015		P_h/10f=0,002
	a/D	C	a/D	C	a/D	C	a/D	C
0,180					0,00211	2,81	0,00255	2,55
0200							0,00218	2,18
	P_h/10f=0,003		P_h/10f=0,004		P_h/10f=0,005		P_h/10f=0,01
H/D	a/D	C	a/D	C	a/D	C	a/D	C
0,180	0,00340	2,27	0,00423	2,12	0,00500	2,00	0,0088	1,76
0,190	0,00316	2,11	0,00395	1,98

0,200	0,00290	1,93	0,00364	1,82	0,0043	1,73	0,0077	1,54
0,210	0,00273	1,82	0,00342	1,71

0,220	0,00256	1,71	0,00320	1,60	0,00382	1,53	0,0068	1,38
0,230	0,00236	1,57	0,00295	1,48
0,240	0,00220	1,47	0,00276	1,38
0,250					0,00307	1,23	0,0055	1,10
0,300					0,00220	0,88	0,00395	0,79
0,350							0,00325	0,65
0,400							0,0030	0,60
0,450							0,0028	0,56
0,500							0,0027	0,54
	P_h/10f=0,02		P_h/10f=0,05		P_h/10f=0,1		P_h/10f=0,2
H/D	a/D	C	a/D	C	a/D	C	a/D	C
0,180	0,0160	1,60	0,0366	1,46	0,0730	1,46	0,147	1,47
0,200	0,0141	1,41	0,0330	1,32	0,0650	1,30	0,130	1,30
0,220	0,0125	1,25	0,0292	1,17	0,0285	1,17	0,118	1,18
0,250	0,0102	1,02	0,0250	1,00	0,0500	1,00	0,101	1,01
0,300	0,0077	0,77	0,0193	0,77	0,0385	0,77	0,077	0,77
0,350	0,0065	0,65	0,0162	0,65	0,0325	0,65	0,065	0,65
0,400	0,0059	0,59	0,0149	0,60	0,0295	0,59	0,059	0,59
0,450	0,0056	0,56	0,0140	0,56	0,0280	0,56	0,056	0,56
0,500	0,0054	0,54	0,0136	0,54	0,0270	0,54	0,054	0,54
	P_h/10f=0,5
H/D	a/D	C
0,350	0,163	0,65
0,400	0,150	0,60
0,450	0,140	0,56
0,500	0,136	0,54

Hodnoty tvarového součinitele C pro plná dna jsou uvedena v tabulce:
2.3.2.2 Tloušťka těchto zaoblených den nesmí být v žádném bodě menší než hodnota vypočítaná podle vzorce:

b = \frac{P_{h} . D}{20 \frac{R_{e}}{\frac{4}{3}}} C

f = \frac{R_{e}}{\frac{4}{3}} (N / m m^{2})

\frac{D}{250} + 1

mm, jestliže P_h ≥ 30 bar (3 MPa),
přičemž v obou případech je nejmenší hodnota 1,5 mm.
2.3.3 Jmenovitá tloušťka stěny válcové části a zaobleného dna nesmí být za žádných okolností menší než:

\frac{D}{250} + 0,7

mm, jestliže P_h < 30 bar (3 MPa),

2.3.4 Těleso lahve, s výjimkou návarku pro ventil, může být zhotoveno ze dvou nebo tří částí. Dna musí být z jednoho kusu a konvexní.

2.3.1 Tloušťka stěny válcového pláště lahve v kterémkoli bodě pláště namáhaného přetlakem nesmí být menší než tloušťka vypočtená podle vzorce:

a = \frac{P_{h} . D}{20 \frac{R_{e}}{\frac{4}{3}} + P_{h}}

2.3.1.1 u lahví bez podélných svarů:

2.3.1.2 u lahví s podélnými svary:
Pokud tyto rentgenografické kontroly odhalí nepřípustné vady definované v bodu 3.4.1.4, musí být učiněny veškeré nezbytné kroky k přezkoumání příslušné dávky a k odstranění vad.
Tato kontrola se provádí na náhodně vybraných 10 % vyrobených lahví.
– 1,0, jestliže výrobce provádí namátkovou rentgenografickou kontrolu křížení svarů do vzdálenosti 100 mm od křížení v případě podélného svaru a po délce 50 mm (na každou stranu od křížení 25 mm) v případě obvodových svarů.
– 0, 85, jestliže výrobce provádí rentgenografickou kontrolu křížení svarů do vzdálenosti 100 mm od křížení v případě podélného svaru a po délce 50 mm (na každou stranu od křížení 25 mm) v případě obvodových svarů. Rentgenograficky se od každého stroje kontroluje po jedné lahvi vybrané na začátku a konci každé pracovní směny.
Z se přitom rovná:

a = \frac{P_{h} . D}{20 \frac{R_{e}}{\frac{4}{3}} Z + P_{h}}

3. ZKOUŠKY

3.4 NEDESTRUKTIVNÍ KONTROLA

V případě pochybností se podezřelá oblast podrobí mikrostrukturní kontrole.
3.4.2 Makrostrukturní kontrola
Makrostrukturní kontrola celého příčného řezu svaru provedená na kysele leptaném výbrusu musí vykázat úplné protavení a nesmí odhalit jakékoli chyby ve spojení nebo podstatné vměstky či jiné vady.

3.4.1 Kontrola prozářením (rentgenovými paprsky)

– trhliny, vadné svary nebo nedostatečně provařené svary.
– plynové vměstky ležící po délce svaru 100 mm, je-li jejich celková plocha na všech snímcích větší než 2xa mm².
3.4.1.4 Nejsou přípustné tyto vady:
– plynový vměstek o rozměru větším než a/3 mm, který je od kteréhokoli jiného plynového vměstku vzdálený více než 25 mm,
Za nepřípustné se považují tyto vměstky:
– kterýkoli jiný plynový vměstek o rozměru větším než a/4 mm,
– podlouhlý vměstek nebo skupina okrouhlých vměstků v řadě, je-li jejich délka (po délce svaru rovné 12xa) větší než 6 mm,

3.4.1.3 Vyhodnocování rentgenogramů svarů se musí provádět na originálních filmech postupem doporučeným v příslušné technické normě.

Při použití stupňovitého a dírkového indikátoru nesmí být průměr nejmenšího viditelného otvoru větší než 0,25 mm.
3.4.1.2 Při použití drátkového indikátoru nesmí být nejmenší průměr viditelného drátku větší než 0,10 mm.

3.4.1.1 Svary se podrobují rentgenografické kontrole dle požadavků příslušné technické normy.

3.5 KONTROLA VNĚJŠÍHO POVRCHU SVARU

3.5.1 Tato kontrola se provádí po dokončení svaru. Kontrolovaný povrch svaru musí být dobře osvětlen a musí být očištěn od mastnoty, prachu, zbytku okují a jakýchkoli ochranných povlaků.

3.5.2 Přechod svarového kovu do základního materiálu musí být hladký, bez vrubů. Na povrchu svaru a na sousedních površích materiálu nesmí být trhliny, vruby nebo porézní místa. Povrch svaru musí být pravidelný a hladký. V případě tupého svaru nesmí být převýšení větší než 1/4 šířky svaru.

3.3 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA

3.3.4 Lahve, které při zkoušce nevyhoví, musí být vyřazeny.

3.3.3 Po zkoušce nesmí láhev vykazovat známky trvalé deformace.

3.3.2 Láhev musí zůstat pod zkušebním přetlakem dostatečně dlouho, aby se prokázalo, že přetlak neklesá a že lze zaručit těsnost lahve.

3.3.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení zkušebního přetlaku.

3.2 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ

3.2.1 Zkušební podmínky
Lahve podrobované této zkoušce musí být opatřeny nápisy, jejichž umístění se předpokládá na přetlakem namáhaném plášti lahve.

3.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena na zařízení, které umožňuje rovnoměrně zvětšovat přetlak v lahvi až do jejího roztržení a zaznamenávat změnu přetlaku v závislosti na čase.

3.2 3 Minimální zkušební požadavky

3.2.3.1 Naměřený přetlak při roztržení (P_r) nesmí být za žádných okolností menší než 9/4 zkušebního přetlaku (P_h).

- 17 %, je-li délka lahve rovná jejímu průměru nebo menší.
3.2.3.2 Poměr vzrůstu objemu lahve k původnímu objemu:
- 20 %, je-li délka lahve větší než její průměr,

3.2.3.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.

3.2.3.3.1 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, tj. okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být pod určitým úhlem skloněny vůči rovině průměru a po celé své tloušťce musí vykazovat kontrakci.

3.2.3.3.2 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.

3.2.2 Vyhodnocení zkoušky

3.2.2.1 Zkouška na roztržení se vyhodnocuje podle těchto přijatých kritérií:

3.2.2.1.1 Vzrůst objemu lahve, který se rovná:
- u lahví o objemu od 6,5 l objemu vody spotřebované od počátku zvyšování přetlaku do okamžiku roztržení lahve,
- u lahví o objemu do 6,5 l rozdílu mezi objemem lahve na začátku a na konci zkoušky.

3.2.2.1.2 Vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů

3.1 MECHANICKÉ ZKOUŠKY

3.1.2 Druhy zkoušek a vyhodnocení výsledků zkoušek

3.1.2.3 Zkouška ohybem (lámavosti)

3.1.2.3.2 Na zkušební tyči se nesmějí objevit praskliny, je-li ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více než činí průměr trnu.

3.1.2.3.1 Postup provedení zkoušky ohybem je určen příslušnou normou podle bodu 3.1.1.1. Zkouška ohybem se však musí provádět na zkušební tyči šířky 25 mm orientované ve směru kolmém na svar. Při zkoušce musí být trn umístěn v ose svaru.

3.1.2.2 Zkouška tahem

3.1.2.2.1 Zkouška tahem na základním materiálu

3.1.2.2.1.1 Postup provedení zkoušky tahem je určen příslušnou normou podle bodu 3.1.1.1. Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu a vnějšímu povrch stěny lahve, nesmějí být obrobeny.

3.1.2.2.1.2 Zjištěné hodnoty meze kluzu se musí přinejmenším rovnat nejmenším hodnotám zaručeným výrobcem lahví.
Zjištěné hodnoty pevnosti v tahu a tažnosti základního materiálu musí být v souladu s požadavky příslušné technické normy.

3.1.2.2.2 Zkoušky tahem na svarech

3.1.2.2.2.1 Zkouška tahem ve směru kolmém na svar se musí provádět na zkušební tyči se zúženým průřezem šířky 25 mm a délky sahající 15 mm za okraje svaru. Za touto středovou částí se šířka zkušební tyče musí postupně zvětšovat.

3.1.2.2.2.2 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu se musí přinejmenším rovnat hodnotě zaručené pro základní materiál, bez ohledu na to, ve kterém místě středové části se zkušební tyč přetrhne.

3.1.2.1 Každá láhev odebraná jako vzorek se podrobí těmto zkouškám:

3.1.2.1.1 Zkušební tyče, které nejsou dostatečně rovné, musí být narovnány lisováním za studena.

3.1.2.1.2 Na všech zkušebních tyčích, které obsahují svar, musí být svar zarovnán k odstranění jeho převýšení.

1 zkouška tahem	základní materiál v podélném směru lahve; nebo, pokud to není možné, v obvodovém směru;
1 zkouška tahem	kolmo k obvodovému svaru;
1 zkouška ohybem	na rubu obvodového svaru;
1 zkouška ohybem	na líci obvodového svaru;
1 makrostrukturní zkouška	na řezu svarem.

(A) V případě lahví, které mají pouze obvodové svary (lahve ze dvou částí), na zkušebních tyčích odebraných z míst stanovených příslušnou technickou normou.

1 zkouška tahem	základní materiál válcové části v podélném směru; nebo, pokud to není možné, v obvodovém směru;
1 zkouška tahem
1 zkouška tahem	základní materiál ze dna;
1 zkouška tahem	kolmo k podélnému svaru;
1 zkouška tahem	kolmo k obvodovému svaru;
1 zkouška ohybem	na rubu podélného svaru;
1 zkouška ohybem	na líci podélného svaru;
1 zkouška ohybem	na rubu obvodového svaru;
1 zkouška ohybem	na líci obvodového svaru;
1 makrostrukturní zkouška	na řezu svarem.

(B) V případě lahví s podélnými a obvodovými svary (lahve ze tří částí) na zkušebních tyčích odebraných z míst předepsaných příslušnou technickou normou.

3.1.1 Všeobecné požadavky

3.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti základního materiálu a svarů přetlakem namáhaných plášťů lahví na plyny se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.

3.1.1.1 Mechanické zkoušky se provádějí v souladu s příslušnými technickými normami, vztahujícími se na výrobu tohoto druhu lahví.