32. Příloha č. 13 zní:
„Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY
ČÁST 1.
UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY A JEJICH MEZNÉ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
POVRCHOVÁ VODA
Tabulka č. 1a
| Ukazatel | Jednotka | A1 | A2 | A3 | ||||
| S | M | S | M | S | M | |||
| 1. | Reakce vody | PH | 6,5 – 8,5 | 6,5-9,5 | 5,5–9,0 | 5,5-9,0 | ||
| 2. | Barva (po filtraci) | mg/l | 10 | 20 (O) | 50 | 100 (O) | 50 | 200 (O) |
| 3. | Nerozpuštěné látky suš. | mg/l | 5 | |||||
| 4. | Teplota | °C | 15 | 20 (O) | 22 | 25 (O) | 22 | 25 (O) |
| 5. | Konduktivita - při 25 °C | mS /m | 100 | 100 | 100 | 100 | ||
| 6. | Pach | stupeň | 2 | 5 | 5 | |||
| 7. | Dusičnany | mg/l | 25 | 50 (O) | 50 (O) | 50 (O) | ||
| 8. | Fluoridy4) | mg/l | 0,7-1 | 1,5 | 0,7 – 1,5 | 1,5 | 0,7 – 1,5 | 1,5 |
| 9. | Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX) | mg/l | 0,005 | 0,005 | 0,01 | |||
| 10. | Železo celkové1) | mg/l | 0,1 | 0,2 | 1 | 2 | 1 | 2 |
| 11. | Mangan1) | mg/l | 0,05 | 0,05 | 0,1 | 1 | 0,5 | 1,5 |
| 12. | Měď | mg/l | 0,02 | 0,05 (O) | 0,05 | 0,05 | 0,1 | 0,1 |
| 13. | Zinek | mg/l | 0,5 | 3 | 1 | 5 | 1 | 5 |
| 14. | Bor | mg/l | 0,5 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| 15. | Berylium | mg/l | 0,001 | 0,001 | 0,002 | |||
| 16. | Kobalt | mg/l | 0,05 | |||||
| 17. | Nikl | mg/l | 0,02 | 0,03 | 0,03 | |||
| 18. | Vanad | mg/l | 0,02 | |||||
| 19. | Arsen | mg/l | 0,01 | 0,01 | 0,01 | 0,02 | 0,02 | |
| 20. | Kadmium | mg/l | 0,001 | 0,005 | 0,001 | 0,005 | 0,001 | 0,005 |
| 21. | Chrom (veškerý) | mg/l | 0,05 | 0,05 | 0,05 | |||
| 22. | Olovo | mg/l | 0,01 | 0,025 | 0,025 | 0,05 | ||
| 23. | Selen | mg/l | 0,01 | 0,01 | 0,01 | |||
| 24. | Rtuť | mg/l | 0,0005 | 0,001 | 0,0005 | 0,001 | 0,0005 | 0,001 |
| 25. | Baryum | mg/l | 0,1 | 1 | 1 | |||
| 26. | Kyanidy | mg/l | 0,02 | 0,05 | 0,04 | 0,05 | 0,04 | 0,05 |
| 27. | Sírany | mg/l | 150 | 250 | 150 | 250 (O) | 150 | 250 (O) |
| 28. | Chloridy | mg/l | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 | 100 |
| 29. | Tenzidy aniontové | mg/l | 0,2 | 0,2 | 0,2 | 0,2 | 0,5 | 0,5 |
| 30. | Fosforečnany (PO43-)1) | mg/l | 0,3 | 0,5 | 0,5 | |||
| 31. | Fenoly jednosytné | mg/l | 0,001 | 0,001 | 0,003 | 0,01 | 0,1 | |
| 32. | Nepolární extrahovatelné látky (NEL) | mg/l | 0,05 | 0,05 | 0,1 | 0,5 | ||
| 33. | Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) | μg/l | 0,1 | 0,1 | 0,2 | |||
| 34. | Pesticidní látky celkem | μg/l | 0,5 | 0,5 | 0,5 | |||
| 35. | Chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn)1) | mg/l | 2 | 3 | 5 | 10 | 10 | 15 |
| 36. | Nasycení kyslíkem1) | % O2 | >70 | >50 | >30 | |||
| 37. | Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikace1) | mg/l | <3 | 3 | 4 | 5 | 5 | 7 |
| 38. | Celkový dusík | mg/l | 1 | 2 | 3 | |||
| 39. | Amonné ionty | mg/l | 0,05 | 0,5 | 0,5 | 1 | 1 | 3 (O) |
| 40. | Extrahovatelné látky | mg/l | 0,1 | 11 | 0,2 | 0,5 | ||
| 41. | Celkový organický uhlík (TOC) | mg/l | 5 | 8 | 8 | |||
| 42. | Huminové látky | mg/l | 2 | 2,5 | 3,5 | 5 | 6,0 | 8,0 |
| 43. | Veškeré koliformní bakterie | KTJ/100 ml | 50 | 5 000 | 50 000 | |||
| 44. | Termotolerantní koliformní bakterie | KTJ/100 ml | 20 | 2 000 | 20 000 | |||
| 45. | Fekální streptokoky (Enterokoky) | KTJ/100 ml | 20 | 1 000 | 10 000 | |||
| 46. | Salmonely | v 5 000 ml vody | nepřítomny | nepřítomny | ||||
| 47. | Mikroskopický obraz | Jedinci/ml | 50 | 3 000 5002) | 10 000 10002) | |||
Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti. Směrné hodnoty ukazatelů jsou hodnoty, ke kterým má směřovat asanační a ochranná činnost v povodí, zejména v ochranném pásmu vodního zdroje.
Vysvětlivky:
| S | směrné, nepovinné hodnoty |
| M | mezné, povinné hodnoty |
| A1, A2, A3 | kategorie surové vody § 22 odst. 3 vyhlášky |
1) možná odchylka pro způsob vyhodnocení a zařazení surové vody do kategorie
2) u obtížně odstranitelných organismů u jednostupňové či vícestupňové úpravy
3) (O) – výjimečné klimatické a geografické podmínky
4) tato hodnota udává horní limity podle průměrné roční teploty (nízké a vysoké)
Ukazatel pořadového čísla 9 se nestanoví v případech, že jsou stanoveny specifické chlorované organické látky.
Ukazatel pořadového č. 33 je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren, fluoranthen.
Ukazatel č. 34 je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí detekce) všech stanovených pesticidů. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat.
Pro ukazatel č. 31 se neuplatňuje limit v případě, že nevznikají organoleptické závady pitné vody.
PODZEMNÍ VODA
Tabulka č. 1 b
Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity a to pouze pro kategorii A3.
| Ukazatel | Jednotka | A3 | |
| S | M | ||
| Železo | mg/l | 20 | |
| Mangan | mg/l | 1,0 | 5,0 |
| Sulfan | mg/l | 0,05 | |
| Rozpuštěný kyslík | % nasycení | bez limitu | bez limitu |
ČÁST 2.
STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY
TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY
Tabulka č. 2
| Pro kategorii | Typy úprav |
| A 1 | Jednoduchá fyzikální úprava a dezinfekce, například rychlá filtrace a dezinfekce, popř. prostá písková filtrace, chemické odkyselení nebo mechanické odkyselení či odstranění plynných složek provzdušňováním. |
| A 21) | Běžná fyzikální úprava, chemická úprava a desinfekce, koagulační filtrace, infiltrace, pomalá biologická filtrace, flokulace, usazování, filtrace, desinfekce (konečné chlorování), jednostupňové či dvoustupňové odželezňování a odmanganování, |
| A 3 | Intenzivní fyzikální a chemická úprava, rozšířená úprava a desinfekce, například chlorování do bodu zlomu, koagulace, flokulace, usazování, filtrace, adsorpce (aktivní uhlí), desinfekce (ozón, konečné chlorování). Kombinace fyzikálně chemické a mikrobiologické a biologické úpravy. |
Vysvětlivky:
1) Pro evidenci a hodnocení účinnosti úpravy vody se rozděluje tato kategorie na dvě podkategorie:
a) jednostupňová úprava
b) klasická dvoustupňová úprava
ČÁST 3.
ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY DO KATEGORIÍ
(1) Surová povrchová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody a to:
- u 95 % vzorků pro ukazatele M (mezná hodnota),
- u 90 % vzorků ve všech ostatních případech,
- a jestliže v případě 5 nebo 10 % nevyhovujících vzorků:
a) se jakost vody neodchyluje od hodnot ukazatelů uvedených v tabulce 1a) o více než 50 %, s výjimkou teploty, pH, rozpuštěného kyslíku a mikrobiologických ukazatelů,
b) nemůže dojít k ohrožení veřejného zdraví,
c) vzorky vody odebrané následně ve statisticky vhodném intervalu se nebudou odchylovat od příslušných hodnot ukazatelů.
(2) Od požadavků uvedených v odstavci 1 je možné se odchýlit:
a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1 nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší než jsou hodnoty ukazatelů pro příslušnou vodu),
b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a přílohy č. 13 pro kategorie A1, A2 a A3; přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v ní obsažené,
c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a přílohy č. 13 s označením (1); odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů,
d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota odpovídá či přesahuje mezné hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1, popř. A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky (dle typu úprav) prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.
(3) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. d).
ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY
1. Pro potřebu technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nejde v průběhu roku zdroj zařadit pouze do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti vybraných ukazatelů podle vztahu:
kde a,b,c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a d je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.
2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo v rozmezí 1 až 3 odpovídající kategorii A1 až A3. Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je IU = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější úpravu.
3. Indexu upravitelnosti se odpovídá indexem náročnosti technologie úpravy vody It, který má hodnoty 0 (bez úpravy) až 3,75 (např. dvoustupňová úprava s filtrací přes zrněné aktivní uhlí a s oxidací).
4. Pro dané standardní metody úpravy vody odpovídají orientačně následující průměrné indexy upravitelnosti (Iu) podle náročnosti technologie úpravy vody:
| Kategorie surové vody | Index náročnosti technologie úpravy |
| A1 | 0 - 2 |
| A2a | 2 - 2,5 |
| A2b | 2,5 - 3 |
| A3 | >3 “. |