k zákonu č. 360/1992 Sb.
Postup a náležitosti při uznávání formální kvalifikace a odborné praxe inženýrů a techniků ve výstavbě podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 99/42/ES ze dne 7. června 1999, kterou se zavádí postup pro uznávání dokladů o vzdělání pro profesní činnosti upravené směrnicemi o liberalizaci a o přechodných opatřeních a kterou se doplňuje obecný systém uznávání kvalifikací
1. Uznávání formální kvalifikace
1.1 Uznávací orgán zkoumá znalosti a dovednosti potvrzené diplomy, osvědčeními a jinými doklady o formální kvalifikaci získané žadatelem a provede jejich srovnání se znalostmi a dovednostmi vyplývajícími z dokladů o formální kvalifikaci vyžadovaných pro přístup k příslušné odborné činnosti v České republice.
1.2 Uznávací orgán považuje podmínku formální kvalifikace za splněnou, pokud na základě srovnání neprokáže, že mezi žadatelovou formální kvalifikací a kvalifikací vyžadovanou v České republice je podstatný rozdíl. Podstatným rozdílem se rozumí značné odlišnosti v délce a obsahu formální kvalifikace, v oblastech, jejichž znalost je nezbytná pro výkon příslušné činnosti. V takovém případě uznávací orgán posoudí, zda podstatný rozdíl nemůže být nahrazen znalostmi a dovednostmi získanými žadatelem na základě předložených dokladů o odborné praxi.
1.3 Pokud podmínka formální kvalifikace není splněna, vydá uznávací orgán rozhodnutí podle § 30l odst. 2, nebo § 30r odst. 2 zákona, v jehož odůvodnění mimo jiné uvede okruhy znalostí a dovedností, které žadateli na základě srovnání chybí a které jsou nezbytné k přístupu k příslušné odborné činnosti. Uznávací orgán poskytne žadateli možnost prokázat jejich znalost. Za tímto účelem si může žadatel vybrat adaptační období nebo zkoušku způsobilosti, jejichž rozsah a délku určí uznávací orgán v rozhodnutí. Adaptační období a zkouška způsobilosti se řídí analogicky předpisy Evropského společenství o obecném systému uznávání kvalifikací.
2. Uznávání odborné praxe
2.1 Podmínka odborné praxe se považuje za splněnou, pokud žadatel vykonával předmětnou činnost
V případech uvedených pod písmeny a) a c) nesmí být doba od ukončení předmětné činnosti do dne podání žádosti o uznání odborné praxe delší než deset let.
a) po dobu šesti po sobě následujících let v nezávislém nebo vedoucím postavení,
b) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém nebo vedoucím postavení, prokáže-li žadatel, že pro příslušnou činnost získal předtím alespoň tříletou studijní praxi doloženou osvědčením uznávaným v členském státě nebo považovanou příslušným profesním sdružením za vyhovující,
c) po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení, prokáže-li žadatel, že předtím vykonával příslušnou činnost alespoň pět let v postavení zaměstnance, nebo
d) po dobu pěti po sobě následujících let ve vedoucím postavení, z toho alespoň tři roky v technické funkci s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku, prokáže-li žadatel, že pro příslušnou činnost získal předtím alespoň tříletou studijní praxi doloženou osvědčením uznávaným v členském státě nebo považovanou příslušným profesním sdružením za vyhovující.
2.2 Výkonem předmětné činnosti ve vedoucím postavení se podle odstavce 1 rozumí výkon činnosti v příslušném odborném odvětví v podniku v postavení
a) vedoucího podniku nebo vedoucího pobočky podniku,
b) zástupce vlastníka nebo vedoucího podniku, pokud toto postavení zahrnuje odpovědnost odpovídající odpovědnosti zastoupeného vlastníka nebo vedoucího, nebo
c) vedoucího pracovníka pověřeného obchodními nebo technickými záležitostmi s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku.
2.3 Pokud je žadatel držitelem osvědčení vydaného a uznávaného v jiném členském státě, potvrzujícího znalosti nebo schopnosti žadatele v oboru předmětné činnosti odpovídající nejméně třem letům studijní praxe, považuje se toto osvědčení za doklad o studijní praxi, která trvala po dobu požadovanou podle bodu 2.1 písm. b) a d). Pokud toto osvědčení odpovídá méně než třem letům studijní praxe, prodlužuje se příslušným způsobem požadovaná doba výkonu předmětné činnosti v nezávislém nebo vedoucím postavení podle bodu 2.1 písm. b) a d).
2.4 Odborná praxe se dokládá osvědčeními vydanými příslušnými orgány dotčeného členského státu o charakteru vykonávané činnosti a délce jejího výkonu.