Část VIII
Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor
Oddíl 1
Přehled druhů
Tab. 1
| Český název | Latinský název |
| Brambor | Solanum tuberosum L. |
Oddíl 2
Počet a termíny přehlídek, předplodiny
Tab. 2
| Přehlídka | Množení po stejném druhu přípustné nejdříve za (počet roků) | ||
| 1 | 2 | 3 | |
| při průměrné výšce trsů 20 cm | v plné vegetaci | po ukončení vegetace | 3 |
Další požadavky:
- před výsadbou musí být na pozemku proveden průzkum na výskyt Globodera rostochiensis a Globodera pallida s negativním výsledkem,
- pozemek nesmí být dotčen mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními nařízenými v důsledku výskytu Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus a Ralstonia solanacearum, které se týkají zákazu množení sadby.
Oddíl 3
Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů
Tab.3
| Nejmenší vzdálenost | Předstupně | Základní rozmnožovací materiál (Z) | Certifikovaný rozmnožovací materiál (C) | ||
| SE1 | SE 2 | E | Cl | C2 | |
| od jiných porostů brambor s výskytem virových chorob nad 6% | 500 | 500 | 300 | 200 | 100 |
Další požadavky:
- každý množitelský porost je od sousedního porostu zřetelně oddělen nejméně jedním, bramborami neosázeným řádkem, nebo nejméně 10 m dlouhým neosázeným pruhem v šíři sazeče na počátku i na konci sázené partie,
- za nedodržení minimální vzdálenosti množitelských porostů od jiných porostů brambor se považují vyselektované rostliny neodstraněné v den následující po selekci.
Oddíl 4
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Tab. 4.1
| Stupně množení | Nejvyšší povolené % výskytu odchyl. typů a jiných odrůd | Nejvyšší povolené % chybějících rostlin 1) | Nejvyšší dovolený výskyt obrostů v % 2) | Předčasné ukončení vegetace 3) |
| SE 1 | 0 | 10 | 2 | povinné |
| SE 2 | 0 | 10 | 2 | povinné |
| E | 0,1 | 20 | 4 | povinné |
| C 1 | 0,2 | 20 | 6 | povinné |
| C2 | 0,5 | 30 | 6 | doporučené |
Vysvětlivky k tabulce:
1) Při výpočtu procenta chybějících rostlin se vychází z počtu 50 000 jedinců na 1 ha.
2) Za jeden obrost se považuje každý trs, na kterém jsou po předčasném ukončení vegetace vyrostlé nové výhony delší než 5 cm.
3) O termínu předčasného ukončení vegetace rozhoduje na základě místních podmínek dodavatel a informuje nejpozději do 5 dnů od jeho stanovení příslušného semenářského inspektora.
Další požadavky:
- souvratě nesmí být osázeny bramborami,
- k založení porostu nesmí být použita krájená sadba,
Tab. 4.2
| Choroby, škůdci | % rostlin s příznaky napadeni chorobami nebo škůdci | |||||
| Šlechtitelský materiál | SE1 | SE 2 | E | C 1 | C2 | |
| viry celkem | 0 | 0,5 | 0,5 | 1,0 | 3,0 | 6,0 |
| bakteriální černání stonků 1) | 0 | 0 | 0,5 | 1,0 | 1,0 | 2,0 |
| karanténní škodlivý organizmus | nesmí se vyskytovat | |||||
Další požadavky:
- při přehlídce se neodstraněná matečná hlíza i neodstraněné nové hlízy sadbové velikosti hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry,
- v případě selekce odkládáním natě a při výskytu živých neokřídlených mšic se každý trs ponechaný v porostu hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry.
Posklizňové zkoušky
Tab. 4.3
| Šlechtitelský materiál | SE1 | SE 2 | E | C1 | C2 | |
| % hlíz napadených viry | 0 | 2 | 2 | 4 | 6 | 10 |
| karanténní škodlivý organizmus | nesmí se vyskytovat | |||||
Posklizňové zkoušky sadby brambor jsou součástí uznávacího řízení v porostu a provádí se v rozsahu stanoveném každoročně ústavem. Procento hlíz napadených viry se zjišťuje metodou ELISA. Přepočtem se stanoví:
• každá hlíza napadená viry způsobujících těžkou virovou chorobou se započítává jako 1%,
• každá hlíza napadená viry způsobujících lehkou virovou chorobou se násobí koeficientem 0,33,
• každá hlíza napadená „S“ virem se násobí koeficientem 0,05 s platností od r. 2006.
Výskyt „S“ viru se nehodnotí u certifikovaného rozmnožovacího materiálu.
Odběr vzorků sadby brambor pro posklizňové zkoušky se řídí pokynem, který vydává Ústav. Vzorky sadby z množitelských porostů jsou odebírány jen z porostů, u kterých již byla ukončena vegetace.
Původci těžkých virových chorob: virus svinutky brambor, A virus a Y virus brambor.
Původci lehkých virových chorob: M virus, X virus a S virus brambor.
Započítávání případných dalších původců virových chorob stanoví ministerstvo ve věstníku Mze.
Oddíl 5
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu
Tab. 5.1
| Číslo vady | Druh vady | Nejvyšší přípustné hmotnostní % vad 5) |
| 1. | hlízy jiných odrůd 6) | 0,10 |
| 2. | hlízy napadené nebo poškozené: mrazem a zapařením | 0,25 |
| 3. | mokrá hniloba 1) 7) | 0,25 |
| 4. | suchá hniloba – způsobená Fusarium spp., popř. Phoma spp.7) | 1,00 |
| 5. | plíseň bramborová Phytophtora infestans | 1,00 |
| 6. | poškození mechanicky nebo škůdci 2) | 3,00 |
| 7. | strupovitost Streptomyces scabies 3) | 5,00 |
| 8. | vločkovitost Rhizoctonia solani 4) | 5,00 |
| 9. | silné šednutí až černání dužiny zaujímající více než 1/3 řezu hlízy | 10,00 |
| 10. | silná rzivost dužiny zaujímající více než 1/10 řezu hlízy | 10,00 |
| 11. | příměs zeminy a jiných nečistot | 1,00 |
| 12. | hlízy podsadbové | 3,00 |
| 13. | hlízy nadsadbové | 3,00 |
| 14. | hlízy napadené karanténními organizmy | nesmí se vyskytovat |
Vysvětlivky k tabulce:
1) Mokré hniloby způsobené bakteriemi Erwinia carotovora, houbou Pythium ultimum, popř. dalšími původci mokré hniloby.
2) Za mechanicky poškozené hlízy se považují poškození do hloubky větší než 5 mm (včetně požerků škůdců) a hlízy v korunkové části čerstvě rozpraskané, tj. nezajizvené. Za poškození drátovci se považuje hlíza nejméně se 3 otvory do hloubky větší než 5 mm.
3) Za napadené se považují hlízy, u kterých je postižená více než 1/3 povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst.
4) Je způsobeno houbou Rhizoctonia solani, která pokrývá více než 1/10 povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst.
5) Vady č. 2 až 5 v souhrnu do 2%. Vady č. 6 až 13 v souhrnu do 20%.
6) U rozmnožovacího materiálu předstupňů a u základní sadby je povolené procento hlíz jiných odrůd – 0.
7) Vady č.3 a 4 mohou mít společně maximálně 1%.
a) Sadbové brambory nesmějí být uváděny do oběhu, pokud byly ošetřeny prostředky, které zabraňují klíčení.
b) Velikost sadby se stanovuje tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25 x 25 mm a maximálním rozměru 60 x 60 mm.
Další požadavky:
- v případě použití sít větších než 35 mm je rozdíl mezi síty dělitelný číslem 5,
- maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 20 mm.
c) V jedné partii sadby musí být zastoupeny hlízy všech velikostí v přirozeném poměru.
d) Požadavky sledované při mechanickém rozboru.