1. V § 14a odst. 2 se slova „podle zvláštního právního předpisu.11a)“ nahrazují slovy „, jehož skutková podstata souvisí s restaurováním, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.“.
Poznámka pod čarou č. 11a) se zrušuje.

2. V § 14a odst. 3 se slova „odborné způsobilosti“ nahrazují slovy „odborné kvalifikace“.

3. V § 14a odst. 4 se v úvodní části textu slova „Odborná způsobilost“ nahrazují slovy „Odborná kvalifikace“.

4. V § 14a odst. 4 písm. a) se slova „kvalifikačních předpokladů“ nahrazují slovy „formální kvalifikace a odborné praxe“, slova „vysokoškolské vzdělání v oboru restaurování“ se nahrazují slovy „vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném magisterském studijním programu11a) v oblasti umění se zaměřením na restaurování nebo vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském programu v příslušném uměleckém oboru doplněné osvědčením o absolvování restaurátorského studia v rámci celoživotního vzdělávání,11a) nebo vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu11a) v oblasti umění se zaměřením na restaurování a 2 roky odborné praxe,“ a za slova „let“ se vkládá slovo „odborné“.
11a) § 44 až 46 a § 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.“.

5. V § 14a odst. 5 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nejde-li o státního příslušníka jiného členského státu Evropské unie než České republiky,“.

6. V § 14a odst. 5 písmeno c) zní:
„c) dokumentace nejméně 3 restaurátorských prací na věcech, které nejsou kulturními památkami, z nichž nejméně 1 nesmí být starší 2 let, provedených v restaurátorské specializaci, v níž se žádá o udělení povolení k restaurování.“.

7. V § 14a odst. 10 písm. c) se v první větě za slova „hrubým způsobem“ vkládají slova „nebo méně závažným způsobem, ale opakovaně“.

11d) § 25 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).“.
„(13) Fyzické osobě, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, Ministerstvo kultury udělí povolení k restaurování, pokud jí je uznána odborná kvalifikace a bezúhonnost.
(14) V případě řízení o udělení povolení k restaurování státnímu příslušníkovi jiného členského státu Evropské unie než České republiky se vede spojené řízení o udělení povolení k restaurování a o uznání odborné kvalifikace a bezúhonnosti.11d)
8. V § 14a se doplňují odstavce 13 a 14, které včetně poznámky pod čarou č. 11d) znějí:

Ochrana osobních údajů, které se zapisují do evidence, se řídí zvláštním právním předpisem.11c)
(5) Ministerstvo kultury může osobě oprávněné k restaurování zakázat restaurování podle odstavce 4 ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o záměru provést restaurování, nebo ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o tom, že osoba oprávněná k restaurování provádí restaurování, které kulturní památku ohrožuje nebo poškozuje.
11f) § 5 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb.
(4) Pokud při posuzování oznámení podle odstavce 2 jsou osvědčeny skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by osoba oprávněná k restaurování mohla restaurováním ohrozit nebo poškodit kulturní památku, anebo pokud osoba oprávněná k restaurování tuto svoji oznamovací povinnost nesplní, Ministerstvo kultury jí restaurování zakáže do doby, než bude uznána její odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu.11e) V takovém případě je Ministerstvo kultury oprávněno přezkoumat odbornou kvalifikaci osoby oprávněné k restaurování způsobem podle odstavce 1.
(6) Podání rozkladu proti rozhodnutí o zákazu restaurování vydaného Ministerstvem kultury podle odstavce 4 nemá odkladný účinek.
g) dokumentaci záměru podle odstavce 2 zpracovanou v rozsahu žádosti o restaurování.11g)
f) doklad o formální kvalifikaci vydaný v jiném členském státě Evropské unie než České republice, popřípadě doklad o výkonu předmětné činnosti podle zvláštního právního předpisu,11e)
e) oprávnění k restaurování věcí, které mají znaky kulturní památky podle § 2 a jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, získané v jiném členském státě Evropské unie než České republice nebo doklad vydaný příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie než České republiky o tom, že je tato osoba oprávněna vykonávat restaurátorskou činnost ve státě původu nebo posledního pobytu v souladu s jeho právními předpisy,
(7) Ministerstvo kultury vede evidenci osob oprávněných k restaurování, do níž se zapisuje
d) restaurátorskou specializaci, kterou hodlá osoba oprávněná k restaurování na území České republiky vykonávat,
a) jméno a příjmení osoby oprávněné k restaurování,
b) adresa pro doručování písemností na území České republiky,
c) restaurátorská specializace,
c) předpokládanou dobu restaurování na území České republiky,
b) adresu pro doručování písemností na území České republiky,
a) jméno a příjmení osoby oprávněné k restaurování,
11e) Zákon č. 18/2004 Sb.
(3) Oznámení podle odstavce 2 obsahuje
(5) Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti restaurování, jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
b) pod dohledem fyzické osoby, která je držitelem povolení k restaurování pro restaurátorskou specializaci, ve které žadatel hodlá působit v České republice, a která je současně pedagogem v oboru restaurování ve stejné specializaci na vysoké škole nebo vyšší odborné škole zařazené v síti škol a školských zařízení.11b)
(2) Osoba, která je oprávněna provádět v České republice podle zvláštního právního předpisu restaurování, aniž by požádala o uznání své odborné kvalifikace (dále jen „osoba oprávněná k restaurování“),11f) písemně oznámí svůj záměr provést restaurování ve lhůtě 30 dnů před zahájením restaurování Ministerstvu kultury. Na osobu oprávněnou k restaurování se ustanovení § 14a odst. 1 nevztahuje.
(1) Při uznávání odborné kvalifikace a bezúhonnosti státního příslušníka jiného členského státu Evropské unie než České republiky (dále jen „žadatel“) postupuje Ministerstvo kultury podle zvláštního právního předpisu.11e)
a) v muzeu nebo galerii zřizovaných Ministerstvem kultury nebo krajem, v odborné organizaci státní památkové péče nebo Národní knihovně České republiky, pokud je v nich vytvořeno restaurátorské pracoviště, ve kterém je nejméně 1 zaměstnanec držitelem povolení k restaurování pro restaurátorskou specializaci, ve které žadatel hodlá působit v České republice, nebo
11g) § 10 odst. 2 vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění vyhlášky č. 538/2002 Sb.
„Uznávání odborné kvalifikace státního příslušníka jiného členského státu Evropské unie než České republiky pro restaurování kulturních památek
(4) Žadatel adaptační období absolvuje odbornou praxí v oboru restaurování vykonanou
9. Za § 14a se vkládají nové § 14b a 14c, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11e), 11f), 11g) a 11h) znějí:
11h) § 12 odst. 4 zákona č. 18/2004 Sb.“.
d) způsob vyhodnocení adaptačního období.
c) obsah dokumentace restaurátorských prací v rozsahu nejvýše 3 prací provedených během adaptačního období a způsob jejího vyhodnocení,
d) předpokládaná doba restaurování na území České republiky osobou oprávněnou k restaurování,
b) oblasti, jejichž znalost je nezbytná pro restaurování v restaurátorské specializaci, ve které žadatel hodlá působit v České republice,
a) délku a odborné zaměření adaptačního období,
(3) Pokud je žadateli Ministerstvem kultury uloženo podle zvláštního právního předpisu11h) kompenzační opatření formou adaptačního období, Ministerstvo kultury současně stanoví
(2) Ministerstvo kultury v žádosti podle odstavce 1 stanoví rozsah rozdílové zkoušky, která může zahrnovat ověření jak teoretických znalostí, tak i praktických dovedností žadatele. Podrobnosti obsahu a formy rozdílové zkoušky stanoví určená škola.
(1) Pokud bylo žadateli Ministerstvem kultury uloženo podle zvláštního právního předpisu11h) kompenzační opatření formou rozdílové zkoušky, určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na žádost Ministerstva kultury ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení této žádosti školu, na které žadatel složí uloženou rozdílovou zkoušku podle restaurátorské specializace, ve které žadatel hodlá působit v České republice.
e) zákaz restaurování podle odstavce 4.

10. V § 21 odst. 2 se za slovo „může“ vkládají slova „na žádost“ a za slovo „organizacím“ se vkládají slova „, popřípadě fyzické osobě“.

11. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Potřebnými předpoklady podle odstavce 2 se rozumí odborná kvalifikace fyzické osoby žádající o udělení povolení, nebo odborná kvalifikace fyzické osoby, která je v pracovním nebo jiném obdobném poměru k osobě žádající o udělení povolení, jejichž prostřednictvím bude zajištěna odbornost provádění archeologických výzkumů, a vybavení laboratorním zařízením a prostory nezbytně nutnými pro vědecké poznání a dokumentaci archeologických nálezů a dočasné uložení movitých archeologických nálezů. Odborná kvalifikace se prokazuje splněním formální kvalifikace, jíž je vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném magisterském studijním programu11a) v oblasti společenských věd se zaměřením na archeologii, a 2 roky odborné praxe.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

12. V § 21 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Fyzické osobě, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, Ministerstvo kultury udělí za podmínek podle odstavce 2 povolení k provádění archeologických výzkumů, pokud jí je uznána odborná kvalifikace.
(7) V případě řízení o udělení povolení k provádění archeologických výzkumů státnímu příslušníkovi jiného členského státu Evropské unie než České republiky se vede spojené řízení o udělení povolení k provádění archeologických výzkumů a o uznání odborné kvalifikace.11d)“.

(1) Při uznávání odborné kvalifikace státního příslušníka jiného členského státu Evropské unie než České republiky (dále jen „uchazeč“) postupuje Ministerstvo kultury podle zvláštního právního předpisu.11e)
(2) Osoba, která je oprávněna provádět podle zvláštního právního předpisu archeologické výzkumy, aniž by požádala o uznání své odborné kvalifikace (dále jen „osoba oprávněná k výzkumům“),11f) písemně oznámí svůj záměr provést archeologické výzkumy ve lhůtě 60 dnů před jejich zahájením Ministerstvu kultury. Na osobu oprávněnou k výzkumům se ustanovení § 21 odst. 2 nevztahuje.
„Uznávání odborné kvalifikace státního příslušníka jiného členského státu Evropské unie než České republiky pro provádění archeologických výzkumů
(3) Oznámení podle odstavce 2 obsahuje
13. Za § 21 se vkládají nové § 21a až 21c, které včetně nadpisu znějí:
a) jméno a příjmení osoby oprávněné k výzkumům,
b) adresu pro doručování písemností na území České republiky,
c) předpokládanou dobu provádění archeologických výzkumů na území České republiky,
d) místo, kde se mají archeologické výzkumy provést,
e) důvody pro provedení archeologických výzkumů,
f) popis odborných postupů, které mají být při archeologických výzkumech použity,
g) oprávnění k provádění archeologických výzkumů, získané v jiném členském státě Evropské unie než České republice, nebo doklad vydaný příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie než České republiky o tom, že je tato osoba oprávněna provádět archeologické výzkumy ve státě původu nebo posledního pobytu v souladu s jeho právními předpisy,
h) doklad o formální kvalifikaci vydaný v jiném členském státě Evropské unie než České republice, popřípadě doklad o výkonu předmětné činnosti podle zvláštního právního předpisu,11e)
i) smlouvu uzavřenou s muzeem o uložení movitých archeologických nálezů učiněných při provádění archeologických výzkumů.
(4) Pokud při posuzování oznámení podle odstavce 2 jsou osvědčeny skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by osoba oprávněná k výzkumům mohla provedením archeologických výzkumů ohrozit nebo poškodit archeologické nálezy, anebo pokud osoba oprávněná k výzkumům tuto svoji oznamovací povinnost nesplní, Ministerstvo kultury jí provádění archeologických výzkumů zakáže do doby, než bude uznána její odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu.11e) V takovém případě je Ministerstvo kultury oprávněno přezkoumat odbornou kvalifikaci osoby oprávněné k výzkumům způsobem podle odstavce 1.
(5) Ministerstvo kultury může osobě oprávněné k výzkumům zakázat provádění archeologických výzkumů podle odstavce 4 ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení záměru provést archeologické výzkumy, nebo ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o tom, že osoba oprávněná k výzkumům provádí archeologické výzkumy, které archeologické nálezy ohrožují nebo poškozují.
(6) Podání rozkladu proti rozhodnutí o zákazu provádění archeologických výzkumů vydaného ministerstvem podle odstavce 4 nemá odkladný účinek.
(7) Ministerstvo kultury vede evidenci uchazečů, kterým bylo uděleno povolení k provádění archeologických výzkumů, a osob oprávněných k výzkumům, do níž se zapisuje
a) jméno a příjmení uchazeče, kterému bylo uděleno povolení k provádění archeologických výzkumů,
b) jméno a příjmení osoby oprávněné k výzkumům,
c) adresa pro doručování písemností na území České republiky,
d) předpokládaná doba provádění archeologických výzkumů na území České republiky osobou oprávněnou k výzkumům,
e) zákaz provádění archeologických výzkumů podle odstavce 4.
Ochrana osobních údajů, které se zapisují do evidence, se řídí zvláštním právním předpisem.11c)
(1) Pokud bylo uchazeči Ministerstvem kultury uloženo podle zvláštního právního předpisu11h) kompenzační opatření formou rozdílové zkoušky, určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na žádost Ministerstva kultury ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení této žádosti vysokou školu, na které uchazeč složí uloženou rozdílovou zkoušku.
(2) Ministerstvo kultury v žádosti podle odstavce 1 stanoví rozsah rozdílové zkoušky, která může zahrnovat ověření jak teoretických znalostí, tak i praktických dovedností uchazeče. Podrobnosti obsahu a formy rozdílové zkoušky stanoví určená škola.
(3) Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro provádění archeologických výzkumů, jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
Povinnosti stanovené oprávněným organizacím v § 21 odst. 4, § 22, § 23 odst. 3 a § 24 platí pro osobu oprávněnou k výzkumům obdobně.“.

14. V § 35 odst. 1 písm. b) se za slova „§ 12“ vkládají slova „, § 14b odst. 2“.

15. V § 35 odst. 1 písm. g) se slova „obnovu kulturních památek“ nahrazují slovy „restaurování, jde-li o kulturní památky,“.

23. V § 39 odst. 2 písm. g) se za slova „stanovenou v“ vkládají slova „§ 21a odst. 2,“.

„h) provádí archeologické výzkumy při zákazu uloženém podle § 21a odst. 4.“.
19. V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

17. V § 35 odst. 2 písm. c) se slova „obnovu národních kulturních památek“ nahrazují slovy „restaurování, jde-li o národní kulturní památky,“.

„i) provádí restaurování, jde-li o kulturní památku, při zákazu uloženém podle § 14b odst. 4.“.
16. V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno i), které zní:

18. V § 35 odst. 2 písm. f) se za slova „§ 21 odst. 3“ vkládají slova „, § 21a odst. 2“.

20. V § 39 odst. 1 písm. b) se slova „, § 22 odst. 2, § 23 odst. 2" zrušují.

21. V § 39 odst. 1 písm. h) se slova „obnovu kulturních památek“ nahrazují slovy „restaurování, jde-li o kulturní památky,“.

22. V § 39 odst. 2 písm. f) se slova „obnovu národních kulturních památek uvedených v“ nahrazují slovy „restaurování, jde-li o národní kulturní památky, podle“.

b) dějiny architektury se zaměřením na české země a Evropu,
l) metody prezentace archeologických nálezů,
k) etika provádění archeologických výzkumů,
k zákonu č. 20/1987 Sb.
m) preventivní ochrana archeologických nálezů a muzejnictví,
j) teorie a metody památkové péče ve vztahu k provádění archeologických výzkumů, výkon památkové péče podle platné právní úpravy,
n) metody vědecké archeologie pravěké, prehistorické, středověké a novověké,
v) český jazyk, popřípadě jeden světový jazyk.
o) teorie a odborná výkopová praxe archeologických výzkumů,
g) mytologie a náboženství v dějinách hmotné kultury včetně ikonografie,
f) biologická antropologie,
e) starožitnosti ve vztahu k archeologii,
„Příloha č. 3 k zákonu č. 20/1987 Sb.
24. Doplňují se přílohy č. 3 a 4, které znějí:
c) dějiny osídlení se zaměřením na české země a Evropu,
d) egyptská, egejská, řecká, etruská a římská archeologie, archeologie Kypru a Předního Východu,
Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro provádění archeologických výzkumů
u) závěrečná vědecká nebo jiná odborná písemná práce v oboru restaurování,
t) samostatně a komplexně provedené restaurování děl výtvarných umění nebo uměleckořemeslných prací v příslušné specializaci, včetně obhajoby před odbornou komisí,
s) odborná praxe pod dohledem kvalifikované osoby při restaurování v příslušné specializaci,
r) využití výpočetní a jiné soudobé techniky v oboru restaurování,
p) nauka o materiálech a technologiích pro účely archeologie,
q) metody dokumentace restaurování, odborná fotografie,
p) provádění kopií děl výtvarných umění a uměleckořemeslných prací,
q) metody dokumentace archeologických výzkumů, odborná fotografie,
r) využití výpočetní a jiné soudobé techniky v oboru archeologie,
i) epigrafika a numismatika,
o) výtvarná příprava (figurální a nefigurální kresba a malba, modelování),
a) obecné dějiny, dějiny filosofie a dějiny kultur od pravěku přes starověk a středověk po moderní civilizace,
s) samostatně a komplexně provedený archeologický výzkum, včetně obhajoby před odbornou komisí,
n) mineralogie (petrografie) se zaměřením na restaurování,
h) topografie,
m) chemie se zaměřením na restaurátorskou problematiku,
l) restaurátorské a konzervační materiály,
k) současné techniky a technologie restaurování,
b) dějiny umění a uměleckých řemesel,
t) závěrečná vědecká práce v oboru archeologie,
j) historické techniky a technologie restaurování,
i) chemické, biologické a fyzikální procesy, způsobující poškozování děl výtvarných umění a uměleckořemeslných prací, odpovídající restaurátorské a konzervační metody,
u) český jazyk, jeden světový jazyk a základy latiny a řečtiny.“.
h) fyzikální a chemické metody restaurátorského průzkumu díla, interpretace výsledků a komplexní vyhodnocení průzkumu pro stanovení vhodného technologického postupu při restaurování,
g) muzejnictví, restaurování a konzervace sbírkových předmětů a předmětů kulturní hodnoty,
f) metody prezentace děl výtvarných umění a uměleckořemeslných prací,
e) estetika a etika restaurování,
d) teorie a metody památkové péče ve vztahu k restaurování, výkon památkové péče podle platné právní úpravy,
c) heraldika se zaměřením na české země a Evropu,
a) dějiny a filosofie umění a uměleckého řemesla, včetně ikonografie, se zaměřením na české země a Evropu,
Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro výkon činnosti restaurování