(2) Zastavené nemovité věci se oceňují cenou obvyklou nebo tržní hodnotou, podle zvláštního právního předpisu upravujícího oceňování majetku, se zohledněním

a) trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovité věci,

b) výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitou věcí,

c) práv a závad s nemovitou věcí spojených a

d) místních podmínek trhu s nemovitými věcmi včetně jeho vlivů a předpokládaného vývoje.