(1) Řízení o přidělení celně schváleného určení mimo celní prostor (dále jen „řízení mimo celní prostor“) se provede za podmínky, že

a) v době navržené deklarantem jsou potřebné doklady, zboží a případně dopravní prostředek, v němž se zboží dopravuje, připraveny tak, aby bylo možno řízení bezodkladně zahájit a bez průtahů ukončit,

b) řízení mimo celní prostor je odůvodněno hospodárností, zejména usnadní-li dopravu zboží, nebo je-li to jinak naléhavé,

c) řízení mimo celní prostor nebrání provozní podmínky celního úřadu, nebo

d) celní úřad neurčí, že dohled provede jen kontrolou dokladů a písemností, aniž musí být celnímu úřadu předloženo zboží.