k vyhlášce č. 206/2004 Sb.
Část I
Maximální hmotnost partie, minimální velikost laboratorních vzorků, zkušebních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky
Zemědělské druhy a zeleniny
Tabulka 1
| Druh - latinsky | Druh - česky | Maximální hmotnost partie kg | Minimální hmotnost laboratorního vzorku**) g | Minimální hmotnost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty g | Minimální hmotnost zkušebního vzorku **) g | Minimální hmotnost vzorku na vegetační zkoušku g/ks |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| Agropyron cristatum | Pýr hřebenitý | 10 000 | 40 | 4 | 40 | 200 |
| Agrostis canina | Psineček psí | 10 000 | 50 (25) | 0,25 | 5 (2.5) | 150 |
| Agrostis capillaris | Psineček tenký | 10 000 | 50 (25) | 0,25 | 5 (2,5) | 150 |
| Agrostis gigantea | Psineček veliký | 10 000 | 50 (25) | 0,25 | 5 (2,5) | 150 |
| Agrostis stolonifera | Psineček výběžkatý | 10 000 | 50 (25) | 0,25 | 5 (2,5) | 150 |
| Allium cepa | Cibule | 10 000 | 25 (80) | 8 | 80 | 70 |
| Allium fistulosum | Cibule zimní (sečka) | 10 000 | 15 (50) | 5 | 50 | 70 |
| Allium porrum | Pór | 10 000 | 20 (70) | 7 | 70 | 80 |
| Allium sativum | Česnek | 10 000 | 20 (80) | 8 | 80 | 70 |
| Allium schoenoprasum | Pažitka pravá | 10 000 | 15 (30) | 3 | 30 | 20 |
| Alopecurus pratensis | Psárka luční | 10 000 | 100 (30) | 3 | 30 | 150 |
| Anethum graveolens | Kopr vonný | 10 000 | 40 | 4 | 40 | 40 |
| Anthoxanthum odoratum | Tomka vonná | 10 000 | 25 | 2 | 20 | 150 |
| Anthriscus cerefolium | Kerblík | 10 000 | 20 (60) | 6 | 60 | 20 |
| Anthyllis vulneraria | Uročník bolhoj | 10 000 | 60 | 6 | 60 | 300/150* |
| Apium graveolens | Celer | 10 000 | 5 (25) | 1 | 10 | 5 |
| Arrhenatherum elatius | Ovsík vyvýšený | 10 000 | 200 (80) | 8 | 80 | 75 |
| Asparagus officinalis | Chřest | 20 000 | 100 (1000) | 100 | 1000 | 100 |
| Avena sativa | Oves | 30 000 | 1000 | 120 | 1000 | 1000 |
| Beta vulgaris | Řepa krmná, cukrovka | 20 000 | 500 | 50 | 500 | 200 |
| Beta vulgaris var. vulgaris | Mangold | 10 000 (20 000) | 100 (500) | 50 | 500 | 300 |
| Beta vulgaris var. conditiva | Řepa salátová | 10 000 (20 000) | 100 (500) | 50 | 500 | 300 |
| Brassica juncea | Hořčice sareptská | 10 000 | 100 (40) | 4 | 40 | 250 |
| Brassica napus | Řepka | 10 000 | 200 (100) | 10 | 100 | 250 |
| Brassica napus var. napobrassica | Turín | 10 000 | 200 (100) | 10 | 100 | 10 |
| Brassica nigra | Hořčice černá | 10 000 | 100 (40) | 4 | 40 | 250 |
| Brassica oleracea | Kapusta krmná | 10 000 | 200 (100) | 10 | 100 | 250 |
| Brassica oleracea | Brokolice, kedluben, kadeřávek, kapusta, květák, zelí | 10 000 | 25 (100) | 10 | 100 | 20 |
| Brassica chinensis | Zelí čínské | 10 000 | 70 | 7 | 70 | 20 |
| Brassica rapa | Řepice (řepák) | 10 000 | 200 (70) | 7 | 70 | 250 |
| Brassica rapa | Vodnice, zelí pekingské | 10 000 | 20 (70) | 7 | 70 | 50 |
| Bromus catharticus | Sveřep samužníkovitý | 10 000 | 200 | 20 | 200 | 200 |
| Bromus inermis | Sveřep bezbranný | 10 000 | 90 | 9 | 90 | 75 |
| Bromus sitchensis | Sveřep sitecký | 10 000 | 200 | 20 | 200 | 150 |
| Camelina sativa | Lnička setá | 10 000 | 40 | 4 | 40 | 100 |
| Cannabis sativa | Konopí seté | 10 000 | 600 | 60 | 600 | 500 |
| Capsicum annuum | Paprika | 10 000 | 40 (150) | 15 | 150 | 10 |
| Carthamus tinctorius | Světlice barvířská (saflor) | 25 000 | 900 | 90 | 900 | 100 |
| Carum carvi | Kmín | 10 000 | 200 (80) | 8 | 80 | 200 |
| Cichorium endivia | Endivie štěrbák | 10 000 | 15 (40) | 4 | 40 | 10 |
| Cichorium intybus | Čekanka (s výjimkou průmyslové) | 10 000 | 15 (50) | 5 | 50 | 25 |
| Cichorium intybus | Čekanka průmyslová | 10 000 | 50 | 5 | 50 | 100 |
| Citrullus lanatus | Meloun vodní | 20 000 | 250 (1000) | 250 | 1000 | 100 ks |
| Coriandrum sativum | Koriandr setý | 10 000 | 400 | 40 | 400 | 40 |
| Coronilla varia | Čičorka pestrá | 10 000 | 100 | 10 | 100 | 100 |
| Cucumis melo | Meloun cukrový | 10 000 | 100 (150) | 70 | - | 100 ks |
| Cucumis sativus | Okurka | 10 000 | 25 (150) | 70 | - | 400 ks |
| Cucurbita maxima | Tykev velkoplodá | 20 000 | 250 (1000) | 700 | 1000 | 100 ks |
| Cucurbita pepo | Tykev obecná, cuketa | 20 000 | 150 (1000) | 700 | 1000 | 100 ks |
| Cynara cardunculus | Karda | 10 000 | 50 (900) | 90 | 900 | 50 |
| Cynara scolymus | Artyčok zeleninový | 10 000 | 900 | 90 | 900 | 50 |
| Cynodon dactylon | Troskut prstnatý | 10 000 | 50 (25) | 1 | 5 (10) | - |
| Cynosurus cristatus | Pohánka hřebenitá | 10 000 | 25 | 2 | 20 | 150 |
| Dactylis glomerata | Srha říznačka | 10 000 | 100 (30) | 3 | 30 | 200 |
| Dactylis polygama | Srha hajní | 10 000 | 100 (30) | 3 | 30 | 200 |
| Daucus carota | Mrkev | 10 000 | 10 (30) | 3 | 30 | 80 |
| Deschampsia cespitosa | Metlice trsnatá | 10 000 | 25 | 1 | 10 | 150 |
| Elytrigia intermedia | Pýr prostřední | 10 000 | 150 | 15 | 150 | 150 |
| Fagopyrum esculentum | Pohanka obecná | 10 000 | 600 | 60 | 600 | 500 |
| Festuca arundinacea | Kostřava rákosovitá | 10 000 | 100 (50) | 5 | 50 | 200 |
| Festuca ovina | Kostřava ovčí | 10 000 | 100 (25) | 2,5 | 30 (25) | 200 |
| Festuca pratensis | Kostřava luční | 10 000 | 100 (50) | 5 | 50 | 200 |
| Festuca rubra | Kostřava červená | 10 000 | 100 (30) | 3 | 30 | 200 |
| X Festulolium | Festulolium | 10 000 | 200 (60) | 6 | 60 | 200 |
| Foeniculum vulgare | Fenykl | 10 000 | 25 (180) | 18 | 180 | 70 |
| Glycine max | Sója | 25 000 | 1000 | 500 | 1000 | 1000 |
| Hedysarum coronarium | Kopyšník | plod 10 000 sem. 10 000 | 1000 (300) 400 (120) | 30 12 | 300 120 | |
| Helianthus annuus | Slunečnice | 25 000 | 1000 | 200 | 1000 | 250 |
| Holcus lanatus | Medyněk vlnatý | 10 000 | 25 | 1 | 10 | 75 |
| Hordeum vulgare | Ječmen | 30 000 | 1000 | 120 | 1000 | 1000 |
| Lactuca sativa | Salát hlávkový | 10 000 | 10 (30) | 3 | 30 | 15 |
| Lens culinaris | Čočka jedlá | 10 000 | 600 | 60 | 600 | 500 |
| Lepidium sativum | Řeřicha setá | 10 000 | 60 | 6 | 60 | 10 |
| Linum usitatissimum | Len | 10 000 | 300 (150) | 15 | 150 | 150 |
| Lolium x boucheaneum | Jílek hybridní | 10 000 | 200 (60) | 6 | 60 | 350/200* |
| Lolium multiflorum | Jílek mnohokvětý italský | 10 000 | 200 (60) | 6 | 60 | 350/200* |
| Lolium perenne | Jílek vytrvalý | 10 000 | 200 (60) | 6 | 60 | 350/200* |
| Lotus corniculatus | Štírovník růžkatý | 10 000 | 200 (30) | 3 | 30 | 300/150* |
| Lotus ornithopodioides | Štírovnik jednoletý | 10 000 | 30 | 3 | 30 | 300/150* |
| Lupinus albus | Lupina bílá | 25 000 | 1000 | 450 | 1000 | 1000 |
| Lupinus angustifolius | Lupina úzkolistá | 25 000 | 1000 | 450 | 1000 | 1000 |
| Lupinus luteus | Lupina žlutá | 25 000 | 1000 | 450 | 1000 | 1000 |
| Lycopersicon esculentum | Rajče | 10 000 | 20 | 7 | - | 5 |
| Malva verticillata | Sléz přeslenitý | 10 000 | 50 | 5 | 50 | 5 |
| Medicago lupulina | Tolice dětelová | 10 000 | 300 (50) | 5 | 50 | 300/150* |
| Medicago x varia | Vojtěška proměnlivá | 10 000 | 300 (80) | 10 | 50 (100) | 300/150* |
| Medicago sativa | Vojtěška setá | 10 000 | 300 (50) | 5 | 50 | 300/150* |
| Melilotus alba | Komonice bílá | 10 000 | 50 | 5 | 50 | 300/150* |
| Onobrychis viciifolia (plod) | Vičenec | 10 000 | 600 | 60 | 600 | 300/150* |
| Onobrychis viciifolia (semeno) | Vičenec | 10 000 | 400 | 40 | 400 | 300/150* |
| Origanum majorána | Majoránka zahradní | 10 000 | 25 | 0,5 | 5 | 0,5 |
| Panicům miliaceum | Proso seté | 10 000 | 150 | 15 | 150 | 500 |
| Papaver somniferum | Mák | 10 000 | 50 (25) | 1 | 10 | 100 |
| Pastinaca sativa | Pastinák setý | 10 000 | 100 | 10 | 100 | 10 |
| Petroselinum crispum | Petržel | 10 000 | 10 (40) | 4 | 40 | 60 |
| Phacelia tanacetifolia | Svazenka | 10 000 | 300 (50) | 5 | 40 (50) | 100 |
| Phalaris arundinacea | Lesknice rákosovitá | 10 000 | 30 | 3 | 30 | 200 |
| Phalaris aquatica | Lesknice vodní | 10 000 | 100 (40) | 4 | 50 (40) | 200 |
| Phalaris canariensis | Lesknice kanárská | 10 000 | 400 (200) | 20 | 200 | 200 |
| Phalaris minor | Lesknice menší | 10 000 | 200 | 20 | 200 | 200 |
| Phaseolus coccineus | Fazol šarlatový | 20 000 | 1000 | 1000 | 1000 | 500 |
| Phaseolus vulgaris | Fazol obecný | 25 000 | 700 (1000) | 700 | 1000 | 500 |
| Phleum bertolonii | Bojínek cibulkatý | 10 000 | 50 (25) | 1 | 10 | 75 |
| Phleum pratense | Bojínek luční | 10 000 | 50 (25) | 1 | 10 | 75 |
| Pimpinella anisum | Anýz vonný | 10 000 | 70 | 7 | 70 | 50 |
| Pisum sativum | Hrách setý, peluška | 25 000 | 1000 | 900 | 1000 | 1000 |
| Pisum sativum | Hrách zahradní | 25 000 | 500 (1000) | 900 | 1000 | 1000 |
| Poa annua | Lipnice roční | 10 000 | 50 (25) | 1 | 10 | 150 |
| Poa compressa | Lipnice smáčknutá | 10 000 | 25 | 0,5 | 5 | 150 |
| Poa nemoralis | Lipnice hajní | 10 000 | 50 (25) | 0,5 | 5 | 150 |
| Poa palustris | Lipnice bahenní | 10 000 | 50 (25) | 0,5 | 5 | 150 |
| Poa pratensis | Lipnice luční | 10 000 | 50 (25) | 1 | 5 | 150 |
| Poa trivialis | Lipnice obecná | 10 000 | 50 (25) | 1 | 5 | 150 |
| Raphanus sativus | Ředkev | 10 000 | 300 | 30 | 300 | 250 |
| Raphanus sativus | Ředkvička, ředkev (zeleniny) | 10 000 | 50 (300) | 30 | 300 | 50 |
| Rheum rhaponticum (Rheum rhabarbarum) | Reveň (rebarbora) | 10 000 | 135 (450) | 45 | 450 | - |
| Scorzonera hispanica | Černý kořen | 10 000 | 30 (300) | 30 | 300 | 30 |
| Secale cereale | Zito | 30 000 | 1000 | 120 | 1000 | 1000 |
| Setaria italica | Bér vlašský (čumíza, mohár) | 10 000 | 90 | 9 | 90 | 150 |
| Sinapis alba | Hořčice bílá | 10 000 | 400 (200) | 20 | 200 | 250 |
| Solanum melongena | Lilek vejcoplodý | 10 000 | 20 (150) | 15 | 150 | 10 |
| Sorghum bicolor | Čirok (obecný) | 10 000 | 1000 (900) | 90 | 900 | 200 |
| Sorghum bicolor x S. sudanense | Čirok obecný x Čirok súdánská tráva | 10 000 | 1000 (500) | 30 | 900 (300) | 200 |
| Sorghum sudanense | Čirok súdánská tráva | 10 000 | 1000 (250) | 25 | 900 (250) | 200 |
| Spinacia oleracea | Špenát setý | 10 000 | 75 (250) | 25 | 250 | 150 |
| Tetragonia tetragonoides | Čtyřboč (špenát novozélandský) | 20 000 | 1000 | 200 | 1000 | 150 |
| Trifolium alexandrinum | Jetel alexandrijský | 10 000 | 400 (60) | 6 | 60 | 300/150* |
| Trifolium hybridům | Jetel švédský | 10 000 | 200 (25) | 2 | 20 | 300/150* |
| Trifolium incarnatum | Jetel nachový | 10 000 | 500 (80) | 8 | 80 | 300/150* |
| Trifolium pratense | Jetel luční | 10 000 | 300 (50) | 5 | 50 | 300/150* |
| Trifolium repens | Jetel plazivý | 10 000 | 200 (25) | 2 | 20 | 300/150* |
| Trifolium resupinatum | Jetel perský | 10 000 | 200 (25) | 2 | 20 | 300/150* |
| Trigonella foenum-graecum | Pískavice řecké seno | 10 000 | 500 (450) | 45 | 450 | 300/150* |
| Trisetum flavescens | Trojštět žlutavý | 10 000 | 50 (25) | 0,5 | 5 | 50 |
| Triticosecale | Triíikale | 30 000 | 1000 | 120 | 1000 | 1000 |
| Triticum aestivum | Pšenice setá | 30 000 | 1000 | 120 | 1000 | 1000 |
| Triticum durum | Pšenice tvrdá | 30 000 | 1000 | 120 | 1000 | 1000 |
| Triticum spelta | Pšenice špalda | 30 000 | 1000 | 270 | 1000 | 1000 |
| Valerianella locusta | Kozlíček polníček | 10 000 | 20 (70) | 7 | 70 | 25 |
| Viciafaba | Bob polní | 25 000 | 1000 | 1000 | 1000 | 2000 |
| Viciafaba | Bob zahradní | 25 000 | 1000 | 1000 | 1000 | 2000 |
| Vicia panonica | Vikev panonská | 20 000 | 1000 | 120 | 1000 | 500 |
| Vicia sativa | Vikev setá | 25 000 | 1000 | 140 | 1000 | 500 |
| Vicia villosa | Vikev huňatá | 20 000 | 1000 | 100 | 1000 | 500 |
| Zea mays | Kukuřice, k.pukancová, k. cukrová | 40 000 | 1000 | 900 | 1000 | 1000 |
| Zea mays | Kukuřice – inbrední linie | 40 000 | 250 | 250 | 250 | 250 |
*) hmotnost vzorku pro vstupní / výstupní vegetační zkoušku
**) v závorkách jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel ISTA, jsou-li odlišné od hmotností ES.
Maximální hmotnost partie, minimální hmotnost laboratorních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky sadby
Tabulka 2
| Druh latinsky | Druh sadby | Maximální hmotnost partie | Minimální hmotnost laboratorního vzorku | Minimální hmotnost vzorku na vegetační zkoušku |
|---|---|---|---|---|
| kg | kg | kusy | ||
| Solanum tuberosum | Sadba brambor - mechanický rozbor | 40 000 | 25 | - |
| Alium cepa | Sazečka cibule | 5 000 | 1 | 80 cibulí |
| Alium ascalonicum | Šalotka | 5 000 | 1 | 80 cibulí |
| Alium sativum | Česnek | 2 500 | 100 cibulí | 120 cibulí |
Část II
Metody zkoušení pro zjišťování vlastností osiva
Část III
Metody zkoušení sadby brambor
Kontrola kvality sadby brambor se provádí
Část IV
Metody zkoušení sazečky cibule a sadby česneku
(1) Posuzování vzhledu sadby
Posuzování vzhledu sadby se provádí za účelem subjektivního posouzení těchto parametrů:
a) celkového stavu (rozpadavost cibulí, stejnorodost a vyzrálost sadby),
b) vyrovnanosti,
c) odrůdové pravosti a čistoty (tvar a barva cibulí),
d) vlhkosti (omakem).
(2) Laboratorní rozbor
Smyslem laboratorního rozboru je objektivní stanovení
Rozbor sazečky cibule
Z průměrného vzorku 1 000 g se připraví dva zkušební vzorky o hmotnosti 500 g. Jejich proséváním na Steineckerově prosévadle se z jednotlivých podílů vyberou nečistoty, které se sloučí do 4 skupin
Každá skupina se samostatně zváží. Velikostní podíly se zváží po odstranění nečistot. Přibližně 10% cibulí se překrojí za účelem ověření zdravotního stavu. Podíl čistých cibulí a nečistot se vyjádří v hmotnostních procentech. Zastoupení jednotlivých podílů v rámci čistých cibulí se rovněž stanoví procenticky.
Rozbor česnekové sadby
Zkouší se 100 cibulí a jednotlivé složky se vyjádří početně, nikoliv v hmotnostních procentech. Nejprve se stanoví podsadba na kruhovém měřidle, dále se zjišťují cibule rozvité a porostlé. Poté se všech 100 cibulí oloupe za účelem stanovení povrchové hniloby. Cibule s okrajovými stroužky napadenými hnilobou, která zasahuje na příčném řezu maximálně do poloviny stroužku, se považují za mechanicky poškozené.
Každá cibule napadená hnilobou představuje 1 %. Procento mechanicky poškozených cibulí se zjistí sečtením mechanicky poškozených stroužků a vydělením průměrným počtem stroužků v cibuli.
a) čistoty (jen u sazečky cibule),
b) velikostního třídění,
c) mechanického poškození,
d) výskytu cibulí naklíčených a porostlých,
e) výskytu cibulí napadených chorobami a škůdci,
f) neškodných nečistot (jen u sazečky cibule).
1. cibule naklíčené,
2. cibule mechanicky poškozené,
3. cibule napadené hnilobou.
4. inertní materiál.
(3) Stanovení odrůdové pravosti a čistoty
Vyskytne-li se ve zkušebním vzorku druhová nebo odrůdová příměs, vyjádří se početně ze 100 kusů odebraných cibulí, u sazečky cibule hmotnostně z celého průměrného vzorku.
Ve sporných případech rozhoduje výsledek vegetační zkoušky.
a) jako součást uznávacího řízení množitelského porostu, a to zkoušky na přítomnost virových a bakteriálních chorob,
b) jako součást uznávacího řízení sadby, a to mechanický rozbor sadby. Zkoušku provádí pracovník Ústavu nebo osoba, se kterou je uzavřena smlouva k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení podle § 17 odst. 1 zákona. Při rozboru se zjišťuje
1. velikostní třídění,
2. zastoupení jednotlivých vad v procentech hmotnosti.
(1) Příprava zkušebních vzorků
Pro potřeby laboratorního zkoušení se laboratorní vzorek zpracovává na zkušební vzorek některou z předepsaných metod dělení tak, aby bylo dosaženo minimální hmotnosti podle části I tabulky 1.
Součástí zkušebního vzorku je zkušební vzorek pro rozbor čistoty, který je určen pro vyjádření čistoty osiva v hmotnostních procentech. Hmotnost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty je uvedena v části I tabulky 1 a je stanovena tak, aby vzorek obsahoval přibližně 2 500 semen zkoušeného druhu.
Pro stanovení výskytu semen jiných rostlinných druhů v kusech se použije celý zkušební vzorek, jehož hmotnost stanoví části I tabulky 1.
(2) Zkoušení čistoty
Cílem rozboru čistoty je stanovit
Při rozboru čistoty se zkušební vzorek pro rozbor čistoty rozdělí na tři části, a to na podíl čistých semen, neškodných nečistot a na semena jiných rostlinných druhů (plevelů a jiných kultur, které nenáleží ke zkoušenému botanickému druhu).
a) hmotnostní složení zkušebního vzorku, na základě kterého lze odvodit složení partie osiva,
b) podíl a druh neškodných nečistot,
c) totožnost semen jiných rostlinných druhů.
(3) Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů
Početní stanovení se provádí v souladu s požadavky pro daný botanický druh nebo na základě žádosti dodavatele vzorku.
(4) Zkoušení klíčivosti
Klíčivostí ve smyslu laboratorního zkoušení osiva se rozumí schopnost semen vyklíčit a poskytnout v optimálních podmínkách (vlhkost, teplota, světlo) a ve stanovené lhůtě normálně vyvinuté klíčence, u nichž se předpokládá, že v příznivých půdně klimatických podmínkách vyrostou ve vitální rostliny.
V rámci zkoušky klíčivosti se semena dělí do čtyř kategorií na
a) semena, která se ve stanovené lhůtě vyvinula v normální klíčence, kteří jsou předpokladem trvalého a uspokojivého vývoje rostliny,
b) semena, která vyklíčila v abnormální (vadné) klíčence. Tito klíčenci nejsou schopni se v optimálních půdně klimatických podmínkách vyvinout ve vitální rostliny,
c) jednotky osiva s více klíčky, které jsou schopné vytvořit více než jednu klíční rostlinu,
d) svěží nevyklíčená semena. To jsou taková, která ani do konce zkušební lhůty nevyklíčila, ačkoli byla testována za optimálních podmínek.
(5) Biochemická zkouška životaschopnosti
Provádí se za účelem rychlého odhadu životaschopnosti osiva, zejména u druhů s dlouhou dobou klíčení nebo u dormantních semen.
Vyskytují-li se ve vzorku po ukončení zkoušky klíčivosti svěží nevyklíčená, případně tvrdá semena, zjistí se jejich životaschopnost biochemickou zkouškou. Životaschopná (zbarvená) semena se pak započítají do klíčivých.
O zařazení semene do kategorie životaschopných, případně mrtvých rozhoduje umístění a rozsah mrtvých (nezbarvených) tkání, nikoli intenzita zbarvení embrya.
(6) Zkoušení vitality osiva
Cílem zkoušky je poskytnout informaci o vhodnosti použití osiva v širokém rozsahu podmínek prostředí, popřípadě o skladovacím potenciálu partie osiva. Z hlediska uznávacího řízení je zkouška doplňkovým stanovením ke zkoušce klíčivosti.
a) Vitalita osiva popisuje charakteristické znaky partie osiva, a to:
1. míru a vyrovnanost klíčení osiva,
2. schopnost semen vzcházet za nepříznivých podmínek prostředí,
3. schopnost uchování klíčivosti po dlouhodobém skladování osiva.
b) Vitalita osiva se zjišťuje zkouškami
1. přímými, založenými na vytvoření stresových podmínek, ke kterým se řadí test urychleného stárnutí,
2. nepřímými, založenými na měření některých charakteristických znaků osiva. Jedná se například o zkoušku konduktivity u hrachu.
(7) Zkoušení zdravotního stavu
Účelem zkoušení zdravotního stavu je stanovení výskytu chorob přenosných osivem, ze kterého lze odvodit zdravotní stav celé partie. Slouží jako podklad pro volbu účinného opatření na potlačení nebo zničení škodlivých organismů.
Výskyt chorob se zjišťuje těmito metodami:
a) metodou na agarových plotnách,
b) metodou na filtračním papíře,
c) odstřeďovací metodou a
d) přímou identifikací.
(8) Zjišťování živočišných škůdců
Účelem je stanovení výskytu živočišných škůdců, kteří se v důsledku přesunů osiva mohou šířit do nových oblastí. Výskyt živočišných škůdců je zjišťován metodou
a) mikroskopickou,
b) vyplavovací,
c) prosévací,
d) makroskopickou,
e) inkubace semen při vyšší teplotě a vlhkosti.
(9) Zkoušení pravosti druhu a odrůdy
Za správnost označení druhu a odrůdy odpovídá dodavatel vzorku. V laboratoři se správnost označení druhu a odrůdy kontroluje ve všech případech, kdy je to možné zjistit makroskopicky podle vzhledu semen.
Vyžaduje-li stanovení pravosti druhu nebo odrůdy speciální zkoušku, provede se pouze na žádost dodavatele vzorku. Výjimku tvoří vzorky, u kterých je taková zkouška stanovena. Jedná se o
a) mikroskopické metody, kdy se mikroskopem stanovují specifické zvláštnosti týkající se morfologie semen, vnitřní anatomické stavby pletiv nebo buněčných struktur. Semena se vyšetřují buď stereolupou do 100 násobného zvětšení nebo mikroskopem do 1000 násobného zvětšení,
b) fluorescenční metody, kdy působením krátkovlnných ultrafialových paprsků vydávají některé části semen a klíčních rostlinek, kořenové výměšky a výluhy semen viditelné (fluorescenční) světlo různé barvy a intenzity, na základě kterého lze různé druhy od sebe odlišit,
c) chemické metody, které jsou založeny na barevné reakci semen nebo klíčních rostlin se specifickými chemickými látkami,
d) fyzikálně chemické metody, kterými jsou odrůdy určovány na základě chemické izolace biologicky aktivních látek (proteinů, izoenzymů, nukleových kyselin) ze semen nebo klíčních rostlin. Tyto látky jsou pak separovány za konkrétních fyzikálních podmínek,
e) cytologické metody, které se uplatňují u druhů s výskytem polyploidních odrůd a slouží k rozlišení diploidních semen od polyploidních na základě stanovení počtu chromozómů. Principem těchto metod je fixace meristematického pletiva v optimálním stadiu buněčného dělení, barvení chromozomů a jejich počítání pod mikroskopem,
f) vegetační metody, kdy pravost a čistotu některých druhů, odrůd a forem lze stanovit hodnocením fenotypových znaků klíčních rostlin, mladých rostlin, popřípadě rostlin plně vyvinutých. Rostliny se pěstují v optimálním tepelném a světelném režimu, který je zpravidla v souladu s podmínkami pro zkoušku klíčivosti.
(10) Zkoušení vlhkosti
Účelem zkoušky je stanovení obsahu vody v osivu metodami vhodnými pro rutinní použití. Zkušební postupy jsou navrženy tak, aby minimalizovaly oxidaci, rozklad, popřípadě ztráty těkavých látek za předpokladu odstranění maximálního množství vody.
Vlhkostí osiva se rozumí procenticky vyjádřený podíl fyzikálně vázané vody v osivu.
(11) Stanovení hmotnosti tisíce semen
Účelem zkoušky je stanovit u analyzovaného vzorku hmotnost tisíce semen.
Hmotnost tisíce semen se stanoví z celého podílu čistých semen, u kterého se strojovým nebo ručním odpočítáváním zjistí počet semen. Po jejich zvážení s přesností na dvě desetinná místa se vypočte hmotnost tisíce semen.
(12) Obalované osivo
Vlivem obalovací hmoty nelze provést identifikaci semen a inertního materiálu, aniž by se poškodila struktura obaleného osiva dodaného ke zkouškám. Proto je nezbytné stanovit některé semenářské hodnoty odlišným způsobem než u osiva neobalovaného.
a) Obalovaným osivem se rozumí
1. peletované osivo, kterým jsou víceméně kulovité jednotky vytvořené za účelem přesného výsevu, obsahující obvykle jediné semeno, jehož tvar a velikost nejsou okamžitě patrné. Peleta může kromě peletovací hmoty obsahovat i pesticidy, barviva, popřípadě další aditiva,
2. inkrustované osivo, kterým jsou jednotky, které víceméně zachovávají tvar semen, avšak velikost a hmotnost je odlišná. Inkrustovací hmota může obsahovat pesticidy, barviva nebo jiná aditiva,
3. granulované osivo, kterým jsou jednotky převážně válcovitého tvaru, obsahující zpravidla více než jedno semeno. Kromě granulovací hmoty mohou granule obsahovat také pesticidy, barviva nebo další aditiva,
4. osivové pásy, kterými jsou úzké pásky papíru nebo jiného rozložitelného materiálu, na němž jsou semena rozmístěna náhodně po skupinách nebo v jedné řadě,
5. osivové rohože, kterými jsou široké archy papíru nebo jiného rozložitelného materiálu, na kterých jsou semena uspořádána v řadách, ve skupinách nebo náhodně po celém povrchu archu,
6. mořené osivo, kterým je osivo ošetřené pouze pesticidy, barvivy nebo jinými aditivy. Tyto látky nezpůsobí oproti původnímu osivu významné změny ve velikosti, tvaru nebo hmotnosti, proto se takové osivo zkouší podle stejných metod jako osivo neošetřené.
b) Příprava zkušebního vzorku
K přípravě vzorku nesmí být použito centrifugální dělidlo a výška pádu pelet nesmí přesáhnout 250 mm. V případě osivových pásů a rohoží se náhodně odebere takový počet, aby bylo k dispozici dostatečné množství semen pro zkoušku klíčivosti.
c) Zkouška čistoty
Analýza čistoty peletovaného osiva, osivových pásů a rohoží se provádí na žádost dodavatele vzorku. Velikost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty stanoví Tabulka 1.
1. Zkouška čistoty peletovaných semen
zkušební vzorek je rozdělen do 3 podílů, a to na:
– čisté pelety,
– depeletovaná semena,
– neškodné nečistoty.
Zastoupení každého podílu se vyjádří jako procento hmotnosti. Veškeré jiné rostlinné druhy a neškodné nečistoty je nutno identifikovat.
2. ověřování pravosti druhu
Provádí se za účelem zjištění, zda osivo náleží k botanickému druhu deklarovaného dodavatelem vzorku. Ze 100 pelet náhodně odebraných z podílu čistých pelet se odstraní peletizační hmota a u každého semene se identifikuje botanický druh.
d) Zkouška klíčivosti
Cílem zkoušky je stanovit procento normálních klíčenců, kteří náleží k deklarovanému botanickému druhu. Zkouška se provádí z frakce čistých pelet nebo přímo z pásek popřípadě rohoží. Pelety se umístí na substrát v takové podobě, jak byly laboratoří přijaty, aniž by se oplachovala peletizační hmota nebo se semena uvolňovala z materiálu pásky popřípadě rohože.
e) Stanovení hmotnosti tisíce pelet a velikostní třídění
Cílem je stanovit hmotnost tisíce pelet a třídění podle velikosti, aby byly naplněny technické požadavky na přesný řádkový výsev.
Ve zváženém množství čistých pelet se spočítá počet pelet. Ze zjištěných hodnot se pak vypočítá hmotnost tisíce pelet.
Ke stanovení sítového třídění se použije vzorek o stanovené hmotnosti. Podíl každé frakce na sítech se vyjádří v procentech.