k vyhlášce č. 206/2004 Sb.

Část I
Maximální hmotnost partie, minimální velikost laboratorních vzorků, zkušebních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky
Zemědělské druhy a zeleniny
*) hmotnost vzorku pro vstupní / výstupní vegetační zkoušku
Tabulka 1

Druh - latinsky	Druh - česky	Maximální hmotnost partie kg	Minimální hmotnost laboratorního vzorku**) g	Minimální hmotnost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty g	Minimální hmotnost zkušebního vzorku **) g	Minimální hmotnost vzorku na vegetační zkoušku g/ks
1	2	3	4	5	6	7
Agropyron cristatum	Pýr hřebenitý	10 000	40	4	40	200
Agrostis canina	Psineček psí	10 000	50 (25)	0,25	5 (2.5)	150
Agrostis capillaris	Psineček tenký	10 000	50 (25)	0,25	5 (2,5)	150
Agrostis gigantea	Psineček veliký	10 000	50 (25)	0,25	5 (2,5)	150
Agrostis stolonifera	Psineček výběžkatý	10 000	50 (25)	0,25	5 (2,5)	150
Allium cepa	Cibule	10 000	25 (80)	8	80	70
Allium fistulosum	Cibule zimní (sečka)	10 000	15 (50)	5	50	70
Allium porrum	Pór	10 000	20 (70)	7	70	80
Allium sativum	Česnek	10 000	20 (80)	8	80	70
Allium schoenoprasum	Pažitka pravá	10 000	15 (30)	3	30	20
Alopecurus pratensis	Psárka luční	10 000	100 (30)	3	30	150
Anethum graveolens	Kopr vonný	10 000	40	4	40	40
Anthoxanthum odoratum	Tomka vonná	10 000	25	2	20	150
Anthriscus cerefolium	Kerblík	10 000	20 (60)	6	60	20
Anthyllis vulneraria	Uročník bolhoj	10 000	60	6	60	300/150*
Apium graveolens	Celer	10 000	5 (25)	1	10	5
Arrhenatherum elatius	Ovsík vyvýšený	10 000	200 (80)	8	80	75
Asparagus officinalis	Chřest	20 000	100 (1000)	100	1000	100
Avena sativa	Oves	30 000	1000	120	1000	1000
Beta vulgaris	Řepa krmná, cukrovka	20 000	500	50	500	200
Beta vulgaris var. vulgaris	Mangold	10 000 (20 000)	100 (500)	50	500	300
Beta vulgaris var. conditiva	Řepa salátová	10 000 (20 000)	100 (500)	50	500	300
Brassica juncea	Hořčice sareptská	10 000	100 (40)	4	40	250
Brassica napus	Řepka	10 000	200 (100)	10	100	250
Brassica napus var. napobrassica	Turín	10 000	200 (100)	10	100	10
Brassica nigra	Hořčice černá	10 000	100 (40)	4	40	250
Brassica oleracea	Kapusta krmná	10 000	200 (100)	10	100	250
Brassica oleracea	Brokolice, kedluben, kadeřávek, kapusta, květák, zelí	10 000	25 (100)	10	100	20
Brassica chinensis	Zelí čínské	10 000	70	7	70	20
Brassica rapa	Řepice (řepák)	10 000	200 (70)	7	70	250
Brassica rapa	Vodnice, zelí pekingské	10 000	20 (70)	7	70	50
Bromus catharticus	Sveřep samužníkovitý	10 000	200	20	200	200
Bromus inermis	Sveřep bezbranný	10 000	90	9	90	75
Bromus sitchensis	Sveřep sitecký	10 000	200	20	200	150
Camelina sativa	Lnička setá	10 000	40	4	40	100
Cannabis sativa	Konopí seté	10 000	600	60	600	500
Capsicum annuum	Paprika	10 000	40 (150)	15	150	10
Carthamus tinctorius	Světlice barvířská (saflor)	25 000	900	90	900	100
Carum carvi	Kmín	10 000	200 (80)	8	80	200
Cichorium endivia	Endivie štěrbák	10 000	15 (40)	4	40	10
Cichorium intybus	Čekanka (s výjimkou průmyslové)	10 000	15 (50)	5	50	25
Cichorium intybus	Čekanka průmyslová	10 000	50	5	50	100
Citrullus lanatus	Meloun vodní	20 000	250 (1000)	250	1000	100 ks
Coriandrum sativum	Koriandr setý	10 000	400	40	400	40
Coronilla varia	Čičorka pestrá	10 000	100	10	100	100
Cucumis melo	Meloun cukrový	10 000	100 (150)	70	-	100 ks
Cucumis sativus	Okurka	10 000	25 (150)	70	-	400 ks
Cucurbita maxima	Tykev velkoplodá	20 000	250 (1000)	700	1000	100 ks
Cucurbita pepo	Tykev obecná, cuketa	20 000	150 (1000)	700	1000	100 ks
Cynara cardunculus	Karda	10 000	50 (900)	90	900	50
Cynara scolymus	Artyčok zeleninový	10 000	900	90	900	50
Cynodon dactylon	Troskut prstnatý	10 000	50 (25)	1	5 (10)	-
Cynosurus cristatus	Pohánka hřebenitá	10 000	25	2	20	150
Dactylis glomerata	Srha říznačka	10 000	100 (30)	3	30	200
Dactylis polygama	Srha hajní	10 000	100 (30)	3	30	200
Daucus carota	Mrkev	10 000	10 (30)	3	30	80
Deschampsia cespitosa	Metlice trsnatá	10 000	25	1	10	150
Elytrigia intermedia	Pýr prostřední	10 000	150	15	150	150
Fagopyrum esculentum	Pohanka obecná	10 000	600	60	600	500
Festuca arundinacea	Kostřava rákosovitá	10 000	100 (50)	5	50	200
Festuca ovina	Kostřava ovčí	10 000	100 (25)	2,5	30 (25)	200
Festuca pratensis	Kostřava luční	10 000	100 (50)	5	50	200
Festuca rubra	Kostřava červená	10 000	100 (30)	3	30	200
X Festulolium	Festulolium	10 000	200 (60)	6	60	200
Foeniculum vulgare	Fenykl	10 000	25 (180)	18	180	70
Glycine max	Sója	25 000	1000	500	1000	1000
Hedysarum coronarium	Kopyšník	plod 10 000 sem. 10 000	1000 (300) 400 (120)	30 12	300 120
Helianthus annuus	Slunečnice	25 000	1000	200	1000	250
Holcus lanatus	Medyněk vlnatý	10 000	25	1	10	75
Hordeum vulgare	Ječmen	30 000	1000	120	1000	1000
Lactuca sativa	Salát hlávkový	10 000	10 (30)	3	30	15
Lens culinaris	Čočka jedlá	10 000	600	60	600	500
Lepidium sativum	Řeřicha setá	10 000	60	6	60	10
Linum usitatissimum	Len	10 000	300 (150)	15	150	150
Lolium x boucheaneum	Jílek hybridní	10 000	200 (60)	6	60	350/200*
Lolium multiflorum	Jílek mnohokvětý italský	10 000	200 (60)	6	60	350/200*
Lolium perenne	Jílek vytrvalý	10 000	200 (60)	6	60	350/200*
Lotus corniculatus	Štírovník růžkatý	10 000	200 (30)	3	30	300/150*
Lotus ornithopodioides	Štírovnik jednoletý	10 000	30	3	30	300/150*
Lupinus albus	Lupina bílá	25 000	1000	450	1000	1000
Lupinus angustifolius	Lupina úzkolistá	25 000	1000	450	1000	1000
Lupinus luteus	Lupina žlutá	25 000	1000	450	1000	1000
Lycopersicon esculentum	Rajče	10 000	20	7	-	5
Malva verticillata	Sléz přeslenitý	10 000	50	5	50	5
Medicago lupulina	Tolice dětelová	10 000	300 (50)	5	50	300/150*
Medicago x varia	Vojtěška proměnlivá	10 000	300 (80)	10	50 (100)	300/150*
Medicago sativa	Vojtěška setá	10 000	300 (50)	5	50	300/150*
Melilotus alba	Komonice bílá	10 000	50	5	50	300/150*
Onobrychis viciifolia (plod)	Vičenec	10 000	600	60	600	300/150*
Onobrychis viciifolia (semeno)	Vičenec	10 000	400	40	400	300/150*
Origanum majorána	Majoránka zahradní	10 000	25	0,5	5	0,5
Panicům miliaceum	Proso seté	10 000	150	15	150	500
Papaver somniferum	Mák	10 000	50 (25)	1	10	100
Pastinaca sativa	Pastinák setý	10 000	100	10	100	10
Petroselinum crispum	Petržel	10 000	10 (40)	4	40	60
Phacelia tanacetifolia	Svazenka	10 000	300 (50)	5	40 (50)	100
Phalaris arundinacea	Lesknice rákosovitá	10 000	30	3	30	200
Phalaris aquatica	Lesknice vodní	10 000	100 (40)	4	50 (40)	200
Phalaris canariensis	Lesknice kanárská	10 000	400 (200)	20	200	200
Phalaris minor	Lesknice menší	10 000	200	20	200	200
Phaseolus coccineus	Fazol šarlatový	20 000	1000	1000	1000	500
Phaseolus vulgaris	Fazol obecný	25 000	700 (1000)	700	1000	500
Phleum bertolonii	Bojínek cibulkatý	10 000	50 (25)	1	10	75
Phleum pratense	Bojínek luční	10 000	50 (25)	1	10	75
Pimpinella anisum	Anýz vonný	10 000	70	7	70	50
Pisum sativum	Hrách setý, peluška	25 000	1000	900	1000	1000
Pisum sativum	Hrách zahradní	25 000	500 (1000)	900	1000	1000
Poa annua	Lipnice roční	10 000	50 (25)	1	10	150
Poa compressa	Lipnice smáčknutá	10 000	25	0,5	5	150
Poa nemoralis	Lipnice hajní	10 000	50 (25)	0,5	5	150
Poa palustris	Lipnice bahenní	10 000	50 (25)	0,5	5	150
Poa pratensis	Lipnice luční	10 000	50 (25)	1	5	150
Poa trivialis	Lipnice obecná	10 000	50 (25)	1	5	150
Raphanus sativus	Ředkev	10 000	300	30	300	250
Raphanus sativus	Ředkvička, ředkev (zeleniny)	10 000	50 (300)	30	300	50
Rheum rhaponticum (Rheum rhabarbarum)	Reveň (rebarbora)	10 000	135 (450)	45	450	-
Scorzonera hispanica	Černý kořen	10 000	30 (300)	30	300	30
Secale cereale	Zito	30 000	1000	120	1000	1000
Setaria italica	Bér vlašský (čumíza, mohár)	10 000	90	9	90	150
Sinapis alba	Hořčice bílá	10 000	400 (200)	20	200	250
Solanum melongena	Lilek vejcoplodý	10 000	20 (150)	15	150	10
Sorghum bicolor	Čirok (obecný)	10 000	1000 (900)	90	900	200
Sorghum bicolor x S. sudanense	Čirok obecný x Čirok súdánská tráva	10 000	1000 (500)	30	900 (300)	200
Sorghum sudanense	Čirok súdánská tráva	10 000	1000 (250)	25	900 (250)	200
Spinacia oleracea	Špenát setý	10 000	75 (250)	25	250	150
Tetragonia tetragonoides	Čtyřboč (špenát novozélandský)	20 000	1000	200	1000	150
Trifolium alexandrinum	Jetel alexandrijský	10 000	400 (60)	6	60	300/150*
Trifolium hybridům	Jetel švédský	10 000	200 (25)	2	20	300/150*
Trifolium incarnatum	Jetel nachový	10 000	500 (80)	8	80	300/150*
Trifolium pratense	Jetel luční	10 000	300 (50)	5	50	300/150*
Trifolium repens	Jetel plazivý	10 000	200 (25)	2	20	300/150*
Trifolium resupinatum	Jetel perský	10 000	200 (25)	2	20	300/150*
Trigonella foenum-graecum	Pískavice řecké seno	10 000	500 (450)	45	450	300/150*
Trisetum flavescens	Trojštět žlutavý	10 000	50 (25)	0,5	5	50
Triticosecale	Triíikale	30 000	1000	120	1000	1000
Triticum aestivum	Pšenice setá	30 000	1000	120	1000	1000
Triticum durum	Pšenice tvrdá	30 000	1000	120	1000	1000
Triticum spelta	Pšenice špalda	30 000	1000	270	1000	1000
Valerianella locusta	Kozlíček polníček	10 000	20 (70)	7	70	25
Viciafaba	Bob polní	25 000	1000	1000	1000	2000
Viciafaba	Bob zahradní	25 000	1000	1000	1000	2000
Vicia panonica	Vikev panonská	20 000	1000	120	1000	500
Vicia sativa	Vikev setá	25 000	1000	140	1000	500
Vicia villosa	Vikev huňatá	20 000	1000	100	1000	500
Zea mays	Kukuřice, k.pukancová, k. cukrová	40 000	1000	900	1000	1000
Zea mays	Kukuřice – inbrední linie	40 000	250	250	250	250

**) v závorkách jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel ISTA, jsou-li odlišné od hmotností ES.
Maximální hmotnost partie, minimální hmotnost laboratorních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky sadby

Druh latinsky	Druh sadby	Maximální hmotnost partie	Minimální hmotnost laboratorního vzorku	Minimální hmotnost vzorku na vegetační zkoušku
		kg	kg	kusy
Solanum tuberosum	Sadba brambor - mechanický rozbor	40 000	25	-
Alium cepa	Sazečka cibule	5 000	1	80 cibulí
Alium ascalonicum	Šalotka	5 000	1	80 cibulí
Alium sativum	Česnek	2 500	100 cibulí	120 cibulí

Tabulka 2

Část II
Metody zkoušení pro zjišťování vlastností osiva

Při rozboru čistoty se zkušební vzorek pro rozbor čistoty rozdělí na tři části, a to na podíl čistých semen, neškodných nečistot a na semena jiných rostlinných druhů (plevelů a jiných kultur, které nenáleží ke zkoušenému botanickému druhu).
Cílem rozboru čistoty je stanovit
(2) Zkoušení čistoty

b) podíl a druh neškodných nečistot,

Početní stanovení se provádí v souladu s požadavky pro daný botanický druh nebo na základě žádosti dodavatele vzorku.
(3) Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů

c) totožnost semen jiných rostlinných druhů.

Součástí zkušebního vzorku je zkušební vzorek pro rozbor čistoty, který je určen pro vyjádření čistoty osiva v hmotnostních procentech. Hmotnost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty je uvedena v části I tabulky 1 a je stanovena tak, aby vzorek obsahoval přibližně 2 500 semen zkoušeného druhu.
Pro stanovení výskytu semen jiných rostlinných druhů v kusech se použije celý zkušební vzorek, jehož hmotnost stanoví části I tabulky 1.
(1) Příprava zkušebních vzorků
Pro potřeby laboratorního zkoušení se laboratorní vzorek zpracovává na zkušební vzorek některou z předepsaných metod dělení tak, aby bylo dosaženo minimální hmotnosti podle části I tabulky 1.

a) hmotnostní složení zkušebního vzorku, na základě kterého lze odvodit složení partie osiva,

Klíčivostí ve smyslu laboratorního zkoušení osiva se rozumí schopnost semen vyklíčit a poskytnout v optimálních podmínkách (vlhkost, teplota, světlo) a ve stanovené lhůtě normálně vyvinuté klíčence, u nichž se předpokládá, že v příznivých půdně klimatických podmínkách vyrostou ve vitální rostliny.
V rámci zkoušky klíčivosti se semena dělí do čtyř kategorií na
(4) Zkoušení klíčivosti

Vlhkostí osiva se rozumí procenticky vyjádřený podíl fyzikálně vázané vody v osivu.
(10) Zkoušení vlhkosti
Účelem zkoušky je stanovení obsahu vody v osivu metodami vhodnými pro rutinní použití. Zkušební postupy jsou navrženy tak, aby minimalizovaly oxidaci, rozklad, popřípadě ztráty těkavých látek za předpokladu odstranění maximálního množství vody.

(11) Stanovení hmotnosti tisíce semen
Hmotnost tisíce semen se stanoví z celého podílu čistých semen, u kterého se strojovým nebo ručním odpočítáváním zjistí počet semen. Po jejich zvážení s přesností na dvě desetinná místa se vypočte hmotnost tisíce semen.
Účelem zkoušky je stanovit u analyzovaného vzorku hmotnost tisíce semen.

(12) Obalované osivo
Vlivem obalovací hmoty nelze provést identifikaci semen a inertního materiálu, aniž by se poškodila struktura obaleného osiva dodaného ke zkouškám. Proto je nezbytné stanovit některé semenářské hodnoty odlišným způsobem než u osiva neobalovaného.

Vyskytují-li se ve vzorku po ukončení zkoušky klíčivosti svěží nevyklíčená, případně tvrdá semena, zjistí se jejich životaschopnost biochemickou zkouškou. Životaschopná (zbarvená) semena se pak započítají do klíčivých.
O zařazení semene do kategorie životaschopných, případně mrtvých rozhoduje umístění a rozsah mrtvých (nezbarvených) tkání, nikoli intenzita zbarvení embrya.
Provádí se za účelem rychlého odhadu životaschopnosti osiva, zejména u druhů s dlouhou dobou klíčení nebo u dormantních semen.
(5) Biochemická zkouška životaschopnosti

(6) Zkoušení vitality osiva
Cílem zkoušky je poskytnout informaci o vhodnosti použití osiva v širokém rozsahu podmínek prostředí, popřípadě o skladovacím potenciálu partie osiva. Z hlediska uznávacího řízení je zkouška doplňkovým stanovením ke zkoušce klíčivosti.

(7) Zkoušení zdravotního stavu
Výskyt chorob se zjišťuje těmito metodami:
Účelem zkoušení zdravotního stavu je stanovení výskytu chorob přenosných osivem, ze kterého lze odvodit zdravotní stav celé partie. Slouží jako podklad pro volbu účinného opatření na potlačení nebo zničení škodlivých organismů.

(8) Zjišťování živočišných škůdců
Účelem je stanovení výskytu živočišných škůdců, kteří se v důsledku přesunů osiva mohou šířit do nových oblastí. Výskyt živočišných škůdců je zjišťován metodou

Za správnost označení druhu a odrůdy odpovídá dodavatel vzorku. V laboratoři se správnost označení druhu a odrůdy kontroluje ve všech případech, kdy je to možné zjistit makroskopicky podle vzhledu semen.
(9) Zkoušení pravosti druhu a odrůdy
Vyžaduje-li stanovení pravosti druhu nebo odrůdy speciální zkoušku, provede se pouze na žádost dodavatele vzorku. Výjimku tvoří vzorky, u kterých je taková zkouška stanovena. Jedná se o

a) Obalovaným osivem se rozumí

K přípravě vzorku nesmí být použito centrifugální dělidlo a výška pádu pelet nesmí přesáhnout 250 mm. V případě osivových pásů a rohoží se náhodně odebere takový počet, aby bylo k dispozici dostatečné množství semen pro zkoušku klíčivosti.
b) Příprava zkušebního vzorku

Analýza čistoty peletovaného osiva, osivových pásů a rohoží se provádí na žádost dodavatele vzorku. Velikost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty stanoví Tabulka 1.
c) Zkouška čistoty

d) Zkouška klíčivosti
Cílem zkoušky je stanovit procento normálních klíčenců, kteří náleží k deklarovanému botanickému druhu. Zkouška se provádí z frakce čistých pelet nebo přímo z pásek popřípadě rohoží. Pelety se umístí na substrát v takové podobě, jak byly laboratoří přijaty, aniž by se oplachovala peletizační hmota nebo se semena uvolňovala z materiálu pásky popřípadě rohože.

Ve zváženém množství čistých pelet se spočítá počet pelet. Ze zjištěných hodnot se pak vypočítá hmotnost tisíce pelet.
Ke stanovení sítového třídění se použije vzorek o stanovené hmotnosti. Podíl každé frakce na sítech se vyjádří v procentech.
e) Stanovení hmotnosti tisíce pelet a velikostní třídění
Cílem je stanovit hmotnost tisíce pelet a třídění podle velikosti, aby byly naplněny technické požadavky na přesný řádkový výsev.

a) semena, která se ve stanovené lhůtě vyvinula v normální klíčence, kteří jsou předpokladem trvalého a uspokojivého vývoje rostliny,

b) semena, která vyklíčila v abnormální (vadné) klíčence. Tito klíčenci nejsou schopni se v optimálních půdně klimatických podmínkách vyvinout ve vitální rostliny,

c) jednotky osiva s více klíčky, které jsou schopné vytvořit více než jednu klíční rostlinu,

d) svěží nevyklíčená semena. To jsou taková, která ani do konce zkušební lhůty nevyklíčila, ačkoli byla testována za optimálních podmínek.

a) Vitalita osiva popisuje charakteristické znaky partie osiva, a to:

b) Vitalita osiva se zjišťuje zkouškami

a) metodou na agarových plotnách,

b) metodou na filtračním papíře,

c) odstřeďovací metodou a

d) přímou identifikací.

a) mikroskopickou,

b) vyplavovací,

c) prosévací,

d) makroskopickou,

e) inkubace semen při vyšší teplotě a vlhkosti.

a) mikroskopické metody, kdy se mikroskopem stanovují specifické zvláštnosti týkající se morfologie semen, vnitřní anatomické stavby pletiv nebo buněčných struktur. Semena se vyšetřují buď stereolupou do 100 násobného zvětšení nebo mikroskopem do 1000 násobného zvětšení,

b) fluorescenční metody, kdy působením krátkovlnných ultrafialových paprsků vydávají některé části semen a klíčních rostlinek, kořenové výměšky a výluhy semen viditelné (fluorescenční) světlo různé barvy a intenzity, na základě kterého lze různé druhy od sebe odlišit,

c) chemické metody, které jsou založeny na barevné reakci semen nebo klíčních rostlin se specifickými chemickými látkami,

d) fyzikálně chemické metody, kterými jsou odrůdy určovány na základě chemické izolace biologicky aktivních látek (proteinů, izoenzymů, nukleových kyselin) ze semen nebo klíčních rostlin. Tyto látky jsou pak separovány za konkrétních fyzikálních podmínek,

e) cytologické metody, které se uplatňují u druhů s výskytem polyploidních odrůd a slouží k rozlišení diploidních semen od polyploidních na základě stanovení počtu chromozómů. Principem těchto metod je fixace meristematického pletiva v optimálním stadiu buněčného dělení, barvení chromozomů a jejich počítání pod mikroskopem,

f) vegetační metody, kdy pravost a čistotu některých druhů, odrůd a forem lze stanovit hodnocením fenotypových znaků klíčních rostlin, mladých rostlin, popřípadě rostlin plně vyvinutých. Rostliny se pěstují v optimálním tepelném a světelném režimu, který je zpravidla v souladu s podmínkami pro zkoušku klíčivosti.

1. peletované osivo, kterým jsou víceméně kulovité jednotky vytvořené za účelem přesného výsevu, obsahující obvykle jediné semeno, jehož tvar a velikost nejsou okamžitě patrné. Peleta může kromě peletovací hmoty obsahovat i pesticidy, barviva, popřípadě další aditiva,

2. inkrustované osivo, kterým jsou jednotky, které víceméně zachovávají tvar semen, avšak velikost a hmotnost je odlišná. Inkrustovací hmota může obsahovat pesticidy, barviva nebo jiná aditiva,

3. granulované osivo, kterým jsou jednotky převážně válcovitého tvaru, obsahující zpravidla více než jedno semeno. Kromě granulovací hmoty mohou granule obsahovat také pesticidy, barviva nebo další aditiva,

4. osivové pásy, kterými jsou úzké pásky papíru nebo jiného rozložitelného materiálu, na němž jsou semena rozmístěna náhodně po skupinách nebo v jedné řadě,

5. osivové rohože, kterými jsou široké archy papíru nebo jiného rozložitelného materiálu, na kterých jsou semena uspořádána v řadách, ve skupinách nebo náhodně po celém povrchu archu,

6. mořené osivo, kterým je osivo ošetřené pouze pesticidy, barvivy nebo jinými aditivy. Tyto látky nezpůsobí oproti původnímu osivu významné změny ve velikosti, tvaru nebo hmotnosti, proto se takové osivo zkouší podle stejných metod jako osivo neošetřené.

Zastoupení každého podílu se vyjádří jako procento hmotnosti. Veškeré jiné rostlinné druhy a neškodné nečistoty je nutno identifikovat.
zkušební vzorek je rozdělen do 3 podílů, a to na:
– neškodné nečistoty.
– depeletovaná semena,
1. Zkouška čistoty peletovaných semen
– čisté pelety,

Provádí se za účelem zjištění, zda osivo náleží k botanickému druhu deklarovaného dodavatelem vzorku. Ze 100 pelet náhodně odebraných z podílu čistých pelet se odstraní peletizační hmota a u každého semene se identifikuje botanický druh.
2. ověřování pravosti druhu

1. míru a vyrovnanost klíčení osiva,

2. schopnost semen vzcházet za nepříznivých podmínek prostředí,

3. schopnost uchování klíčivosti po dlouhodobém skladování osiva.

1. přímými, založenými na vytvoření stresových podmínek, ke kterým se řadí test urychleného stárnutí,

2. nepřímými, založenými na měření některých charakteristických znaků osiva. Jedná se například o zkoušku konduktivity u hrachu.

Část III
Kontrola kvality sadby brambor se provádí
Metody zkoušení sadby brambor

Ve sporných případech rozhoduje výsledek vegetační zkoušky.
(3) Stanovení odrůdové pravosti a čistoty
Vyskytne-li se ve zkušebním vzorku druhová nebo odrůdová příměs, vyjádří se početně ze 100 kusů odebraných cibulí, u sazečky cibule hmotnostně z celého průměrného vzorku.

Posuzování vzhledu sadby se provádí za účelem subjektivního posouzení těchto parametrů:
(1) Posuzování vzhledu sadby

Z průměrného vzorku 1 000 g se připraví dva zkušební vzorky o hmotnosti 500 g. Jejich proséváním na Steineckerově prosévadle se z jednotlivých podílů vyberou nečistoty, které se sloučí do 4 skupin
Smyslem laboratorního rozboru je objektivní stanovení
Každá cibule napadená hnilobou představuje 1 %. Procento mechanicky poškozených cibulí se zjistí sečtením mechanicky poškozených stroužků a vydělením průměrným počtem stroužků v cibuli.
(2) Laboratorní rozbor
Rozbor sazečky cibule
Každá skupina se samostatně zváží. Velikostní podíly se zváží po odstranění nečistot. Přibližně 10% cibulí se překrojí za účelem ověření zdravotního stavu. Podíl čistých cibulí a nečistot se vyjádří v hmotnostních procentech. Zastoupení jednotlivých podílů v rámci čistých cibulí se rovněž stanoví procenticky.
Rozbor česnekové sadby
Zkouší se 100 cibulí a jednotlivé složky se vyjádří početně, nikoliv v hmotnostních procentech. Nejprve se stanoví podsadba na kruhovém měřidle, dále se zjišťují cibule rozvité a porostlé. Poté se všech 100 cibulí oloupe za účelem stanovení povrchové hniloby. Cibule s okrajovými stroužky napadenými hnilobou, která zasahuje na příčném řezu maximálně do poloviny stroužku, se považují za mechanicky poškozené.

e) výskytu cibulí napadených chorobami a škůdci,

d) výskytu cibulí naklíčených a porostlých,

c) mechanického poškození,

b) velikostního třídění,

a) čistoty (jen u sazečky cibule),

a) celkového stavu (rozpadavost cibulí, stejnorodost a vyzrálost sadby),

4. inertní materiál.

3. cibule napadené hnilobou.

2. cibule mechanicky poškozené,

Metody zkoušení sazečky cibule a sadby česneku
Část IV

a) jako součást uznávacího řízení množitelského porostu, a to zkoušky na přítomnost virových a bakteriálních chorob,

b) jako součást uznávacího řízení sadby, a to mechanický rozbor sadby. Zkoušku provádí pracovník Ústavu nebo osoba, se kterou je uzavřena smlouva k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení podle § 17 odst. 1 zákona. Při rozboru se zjišťuje

1. cibule naklíčené,

d) vlhkosti (omakem).

c) odrůdové pravosti a čistoty (tvar a barva cibulí),

b) vyrovnanosti,

2. zastoupení jednotlivých vad v procentech hmotnosti.

f) neškodných nečistot (jen u sazečky cibule).

1. velikostní třídění,