§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) částí šarže2) – část šarže vymezená za účelem aplikace určité metody odběru kontrolního vzorku, přičemž každá tato část šarže je fyzicky oddělená a samostatně identifikovatelná, pokud není stanoveno jinak,

b) kontrolovanou dávkou – definované množství potraviny nebo tabákového výrobku, které je jako celek předloženo ke kontrole; může se jednat o šarži nebo o část šarže,

c) vzorkovanou jednotkou – jedna ze základních jednotek, z nichž je složen základní soubor nebo množství potraviny nebo tabákového výrobku vytvářející sourodou jednotku a odebrané najednou z jednoho místa proto, aby tvořilo část dílčího vzorku; za základní soubor se považuje soubor všech uvažovaných vzorkovaných jednotek,

d) vzorkem – jedna nebo více vzorkovaných jednotek odebraných ze základního souboru a určených k tomu, aby z nich byla získána informace o základním souboru,

e) dílčím vzorkem – množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže,

f) souhrnným vzorkem – vzorek složený ze všech dílčích vzorků,

g) redukovaným vzorkem – souhrnný vzorek nebo jeho reprezentativní část připravená ze souhrnného vzorku dělením; redukovaný vzorek se připravuje pouze v případě, jestliže je souhrnný vzorek příliš velký,

h) laboratorním vzorkem – vzorek určený k laboratorním zkouškám,

i) duplikátním vzorkem – jeden ze dvou či více vzorků získaných ve stejné době pomocí stejného postupu vzorkování nebo dělení vzorku,

j) dělením vzorku – postup odebírání jednoho nebo více podvzorků ze vzorku nekusové potraviny nebo tabákového výrobku takovými prostředky, jako je dělení příhradovým děličem, mechanickým dělením nebo separací,

k) podvzorkem – vzorek odebraný ze základního souboru; při odběru nekusové potraviny nebo tabákového výrobku se podvzorky připravují dělením vzorků,

l) přípravou vzorku – souhrn operací s potravinou nebo tabákovým výrobkem, jako je například redukce velikosti, mísení, dělení, nutných k přeměně souhrnného vzorku na laboratorní vzorek,

m) odběrem vzorku (vzorkováním) – proces odebírání vzorku,

n) rozsahem vzorkování – počet odebíraných vzorkovaných jednotek,

o) náhodným odběrem vzorku – odběr vzorku se stejnou úrovní pravděpodobnosti, že libovolný vzorek kontrolované šarže bude vybrán,

p) cíleným odběrem vzorku – odběr vzorku s určitým záměrem s nestejnou úrovní pravděpodobnosti, že libovolný vzorek bude vybrán,

q) odběrem vzorku z nekusové potraviny nebo tabákového výrobku – odběr vzorku nekusové potraviny nebo tabákového výrobku předkládaných v dávkách, v nichž nelze bezprostředně odlišit vzorkované jednotky,

r) vícestupňovým odběrem vzorku – odběr vzorku, při němž se vzorek tvoří po stupních tak, že jednotka v každém stupni je odebrána z větší jednotky vybrané v předchozím kroku,

s) vrstveným odběrem vzorku – odběr vzorku provedený ze základního souboru, který lze rozdělit na vzájemně se vylučující podsoubory a pokrývající je takovým způsobem, že určená část vzorku je odebrána z různých vrstev a z každé vrstvy je odebrána alespoň jedna jednotka,

t) přejímacím plánem – plán stanovující rozsah odběru vzorku,

u) protokolem o zkoušce – dokument, ve kterém jsou uvedeny výsledky laboratorních zkoušek stanovených požadavků,

v) přesností – těsnost shody mezi výsledkem zkoušky a přijatou referenční hodnotou,

w) správností – těsnost shody mezi průměrnou hodnotou získanou z velké řady výsledků zkoušek a přijatou referenční hodnotou,

x) shodností – těsnost shody mezi nezávislými výsledky zkoušek získanými za předem specifikovaných podmínek,

y) podmínkami opakovatelnosti – podmínky, kdy nezávislé výsledky zkoušek se získají stejnou metodou zkoušení, na stejných zkoušených jednotkách, ve stejné laboratoři, stejným pracovníkem, za použití stejného vybavení, během krátkého časového rozmezí,

z) opakovatelností – shodnost za podmínek opakovatelnosti,

aa) reprodukovatelností – shodnost za podmínek reprodukovatelnosti,

bb) podmínkami reprodukovatelnosti – podmínky, za nichž se výsledky zkoušek získají stejnou metodou zkoušení, na stejných zkoušených jednotkách, v různých laboratořích, různými pracovníky používajícími různé vybavení,

cc) výsledkem zkoušky – hodnota znaku získaná provedením metody zkoušení,

dd) chybou výsledku – výsledek zkoušky minus přijatá referenční hodnota znaku,

ee) specifičností – charakteristika metody zkoušení stanovující, pro které znaky je daná metoda specifická,

ff) limitem detekce – nejnižší hodnota, kterou lze stanovit danou metodou zkoušení,

gg) upotřebitelností – charakteristika metody zkoušení vymezující účel, pro který je metoda zkoušení vymezena,

hh) použitelností – charakteristika metody zkoušení stanovující, pro jaké účely je daná metoda zkoušení použitelná,

ii) experimentem přesnosti – mezilaboratorní test vhodnosti příslušné metody zkoušení.