7. Vyjádření výsledků
7.1. Vzorec a postup výpočtu
Obsah redukujících cukrů ve vzorku vyjádřený jako invertní cukr se vypočítá podle vzorce:
% redukujících cukrů (jako invertní cukr):
kde:
C - koncentrace roztoku zkušebního vzorku (g/100 ml),
V0 - spotřeba standardního roztoku invertního cukru (ml) při stanovení titru,
V1 - spotřeba roztoku zkušebního vzorku (ml) při přesné zkoušce (6.4.2.),
f - korekční faktor zohledňující koncentraci sacharosy přítomné v roztoku zkušebního vzorku; hodnoty jsou uvedeny v níže uvedené tabulce:
| Sacharosa (g ve směsi) | Korekční faktor f |
|---|---|
| 0,0 | 1,000 |
| 0,5 | 0,982 |
| 1,0 | 0,971 |
| 1,5 | 0,962 |
| 2,0 | 0,954 |
| 2,5 | 0,946 |
| 3,0 | 0,939 |
| 3,5 | 0,932 |
| 4,0 | 0,926 |
| 4,5 | 0,920 |
| 5,0 | 0,915 |
| 5,5 | 0,910 |
| 6,0 | 0,904 |
| 6,5 | 0,898 |
| 7,0 | 0,893 |
| 7,5 | 0,888 |
| 8,0 | 0,883 |
| 8,5 | 0,878 |
| 9,0 | 0,874 |
| 9,5 | 0,869 |
| 10,0 | 0,864 |
Korekce pro jiná množství sacharosy v roztoku zkušebního vzorku se mohou vypočítat z tabulkových hodnot interpolací.
Poznámka:
Přibližná koncentrace sacharosy se může stanovit odečtením koncentrace rozpuštěných tuhých látek z invertního cukru (pro tento výpočet je použitá hodnota f rovna 1,0) od koncentrace veškerých rozpuštěných látek vyjádřených jako sacharosa a stanovených na základě indexu lomu podle přílohy č. 15 k této vyhlášce.
7.2. Opakovatelnost
Rozdíl mezi výsledky dvou stanovení provedených zároveň nebo rychle za sebou ze stejného vzorku stejným pracovníkem za stejných podmínek nesmí být větší než 1,0 % jejich aritmetického průměru.