IVD. METODA PRO STANOVENÍ „SNADNÉ“ BIOLOGICKÉ ROZLOŽITELNOSTI MANOMETRICKOU RESPIROMETRIÍ C.4-D podle přílohy směrnice 92/69/EHS

IVD.1 PODSTATA METODY
Odměřený objem inokulovaného minerálního média obsahující známou koncentraci zkušební chemické látky (100 mg zkušební látky na litr, dávající nejméně 50 – 100 mg TSK na litr), která je jediným zdrojem organického uhlíku, se míchá v uzavřené nádobě při konstantní teplotě (tolerance ±1 °C nebo menší) na dobu 28 dnů. Spotřeba kyslíku se stanoví buď měřením množství kyslíku (elektrolyticky produkovaného), který je potřebný k udržení konstantního objemu plynu v respirační nádobce, nebo ze změn objemu nebo tlaku (nebo obojího) v aparatuře. Uvolněný CO2 se jímá v roztoku hydroxidu draselného nebo v jiném vhodném absorbentu. Množství kyslíku, které je zkoušenou látkou spotřebováno (korigované na spotřebu kyslíku inokulem ve slepé zkoušce, která se provádí současně), se vyjádří v procentech TSK nebo CHSK. Popřípadě může být z doplňkové specifické chemické analýzy provedené na začátku a na konci kultivace vypočten primární biologický rozklad a z analýzy DOC úplný biologický rozklad.

IVD.2 POPIS METODY

IVD.2.1 Přístroje

a) vhodný respirometr;

b) regulátor teploty s přesností na ±1 °C nebo lepší;

c) zařízení pro membránovou filtraci (nepovinné);

d) analyzátor uhlíku (nepovinné).

IVD.2.2 Příprava minerálního média
Příprava zásobních roztoků je popsána v části I.6.2.
Smísí se 10 ml roztoku a) s 800 ml ředicí vody, přidá se po 1 ml roztoků b) až d) a doplní se ředicí vodou na 1 litr.

IVD.2.3 Příprava a předběžná úprava inokula
Inokulum lze získat z řady zdrojů: z aktivovaného kalu, ze splaškových vod, z povrchových vod, z půd nebo z jejich směsi.
Viz I.6.4, I.6.4.1, I.6.4.2 a I.6.5.

IVD.2.4 Příprava baněk
S použitím zásobních roztoků se připraví samostatné sady roztoků zkušební chemické látky a referenční chemické látky v minerálním médiu o koncentraci odpovídající obvykle 100 mg chemické látky na litr (dávající nejméně 50 – 100 mg TSK na litr).
TSK se vypočte z tvorby amoniových solí, pokud lze vyloučit nitrifikaci, v opačném případě by měl být výpočet založen na tvorbě dusičnanů (viz příloha II, bod 2).
Změří se pH a v případě potřeby se upraví na 7,4 ± 0,2.
Špatně rozpustné látky se přidají v pozdějším stádiu (viz dále).
Má-li se stanovit toxicita zkušební látky, připraví se další roztok v minerálním médiu, jenž obsahuje referenční i zkušební látku, a to ve stejných koncentracích jako v roztocích obsahujících jen jednu látku.
Požaduje-li se stanovení fyzikálně-chemické spotřeby kyslíku, připraví se roztok zkušební látky obvykle o koncentraci 100 mg TSK na litr sterilizovaný přídavkem vhodné toxické látky (viz I.6.6).
Připravené objemy roztoků zkušební a referenční chemické látky se rozdělí alespoň duplicitně do baněk. Do dalších baněk se přidá pouze minerální médium (pro kontrolu inokula) a podle potřeby směs roztoku zkušební a referenční chemické látky a sterilní roztok.
Je-li zkušební chemická látka špatně rozpustná, odváží se nebo odměří v tomto stádiu přímo do baněk, nebo se postupuje podle přílohy III. Do lahví pro absorpci CO2 se přidá hydroxid draselný, pelety hydroxidu sodného nebo jiný absorbent.

IVD.2.5 Počet baněk v typické zkoušce
Baňka 1 a 2: Zkušební suspense
Baňka 3 a 4: Slepá zkouška s inokulem
Baňka 5: Kontrolní zkouška postupu
Dále se doporučují se nebo se podle potřeby použijí:
Baňka 6: Sterilní kontrola
Baňka 7: Kontrola toxicity
Viz také bod I.6.7.

IVD.2.6 Provedení zkoušky
V baňkách se nechá ustavit požadovaná teplota a vybrané baňky se inokulují přidáním aktivovaného kalu nebo jiného zdroje inokula, aby nebyla koncentrace suspendovaných látek větší než 30 mg·l-1. Zařízení se sestaví, spustí se míchačka, přezkouší se na vzduchotěsnost a zahájí se měření spotřeby kyslíku. Obvykle není třeba věnovat zkoušce žádnou zvláštní pozornost, kromě nezbytných odečtů a denní kontroly teploty a míchání.
Z pravidelných častých odečtů se podle postupu uvedeného výrobcem zařízení vypočte spotřeba kyslíku. Na konci inkubace, obvykle po 28 dnech, se změří pH v baňkách, a to zvláště tehdy, je-li spotřeba kyslíku malá nebo větší než TSKNH4 (platí pro látky obsahující dusík).
V případě potřeby se na začátku a na konci odebírá vzorek z respiračních nádobek pro stanovení DOC nebo pro specifickou analýzu (viz příloha II, bod 4). Při počátečním odběru z baňky se zajistí, aby byl znám objem zkušební suspense, která v baňce zůstala. Je-li kyslík spotřebováván látkami obsahujícími dusík, stanoví se přírůstek koncentrací dusičnanů a dusitanů za 28 dnů a vypočte se korekce na spotřebu kyslíku nitrifikací (příloha V).

IVD.3 DATA A ZPRÁVY

IVD.3.1 Zpracování výsledků
Spotřeba kyslíku (mg) zkušební látkou za danou dobu (korigovaná na spotřebu kyslíku inokulem za stejnou dobu ve slepé zkoušce) se podělí hmotností zkušební látky v baňce. Získá se tak hodnota BSK vyjádřená v mg kyslíku na mg zkušební látky:
BSK=spotř. O2 zk. chem. látkou v mg - spotř. O2 ve slep zkoušce v mghmotnost zkušební chem. látky v baňce v mg=mg O2 na mg zkušební chemické látky.
Biologický rozklad v procentech se vypočte buď z rovnice:
biolog. rozklad v % = % TSK = BSKmg O2 na mg chem. látkyTSKmg O2 na mg chem. látky×100
nebo z rovnice:
% COD=BSK mg O2 na mg chem. látkyCOD mg O2 na mg chem. látky×100.
Je třeba poznamenat, že tyto dvě metody nemusí poskytovat stejné hodnoty; přednost se dává první metodě.
Pro látky, jež obsahují dusík, se použije vhodná hodnota TSK (pro NH4 nebo NO3) podle toho, zda se očekává nitrifikace, či nikoli (příloha II, bod 2). Jestliže k nitrifikaci dochází, avšak není úplná, vypočte se korekce na spotřebu kyslíku při nitrifikaci ze změn koncentrace dusitanů a dusičnanů (příloha V).
V případě, že se provádí nepovinné stanovení organického uhlíku a/nebo specifické chemické látky, vypočte se stupeň rozkladu podle bodu I.7.
Všechny výsledky se zaznamenají do příslušného formuláře přehledu dat.

IVD.3.2 Platnost výsledků
Obvyklá spotřeba kyslíku inokulem je 20 – 30 mg O2 na litr a neměla by být větší než 60 mg·l-1 za 28 dnů. Hodnoty větší než 60 mg·l-1 vyžadují kritické přehodnocení výsledků a experimentální techniky. Je-li pH mimo rozpětí 6 – 8,5 a spotřeba kyslíku zkušební látkou je menší než 60 %, měla by být zkouška opakována s nižší koncentrací zkušební látky.
Viz také I.5.2.

IVD.3.3 Zprávy
Viz I.8.

IVD.4 PŘEHLED DAT
Dále je uveden příklad přehledu dat:
ZKOUŠKA MANOMETRICKOU RESPIROMETRIÍ

1. LABORATOŘ

2. DATUM ZAHÁJENÍ ZKOUŠKY

3. ZKUŠEBNÍ LÁTKA
Název:
Koncentrace zásobního roztoku: mg·l-1
Počáteční koncentrace v médiu, C0: mg·l-1
Objem zkušební baňky (V): ml
TSK nebo CHSK: v mg O2 na mg zkušební látky (NH4, NO3):

4. INOKULUM
Zdroj:
Provedená úprava:
Předběžná úprava, pokud byla provedena:
Koncentrace suspendovaných látek v reakční směsi: mg·l-1

5. SPOTŘEBA KYSLÍKU: BIOLOGICKÁ ROZLOŽITELNOST

Čas (dny)
07142128
Spotřeba O2 (mg)
zkušební látkou
1
2
a, průměr
Spotřeba O2 (mg)
ve slepé zkoušce
3
4
b, průměr
Korigovaná BSK (mg)a1-bm
a2-bm
BSK na mg zkušební
látky
a1-bC0V
a2-bC0V
Rozklad v %
BSKTSK×100
D1 (a1)
D2 (a2)
Průměr*
V = objem média ve zkušební baňce

* Hodnoty D1 a D2 by neměly být průměrovány, je-li mezi nimi výrazný rozdíl.
Poznámka: Podobný formulář lze použít i pro referenční látku a pro kontroly toxicity.

6. KOREKCE NA NITRIFIKACI (viz příloha V)

Den028Rozdíl
i) Koncentrace dusičnanů (mg N na litr)(N)
ii) Kyslíkový ekvivalent (4,57 × N × V) (mg)
iii) Koncentrace dusitanů (mg N na litr)(N)
iv) Kyslíkový ekvivalent (3,43 × N × V) (mg)
ii + iv) Celkový kyslíkový ekvivalent

7. ANALÝZA UHLÍKU (podle volby)
Analyzátor uhlíku:

Čas (dny)Slepá zkouška (mg·l-1)Zkušební látka(mg·l-1)
0(Cbl(0))(C0)
28*(Cbl(t))(Ct)
* nebo na konci inkubace

odstraněný DOC v %=1-Ct-Cbl(t)C0-Cbl(0)×100

8. SPECIFICKÁ ANALÝZA (nepovinné)
Sb = koncentrace ve fyzikálně-chemické kontrole (sterilní) po 28 dnech,
Sa = koncentrace v inokulované baňce po 28 dnech.
biologický rozklad v %=Sb-SaSb×100

9. ABIOTICKÝ ROZKLAD (nepovinné)
a = spotřeba kyslíku ve sterilních baňkách po 28 dnech v mg,
spotřeba kyslíku na mg zkušební chemické látky=aC0V
(viz oddíl 1 a 3)
abiotický rozklad v %=a×100C0V×TSK.