(1) Při provádění průzkumu k vymezení a udržování chráněné zóny se v případě škodlivých organismů živočišného původu jiných než háďátka, které škodí na lesních dřevinách a na rostlinných produktech z nich a napadají lesní kultury rostoucí zpravidla ve volné přírodě, postupuje podle odstavců 2 až 5. V případě jiných škodlivých organismů stanoví rostlinolékařská správa pro provádění průzkumu po vyhodnocení potřebných odborných údajů vhodné instrukce, které zveřejní ve Věstníku.

(2) Průzkum se provádí v příslušné chráněné zóně. K zajištění průzkumu se celé území chráněné zóny rovnoměrně rozdělí na čtverce s pravidelnou sítí pozorovacích bodů. U každého pozorovacího bodu se zaznamená jeho pořadové číslo, přesná zeměpisná šířka a délka, topografické údaje a v případě potřeby popis místa. Je-li to potřebné, rostlinolékařská správa shromažďuje též doplňující informace vztahující se k prováděnému průzkumu, pozorovací body mohou být označeny a je možné vyhotovit mapy s vyznačením rozmístění těchto pozorovacích bodů.

(3) Posuzování vhodnosti výběru pozorovacího bodu podle odstavce 2 se provádí podle těchto kritérií:

(4) Je-li to vhodné s ohledem na druh (druhy) škodlivého organismu, zaznamenávají se meteorologické údaje, zvláště srážky a teplota, a údaje charakterizující půdu, a to přednostně v místě pozorovacího bodu. Tyto údaje mohou být také získávány z nejbližšího místa, kde se tyto proměnné veličiny pravidelně měří. Zaznamenávají se také výjimečné jevy (např. sucho, silné deště atd.), které mohou ovlivnit pozorování.

(5) Průzkum v pozorovacím bodu je zaměřen přinejmenším na:
a zahrnuje:

(6) Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty podle § 30 odst. 1 zákona jsou stanoveny v příloze č. 9 části A bodu II a části B bodu II. Technické podmínky a opatření k zamezení rozšíření škodlivých organismů při přemísťování těchto rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů přes chráněnou zónu s konečným cílem mimo ni bez rostlinolékařského pasu platného pro tuto zónu jsou stanoveny v příloze č. 18.

a) území v okolí pozorovacího bodu musí být dostatečně rozlehlé,

b) pozorovací bod musí být umístěn tak, aby bylo možné provádět potřebná šetření,

c) v případě potřeby mohou být zvoleny další body, například v místech, v nichž existuje velké nebezpečí zavlečení příslušného škodlivého organismu.

a) reprezentativní počet jedinců rostlin nebo jednotek rostlinných produktů,

b) jednu nebo více hlavních hostitelských rostlin nebo rostlinných produktů příslušného škodlivého organismu, popřípadě je rozšířen i na další hostitele ke zjištění příznaků napadení příslušným škodlivým organismem,

2. ve sporných případech laboratorní testování vzorků,

1. vizuální prohlídky k zjištění příznaků výskytu příslušných škodlivých organismů, prováděné v době, kdy lze předpokládat, že tyto příznaky budou nejzřetelnější,

3. v případě potřeby použití pastí, které příslušné škodlivé organismy přilákají, přičemž výběr typu a počtu pastí a způsob jejich použití se řídí biologií škodlivého organismu.