nebo
5.2.1. na pozemku označeném za zamořený původcem hnědé hniloby podle § 5 odst. 1 písm. a):

a) nesmí po dobu čtyř vegetačních období pěstovat hostitelské rostliny původce hnědé hniloby včetně osiva bramboru a rajčete a rostliny rodu Brassica, u kterých prokazatelně hrozí riziko přežití původce, jiné rostliny mohou být pěstovány, pokud nehrozí prokazatelně zjistitelné riziko šíření původce hnědé hniloby (např. pokud pěstitel učiní opatření, která zabrání přenosu zeminy spolu se sklízenými částmi takových rostlin) [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona], a musí vyhledávat a likvidovat planě rostoucí hostitelské rostliny včetně plevelů [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona]

b) musí tento pozemek po první tři vegetační období udržovat jako černý úhor nebo na nich pěstovat obiloviny, často sekané či intenzívně spásané trvalé pícniny či trávy na semeno /§ 76 odst.1 písm. a) bod 2. zákona/ a v dalších dvou letech na něm smí pěstovat jen nehostitelské rostliny, které neumožňují přežití či přenos původce hnědé hniloby, a musí se na něm v průběhu těchto pěti let vyhledávat a likvidovat planě rostoucí hostitelské rostliny včetně plevelů /§ 76 odst.1 písm. a) zákona/;

c) smí v případě režimu podle písmenem a) pěstovat brambor nebo rajče v prvním vegetačním období, které následuje po splnění ustanovení uvedených pod písmenem a), ale jen s podmínkou, že
- během předcházejících dvou let bylo Ústavem ověřeno, že pozemek byl shledán prostým planě rostoucích rostlin bramboru, rajčete a jiných hostitelských rostlin, včetně plevelů z čeledi lilkovitých, a
a při prvním následném pěstování bramboru nebo rajčete musí být proveden vymezovací průzkum výskytu původce hnědé hniloby podle § 3 odst. 3 [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona] a v případě pěstování bramboru musí být k výsadbě použit rozmnožovací materiál³) a sklizeň musí být určena pouze ke konzumním účelům nebo k průmyslovému zpracování, případné pěstování sadbových brambor je možné až po uplynutí dvou let od prvního pěstování bramboru nebo rajčete na tomto pozemku;
- v případě bramboru a rajčete budou sklizené bramborové hlízy či rostliny rajčete testovány postupem podle přílohy č. 1;
- v případě pěstování brambor bude k výsadbě použit rozmnožovací materiál³), a
- sklizeň bude určena pouze ke konzumním účelům nebo k průmyslovému zpracování,

- brambory mohou být pěstovány pro sadbové nebo konzumní účely nebo k průmyslovému zpracování, a v případě bramboru a rajčete budou sklizené bramborové hlízy, případně rostliny rajčete, testovány postupem podle přílohy č. 1 [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona];
d) smí v případě režimu podle písmene b) pěstovat brambor nebo rajče v prvním vegetačním období, které následuje po splnění ustanovení uvedených pod písmenem b), ale jen s podmínkou, že
- během předcházejících dvou let bylo Ústavem ověřeno, že pozemek byl shledán prostým planě rostoucích rostlin bramboru, rajčete a jiných hostitelských rostlin původce hnědé hniloby, včetně plevelů z čeledi lilkovitých, a
- v případě pěstování brambor bude k výsadbě použit rozmnožovací materiál³), a

e) smí po splnění ostatních mimořádných rostlinolékařských opatření nařízených v karanténním území podle bodu 5 poprvé na tomto pozemku pěstovat brambor nebo jinou hostitelskou rostlinu původce hnědé hniloby, pouze použije-li rozmnožovací materiál³), který byl úředně uznán podle zvláštního zákona⁵), a musí o prvním pěstování hostitelských rostlin na tomto pozemku informovat písemně rostlinolékařskou správu nejpozději jeden měsíc před sklizní těchto rostlin, aby bylo možno provést vymezovací průzkum výskytu původce hnědé hniloby podle § 3 odst. 3.

f) nesmí provádět umělou závlahu v roce potvrzení výskytu původce hnědé hniloby a v následujících čtyřech letech smí provádět závlahu jen se souhlasem a pod dohledem Ústavu a za předpokladu, že je vyloučeno zjistitelné nebezpečí šíření původce hnědé hniloby [§ 76 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona].