k vyhlášce č. 335/2004 Sb.
Stanovené technické požadavky při kusovém ověřování stanovené střelné zbraně a tlumiče hluku výstřelu

1. Prohlídka stanovené střelné zbraně a tlumiče hluku výstřelu před zkušební střelbou

1.1 Stanovená střelná zbraň nesmí před zkušební střelbou vykazovat stopy koroze, černící nebo jiné lázně, nesmí mít poškozenou pažbu a její označení musí odpovídat § 18 odst. 2 zákona.

1.2 Tlumiče hluku výstřelu nesmí před zkušební střelbou vykazovat stopy koroze a jeho označení musí odpovídat § 18 odst. 2 zákona.

1.3 Stanovená střelná zbraň nesmí mít zejména

g) závěr nebo dnový šroub, jejichž konstrukce, dimenzování a materiál neodpovídají účelu stanovené střelné zbraně.

f) vady způsobené mechanickými a tepelnými výrobními operacemi, které mohou nepříznivě ovlivnit pevnost a funkci stanovené střelné zbraně,

e) nesprávně ustavené nebo spájené hlavně, háky a lišty,

d) vměstky, praskliny, porézní nebo necelá a dodatečně zavařovaná místa na částech stanovené střelné zbraně,

c) ohnutou hlaveň nebo hlaveň s náznaky vydutí a jiných deformací,

b) nedostatečně vyleštěný vývrt hlavně a povrch nábojové komory ztěžující odhalení případných závad vzniklých zkušební střelbou; v případě pochybností se kontroluje dodržení přípustné drsnosti povrchu Ra, která smí být nanejvýš 1 mikrometr ve vývrtu hlavně a 1,8 mikrometru v nábojové komoře,

a) výrobní vady ve vývrtu a v nábojové komoře, jako jsou prohlubně, rysky, prolomeniny a jiné vady viditelné pouhým okem,

b) mechanické vady závitových spojů,

a) výrobní vady, jako jsou praskliny, prohlubně odlitků, trhliny, rysky a jiné vady viditelné pouhým okem,

b) možnost chybného složení tlumících prvků, např. po čištění tlumiče.

a) závady v provedení, opracování a upevnění na zbrani, poškození střelbou,

g) nedostatečné držení kohoutu nebo podobného bicího prvku v jeho záchytu.

f) závady v provedení, opracování a chodu úderníku a zápalníku,

e) příliš nízký odpor spouště neodpovídající stanoveným technickým požadavkům (s výjimkou terčových a sportovních stanovených střelných zbraní),

d) sklon k samospuštění při nabíjení,

c) vady způsobené mechanickými a tepelnými výrobními operacemi, které mohou nepříznivě ovlivnit pevnost tlumících prvků.

c) nesprávnou funkci zažehovacího ústrojí (u stanovené střelné zbraně nabíjené ústím hlavně);

b) nesprávnou funkci a chod revolverového válce,

a) nesprávnou funkci závěrového, spoušťového, bicího, pojistného nebo vyhazovacího ústrojí (u zbraní nabíjených zezadu),

1.5 Důležité rozměry tlumiče hluku výstřelu musí odpovídat technické dokumentaci výrobce.

1.6 Stanovené střelné zbraně nesmí vykazovat

1.7 Tlumiče hluku výstřelu nesmí vykazovat

1.8 Stanovená střelná zbraň pro brokové náboje s ocelovými broky vysokého výkonu musí být konstruována tak, že zahrdlení brokové hlavně nesmí být větší než 0,5 pro ráži 10/89 a 12/70 až 12/89 při použití ocelových broků o průměru větším než 4 mm, pro ráži 16/70 při použití ocelových broků o průměru větším než 3,5 mm, pro ráži 20/70 a 20/76 při použití ocelových broků o průměru větším než 3,25 mm, v ráži 28/70 a 28/76 při použití ocelových broků o průměru větším než 3 mm a pro ráži 410/76 při použití ocelových broků o průměru větším než 2,5 mm.

Důležité rozměry stanovené střelné zbraně z hlediska bezpečnosti, kterými jsou závěrová vůle, uzamykací vůle a tloušťka stěn hlavně, musí odpovídat hodnotám stanoveným rozhodnutími C.I.P. nebo stanoveným technickým požadavkům nebo hodnotám určeným úřadem. U stanovené střelné zbraně nabíjené ústím hlavně musí průměr zátravky odpovídat stanoveným technickým požadavkům.
1.4 Tlumiče hluku výstřelu nesmí mít zejména

2. Podmínky zkušební střelby

2.1 Zkušební střelba se provádí na úplně dohotovené stanovené střelné zbrani před střeleckou zkouškou prováděnou předkladatelem. Za úplně dohotovené se též považují stanovené střelné zbraně, na kterých bude ještě provedena rybina nebo povrchová úprava černěním nebo jiným způsobem. Úřad stanoví, zda bude ověřovat stanovenou střelnou zbraň s povrchovou úpravou nebo bez této úpravy. Stanovené střelné zbraně nabíjené ústím hlavně musí být vybavené zažehovacím ústrojím a jejich samostatně dodávané hlavně musí mít zátravku a definitivní dnový šroub.

2.2 Předkladatel musí předložit stanovenou střelnou zbraň ke zkoušce v takovém stavu, aby byla schopna bezpečné střelby, a s pažbou. Úřad může v odůvodněných případech povolit předkladateli předložení stanovené střelné zbraně bez pažby. Jde-li o samostatnou hlaveň, je předkladatel povinen předložit závěr umožňující provedení zkoušky nebo hlaveň, jde-li o samostatný závěr.

2.3 Zkušební střelba se provádí zkušebními náboji, které svým provedením, tlaky, popřípadě energiemi střely odpovídají jak jmenovitými hodnotami, tak statisticky vyhodnocenými nerovnostmi stanoveným technickým požadavkům. Zkušební náboje pro ověřování brokovnic musí navíc splňovat stanovený průměr a hmotnost náplně broků obsažených v náboji. Zkušební náboje smějí být použity při teplotě ovzduší 15 až 25 °C.

Opakované kusové ověření tlumiče hluku se provádí v rozsahu ověření tlumiče dle částí 2.8 a 2.9.
Pokud tlumič hluku vyhoví podmínkám pro ověření, zkontroluje se označení všech ráží, pro které byl tlumič předložen k ověření, a tlumič se označí zkušební značkou.
Tlumič hluku určený pro více ráží se ověřuje v rozsahu podle části 2.8 a dále spotřebním střelivem v nejvyšší ráži uvedené na tlumiči a spotřebním střelivem v ráži uvedené na tlumiči, pro kterou je stanoven nejvyšší tlak.
2.9 Ověření tlumiče hluku určeného pro více ráží

b) Kulové hlavně nabíjené zezadu se zkoušejí zkušebními náboji, které dávají na předepsaných místech předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) a nejméně jedním spotřebním nábojem na nábojovou komoru pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí stanovené střelné zbraně. U pistolí a revolverů zkušební náboje vyvíjejí maximální tlak, jehož střední hodnota je nejméně o 30 % vyšší a u zbraní s alespoň jednou dlouhou hlavní nejméně o 25 % vyšší, než je přípustná střední hodnota maximálního tlaku spotřebního náboje dané ráže určeného pro příslušnou zbraň. Předepsané tlaky a místa musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům.
Počet použitých zkušebních nábojů:
Hodnotami provozních tlaků se rozumí střední hodnoty maximálních tlaků zjišťovaných tlakoměrnými válečky nebo mechanicko-elektrickými snímači,

Zvláštní zbraně se ověří vystřelením 2 zkušebních nábojů nebo 5 nejsilnějších spotřebních nábojů,
c) Expanzní zbraně, pracovní expanzní přístroje a zvláštní zbraně nebo jejich části se podrobí střelbě zkušebními nábojkami, které mají o 30 % větší tlak, než je provozní tlak nejsilnější spotřební nábojky, nebo o 10 % větší energii, než je přípustná střední hodnota energie stanovená pro nejsilnější spotřební nábojku dané ráže. Výjimku tvoří expanzní vstřelovací přístroje s tloukem, kde se připouští přetlak převyšující provozní tlak pouze o 15 až 16 %.
Expanzní zbraně se ověří vystřelením:
Pracovní expanzní přístroje se ověří vystřelením:

d) Předovky určené výhradně na černý prach se zkoušejí dvěma výstřely se zkušební náplní na každou hlaveň, je-li nábojová komora součástí hlavně, a nejméně jedním výstřelem se zkušební náplní na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů).
Zkušební náplně jsou tvořeny střelou a prachem v množství odpovídajícím stanoveným technickým požadavkům pro danou ráži a druh stanovené střelné zbraně.
Historické zbraně nabíjené ústím hlavně, určené výhradně na černý prach a vybavené pro každou hlaveň buď perkusním zámkem s komínkem (pistonem) na čepičkovou zápalku, nebo křesadlovým zámkem francouzského typu se zkoušejí dvěma výstřely se sníženou zkušební náplní černého prachu na každou hlaveň. Zkušební náplň musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům,

e) Kulobrokové zbraně se zkoušejí tak, že se každá hlaveň podrobí odpovídajícímu počtu výstřelů zkušebních, popřípadě spotřebních nábojů [viz písm. a) a b)],

f) Balistická měřidla se zkoušejí jako jim odpovídající druh stanovené střelné zbraně; přitom se přihlíží k tomu, že zkušební náboje pro ověřování balistických měřidel mohou být v balistických měřidlech používány jako náboje spotřební. Pro ověření funkce se používají referenční náboje, jejichž hodnoty jsou stanoveny rozhodnutími C. I. P.,

g) Výměnné hlavně, vložné hlavně a vložné nábojové komory se zkoušejí pomocí svého vlastního závěru způsobem, který odpovídá danému druhu stanovené střelné zbraně (nevztahuje se na vložné hlavně a vložné nábojové komory, homologované jako typ),

1. 10 zkušebních nábojek s použitím nejtěžší použitelné střely (kotevní hřeb) při nastavení výkonu na maximum (je-li výkon regulovatelný),

1. 5 zkušebních nábojek z každé hlavně u expanzních zbraní s jednou nábojovou komorou,

5. 3násobné množství výše stanovených zkušebních nábojů při nesplnění stanovených technických požadavků uvedených v bodě 1.2 písm. b).

4. 1 náboj na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů), bez ohledu na velikost provozního tlaku,

3. 2 náboje na každou hlaveň u pistolí bez ohledu na výši jejich provozního tlaku,

2. 1 náboj na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem menším než 180 MPa,

1. 2 náboje na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem 180 MPa a více,

nebo se dosáhne tlaku až 105 MPa nebo je délka nábojové komory větší než 73 mm,
78 MPa u ráže 16,
2. Vyšší zkouška se uplatní, jestliže mají být ve zkoušené stanovené střelné zbrani použity spotřební náboje, jejichž střední hodnota maximálního tlaku převýší při měření mechanicko-elektrickými snímači:
74 MPa u ráže 12 a větší,
83 MPa u ráže 20 a menší

1. Tlakoměrem č. 1 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřicím místě vzdáleném 17 mm ode dna lůžka závěru. Tlakoměrem č. 2 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřicím místě vzdáleném (162 ± 0.5) mm od tohoto dna.

b) souosost vnitřního průchozího otvoru tlumiče vzhledem k vývrtu hlavně zbraně.

a) důležité rozměry tlumiče, zda vnitřní průchozí otvor tlumiče odpovídá minimálnímu povolenému rozměru stanovenému výrobcem,

2. kusovým ověřováním pomocí náhradní hlavně odpovídající ráže, na kterou je tlumič upevněn během zkoušky.

1. kusovým ověřováním společně se stanovenou střelnou zbraní, pro kterou je tlumič určen, nebo

2. 10 zkušebních nábojek a 10 nejsilnějších spotřebních nábojek u expanzního vstřelovacího přístroje s tloukem, přičemž hmotnost tlouku se zvětší o 50 % (přidaným závažím) nad hmotnost nejtěžšího tlouku přístroje.

a) Brokové hlavně nabíjené zezadu, s délkou nábojové komory menší než 73 mm a určené na brokové náboje se zkoušejí dvěma výstřely na hlaveň náboji s olověnými broky nebo třemi náboji s ocelovými broky u zbraní, ve kterých se používají bezolovnaté broky. Rozměry a tvrdost broků a hmotnost brokové náplně udávají rozhodnutí C. I. P. Tyto brokové náboje musí splňovat předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných místech hlavně. Pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí stanovené střelné zbraně se navíc vystřelí nejméně jeden spotřební náboj z každé hlavně.
Tabulka 1
Poznámky k tabulce 1:

2. 2 zkušebních nábojek z každé nábojové komory u expanzních zbraní se dvěma a více nábojovými komorami.

h) Samostatně dodávané hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou součástí hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby se zkoušejí jako jim odpovídající druh stanovené střelné zbraně. Je-li závěr určen pro více různých ráží, zkouší se nejvíce namáhajícími zkušebními náboji. Kritériem namáhání je zde síla působící na závěr,

i) Plynové zbraně se zkoušejí tlakem o 30 % vyšším, než je nejvyšší provozní tlak. Měřítkem zvýšení tlaku může též být zvýšení úsťové energie střely o 10 %,

j) Tlumiče hluku se ověřují zkušební střelbou:

2.4 Tlaky zkušebních nábojů se měří buď tlakoměrnými válečky (crusher), nebo mechanicko-elektrickými (piezo) snímači při teplotě prachové náplně (20 ± 2) °C. Je-li místo hodnoty tlaku udána energie střely, měří se při téže teplotě úsťová rychlost střely, z níž se vypočte úsťová energie. Vlastnosti a rozměry tlakoměrných válečků a mechanicko-elektrických snímačů (včetně vlastností měřicích souprav), jakož i metodika měření, způsob kalibrování a vyhodnocování výsledků měření musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům.

2.5 Použité tlakoměrné hlavně musí svými rozměry, konstrukcí a vlastnostmi odpovídat stanoveným technickým požadavkům.

2.6 Jednotlivé druhy stanovených střelných zbraní nebo jejich samostatně dodávaných částí se podrobí střelbě zkušebními náboji takto:

2.7 Zkušební střelby se provádějí pomocí lafet, které bezpečně chrání obsluhu a v nichž jsou stanovené střelné zbraně upnuty tak, aby to co nejvíce odpovídalo podmínkám jejich použití. U krátkých střelných zbraní se připouští střelba s ochrannou rukavicí. Zkušební střelba u vícehlavňových střelných zbraní se koná postupně, to znamená hlaveň po hlavni.

Před zkušební střelbou se ověřuje pevnost a správnost upevnění tlumiče na zbrani.
2.8 Ověření tlumiče hluku
Vizuální kontrola tlumiče se provádí v rozsahu:

3. Prohlídka stanovené střelné zbraně po zkušební střelbě
Za závadnou stanovenou střelnou zbraň se považuje stanovená střelná zbraň, která je zkušební střelbou viditelně poškozena, a stanovená střelná zbraň, která vykáže některou z těchto závad:

e) nadměrná deformace nábojnice a její roztržení vinou stanovené střelné zbraně,

d) obtížné vytažení nábojnice (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) z nábojové komory, toto obtížné vytažení se ověří pomocí nábojů, které vyvíjejí střední tlak rovný maximálnímu tlaku spotřebních nábojů,

c) nežádoucí výstřel více nábojů (jak zkušebních, tak spotřebních) najednou,

b) nežádoucí výstřel při nabíjení stanovené střelné zbraně,

a) selhání vinou stanovené střelné zbraně,

f) proražení zápalky (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) vinou stanovené střelné zbraně,

g) jakákoliv deformace hlavně a nábojové komory, která by mohla snížit bezpečnost stanovené střelné zbraně,

h) jakékoliv roztažení hlavně včetně vlnovitého v nejslabších místech hlavně,

i) porušení spojení háků a lišt,

j) zvětšení uzamykací vůle nad povolenou mez,

k) poškození nebo deformace důležitých částí závěru nebo dnového šroubu,

l) trhliny vně i uvnitř hlavně a nábojové komory a na důležitých částech závěru zjištěné nedestruktivní metodou,

m) trhliny vně hlavně a dnového šroubu u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně zjištěné nedestruktivní metodou,

n) zřejmá porucha ve funkci zbraně anebo nespolehlivá funkce stanovené střelné zbraně,

o) nesouosost vývrtu hlavně s nábojovou komorou válce revolveru,

p) oddělení komínku (pistonu) nebo jiné části zažehovacího ústrojí u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně.

c) zřejmé poruchy ve funkci tlumiče projevující se zejména nesprávným odfukem spalin.

b) nesouosost nasazeného tlumiče s osou vývrtu hlavně projevující se poškozením vnitřního průchozího otvoru nebo jiné části tlumiče střelou,

a) trhliny, deformace nebo jiné poškození tlumiče,

Za závadný tlumič hluku výstřelu se považuje tlumič, který je zkušební střelbou viditelně poškozen, a tlumič, který vykáže některou z těchto závad:
4. Prohlídka tlumiče hluku výstřelu po zkušební střelbě

f) jiné závažné závady, u nichž v zájmu bezpečnosti úřad rozhodne, že nemohou být odstraněny opravou.

e) nepřípustné úpravy podle bodu 5.3 této přílohy,

d) kulové hlavně s příliš poškozeným nebo těsným vývrtem,

c) hlavně deformované (s výjimkou drobných deformací připuštěných na základě podmínek zkoušky),

b) hlavně s místy porézními nebo necelými a hlavně celkově nebo místně zeslabené,

a) prasklé a v nebezpečných místech svařované hlavně a závěry,

Neopravitelnými závadami u stanovené střelné zbraně jsou:
5. Závady při kusovém ověřování stanovené střelné zbraně

3. vývrt hlavně neodpovídá svými rozměry nové ráži hlavně.

6. Opravy, které mohou mít vliv na bezpečnost stanovené střelné zbraně a nepřípustné úpravy

a) výměna namáhané části, při které bylo uskutečněno přizpůsobení,

b) oprava, při níž došlo ke změně rozměrů důležitých z hlediska bezpečnosti stanovené střelné zbraně,

c) oprava, která může vyvolat sníženou odolnost stanovené střelné zbraně vůči namáhání tlakem při výstřelu (mechanické úpravy, svařování, pájení, temování apod.).

a) zhotovení vložkované nábojové komory brokové hlavně,

b) zhotovení nesamonosných vložek nábojové komory kulové hlavně nebo nesamonosných vložných hlavní,

c) přestavby, u nichž:

6.3 Nepřípustnými úpravami stanovené střelné zbraně jsou:

6.2 V případě pochybnosti opravny o charakteru opravy stanovené střelné zbraně může opravce vyžádat za úplatu závazný posudek úřadu.

6.1 Opravami, které mohou mít vliv na bezpečnost stanovené střelné zbraně, jsou:

1. nová ráže stanovené střelné zbraně namáhá závěr větší zpětnou silou než původní ráže a v jeho pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená úřadem,

2. nová ráže stanovené střelné zbraně namáhá hlaveň vyšším tlakem než původní ráže a v její pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená úřadem,

c) oprava, která může vyvolat sníženou odolnost tlumiče hluku výstřelu vůči namáhání tlakem při výstřelu (mechanické úpravy, svařování, pájení, temování apod.).

7. Opravy, které mohou mít vliv na bezpečnost tlumiče hluku výstřelu a nepřípustné úpravy
Opravami, které mohou mít vliv na bezpečnost tlumiče hluku výstřelu, jsou:

a) výměna namáhané části, při které bylo uskutečněno její přizpůsobení,

b) oprava, při níž došlo ke změně rozměrů důležitých z hlediska bezpečnosti tlumiče hluku výstřelu,