(1) Při ložiskovém průzkumu organizace přiměřeně konkrétnímu ložisku a etapě ložiskového průzkumu

a) usměrňuje způsob, místo a četnost vzorkování nebo měření podle průběžně dosahovaných výsledků tak, aby získané geologické informace umožňovaly jejich vyhodnocení s přesností odpovídající využití výsledků průzkumu,

b) orientuje technologické práce na co nejúplnější využití nerostů a k poznání a omezení vlivu škodlivých složek nerostů a materiálů uložených na odvalech, výsypkách a odkalištích,

c) průběžně hodnotí technické možnosti a ekonomickou účelnost využití nerostů, včetně materiálů odvalů a odkališť,

d) zjišťuje údaje potřebné pro projektování a výstavbu dolů a lomů, otvírky, přípravy a dobývání ložiska a k zabezpečení racionálního využití ložiska,

e) zkoumá a ověřuje rozsah a tvar ložiska, jeho úložní a tektonické poměry, které mohou mít vliv na jeho dobývání, zkoumá a určuje inženýrskogeologické a hydrogeologické vlastnosti ložiska a okolního horninového prostředí,

f) řeší vztah zvodnění ložiska k jeho nadloží a podloží,

g) používá metody a postupy, které neztíží nebo nevyloučí využití ložiska nebo jeho části a nezpůsobí neodůvodněné ztráty zásob ložiska; k těmto účelům

1. umisťuje průzkumná díla, zejména hlavní důlní díla, tak, aby jimi byly co nejméně vázány zásoby ložiska nebo aby se neztížily podmínky jeho otvírky a dobývání,

2. zkoumá možnosti průvalů vod, plynů a bahna, zvýšenou radioaktivitu, náchylnost k samovznícení a obdobné jevy, které mohou ovlivnit budoucí využití ložiska,

3. užívá technologické postupy provádění geologických prací, které při využívání ložiska nezpůsobí propojení zvodněných horizontů nebo nežádoucí zvodnění ložiska.