(1) Státní příslušník členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 49 a následujícími Smlouvy o založení Evropského společenství.

(2) Právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie, která je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 49 a následujícími Smlouvy o založení Evropského společenství.

(3) Státní příslušníci dalších smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občané Švýcarské konfederace a právnické osoby se sídlem na území těchto států se považují pro účely tohoto ustanovení za osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2.

(4) Na poskytování služeb podle tohoto ustanovení se další ustanovení tohoto zákona nevztahují, s výjimkou povinnosti prokázat při kontrole podle § 60a oprávněnost poskytování služeb.