7. Přílohy č. 1 až 3 znějí:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 274/1998 Sb.

k vyhlášce č. 274/1998 Sb.
Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech

Statkové hnojivo (průměrný obsah sušiny)	dusík (N)+) (kg . t-1)	fosfor (P2O5)+) (kg . t-1)	draslík (K2O)+) (kg . t-1)
Hnůj skotu (23 %)	5,0	3,1	7,1
Hnůj prasat (23 %)	6,2	5,7	5,1
Koňský hnůj (29 %)	5,2	3,2	7,3
Ovčí hnůj (28 %)	7,6	3,7	10,4
Močůvka skotu a hnojůvka (2,4 %)	2,5	0,2	5,3
Močůvka prasat a hnojůvka (2,0 %)	2,8	0,5	2,5
Kejda skotu (7,8 %)	3,2	1,5	4,8
Kejda prasat (6,8 %)	5,0	3,0	2,3
Kejda drůbeže (11,8%)	9,6	6,4	3,8
Čerstvý drůbeží trus (23 %)	18,0	11,9	7,1
Suchý drůbeží trus (73 %)	28,0	35,5	21,8
Drůbeží podestýlka (50 %)	19,2	16,0	11,3

Vysvětlivka k tabulce:
+) Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech jsou uváděny již po odečtu skladovacích ztrát. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, nepoužijí se hodnoty uvedené v tabulce.
Poznámka
a) Pro kompost vlastní výroby z rostlinných zbytků, bez použití surovin, které obsahují rizikové látky, případně s přidáním statkových hnojiv (průměrný obsah sušiny kompostu 45 - 60 %), lze použít následující hodnoty obsahů živin: dusík (N) 5,0, fosfor (P₂O₅) 2,3, draslík (K₂O) 3,6, kg . t^-1. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, nepoužijí se hodnoty uvedené v této poznámce.
b) Obsahy dusíku, fosforu a draslíku v organických, případně organominerálních hnojivech se zjistí rozborem při jejich registračním řízení.
c) Analýzy na obsahy dusíku, fosforu a draslíku v upravených kalech (v sušině i v původní hmotě), i v půdách pozemků, kde budou aplikovány, zajišťují původci kalu v souladu s vyhláškou č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. (obsah P₂O₅ = obsah P x 2,292; obsah K₂O = obsah K x 1,204).“.
k vyhlášce č. 274/1998 Sb.
A) Průměrná roční produkce statkových hnojiv, při průměrné úrovni spotřeby steliva, v přepočtu na dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)

druh, kategorie zvířat	produkce výkalů			produkce kejdy 2)		ustájení bez produkce močůvky, zejména na hluboké podestýlce			ustájení s produkcí močůvky
	pevné výkaly	moč	celkem 1)			spotřeba steliva	produkce chlévské mrvy	produkce hnoje	spotřeba steliva	produkce chlévské mrvy	produkce hnoje	produkce volné moči3)	produkce močůvky 2)
	t/rok	t/rok	t/rok	t/rok	sušina v%	kg/den	t/rok	t/rok	kg/den	t/rok	t/rok	t/rok	t/rok
telata	11,6	6,6	18,3	22,6	7,2	6,8	20,7	13,9	2,5	14,7	9,8	4,4	8,7
jalovice, býci	8,9	4,6	13,5	18,7	8,6	8,5	16,6	11,1	2,5	12,0	8,0	2,4	6,1
krávy	9,0	5,1	14,0	21,9	7,5	8,5	17,1	11,5	2,5	12,1	8,1	2,9	5,2
skot	9,0	5,0	14,0	20,9	7,8	8,5	17,1	11,5	2,5	12,1	8,1	2,8	5,7
prasnice	3,3	7,5	10,9	18,7	5,8	7,7	13,7	9,2	4,2	8,6	5,7	3,8	8,7
výkrm	4,1	9,5	13,6	18,0	7,1	10,0	17,3	11,6	4,7	9,9	6,6	5,4	8,2
prasničky	5,1	8,8	13,9	18,0	7,1	8,0	16,8	11,2	4,7	10,9	7,3	4,7	8,2
dochov	4,6	19,2	23,7	31,9	7,0	17,5	30,1	20,2	12,5	20,1	13,4	8,2	12,3
prasata	4,2	9,3	13,5	19,0	6,8	9,0	16,8	11,2	5,0	10,4	6,9	4,9	9,5
ovce, kozy	5,5	3,7	9,1	11,3	24,0	7,0	11,7	7,8
koně	6,4	2,2				6,0	10,8	7,2
drůbež			16,8	31,3	11,8	2,5	17,8	11,9
				5,3 4)	73,0

Poznámky:
1) celková produkce výkalů je rovna produkci neředěné kejdy, příp. čerstvého trusu drůbeže
2) kejda a močůvka průměrné sušiny (započítáno přidání technologické, příp. srážkové vody)
3) produkce přebytečné moči, při zohlednění průměrné nasákavosti slámy (1 kg slámy zachytí 2,4 kg moči)
4) suchý drůbeží trus
B) Požadované minimální skladovací kapacity pro průměrnou produkci statkových hnojiv, v přepočtu od jedné dobytčí jednotky (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti), průměrná roční produkce živin (kg na 1 DJ) a koeficient přepočtu zvířat na dobytčí jednotky

druh, kategorie zvířat	sklad na čtyřměsíční produkci kejdy 1), v m3		sklad na šestiměsíční produkci hnoje 1), v m3		sklad na šestiměsíční produkci hnoje 1) v m2, při vrstvě 2 m		sklad na tříměsíční produkci močůvky 1), vm3		produkce živin ve výkalech 5), v kg na 1 DJ za rok			přepočet hmotnosti zvířat na DJ
	neředěná 2), čerstvý drůbeží trus	ředěná 3)	z hluboké podestýlky	z chlévské mrvy	z hluboké podestýlky	z chlévské mrvy	neředěná 4)	ředěná 3)	dusík (N)	fosfor (P2O5)	draslík (K2O)	průměrná hmotnost, v kg	DJ na kus
telata	5,9	7,3	8,2	5,8	4,1	2,9	1,1	2,2				110	0,22
jalovice, býci	4,4	6,0	6,5	4,7	3,3	2,4	0,6	1,5				350	0,7
krávy	4,5	7,1	6,8	4,7	3,4	2,4	0,7	1,3				650	1,3
skot	4,5	6,8	6,7	4,7	3,4	2,4	0,7	1,4	78	31	100	500	1,0
prasnice	3,5	6,1	5,4	3,4	2,7	1,7	1,0	2,2				160	0,32
výkrm	4,4	5,8	6,8	3,9	3,4	1,9	1,4	2,1				75	0,15
prasničky	4,5	5,8	6,6	4,3	3,3	2,1	1,2	2,1				75	0,15
dochov	7,7	10,3	11,9	7,9	5,9	3,9	2,1	3,1				20	0,04
prasata	4,4	6,1	6,6	4,1	3,3	2,0	1,2	2,4	100	57	44	60	0,12
ovce, kozy	3,0	3,7	4,6		2,3				75	24	60	50	0,1
koně			4,2		2,1				40	20	30	500	1,0
drůbež	5,5	10,1	7,0		3,5				300	200	119	1,3	0,0026

Poznámky:
1) za předpokladu měrné hmotnosti kejdy 1030 kg . m^-3 , měrné hmotnosti hnoje 850 kg . m^-3 a měrné hmotnosti močůvky 1000 kg . m^-3
2) uskladnění neředěné kejdy, příp. čerstvého trusu drůbeže
3) uskladnění kejdy nebo močůvky průměrné sušiny (započítáno přidání technologické, příp. srážkové vody)
4) uskladnění pouze přebytečné moči, při zohlednění průměrné nasákavosti slámy (1 kg slámy zachytí 2,4 kg moči)
5) ve hnoji jsou navíc obsaženy i živiny dodané ve stelivu (průměrný obsah 5 kg N, 2,1 kg P₂O₅ a 13,2 kg K₂O v 1 t obilní slámy); u bezstelivových provozů lze odpočítat ztráty dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv do 20 %, u stelivových provozů do 35 %, u venkovního chovu drůbeže nebo při produkci sušeného drůbežího trusu až 50 %; ztráty fosforu a draslíku mohou při manipulaci se statkovými hnojivy a při jejich skladování dosahovat až 15 - 25 %, zejména ve stelivových provozech.“.