(1) Radiologický technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace vykonává činnosti související s aplikací lékařského ozáření v oborech radiodiagnostika, radioterapie a nukleární medicína. Přitom zejména

b) vykonává činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany²⁶), zajišťuje, aby lékařské ozáření nebylo v rozporu se zásadami radiační ochrany, podílí se na její optimalizaci¹⁷), včetně zabezpečování jakosti,

a) kontroluje dodržování příslušných právních předpisů²⁵) při používání radiologických zařízení²⁴) a dalších souvisejících zdravotnických prostředků,

c) provádí a vyhodnocuje zkoušky provozní stálosti zdrojů ionizujícího záření a souvisejících přístrojů ve všech typech zdravotnických radiologických pracovišť,

f) zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků¹⁴) a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

d) provádí základní klinickou dozimetrii při diagnostických a léčebných postupech, včetně vyhodnocování dávek dodávaných pacientům za účelem ověření správnosti ozařovacích plánů,

e) provádí podpůrné odborné činnosti směřující k přípravě, realizaci a interpretaci postupů uvedených v odstavci 2,

(2) Radiologický technik provádí na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem, nebo radiologického fyzika bez odborného dohledu praktickou část jednotlivého lékařského ozáření, a to jeho fyzikálně-technickou část; za fyzikálně-technickou část se nepovažuje konkrétní provedení lékařského ozáření u pacientů.

(3) Radiologický technik se pod odborným dohledem radiologického fyzika se specializovanou způsobilostí v radioterapii podílí na plánování radioterapie.