(1) Klinický technik uvedený v § 103 až 108 po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 19 a ve spolupráci s klinickým inženýrem organizuje a metodicky řídí činnost zdravotnických i jiných odborných pracovníků v oboru své specializace při poskytování diagnostické a léčebné péče při použití zdravotnických přístrojů. Přitom zejména bez odborného dohledu a bez indikace

(2) Klinický technik nevykonává činnosti související s obsluhou těch částí radiologických zařízení, které jsou zdrojem ionizujícího záření, a činnosti vyhrazené osobám se zvláštní odbornou způsobilostí podle zvláštních právních předpisů²⁵).

a) instruuje členy týmu v oblasti své specializace,

b) hodnotí kvalitu poskytované péče, tj. prováděných činností, prostředí i dokumentace,

c) podílí se na výzkumu, zejména identifikuje činnosti vyžadující změnu v postupu, provádí výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, vytváří podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,

d) zavádí nové metody do běžného provozu,

e) spolupracuje na technických otázkách při získávání (akvizici) klinických informačních systémů,

f) podílí se na tvorbě preventivních opatření vycházejících z vyhodnocování případů selhání zdravotnických přístrojů,

g) připravuje standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,

h) vede specializační vzdělávání v oboru své specializace.