518/2004 Sb. — Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

ČÁST 1

§ 1

Individuální plán pracovní rehabilitace
Individuální plán pracovní rehabilitace osoby se zdravotním postižením¹) obsahuje

a) předpokládaný cíl pracovní rehabilitace,

b) formy pracovní rehabilitace²), které byly stanoveny pro osobu se zdravotním postižením,

c) předpokládaný časový průběh pracovní rehabilitace,

d) termíny a způsob hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní rehabilitace.

§ 2

(1) Za náklady právnické nebo fyzické osoby pověřené podle § 69 odst. 1 zákona zabezpečením pracovní rehabilitace (dále jen „pověřená osoba“), spojené s prováděním pracovní rehabilitace, se považují

a) přímé náklady vynaložené na pracovní rehabilitaci (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady),

b) režijní náklady vynaložené při provádění pracovní rehabilitace,

c) náklady na dílčí části pracovní rehabilitace, které pro pověřenou osobu zabezpečuje jiné odborné nebo vzdělávací zařízení.

(2) Za náklady pověřené osoby, které jsou spojené s prováděním pracovní rehabilitace se dále, pokud nejsou zahrnuty v nákladech uvedených v odstavci 1, považují

a) náklady na výbavu účastníků pracovní rehabilitace potřebnou k provádění pracovní rehabilitace, maximálně však do výše 2 000 Kč na jednoho účastníka,

b) náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje³) poskytnuté účastníkům pracovní rehabilitace,

c) pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníka pracovní rehabilitace, sjednané na dobu pracovní rehabilitace.

(3) V případě, že při provádění pracovní rehabilitace osoby se zdravotním postižením je nezbytná spolupráce s odborníkem nebo účast jiné fyzické osoby, považují se za náklady pracovní rehabilitace i náklady spojené s jejich činností při pracovní rehabilitaci.

§ 3

(1) Za náklady zaměstnavatele, který provádí přípravu k práci podle § 72 odst. 2 písm. a) zákona, se považují

a) mzdové náklady na zaměstnance, který připravuje k práci osobu se zdravotním postižením, odpovídající počtu hodin odpracovaných tímto zaměstnancem při přípravě k práci osoby se zdravotním postižením,

b) v případě, kdy je při provádění přípravy k práci nezbytná spolupráce s odborníkem nebo účast jiné fyzické osoby, náklady spojené s jejich činností při pracovní rehabilitaci.

(2) Za náklady subjektu uvedeného v § 72 odst. 2 písm. b) a c) zákona, který provádí přípravu k práci, se považují

a) mzdové náklady na zaměstnance, který připravuje k práci osobu se zdravotním postižením, odpovídající počtu hodin odpracovaných tímto zaměstnancem při přípravě k práci osoby se zdravotním postižením,

b) náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje³) poskytnuté osobě se zdravotním postižením,

c) prokázané náklady na dopravu osoby se zdravotním postižením z místa bydliště do místa přípravy k práci a zpět,

d) prokázané výdaje na ubytování osoby se zdravotním postižením, pokud se příprava k práci koná mimo obec jejího bydliště, maximálně však do výše 1 000 Kč na den,

e) stravné podle zvláštního právního předpisu⁴) ve dnech účasti na přípravě k práci, pokud se koná mimo obec bydliště osoby se zdravotním postižením,

f) pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví osoby se zdravotním postižením, sjednané na dobu pracovní rehabilitace.

§ 4

Za náklady pracovní rehabilitace účastníka pracovní rehabilitace se považují

a) prokázané jízdní výdaje z místa bydliště⁵) do místa konání pracovní rehabilitace a zpět,

b) prokázané výdaje na ubytování po dobu pracovní rehabilitace, pokud se koná mimo obec bydliště účastníka pracovní rehabilitace, maximálně však do výše 1 000 Kč na den,

c) stravné podle zvláštního právního předpisu⁴) ve dnech účasti na pracovní rehabilitaci, pokud se koná mimo obec bydliště účastníka pracovní rehabilitace,

d) pojištění pro případ škody způsobené účastníkem pracovní rehabilitace v rámci pracovní rehabilitace, popřípadě další pojištění spojené s pracovní rehabilitací v zahraničí.

§ 5

(1) Úhrada nákladů spojených se zabezpečením pracovní rehabilitace podle § 2 odst. 1 až 3 a nákladů podle § 3 se provádí průběžně. Náklady hradí Úřad práce do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyúčtování, a to bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu.

(2) Náklady podle § 4 hradí úřad práce účastníku pracovní rehabilitace bezhotovostně převodem na jeho účet vedený u peněžního ústavu nebo poštovní poukázkou anebo v hotovosti, a to do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyúčtování.

ČÁST 2

§ 6

Charakteristika pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením
Charakteristika pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením obsahuje

a) druh práce a jeho popis,

b) bližší určení místa výkonu práce,

c) bližší určení pracoviště a jeho umístění,

d) stanovené předpoklady a požadavky pro zastávání pracovního místa,

e) popis pracovních podmínek podle § 110 odst. 4 zákoníku práce ve vztahu ke konkrétnímu pracovnímu místu,

f) způsob odměňování z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce a obtížnosti pracovních podmínek a pracovní výkonnosti,

g) informaci o tom, že pracovní místo je vyhrazené pro osobu se zdravotním postižením podle § 80 písm. d) zákona nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením,

h) informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo, jde-li o zaměstnání na dobu určitou, jeho předpokládanou délku.

§ 7

§ 8

Druhy provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením

(1) Provozními náklady vynaloženými v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, na které lze zaměstnavateli poskytnout příspěvek podle § 76 zákona, jsou

a) zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku,

b) náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou

1. mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v základním pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními zaměstnanci nebo pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,

2. náklady na zajištění pracovních asistentů v případě, že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele,

c) náklady na dopravu v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením, kterými jsou náklady na

1. dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště,

2. dopravu materiálu a hotových výrobků,

d) náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na

1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením,

2. pořízení a přizpůsobení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,

3. pořízení komunikačních a orientačních pomůcek,

4. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením,

5. výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení.

(2) Pro účely odstavce 1 písm. b) se za provozního zaměstnance a pracovního asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se poskytuje příspěvek podle § 78a až 78e zákona, nebo zaměstnanec, jehož mzdové náklady jsou hrazeny podle § 3 odst. 1 písm. a).

(3) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad vynaložený v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením.

§ 9

Druhy provozních nákladů vynaložených osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením

(1) Provozními náklady vynaloženými osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, na které lze poskytnout příspěvek podle § 76 zákona, jsou

a) zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku,

b) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,

c) náklady na přizpůsobení provozovny sloužící k výkonu samostatné výdělečné činnosti, a to zejména náklady na

1. pořízení a ověření počítačového programového vybavení,

2. přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení,

3. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek, nebo

4. výstavbu nebo rozšíření provozu, včetně nákladů na počítačové vybavení.

(2) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad vynaložený osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením.

§ 10

Způsob poskytování příspěvku
Příspěvek podle § 76 zákona se poskytuje zálohově čtvrtletně nebo v jiném dohodnutém období¹⁰). Záloha je splatná nejpozději poslední den prvního měsíce příslušného čtvrtletí nebo jiného dohodnutého období.

ČÁST 3

§ 11

Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením

(1) Do průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.

(2) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném čtvrtletí, zvýšeného o neodpracované hodiny
a celkové stanovené týdenní pracovní doby⁸) bez svátků připadající v daném čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu⁸).

a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,

b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,

c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,

d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu⁶) ,

e) v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné⁷),

(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního čtvrtletí, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená týdenní pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu⁸) v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

(4) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

§ 12

Pro účely splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, se průměrný přepočtený počet těchto zaměstnanců zjišťuje podle § 11; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením⁹), se započítává třikrát.

§ 13

§ 14

Výpočty podle části třetí se provádějí na dvě platná desetinná místa. U peněžitého plnění se celková částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 14a

ČÁST 4

§ 15

Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců

(1) Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.

(2) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny
a celkové stanovené týdenní pracovní doby⁸) bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu⁸).

a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,

b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,

c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,

d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu⁶) ,

e) v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné⁷),

(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu⁸) v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

(4) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

§ 16

Z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců zjištěného podle § 15 se stanoví povinný podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

§ 17

Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. a) zákona se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, zjišťuje způsobem uvedeným v § 15; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát.

§ 18

Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona se počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, vypočte tak, že z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od právnických nebo fyzických osob uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) zákona (dále jen „dodavatel“) ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí.

§ 18a

Zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a integrační sociální podniky podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona mohou do celkové výše stanovené v § 81 odst. 3 zákona započítávat cenu bez daně z přidané hodnoty, a to za výrobky a služby poskytnuté v daném kalendářním roce, nebo za zadané zakázky splněné v daném kalendářním roce.

§ 19

Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona se počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za které zaměstnavatel provádí odvod, zjišťuje jako rozdíl mezi počtem zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a které má zaměstnavatel zaměstnat ve výši povinného podílu, a počtem zaměstnanců se zdravotním postižením, jejichž povinný podíl splnil podle § 81 odst. 2 písm. a) a b) zákona.

§ 20

Výpočty podle části čtvrté se provádějí na dvě platná desetinná místa. U peněžitého plnění se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

ČÁST 5

§ 21

Charakteristika poradenských činností

(1) Poradenství pro volbu povolání se zaměřuje zejména na poskytování informací o povoláních, předpokladech a způsobilosti pro výkon určitého povolání, možnostech studia, přípravy na povolání a možnostech pracovního uplatnění. Poradenství je poskytováno žákům a studentům škol a jiným fyzickým nebo právnickým osobám; tím není dotčeno poskytování poradenských služeb v resortu školství.

(2) Poradenství pro volbu rekvalifikace se zaměřuje na určování obsahu a rozsahu rekvalifikace a vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována.

(3) Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání fyzické osobě se zaměřuje na posouzení zdravotních, kvalifikačních a osobnostních předpokladů pro doporučení vhodného zaměstnání, přípravy pro povolání a rekvalifikace. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců pro zaměstnavatele a zajištění souladu mezi požadavky zaměstnavatelů a nabídkou pracovních sil na trhu práce.

(4) Poradenství pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením se zaměřuje na řešení specifických potřeb ve zdravotní, sociální a jiných oblastech života těchto osob a na odstranění překážek jejich přístupu na trh práce.

(5) Poradenství při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti se zaměřuje na usměrňování pracovního uplatnění fyzických osob u zaměstnavatelů v souladu s požadavky a možnostmi trhu práce.

§ 22

Formy poradenství

(1) Poradenství se uskutečňuje formou

a) skupinového poradenství nebo individuálního poradenství,

b) posuzování osobnostních předpokladů pracovní a bilanční diagnostikou,

c) poradenských programů zaměřených na techniky vyhledávání zaměstnání a na další aktivity směřující k pracovnímu uplatnění fyzické osoby na trhu práce.

(2) Pracovní diagnostikou se ověřují předpoklady fyzické osoby k pracovnímu uplatnění a k dalšímu vzdělávání. Bilanční diagnostika se zaměřuje na komplexní posouzení schopností a možností fyzické osoby v návaznosti na její budoucí pracovní uplatnění.

(3) Při zařazování fyzické osoby do jednotlivých forem poradenství se vychází zejména z jejího zdravotního stavu, dosavadních pracovních a životních zkušeností, dosažené kvalifikace a stupně vzdělání a z možností jejího umístění na trhu práce.

§ 23

Druhy nákladů hrazených Úřadem práce

(1) Za náklady odborného zařízení spojené s poradenstvím se považují

a) přímé náklady vynaložené na poradenství (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady),

b) režijní náklady vynaložené na poradenství,

c) náklady na dílčí části poradenství, které pro odborné zařízení zabezpečuje jiné odborné zařízení,

d) přiměřený zisk, maximálně do výše 15 % vynaložených nákladů,

e) daň z přidané hodnoty, pokud součástí nákladů uvedených v písmenech a) až c) je i tato daň a odborné zařízení není plátce daně z přidané hodnoty.

(2) Za náklady odborného zařízení spojené s poradenstvím se dále, pokud nejsou zahrnuty v nákladech uvedených v odstavci 1, považují

a) náklady na potřebnou výbavu účastníků poradenství, maximálně do výše 2 000 Kč na jednoho účastníka,

b) pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníků poradenství, sjednané na dobu účasti na poradenství.

(3) Za náklady uchazeče o zaměstnání nebo osoby se zdravotním postižením spojené s poradenstvím se považují jízdní výdaje podle zvláštního právního předpisu⁴), prokázané uchazečem o zaměstnání nebo osobou se zdravotním postižením, pokud se účastní pracovní diagnostiky, bilanční diagnostiky nebo poradenských programů.

ČÁST 6

§ 24

Veřejně prospěšné práce
Příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací se poskytuje měsíčně nebo v jiném dohodnutém období a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování mzdových nákladů. Zaměstnavatel předkládá vyúčtování mzdových nákladů prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení.

§ 25

(1) Příspěvek na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel nově zřizuje a které bude obsazovat uchazeči o zaměstnání po dobu sjednanou v dohodě, nebo na společensky účelné pracovní místo vytvořené uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, může být poskytnut jako

a) návratný příspěvek,

b) příspěvek na úhradu úroků z úvěrů, nebo

c) jiný účelově určený příspěvek.

(2) Příspěvek podle odstavce 1 se poskytuje do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku.

§ 26

Příspěvek na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel vyhradil pro konkrétního uchazeče o zaměstnání¹³) se poskytuje měsíčně nebo v jiném dohodnutém období a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování mzdových nákladů. Zaměstnavatel předkládá vyúčtování mzdových nákladů prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení.

§ 27

§ 28

§ 29

Příspěvek na zapracování se poskytuje jednorázově, a to zpětně za celé sjednané období, a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení písemné informace o průběhu zapracování.

§ 30

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program se poskytuje měsíčně a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování vyplacených náhrad mezd zaměstnanců.

§ 31

Příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti se poskytují bezhotovostně převodem na účet příjemce vedený u peněžního ústavu. Celková výše příspěvku podle § 24, 26 a 30 a podle § 114 zákona se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

ČÁST 7

§ 31a

(1) Informace o průběhu zprostředkování zaměstnání a o spolupráci uchazeče o zaměstnání s agenturou práce poskytuje agentura práce krajské pobočce Úřadu práce způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Příspěvek na sdílené zprostředkování zaměstnání za každého uchazeče o zaměstnání, kterému agentura práce zprostředkovává zaměstnání na základě dohody s Úřadem práce, je splatný do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody podle § 119a zákona.

(3) Příspěvek za umístění uchazeče o zaměstnání a jeho setrvání v pracovním poměru po dobu nejméně 6 měsíců je splatný do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy agentura práce oznámila tuto skutečnost krajské pobočce Úřadu práce.

(4) Příspěvky se poskytují bezhotovostně převodem na účet agentury práce.

§ 31b

Pro účely sdíleného zprostředkování zaměstnání se výběr agentury práce vykoná v zadávacím řízení podle zvláštního právního předpisu¹⁴).