7. V § 36 odstavec 4 zní:
„(4) Obviněný musí mít obhájce též
a) v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení proti zadrženému,
b) má-li se vyjádřit k tomu, zda se vzdává práva na uplatnění zásady speciality v řízení po vydání z cizího státu (§ 389 odst. 2, § 406 odst. 3),
c) v řízení o vydání do cizího státu (§ 394 odst. 3),
d) v řízení o dalším předání do jiného členského státu Evropské unie [§ 421 odst. 2 písm. a)],
e) v řízení o uznání cizozemského rozhodnutí (§ 452 odst. 2), nebo
f) v řízení, v němž se rozhoduje o uložení ochranného léčení, s výjimkou ochranného léčení protialkoholního.“.