bod 23 · 611/2004 Sb.

23. Za přílohu č. 39 se doplňují přílohy č. 40 až 43, které znějí:
„Příloha č. 40 k vyhlášce č. 211/2004 Sb.
Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách

Účel a oblast působnosti

Vzorky určené pro úřední kontrolu množství cínu v potravinách balených v plechovkách se odebírají dále uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky se považují za reprezentativní pro dotyčné šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Komise (ES) č. 466/2001 se určí na základě obsahu zjištěného v laboratorních vzorcích.

Definice

Šarže:

identifikovatelné množství potravinové komodity dodané ve stejném okamžiku, které má podle osoby uvedené v § 3 odst. 1 jednotné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení.

Část šarže:

určitá část šarže vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná.

Dílčí vzorek:

množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže.

Souhrnný vzorek:

souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže.

Laboratorní vzorek:

vzorek určený pro laboratoř.

Obecná ustanovení

3.1

Zaměstnanci

Odběr vzorků musí být proveden osobou splňující požadavky uvedené v § 3 odst. 1.

3.2

Materiál, který má být odebrán

Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně.

3.3

Předběžná opatření

Při odběru vzorků a při přípravě vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah cínu, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

3.4

Dílčí vzorky

Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu.

3.5

Příprava souhrnného vzorku

Souhrnný vzorek se připraví sdružením všech dílčích vzorků a jejich homogenizací v laboratoři.

3.6

Duplikátní laboratorní vzorky

Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku.

3.7

Balení a přeprava vzorků

Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje ochranu před kontaminací a před poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná předběžná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

3.8

Uzavření a označení vzorků

Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6.
O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol podle § 5.

Plány odběru vzorků

Použitá metoda odběru vzorků musí zajistit, aby byl souhrnný vzorek reprezentativní pro kontrolovanou šarži.

4.1

Počet dílčích vzorků

Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán z plechovek v šarži, je uveden v tabulce. Dílčí vzorky odebrané z každé plechovky musí mít podobnou hmotnost a musí vytvořit souhrnný vzorek.

Tabulka:
Počet plechovek (dílčích vzorků), které musí být odebrány, aby vytvořily souhrnný vzorek

Počet plechovek v šarži nebo části šarže	Počet plechovek, které musí být odebrány
1 až 25	Nejméně 1 plechovka
26 až 100	nejméně 2 plechovky
> 100	5 plechovek

Maximální limity se vztahují na obsah každé plechovky. Z praktických důvodů je pro vyšetření nezbytné vytvořit souhrnný vzorek. Jestliže výsledek pro souhrnný vzorek nepřekračuje maximální limit, ale blíží se k maximálnímu limitu, a existuje-li podezření, že u jednotlivých plechovek může být maximální limit překročen, může být provedeno další vyšetření.

4.2

Odběr vzorků v maloobchodním prodeji

Odběr vzorků v maloobchodním prodeji se provádí podle výše uvedených ustanovení o odběru vzorků nebo jinými postupy podle § 1 odst. 2, § 3 nebo § 4. Tyto postupy musí být pro vzorkovanou šarži dostatečně reprezentativní.

Dodržení specifikací v šarži nebo v části šarže

Pro účely potvrzení provede kontrolní laboratoř alespoň dvě nezávislé zkoušky a z výsledků vypočte průměr.

Šarže se přijímá, nepřekračuje-li průměr příslušný maximální limit stanovený v nařízení (ES) č. 466/2001, přičemž se zohlední nejistota měření a korekce na výtěžnost.

Šarže se odmítá, jestliže se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost průměr překračuje maximální limit stanovený v nařízení (ES) č. 466/2001.

k vyhlášce č. 211/2004 Sb.
Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství patulinu v určitých potravinách

Účel a oblast působnosti

Vzorky pro úřední kontrolu množství patulinu v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení

Komise (ES) č. 466/2001 se posuzuje na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

Definice

Šarže:

identifikovatelné množství potraviny dodané ve stejném okamžiku, které má podle osoby uvedené v § 3 odst. 1 jednotné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení.

Část šarže:

určitá část šarže vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná.

Dílčí vzorek:

množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže.

Souhrnný vzorek:

souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže.

Obecná ustanovení

3.1

Zaměstnanci

Odběr vzorků provádí oprávněná osoba (§ 3 odst. 1).

3.2

Materiál, který má být odebrán

Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně.

3.3

Předběžná opatření

Při odběru a přípravě vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah patulinu, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

3.4

Dílčí vzorky

Dílčí vzorky se odeberou z různých míst celé šarže nebo části šarže. Případná odchylka od toho postupu musí být zaznamenána v protokolu.

3.5

Příprava souhrnného vzorku

Souhrnný vzorek o hmotnosti nejméně 1 kg se připraví sdružením dílčích vzorků, pokud se neprovádí odběr jednotlivých balení o hmotnosti vyšší než 1 kg.

3.6

Duplikátní vzorky

Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku.

3.7

Balení a přeprava vzorků

Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací a před poškozením při přepravě. Budou přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

3.8

Uzavření a označení vzorků

Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6.

O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol o odběru vzorku podle § 5.

Plány odběru vzorků

Použitá metoda odběru vzorků zajišťuje, aby byl souhrnný vzorek reprezentativní pro kontrolovanou šarži.

Počet dílčích vzorků
Souhrnný vzorek se připraví podle bodu 3.5.

Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán ze šarže, je uveden v tabulce 1. U kapalných výrobků, které se před odebráním vzorků co nejdůkladněji manuálně nebo mechanicky promíchají, se předpokládá rovnoměrné rozšíření patulinu v dané šarži. K vytvoření souhrnného vzorku u kapalných výrobků proto stačí z každé šarže odebrat tři dílčí vzorky.

Dílčí vzorky mají mít podobnou hmotnost. Hmotnost dílčího vzorku má být nejméně 100 gramů, aby sdružením dílčích vzorků vznikl souhrnný vzorek o hmotnosti nejméně 1 kg. Odchylka od toho postupu musí být zaznamenána v protokolu o odběru vzorku.

Tabulka 1:

Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže

Hmotnost šarže (kg)	Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán
< 50	3
50 až 500	5
> 500	10

Sestává-li šarže z jednotlivých balení, je počet balení odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku uveden v tabulce 2.

Tabulka 2:

Počet balení (dílčích vzorků) odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže z jednotlivých balení

Počet balení nebo jednotek v šarži	Počet balení nebo jednotek, který má být odebrán
1 až 25	1 balení nebo jednotka
26 až 100	asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotky
> 100	asi 5 %, maximálně 10 balení nebo jednotek

Dodržení specifikací v šarži nebo v části šarže

Kontrolní laboratoř provede opakovanou zkoušku laboratorního vzorku pro účely potvrzení výsledku, jestliže je výsledek, který obdržela při první zkoušce, o 20 % nižší nebo vyšší než maximální limit, a vypočte průměr z obou výsledků.

Šarže se přijímá, jestliže je výsledek první zkoušky o 20 % nižší než maximální limit, nebo pokud je nezbytná opakovaná zkouška, vyhovuje-li průměr příslušnému maximálnímu limitu stanovenému v nařízení (ES) č. 466/2001 při zohlednění nejistoty měření a korekce na výtěžnost.

Šarže se odmítá, pokud průměr překračuje při zohlednění nejistoty měření a korekce na výtěžnost maximální limit stanovený v nařízení (ES) č. 466/2001.

k vyhlášce č. 211/2004 Sb.
Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách

Předběžná opatření a všeobecné zásady pro cín

Základním požadavkem je získat reprezentativní a homogenní laboratorní vzorek, aniž by došlo k sekundární kontaminaci.

Analytik musí zajistit, aby při přípravě vzorků nedošlo k jejich kontaminaci. Přístroje a pomůcky přicházející do styku se vzorkem by měly být vyrobeny z inertních materiálů, například z plastů jako polypropylen nebo polytetrafluorethylen, a měly by být vyčištěny za použití kyseliny, aby se co nejvíce snížilo nebezpečí kontaminace. Řezné nástroje musí být vyrobeny z vysoce kvalitní korozivzdorné oceli.

Veškeré odebrané množství potraviny obdržené laboratoří se použije k přípravě zkušebního vzorku. Reprodukovatelné výsledky poskytují pouze důkladně zhomogenizované vzorky.

Lze použít i jiné metody pro přípravu vzorků podle § 1.

Zpracování vzorku obdrženého laboratoří

Celý souhrnný vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, kterým se dosáhne úplné homogenizace.

Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem stvrzení a obhajoby

Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem stvrzení, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného vzorku.

Metody zkoušení a požadavky na řízení laboratoře

4.1

Definice

Dále je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít.

= opakovatelnost; hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků 2 samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 x s_r.

s_r

= směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti.

RSD_r

= relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti

s_{r} / \bar{x} \times 100, kde \bar{x}

je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků.

= reprodukovatelnost; hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného pracovníky různých laboratoří, za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 x s_R.

s_R

= směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti.

RSD_R

= relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti

s_{R} / \bar{x} \times 100 .

4.2

Obecné požadavky

Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být v souladu s § 9.

4.3

Zvláštní požadavky

Nejsou-li přímo použitelným předpisem Evropských společenství stanoveny zvláštní metody pro stanovení cínu v potravinách balených v plechovkách, mohou laboratoře zvolit validovanou metodu za předpokladu, že zvolená metoda splňuje kritéria uvedená v tabulce. Při validaci by měl být použit certifikovaný referenční materiál.

Tabulka: Pracovní charakteristiky analytických metod pro cín

Parametr	Hodnota a komentář
Použitelnost	Potraviny specifikované v nařízení (ES) č. 242/2004
Mez detekovatelnosti	Nižší nebo roven 5 mg/kg
Mez stanovitelnosti	Nižší nebo roven 10 mg/kg
Přesnost	Hodnoty HORRAT_r nebo HORRAT_R dosažené ve validační kolaborativní studii musí být menší než 1,5
Výtěžnost	80 % až 105 % (dosažená v kolaborativní studii)
Specifičnost	Stanovení nesmí být rušeno matricovými a spektrálními jevy

4.3.1

Pracovní charakteristiky - koncepce nejistoty

Vhodnost metody zkoušení, která má být použita v laboratoři, může být posouzena také pomocí koncepce nejistoty. Laboratoř může používat metodu, která bude poskytovat výsledky s maximální standardní nejistotou. Maximální standardní nejistota se vypočítá pomocí rovnice:

U_{f} = \sqrt{{LOD / 2}^{2} + {0, 1 C}^{2}}

kde:

U_f

je maximální standardní nejistota,

LOD

je mez detekovatelnosti metody,

je příslušná koncentrace.

Jestliže metoda zkoušení poskytuje výsledky s nejistotou měření menší než maximální standardní nejistota, bude metoda vhodná stejně tak jako metoda, která splňuje pracovní charakteristiky uvedené v tabulce.

4.4

Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků

Výsledky zkoušky se uvedou s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Výsledek zkoušky s korekcí na výtěžnost se použije pro kontrolu dodržení limitu.

Mělo by být zohledněno harmonizované doporučení pro používání výtěžnosti v analytickém měření, vypracované mezinárodními normalizačními organizacemi a profesními sdruženími, které napomůže při stanovování faktorů výtěžnosti.

Analytický výsledek musí být uveden ve tvaru (x ± U), kde x je analytický výsledek a í/je nejistota měření.

4.5

Požadavky na laboratoře

Laboratoře musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu*).

4.6

Další zásady pro zkoušení

Hodnocení odborné úrovně

Doporučuje se účast na vhodných programech hodnocení odborné úrovně podle mezinárodního harmonizovaného protokolu pro hodnocení odborné úrovně chemických analytických laboratoří, vypracovaného pod patronátem mezinárodních normalizačních organizací a profesních sdružení.

Některé z těchto programů jsou zaměřeny na stanovení cínu v potravinách a účasti v takovém programu se dává přednost před účastí na obecných programech pro stanovení kovů v potravinách.

Interní řízení jakosti

Laboratoře by měly být schopny prokázat, že mají zavedeny vlastní interní postupy řízení jakosti. Příklady v tomto směru jsou uvedeny v doporučení mezinárodních normalizačních organizací a profesních sdružení pro interní řízení jakosti v chemických analytických laboratořích.

Příprava vzorku

Musí být věnována pozornost tomu, aby byl veškerý cín ve vzorku pro zkoušku převeden do roztoku. Postup rozpouštění vzorku má zajistit, aby nedošlo ke srážení hydrolyzovaných sloučenin čtyřmocného cínu (Sn^IV) (tj. oxidu cíničitého SnO₂, Sn(OH)₄, SnO₂· H₂O).

Připravený vzorek se uchovává v prostředí HCl o koncentraci 5 mol/l. Vzhledem ke snadné těkavosti SnCl₄ se vzorek nemá vařit.

*) Například § 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
k vyhlášce č. 211/2004 Sb.
Příprava vzorků a kritéria pro metody zkoušení použité při úřední kontrole dodržování maximálních limitů patulinu v určitých potravinách

Předběžná opatření

Patulin může být v určitých potravinách rozšířen nerovnoměrně a vzorky by tedy měly být připraveny a homogenizovány s mimořádnou pozorností.

Veškeré odebrané množství potraviny obdržené laboratoří se použije k přípravě zkušebního vzorku.

Zpracování vzorku obdrženého laboratoří

Celý souhrnný vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, kterým se dosáhne úplné homogenizace.

Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku a obhajoby

Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného vzorku.

Metody zkoušení, které má laboratoř použít, a požadavky na řízení laboratoře

4.1

Definice

Dále je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít.

Nejčastěji uváděnými parametry přesnosti jsou opakovatelnost a reprodukovatelnost.

= opakovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě), tedy r = 2,8 x s_r.

s_r

= směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti.

RSD_r

= relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti

s_{r} / \bar{x} \times 100, kde \bar{x}

je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků

= reprodukovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného zaměstnanci různých laboratoří za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 x s_r

s_R

= směrodatná odchylka vypočtená z výsledků za podmínek reprodukovatelnosti.

RSD_R

= relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti

s_{R} / \bar{x} \times 100 .

4.2

Obecné požadavky

Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být, kdykoli je to možné, v souladu s § 9.

4.3

Zvláštní požadavky

Nejsou-li přímo použitelným předpisem Evropských společenství stanoveny zvláštní metody pro stanovení množství patulinu v potravinách, mohou laboratoře zvolit metodu za předpokladu, že splňuje následující kritéria:

Pracovní charakteristiky pro patulin

Množství μg/kg	Patulin
Množství μg/kg	RSD_r %	RSD_R %	Výtěžnost %
< 20	≤ 30	≤ 40	50 až 120
20 - 50	≤ 20	≤ 30	70 až 105
> 50	≤ 15	≤ 25	75 až 105

Detekční limity použitých metod nejsou uvedeny, protože přesnost je uvedena pro uvažované koncentrace.

Přesnost se vyjádří hodnotou vypočtenou z Horwitzovy rovnice:

RSD_R=2^{(1 - 0,5logC)}kde:

— RSD_R je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti

(s_{R} / \bar{x}) \times 100,

— C je poměr koncentrací (tj. 1 = 100g/100g, 0,001 = 1,000 mg/kg).

Toto je zobecněná rovnice pro přesnost, u níž se ukázalo, že u většiny rutinních metod analýzy nezáleží na analytu a matrici, nýbrž pouze na koncentraci.

4.4

Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků

Jako výsledek zkoušky se uvede výsledek s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Pro kontrolu dodržení limitů se použije výsledek zkoušky s korekcí výtěžnosti (viz příloha I bod 5).

Výsledek zkoušky se uvede ve tvaru (x ± U), kde x je výsledek zkoušky a U je nejistota měření.

4.5

Požadavky na laboratoře

Laboratoře musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu.*)

^*⁾ Například § 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.