(1) O žádosti zahraniční oprávněné osoby o zajištění právní pomoci v přeshraničním sporu rozhodne procesní soud usnesením bez zbytečného odkladu poté, co mu byla doručena.

(2) Nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 2 odst. 1 písm. a), c) a d), nebo nejedná-li se o přeshraniční spor podle tohoto zákona (§ 1), procesní soud žádost o zajištění právní pomoci zamítne.

(3) Nezamítne-li procesní soud žádost o zajištění právní pomoci podle odstavce 2, rozhodne, že právní pomoc v přeshraničním sporu se zahraniční oprávněné osobě poskytne; toto rozhodnutí nemusí být odůvodněno a nejsou proti němu přípustné opravné prostředky.