(1) V dolech s nebezpečím otřesů je nutno v dostatečném předstihu provádět regionální a lokální prognózu a k tomu zjišťovat a vyhodnocovat potřebné údaje.

(2) Regionální prognóza slouží k vymezení částí horského masivu, kde nehrozí nebezpečí otřesů.

(3) Podkladem pro regionální prognózu jsou přírodní údaje o ložisku a částech horského masivu ve vztahu ke slojím plánovaným k dobývání. Hlavními hodnocenými údaji jsou zejména

(4) Lokální prognóza se provádí v částech horského masivu s nebezpečím vzniku otřesů. Na základě výsledků lokální prognózy se důlní díla zařazují do 1., 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů.

(5) Podklady pro lokální prognózu jsou zejména

(6) Průběžná prognóza se provádí při vedení důlních děl v částech horského masivu s nebezpečím vzniku otřesů. Způsob provádění průběžné prognózy stanoví plán otvírky, přípravy a dobývání⁶). Situování průběžné prognózy, její četnost, prostředky, jakož i využití jejich výsledků upřesní technologický postup. Výsledky průběžné prognózy mohou sloužit k přeřazení důlních děl do jiných stupňů nebezpečí, než stanoví lokální prognóza. Důlní dílo, v němž došlo k důlnímu otřesu, se vždy přeřadí do 3. stupně nebezpečí otřesů.

(7) Podklady pro průběžnou prognózu jsou zejména výsledky

(8) Součástí průběžné prognózy je vyhodnocení dosavadního vývoje seismické aktivity dotčené části horského masivu v návaznosti na údaje o seismické aktivitě celého ložiska, popřípadě pánve.

a) litologie vrstevního sledu,

b) fyzikálně-mechanické vlastnosti uhlí a hornin,

c) hloubka uložení pod povrchem, mocnost a úklon vrstev,

d) strukturně-tektonická stavba.

a) úložní poměry (například hloubka uložení a mocnost sloje),

b) dosavadní hornická činnost (například hrany nevýrubů, ponechané pilíře, přítomnost stařin, vyrubání ochranné sloje).

a) individuálního pozorování,

b) testovacího vrtání,

c) seismického sledování a vyhodnocování.