695/2004 Sb. — Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů

ČÁST 1

HLAVA 1

HLAVA 2

HLAVA 3

HLAVA 4

HLAVA 5

HLAVA 6

ČÁST 2

V § 14 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Vztahují-li se na zařízení ustanovení zvláštního právního předpisu,^14a) úřad stanoví emisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu.“.
Poznámka pod čarou č. 14a) zní:
„^14a) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.“.

ČÁST 3

§ 26

ČÁST 4

§ 27

V části SKUPINA 214: Ostatní přílohy č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 167/2004 Sb. a zákona č. 326/2004 Sb., se na konci textu ve sloupci 1 doplňují slova „Ověřování množství emisí skleníkových plynů“, ve sloupci 2 se doplňují slova „a) vysokoškolské vzdělání získané studiem v příslušném akreditovaném studijním programu nebo b) ukončené střední nebo vyšší odborné vzdělání příslušného oboru a 3 roky odborná praxe vykonaná v posledních 10 letech před podáním žádosti“ a ve sloupci 3 se doplňují slova „§ 15 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)“.

ČÁST 5

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

k zákonu č. 695/2004 Sb.
Činnosti, na které se vztahuje obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
Prahové hodnoty uvedené v této příloze jsou obecně udávány ve vztahu k projektovaným výrobním kapacitám nebo jinému parametru činnosti.
Činnosti

A. Energetika

1. Spalovací zařízení (s výjimkou zařízení pro spalování nebezpečných nebo komunálních odpadů) se jmenovitým tepelným příkonem větším než 20 MW

2. Rafinerie minerálních olejů

3. Koksovací pece

B. Výroba a zpracování kovů

1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy)

2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 tuny za hodinu

C. Zpracování nerostů

1. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 tun denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 tun denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 tun denně

2. Zařízení na výrobu skla, popřípadě skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 tun denně nebo zařízení na výrobu minerálních vláken, o kapacitě tavení větší než 20 tun denně

3. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 tun denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m³ a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m³

D. Ostatní aktivity

1. Průmyslové závody na výrobu

a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů

b) papíru nebo lepenky o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně

2. Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení spadajících do působnosti tohoto zákona pro účely přepravy a ukládání oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách

3. Přeprava oxidu uhličitého potrubím za účelem jeho uložení v přírodních horninových strukturách

4. Ukládání oxidu uhličitého v přírodních horninových strukturách.

E. Letectví
Lety letadel, která odlétají z letiště umístěného na území Evropských společenství, na které se vztahuje Smlouva nebo která na takové letiště přilétají.
Tato činnost nezahrnuje

a) lety vykonávané výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů jiné země, než je členský stát, během jejich služebních cest, pokud je tato skutečnost doložena příslušným označením statusu na letovém plánu,

b) vojenské lety vykonávané vojenskými letadly a lety celních a policejních orgánů;

c) pátrací a záchranné lety, protipožární lety, humanitární lety a lety letecké záchranné služby schválené příslušným orgánem,

d) veškeré lety vykonávané výlučně podle pravidel letu za viditelnosti podle přílohy 2 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví¹²),

e) lety končící na letišti, ze kterého letadlo vzlétlo, během nichž nedošlo k mezipřistání,

f) cvičné lety vykonávané výlučně za účelem získání licence nebo získání kvalifikace v případě letové posádky v kabině pilota, pokud je tato skutečnost doložena příslušnou poznámkou v letovém plánu a za předpokladu, že let neslouží k přepravě cestujících nebo nákladu či k přemístění nebo dopravení letadla,

g) lety vykonávané výlučně za účelem vědeckého výzkumu nebo kontroly, testování či udělování osvědčení pro letadla nebo vybavení, a to leteckého i pozemního,

h) lety vykonávané letadly o certifikované maximální vzletové hmotnosti méně než 5 700 kg,

i) lety vykonávané v rámci závazků veřejné služby nařízené v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství^1d) na trasách v nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo na trasách, na nichž nabízená kapacita nepřesahuje 30 000 míst ročně, nebo

j) lety, jež by jinak spadaly pod tuto činnost, vykonávané provozovatelem obchodní letecké dopravy, jenž
to se týká i letů uskutečňovaných výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů členských států při výkonu jejich funkce.

1. po 3 po sobě jdoucí čtyřměsíční období uskuteční méně než 243 letů za čtyřměsíční období, nebo

2. uskuteční lety s celkovou roční produkcí emisí nižší než 10 000 tun za rok;

k zákonu č. 695/2004 Sb.
Zásady ověřování vykázaného množství emisí

I. OBECNÉ PRINCIPY

1. Podkladem pro ověření je množství emisí vykázané provozovatelem zařízení nebo množství emisí a údaje o tunokilometrech vykázané provozovatelem letadla podle § 7 odst. 2 a podle potřeby údaje ze sledování kvality ovzduší ministerstvem. Předmětem ověření je spolehlivost, věrohodnost a přesnost použitého způsobu zjišťování, vykázaného množství emisí a dalších souvisejících údajů. Předmětem jsou zejména:

a) vykázané údaje o činnosti zařízení nebo letadel používaných pro výkon činností v oblasti letectví, s tím související měření a výpočty,

b) výběr a použití emisních faktorů,

c) způsob výpočtu celkového množství emisí,

d) výběr a použití metod měření, pokud provozovatel zařízení zjišťuje emise měřením.

2. Vykázané množství emisí se ověří pouze v případě, že emise byly zjištěny s vysokým stupněm jistoty na základě spolehlivých a věrohodných údajů. Vysokého stupně jistoty je dosaženo za těchto podmínek:

a) vykázané množství emisí není vnitřně rozporné,

b) sběr údajů byl prováděn v souladu s příslušnými vědeckými standardy,

c) relevantní údaje o zařízení nebo provozovateli letadla jsou úplné a vnitřně si neodporující.

3. Autorizované osobě umožní provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla přístup na všechna místa a ke všem údajům, které mají vztah k předmětu ověření.

4. Při ověření se bere ohled na to, zda je v předmětném zařízení nebo u provozovatele letadla zaveden systém řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí.

II. METODY OVĚŘOVÁNÍ
Strategická analýza
Procesní analýza
Riziková analýza

5. Součástí ověření je strategická analýza všech činností provozovaných v zařízení nebo činností v oblasti letectví, na které se vztahuje správa a které vykonává provozovatel letadla. Autorizovaná osoba proto musí mít celkový přehled o všech takových činnostech a o jejich vlivu na emise.

6. Ověření vykázaného množství emisí a údajů, které byly jeho podkladem, se provede pokud možno v místě zařízení nebo na místě používaném provozovatelem letadla pro vykonávání činností v oblasti letectví, na něž se správa vztahuje.

7. Ověření se podrobí každý zdroj emisí v zařízení, nebo každé letadlo, za které je provozovatel letadla odpovědný; přitom se vyhodnotí spolehlivost údajů o tom, jak každý tento zdroj nebo letadlo přispěl k celkovému množství emisí ze zařízení nebo z činnosti v oblasti letectví.

8. Při provádění této analýzy autorizovaná osoba určí zdroje emisí nebo letadlo, za které je provozovatel letadla odpovědný, s vysokým rizikem potenciálního pochybení. Obdobně určí další prvky zjišťování a vykazování množství emisí ze zařízení nebo z činnosti v oblasti letectví, které mohou způsobit pochybení při stanovení celkového množství emisí; tím se rozumí zejména výběr emisních faktorů a způsobů kalkulace nezbytné ke stanovení úrovně emisí z jednotlivých zdrojů nebo letadel. Zdrojům emisí a dalším prvkům zjišťování nebo vykazování množství emisí ze zařízení nebo činnosti v oblasti letectví určeným tímto postupem je autorizovaná osoba povinna věnovat zvláštní pozornost.

9. Autorizovaná osoba je povinna vzít v úvahu všechny účinné metody kontroly rizika, které provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla používá k omezení stupně nejistoty.

III. ZPRÁVA O OVĚŘENÍ

10. Autorizovaná osoba vydá provozovateli zařízení nebo provozovateli letadla zprávu o ověření. Ve zprávě o ověření uvede, zda množství emisí bylo vykázáno provozovatelem v souladu s tímto zákonem, prováděcím právním předpisem k němu a povolením a nebylo podstatně zkresleno. Ve zprávě autorizovaná osoba dále uvede podrobné údaje o způsobu a postupu ověření.

IV. DALŠÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE OVĚŘOVÁNÍ ZPRÁV O EMISÍCH V OBLASTI LETECTVÍ

11. Autorizovaná osoba zejména zjistí, zda

a) všechny lety spadající pod činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze č.1 tohoto zákona byly zohledněny. V tomto úkolu autorizované osobě napomáhají údaje z časového plánu a další údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal;

b) jsou agregované údaje o spotřebě paliva a údaje o palivu zakoupeném nebo jiným způsobem dodaném do letadla vykonávajícího činnost v oblasti letectví celkově v souladu.

V. DALŠÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE OVĚŘOVÁNÍ ÚDAJŮ O TUNOKILOMETRECH PŘEDLOŽENÝCH PRO ÚČELY § 9

12. Všeobecné zásady a metodika používané pro ověřování zpráv o emisích podle § 7 odst. 1 stanovené v této příloze se případně použijí obdobným způsobem i při ověřování údajů o tunokilometrech v oblasti letectví.

13. Autorizovaná osoba zejména zjistí, zda v žádosti podle § 9 odst. 3 daného provozovatele byly zohledněny pouze lety, za něž je provozovatel odpovědný, které byly skutečně vykonány a spadají do činností v oblasti letectví uvedených v příloze č.1 tohoto zákona. Při tom autorizovaná osoba využívá údaje o provozu provozovatele letadla, včetně údajů od Eurocontrolu, které si tento provozovatel vyžádal. Kromě toho autorizovaná osoba zjistí, zda užitečné zatížení nahlášené provozovatelem letadla odpovídá záznamům o užitečném zatížení, které vede daný provozovatel z bezpečnostních důvodů.

k zákonu č. 695/2004 Sb.
Kritéria pro přípravu národního alokačního plánu (§ 8 odst. 1)

1. Celkové množství povolenek, které se navrhuje přidělit pro příslušné obchodovací období, musí být v souladu se závazkem České republiky snížit své emise podle rozhodnutí Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení jménem Evropských společenství Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu a o společném plnění závazků tam stanovených a podle Kjótského protokolu s přihlédnutím k podílu, jaký tyto emise představují ve srovnání s emisemi ze zařízení, na které se tento zákon nevztahuje, a k energetické politice státu. Celkové množství povolenek, které se navrhuje přidělit, nesmí být větší, než je nutné k uplatnění kritérií stanovených touto přílohou.

2. Celkové množství povolenek, které se navrhuje přidělit, musí být založeno na hodnocení skutečného a předpokládaného pokroku plnění závazku České republiky přispívat k plnění závazků, které pro Evropské společenství vyplývají z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu sledování emisí skleníkových plynů ve Společenství a o mechanismu provádění Kjótského protokolu.

3. Množství povolenek, které se navrhuje přidělovat, musí odpovídat možnostem (včetně technologických možností) zařízení snižovat emise. Přidělování povolenek lze založit na průměrných emisích skleníkových plynů podle produktu pro každou kategorii zařízení a na dosažitelném pokroku v odvětví, do kterého zařízení náleží.

4. Návrh národního alokačního plánu (dále jen „plán“) musí být v souladu s právními předpisy a politickými dokumenty Společenství. Přitom bere ohled na růsty emisí skleníkových plynů způsobené výlučně požadavky nových právních předpisů.

5. Plán musí být navržen tak, aby nezakládal diskriminaci mezi jednotlivými provozovateli zařízení nebo kategoriemi zařízení, která by v rozporu se Smlouvou o založení Evropských společenství, zejména články 87 a 88, některé provozovatele zařízení nebo kategorie zařízení neodůvodněně zvýhodňovala.

6. Návrh plánu stanoví množství povolenek, které se vyhrazuje pro nové provozovatele zařízení.

7. Návrh plánu může zahrnout včasná opatření; v takovém případě uvede, jakým způsobem bude k včasnému opatření přihlédnuto. Návrh plánu může využívat referenčních úrovní plynoucích z referenčních dokumentů týkajících se nejlepších dostupných technik; tyto referenční úrovně mohou zahrnout bezodkladná opatření.

8. Návrh plánu zohlední používání čisté technologie, zejména technologie hospodárného využívání energie.

9. Návrh plánu musí obsahovat informaci o způsobu projednání návrhu s veřejností a o způsobu, jakým bude k vyjádřením veřejnosti přihlédnuto před předložením návrhu plánu Evropské komisi (§ 8).

10. Součástí návrhu plánu je seznam zařízení, na která se vztahuje tento zákon, s uvedeným množstvím povolenek, které se každému zařízení navrhuje přidělit.

11. Návrh plánu může obsahovat informace o způsobu, jakým se přihlíží k otázce hospodářské soutěže zemí a hospodářských subjektů mimo Evropskou unii.

12. Návrh plánu pro každé z dalších obchodovacích období obsahuje procento přídělu povolenek pro každé zařízení, na které se vztahuje tento zákon, do jehož výše může provozovatel tohoto zařízení používat jednotky snížení emisí a jednotky ověřeného snížení emisí z projektových činností.

13. Návrh plánu může obsahovat zvláštní rezervu v podobě určitého množství povolenek, které nebudou přiděleny provozovatelům zařízení a které budou vyřazeny ve smyslu § 10b odst. 5.