Vyhláška, kterou se stanoví požadavky na trhací stroje a lisy

Tabulka 2. Přiřazení etalonových siloměrů pro třídu zkušebního stroje
2.1.2.1 Etalonové siloměry

Třída zkušebního stroje	Etalonový siloměr použitý při ověřování
	Třída etalonového siloměru	Největší hodnota rozšířené nejistoty ověřovaného etalonového siloměru %
0,5	0,5	± 0,12
1	0,5, 1	± 0,24
2	0,5, 1, 2	± 0,45
3	0,5, 1, 2	± 0,45

Třída etalonového siloměru musí být stejná nebo vyšší než třída, pro kterou je zkušební stroj ověřován. Třída přesnosti etalonového siloměru je pro danou zatěžovací sílu uvedena v kalibračním listu etalonového siloměru. V tomto kalibračním listu je dále uvedena referenční hodnota výstupního údaje etalonového siloměru a rozšířená nejistota jeho kalibrace. V tabulce 2 jsou uvedeny třídy etalonových siloměrů, které je nutno použít pro ověření zkušebního stroje příslušné třídy.

u_F = m · u_gn + g · u_m,
2.1.2.2 Etalonová zatěžovací tělesa
V případě ověřování měřícího systému síly zkušebního stroje etalonovými zatěžovacími tělesy, musí být relativní rozšířená nejistota působící síly menší nebo rovna ± 0,1%.
u_gn je standardní nejistota stanovení tíhového zrychlení v místě ověřování v m.s^-2.
Přesná rovnice udávající zatěžovací sílu F (N), vyvolanou etalonovým zatěžovacím tělesem nebo soustavou etalonových zatěžovacích těles o hmotnosti m (kg), je:
$\mathrm{F}=\mathrm{m}·{\mathrm{g}}_{\mathrm{n}}·\left[1-\frac{{\mathrm{\rho }}_{\mathrm{a}\mathrm{i}\mathrm{r}}}{{\mathrm{\rho }}_{\mathrm{m}}}\right]$
u_m je nejistota hmotnosti etalonových zatěžovacích těles v kg,
Zanedbá-li se vliv vztlaku vzduchu na etalonová zatěžovací tělesa, bude zatěžovací síla vypočtená z následující rovnice o 0,02 % větší než je skutečná působící síla. Tuto sílu můžeme vypočítat pomocí následující rovnice:
F = m · g_n
Relativní chyba této síly se vypočítá pomocí vzorce:
$\frac{∆\mathrm{F}}{\mathrm{F}}=\frac{∆\mathrm{m}}{\mathrm{m}}+\frac{∆{\mathrm{g}}_{\mathrm{n}}}{{\mathrm{g}}_{\mathrm{n}}}.$
Standardní nejistota síly realizované pomocí systému etalonových zatěžovacích těles se určí z následující rovnice:
g_n je místní tíhové zrychlení v místě ověřování zkušebního stroje v m.s^-2,
m je hmotnost všech etalonových zatěžovacích těles, která jsou použita pro realizaci síly v kg,
kde u_F je standardní nejistota síly realizované etalonovými zatěžovacími tělesy v N,

2.2.1.2 Upínací systémy
Konstrukce upínacích systémů musí umožnit osové působení síly.

Rozsahová zatěžovací tělesa musí být přesně identifikovatelná. Jsou-li použita oddělitelná zatěžovací tělesa kyvadlových zařízení, musí být tyto pro dobrou identifikaci řádně označeny.
2.2.1.8 Rozsahová zatěžovací tělesa

2.2.1.3 Pohybový mechanizmus
Pohybový mechanizmus příčníku musí umožnit stálou a plynulou změnu síly. Dále musí umožnit nastavení libovolné síly s dostatečnou přesností. Pohybový mechanizmus musí umožnit rychlé deformace zkušebního tělesa požadované pro určení specifických mechanických vlastností materiálů.

Rám zkušebního stroje musí být konstrukčně upraven tak, aby zajišťoval jednoznačné působení zkušební síly.
2.2.1.1 Rám zkušebního stroje

2.2.1.7 Postavení zkušebního stroje
Zkušební stroj musí být postaven tak, aby na něj neměly nepříznivý vliv okolní rušivé podmínky (vibrace, elektrické ovlivňování, účinky koroze, nadměrné místní kolísání teploty, a podobně).

Číslicová stupnice musí být dobře čitelná a musí ukazovat stabilní hodnotu. Je-li zkušební stroj nezatížený, motory a kontrolní systémy jsou funkční, nemá indikátor kolísat více než o jeden přírůstek.
2.2.1.6 Číslicová stupnice

Šířka značek dílků na stupnici musí být stejná a šířka ukazovatele musí být přibližně stejná jako šířka značek stupnice.
2.2.1.5 Analogová stupnice

Je -li zkušební zařízení zkušebního stroje vyrobeno z ocele, musí být tvrdost jeho povrchu větší nebo rovna 55 HRC.
Zatěžovací zařízení jsou trvale instalována ve zkušebním stroji nebo jsou jeho zvláštními součástmi. Odchylka rovinnosti je 0,01 mm, při naměřené vzdálenosti přes 100 mm.
Jsou-li zkušební stroje používané pro zkoušky zkušebních vzorků citlivých na ohybové namáhání, musí být vrchní deska zatěžovacího zařízení upevněna v kulovém kloubu, který je v nezatíženém stavu prakticky bez pohybu a lehce přizpůsobuje úhel přibližně až do 3°.
2.2.1.4 Zatěžovací zařízení zkušebního stroje

4.2.3.1 Souosost etalonového siloměru
Vyrovnáním se minimalizují jakékoliv vlivy ohybového účinku při zatěžování na etalonovém siloměru ve zkušebním stroji. Pro vyrovnání etalovového siloměru při stlačování, jestliže zkušební stroj nemá zabudovanou kulovou plochu, upevníme vrchní desku s kulovým kloubem na etalonový siloměr.

4.2.3.2 Teplotní kompenzace
Ověřování musí být prováděno při okolní teplotě mezi 10 °C a 35 °C. Tato teplota musí být zaznamenána v ověřovacím listu.
Etalonovému siloměru musí být poskytnuta dostatečně dlouhá doba k vyrovnání teploty. Teplota etalonového siloměru musí zůstat stabilní v rozmezí ± 2°C během každého ověřovacího cyklu. V případě nezbytnosti musí být údaje teplotně korigovány.

4.2.3.3 Předběžné zatěžování ve zkušebním stroji
Zkušební stroj, s etalonovým siloměrem ve zkušební poloze, musí být alespoň třikrát zatěžován z nuly na maximální měřenou sílu.

4.2.3.4 Postup při ověřování
Jestliže není možné použít tuto metodu, skutečná síla F udávaná na etalonovém siloměru se nastaví na zkušebním stroji a síla F_i udávaná indikačním zařízením ověřovaného stroje se zaznamená.
Obvykle se používá následující metoda: síla F_i, udávaná indikačním zařízením, se nastaví na zkušebním stroji a skutečná síla F udávaná etalonovým siloměrem se zaznamená.

Indikátor čtení musí být seřízen na nulu před každou řadou měření. Nula musí být odečtena přibližně 30 s po úplném odlehčení. V případě analogového indikačního zařízení musí být také zkontrolováno, zda ukazovatel volně kývá okolo nuly a, jestliže je použito číslicové indikační zařízení, že je okamžitě udáván každý pokles pod nulu, například znamením indikátoru (+ nebo -).
Pro každou jednotlivou sílu musí být vypočten aritmetický průměr hodnot získaných pro každou řadu měření. Z těchto průměrných hodnot musí být vypočtena relativní chyba přesnosti a relativní chyba opakovatelnosti měřícího systému zkušebního stroje.
Musí být provedeny tři řady měření při zatěžování. U zkušebních strojů ověřovaných nejvíce v pěti bodech stupnice síly, nesmí žádná hodnota relativní chyby překročit hodnoty uvedené v tabulce 1 pro určité třídy. Pro zkušební stroje ověřované ve více než pěti bodech stupnice síly, musí každá řada měření obsahovat alespoň pět jednotlivých sil stejnoměrně rozložených v intervalu mezi 20 % a 100 % maximální síly stupnice.
Dolní mez měřícího rozsahu je vymezena násobkem rozlišitelnosti r:
Musí být vypočtena relativní chyba nuly pro každou řadu měření podle následujícího rovnice:
Jestliže je ověřování prováděno pro síly nižší než 20 % největší síly rozsahu, musí být provedeno měření síly přibližně při 10 %, 5 %, 2 %, 1 %, 0,5 %, 0,2 % a 0,1 % od dolního rozsahu stupnice síly, včetně dolní meze ověřovaného rozsahu.
Před každou sérií měření se může etalonový siloměr otočit o úhel 120° a provést měření při předběžném zatížení.
${\mathrm{f}}_0=\frac{{\mathrm{F}}_{\mathrm{i}0}}{{\mathrm{F}}_{\mathrm{N}}}·100.$
4.2.3.5 Aplikace jednotlivých sil

Hodnota q v rovnici je maximální přípustná hodnota uvedená v tabulce 1 pro uvažovanou třídu.
4.2.3.6 Ověřování příslušenství
Dobrý provozní stav a třecí odpor mechanických příslušenství (ukazatel, zapisovač) musí být zkontrolován jednou z následujících metod v závislosti na tom, jestli je stroj běžně používán s příslušenstvím nebo bez příslušenství:
$100·\left|\frac{{\mathrm{F}}_{\mathrm{i}}-{\mathrm{F}}_{\mathrm{c}}}{{\mathrm{F}}_{\mathrm{c}}}\right|\le \mathrm{1,5}·\left|\mathrm{q}\right|$
V obou případech musí být vypočtena relativní chyba přesnosti q, pro tři řady měření, a relativní chyba opakovatelnosti b, musí být vypočtena ze čtyř řad. Získané hodnoty musí odpovídat hodnotám v tabulce 1 pro uvažovanou třídu, a musí být splněny další následující podmínky:
pro ověřování s - konstantní udávanou silou:
$100·\left|\frac{{\mathrm{F}}_{\mathrm{i}\mathrm{c}}-\mathrm{F}}{\mathrm{F}}\right|\le \mathrm{1,5}·\left|\mathrm{q}\right|$
pro ověřování s konstantní skutečnou silou:

V případě dvoupístového hydraulického zkušebního stroje je nezbytné vzít v úvahu oba písty.
4.2.3.7 Ověřování vlivu rozdílných poloh pístu
Pro hydraulické zkušební stroje, kde hydraulický tlak v pohonu se používá k měření zkušební síly, musí být přezkoušen vliv rozdílných poloh pístu pro nejmenší měřící rozsah stroje, použitý během tří řad měření. Poloha pístu musí být odlišná pro každou řadu měření.

Je-li požadována relativní chyba zpětného chodu v, musí být stanovena přezkoušením stejných jednotlivých sil, nejprve při zatěžování a potom při odlehčování. V tomto případě musí být zkušební stroj ověřován také při odlehčování.
$\mathrm{v}=\frac{\mathrm{F}´-\mathrm{F}}{\overline{\mathrm{F}}}·100$
nebo, pro zvláštní případ ověřování provedené pomocí konstantní skutečné síly:
$\mathrm{v}=\frac{{\mathrm{F}´}_{\mathrm{i}}-{\mathrm{F}}_{\mathrm{i}}}{\mathrm{F}}·100.$
Toto přezkoušení musí být provedeno pro nejmenší a největší rozsah síly zkušebního stroje.
Rozdíl mezi hodnotami získanými při zatěžování a při odlehčování umožňuje vypočítat relativní chybu zpětného chodu pomocí následující rovnice:
4.2.3.8 Stanovení relativní chyby zpětného chodu

Ve zvláštním případě ověřování provedené konstantní skutečnou silou je relativní chyba přesnosti dána rovnicí:
$\mathrm{q}=\frac{{\overline{\mathrm{F}}}_{\mathrm{i}}-\mathrm{F}}{\overline{\mathrm{F}}}·100.$
Relativní chyba přesnosti vyjádřená v procentech průměrné skutečné síly $\overline{\mathrm{F}}$, je dána rovnicí:
4.2.4.1 Relativní chyba přesnosti
$\mathrm{q}=\frac{{\mathrm{F}}_{\mathrm{i}}-\overline{\mathrm{F}}}{\overline{\mathrm{F}}}·100.$

Ve zvláštním případě ověřování provedené konstantní skutečnou silou, je relativní chyba opakovatelnosti vyjádřena rovnicí:
Relativní chyba opakovatelnosti b, pro každou jednotlivou sílu, je rozdíl mezi největší a nejmenší naměřenou silou vztaženou k průměrné hodnotě síly. Je vyjádřena rovnicí:
4.2.4.2 Relativní chyba opakovatelnosti
$\mathrm{b}=\frac{{\mathrm{F}}_{\mathrm{m}\mathrm{a}\mathrm{x}}-{\mathrm{F}}_{\mathrm{m}\mathrm{i}\mathrm{n}}}{\overline{\mathrm{F}}}·100.$
$\mathrm{b}=\frac{{\mathrm{F}}_{\mathrm{i}\mathrm{}\mathrm{m}\mathrm{a}\mathrm{x}}-{\mathrm{F}}_{\mathrm{i}\mathrm{}\mathrm{m}\mathrm{i}\mathrm{n}}}{\mathrm{F}}·100.$

Je-li prováděna kontrola ověřovaného měřícího rozsahu dvěma etalonovými siloměry, a stejná síla je odděleně aplikována na každý siloměr, pak velikost rozdílu mezi relativními chybami přesnosti získanými pro každý siloměr nesmí převyšovat 1,5 násobek velikosti opakovatelnosti odpovídající třídě stroje uvedené v tabulce 1, tj.
q₁ - q₂ ≤ 1,5·b.
4.2.4.3 Shodnost mezi dvěmi etalonovými siloměry

Rozlišitelnost r indikátoru se stanoví z poměru mezi šířkou ukazovatele a vzdáleností mezi středy dvou sousedních značek analogové stupnice (hodnotou dílku). Doporučené poměry jsou 1:2, 1:5 nebo 1:10, pro odhad jedné desetiny dílku analogové stupnice je potřebná délka dílku 2,5 mm nebo větší.
4.2.2.1 Analogová stupnice

Za rozlišitelnost je pokládána nejmenší změna údaje ukazovaná číslicovým indikátorem, za předpokladu, že zkušební stroj je nezatížený, motory a kontrolní systém jsou funkční a indikátor nekolísá více než o jeden přírůstek.
4.2.2.2 Číslicová stupnice

Jestliže se čtené údaje mění o více než dříve vypočtenou hodnotu rozlišitelnosti, musí být rozlišitelnost r, považována za rovnou jedné polovině rozsahu kolísání plus jeden přírůstek.
Pro automatické rozsahy zkušebních strojů rozhodne o změnách indikátorů rozlišitelnost nebo dosažení změny měřicího systému.
Toto pouze vymezuje rozlišitelnost způsobenou poruchou měřicího systému a nebere v úvahu chyby řídícího systému, tj. hydraulického stroje.
4.2.2.3 Nestálost čtení

4.2.2.4 Jednotka rozlišitelnosti
Rozlišitelnost r, musí být vyjádřena v jednotkách síly.

Tato relativní rozlišitelnost musí být stanovena v každém ověřovacím bodě a nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 1 pro třídu ověřovaného zkušebního stroje.
$\mathrm{a}=\frac{\mathrm{r}}{\mathrm{F}}·100,$
F je síla v uvažovaném měřícím bodě.
Relativní rozlišitelnost a, indikačního zařízení je definována vztahem:
4.2.2.5 Stanovení relativní rozlišitelnosti indikačního zařízení
kde r je rozlišitelnost v jednotkách síly