bod 2 · 72/2004 Sb.

2.2.4.2 Měření magnetické polarizace
Rozdíly magnetické polarizace ve vzorku se určují měřením integrovaného napětí indukovaného v dvojité měřicí cívce, kde vzorek obepíná jen jedna z těchto cívek. Tyto jednotlivé cívky musí mít stejnou celkovou plochu závitů a jsou sériově zapojeny v opozici. Rozdíl magnetické polarizace ∆J ve vzorku je dán rovnicí:
$∆ J = J_{2} - J_{1} = \frac{1}{A N} \int_{t_{1}}^{t_{2}} U d t 9$
kde
J₂ je magnetická polarizace ve vzorku v okamžiku t₂ v T,
J₁ je magnetická polarizace ve vzorku v okamžiku t₁ v T,
A je plocha průřezu vzorku v m²,
N je počet závitů měřicí cívky obepínající vzorek,
$\int_{t_{1}}^{t_{2}} U d t je integrované indukované napětí v měřicí cívce ve Wb za časový interval t_{2} - t_{1} v sekundách .$
Obě cívky dvojité měřicí cívky musí ležet v oblasti homogenního magnetického pole definovanému rovnicemi (2) a (3).