ČÁST 1
HLAVA 1
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v souladu s nimi upravuje
a dále stanoví
a) technické požadavky na skládky odpadů (dále jen „skládky“) a podmínky jejich provozování,
b) seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku, případně které lze ukládat na skládku pouze za určitých podmínek,
c) způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti a způsob prokazování přijatelnosti odpadu do zařízení k využívání a odstraňování odpadů,
d) technické požadavky pro nakládání s odpady vzniklými při spalování nebezpečných odpadů,
e) požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky,
f) požadavky na prozatímní uložení odpadní rtuti,
g) požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky,
h) způsob vytváření a čerpání finanční rezervy,
i) technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) inertním odpadem – odpad, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádným významným fyzikálním, chemickým nebo biologickým změnám. Inertní odpad nehoří ani jinak chemicky či fyzikálně nereaguje, nepodléhá biologickému rozkladu ani nezpůsobuje rozklad jiných látek, s nimiž přichází do styku, a to způsobem ohrožujícím lidské zdraví a ohrožujícím nebo poškozujícím životní prostředí nebo vedoucím k překročení limitů znečišťování stanovených zvláštními právními předpisy2). Směsné odpady se nepovažují za odpad inertní,
b) biologicky rozložitelným odpadem – jakýkoli aerobně nebo anaerobně rozložitelný odpad,
c) kapalným odpadem – odpad ve skupenství kapalném podle ČSN EN 12457-4 (83 8005) příloha B,
d) vodným výluhem – roztok, který byl připraven ze vzorku odpadu podle ČSN EN 12 457-4 (83 8005),
e) sedimentem – materiál vytěžený z vodních nádrží, vodních ploch a koryt vodních toků vzniklý převážně erozí půdy, s výjimkou materiálu, který byl těžen jako říční materiál5),
f) směsnými komunálními odpady – odpady katalogových čísel3) 20 03 01, 20 03 02, 20 03 03 a 20 03 07,
g) výluhovou třídou – množina nejvýše přípustných hodnot koncentrací ukazatelů vybraných škodlivin v prvním vodném výluhu odpadu připraveném podle ČSN EN 12457-4 (83 8005),
h) skládkovým plynem – plyn, který se vyvíjí z odpadu uloženého na skládce biologickými i chemickými pochody,
i) ukládáním odpadů na skládkách – odstraňování odpadů způsoby uvedenými v příloze č. 4 zákona pod kódy D1 a D5,
j) využíváním odpadů na povrchu terénu - rekultivace povrchu terénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřených skládek, rekultivace odkališť, zavážení vytěžených lomů; využíváním odpadů na povrchu terénu není aplikace na zemědělskou půdu,
k) rekultivací – uvedení místa zpravidla dotčeného lidskou činností do souladu s okolím a obnovení funkčnosti povrchu terénu ve vztahu k jeho původnímu užívání nebo nově zamýšlenému užívání,
l) kritickými ukazateli – limitní hodnoty koncentrace škodlivin a biologických činitelů vybraných na základě znalosti technologie vzniku odpadu, jejichž stanovení je nutné a postačující pro pravidelné ověřování kvality odpadu při jeho opakovaných dodávkách do zařízení bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou pro příslušné zařízení touto vyhláškou požadovány,
m) hodnocením přijatelnosti odpadů do zařízení – proces, jehož prvním krokem je zpracování základního popisu odpadu původcem nebo oprávněnou osobou, druhým pravidelné ověřování kvality průběžně nebo opakovaně vznikajících odpadů původcem nebo oprávněnou osobou, která odpad převzala do vlastnictví, a třetím kontrola při přejímce odpadu v zařízení,
n) zařízením – skládky, lomy, odkaliště a další místa na povrchu terénu, kde jsou odpady využívány k zasypávání, rekultivacím a jiným povrchovým úpravám,
o) nereaktivním nebezpečným odpadem – odpad podle § 4 odst. a) zákona, který při normálních klimatických podmínkách nehoří, ve vodě se snadno nerozpouští ani jinak fyzikálně či chemicky nereaguje v prostředí místa, kam je ukládán, s jinými odpady nebo věcmi, s nimiž přijde do styku, způsobem, který by mohl vést k poškození životního prostředí či k ohrožení lidského zdraví,
p) sektorem skládky – místně vymezená část skládky, která slouží k ukládání odpadů srovnatelných svým původem, složením a vlastnostmi, a která svým technickým provedením zabezpečí oddělené ukládání těchto odpadů uvnitř jedné skládky a zabrání kontaktu, vzájemnému ovlivnění nebo smíchání odpadů uložených v jednotlivých sektorech skládky po celou dobu jejich uložení,
q) základním popisem odpadu – průvodní dokumentace odpadu vypracovaná původcem odpadu nebo oprávněnou osobou v rozsahu stanoveném v bodě 2 přílohy č. 1 na základě všech dostupných informací o odpadu, za jehož úplnost a pravdivost odpovídá původce nebo oprávněná osoba, která základní popis odpadu předává s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení,
r) dodávkou odpadu – každý náklad odpadu přijatý do zařízení najednou od jednoho dodavatele,
s) opakovanými dodávkami odpadu – pravidelně i nepravidelně se opakující dodávky jednoho druhu odpadu, stejných vlastností, vznikající v neměnném technologickém procesu jednomu původci,
t) odpadem z azbestu – nebezpečné odpady katalogových čísel3) 06 13 04, 10 13 09, 16 01 11, 16 02 12, 16 02 15, 16 11 01, 16 11 03, 16 11 05, 17 06 01, 17 06 05, 17 09 03, pokud nebezpečnou látkou, kterou obsahují, je azbest,
u) mechanicko-biologickou úpravou – úprava směsného komunálního odpadu nebo jiného podobného odpadu kategorie ostatní odpad spočívající v kombinaci fyzikálních a biologických postupů,
v) recyklátem ze stavebního a demoličního odpadu - materiálový výstup ze zařízení k využívání a úpravě stavebních a demoličních odpadů kategorie ostatní odpad a odpadů podobných stavebním a demoličním odpadům, spočívající ve změně zrnitosti a jeho roztřídění na velikostní frakce recyklovaného umělého kameniva v zařízeních k tomu určených,
w) prozatímním uložením odpadní rtuti - skladování odpadní rtuti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie24) způsobem uvedeným v příloze č. 4 zákona pod kódem D15 po dobu delší než jeden rok.
HLAVA 2
§ 3
Technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu
(1) Technické požadavky na skládky odpadů včetně podmínek pro jejich umístění, technické zabezpečení provozu skládek, těsnění, monitorování a podmínek jejich uzavření a rekultivace se pokládají za splněné, odpovídají-li technickým normám ČSN 83 8030 Skládkování odpadů – Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 83 8032 Skládkování odpadů – Těsnění skládek, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů – Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů – odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů – Uzavírání a rekultivace skládek a ČSN 83 8036 Skládkování odpadů – Monitorování skládek.
(2) Skládky se dělí podle technického zabezpečení na skupiny:
a) skupina S-inertní odpad – určená pro inertní odpady podle § 2 písm. a). Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-IO,
b) skupina S-ostatní odpad – určená pro odpady kategorie ostatní odpad. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se tyto skládky označují S-OO. Tato skupina se dále dělí na podskupiny:
1. S-OO1 – skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, stanoveným v bodě 6 písm. c) přílohy č. 4, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7,
2. S-OO3 – skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7. Na tyto skládky nebo sektory nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry,
c) skupina S-nebezpečný odpad – určená pro nebezpečné odpady. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se skládky této skupiny označují S-NO.
(3) Odpady lze na skládky jednotlivých skupin přijímat pouze podle druhu a kategorie odpadů3), podle jejich skutečných vlastností4), podle třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou podle přílohy č. 2, na základě jejich vzájemné mísitelnosti podle přílohy č. 3, podle obsahu škodlivin v sušině a při dodržení dalších podrobností uvedených v přílohách č. 4 a 5.
(4) Celkové množství vznikajících průsakových vod po uložení inertních odpadů na skládku a obsah znečišťujících látek v těchto odpadech stejně jako ekotoxicita průsakových vod musí být zanedbatelné a nesmí poškozovat jakost povrchových nebo podzemních vod20). Koncentrace škodlivin v sušině a ve výluhu tohoto odpadu nesmí překročit žádný z ukazatelů stanovených pro skládky skupiny S-inertní odpad v přílohách č. 2 a 4 k této vyhlášce.
(5) Na skládky odpadů se odpady ukládají tak, aby nemohlo dojít k nežádoucí vzájemné reakci za vzniku škodlivých látek, narušení těsnosti, k nežádoucím deformacím nebo k narušení stability a konstrukce skládky.
(6) Záznam o umístění každého druhu nebezpečného odpadu na skládce je součástí průběžné evidence odpadů. Způsob záznamu a měřítko rastrové mapy, podle které se záznam provádí, jsou stanoveny v provozním řádu.
(7) Každá ze skládek může mít zřízeny sektory určené pro oddělené ukládání odpadů, srovnatelných svým složením a vlastnostmi, uvnitř jedné skládky, pokud technické provedení jednotlivých sektorů zabrání smíchání a sloučení odpadů do nich ukládaných po celou dobu jejich uložení.
(8) Údaje o odpadu nutné pro jeho posouzení pro účely přijetí odpadu na skládku nebo do jiných zařízení podle § 2 písm. n) se uvádějí v základním popisu odpadu, jehož obsah je stanoven v bodě 2 přílohy č. 1.
§ 4
Způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti, seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky, a další podmínky pro ukládání odpadů na skládky
(1) Analytické rozbory, ekotoxikologické a mikrobiologické testy odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a hodnocení jeho přijatelnosti do zařízení lze provádět pouze v laboratořích a dalších odborných pracovištích, akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Způsobilost odborných pracovišť se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o akreditaci pracoviště. Tato podmínka se nevztahuje na metody stanovení kritických ukazatelů neuvedených v přílohách č. 2, 4 a 10.
(2) Odběr vzorků odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a sledování kritických ukazatelů může provádět pouze kvalifikovaná osoba, která není vlastníkem odpadu. V průběhu vzorkování musí být důsledně zajištěna jakost a řízení kvality vzorkování. Vzor protokolu o odběru vzorků je uveden v technické normě ČSN EN 14899 ze dne 1. července 2006 Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů – Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití. Odběr vzorků sedimentů pro účely zpracování základního popisu odpadu může být proveden před jejich vytěžením.
(3) Odpady se na jednotlivé skupiny skládek podle § 3 odst. 2 ukládají podle kritérií stanovených pro tyto skupiny v příloze č. 4.
(4) Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin nebo se na skládky ukládají jen za určitých podmínek, je uveden v příloze č. 5.
(5) Na skládky je možné ukládat pouze upravené odpady. Tato podmínka se nevztahuje na odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. Způsoby a postupy úpravy odpadů, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku, jsou uvedeny v příloze č. 6.
(6) Odpady s nízkým obsahem biologicky rozložitelných látek kategorie ostatní odpad s nižší třídou vyluhovatelnosti mohou být přijímány na skládky odpovídající vyšší třídě vyluhovatelnosti. Odpady zařazené do vyšší třídy vyluhovatelnosti nesmějí být přijímány na skládky odpovídající nižší třídě vyluhovatelnosti.
(7) Na skládky skupiny S-ostatní odpad lze nebezpečné odpady ukládat pouze tehdy, když
a) jsou upraveny stabilizací a jejich vodný výluh nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty výluhové třídy II, nebo
b) jsou umístěny v uzavřených kontejnerech nebo nádobách, jejichž technické provedení musí doplňovat inženýrské bariéry skládky na úroveň požadavků skládky skupiny S-nebezpečný odpad, nebo
(8) V souladu s plánem odpadového hospodářství kraje a provozním řádem skládky je možné odpady uvedené v příloze č. 8, nevhodné k jejich materiálovému využití, za podmínek uvedených v příloze č. 8, ukládat na skládky všech skupin bez zkoušek.
HLAVA 3
§ 6
Technické požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky
(1) Jako technologický materiál na zajištění skládky nesmějí být použity odpady stanovené v části A přílohy č. 5. Odpady stanovené v části B přílohy č. 5 lze použít k tomuto účelu pouze za podmínek v této části přílohy stanovených a v souladu s provozním řádem skládky.
(2) Odpad ukládaný na skládku jako technologický materiál na zajištění skládky včetně odpadů využívaných při uzavírání a rekultivaci skládky k vytváření vyrovnávací vrstvy pod uzavírací těsnicí vrstvou skládky, jak jsou definovány technickou normou ČSN 83 8035 Skládkování odpadů – Uzavírání a rekultivace skládek, musí splňovat všechny podmínky stanovené v příloze č. 4 pro příslušnou skupinu skládky a odpovídat požadavkům projektové dokumentace skládky.
§ 7
Technické požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky
(1) Odpady z azbestu mohou být ukládány pouze na skládkách kategorie S-OO a S-NO při splnění následujících požadavků:
a) budou dodrženy obecné požadavky § 4 odst. 3 a požadavky zvláštních právních předpisů6),
b) odpad přijímaný na skládku skupiny S-OO do vyhrazených sektorů nesmí obsahovat jiné nebezpečné látky než azbest, jehož vlákna jsou vázána pojivem, nebo odpad z azbestu zabalený v utěsněných obalech7),
c) plocha pro ukládání odpadů musí být denně před jejím hutněním překryta vhodným materiálem, a pokud odpad není zabalený, musí být pravidelně zkrápěna,
d) na skládce se nesmí provádět žádné vrtné, výkopové a jiné práce, které by mohly vést k uvolnění vláken azbestu,
e) musí být přijata vhodná opatření, aby se zabránilo jakémukoliv kontaktu lidí s odpadem obsahujícím azbest po dobu provozu i po uzavření skládky.
(2) Na provozovatele skládky, na kterou je ukládán odpad z azbestu, se vztahují dále podmínky stanovené zvláštním právním předpisem8).
(3) Dokumentace s plánkem umístění odpadu z azbestu na skládce je součástí evidence uložených odpadů, archivované v souladu s § 21 odst. 1 písm. d) zákona.
§ 8
Technické požadavky na nakládání s odpady vzniklými při spalování nebezpečných odpadů
Popílky ze spaloven nebezpečných odpadů lze ukládat pouze v odděleném sektoru skládky po jejich předchozí úpravě některým z postupů uvedených v příloze č. 6.
§ 9
Technické požadavky na ukládání odpadů upravených stabilizací na skládky
(1) Nebezpečné odpady, upravené stabilizací podle § 4 odst. 7 písm. b), mohou být ukládány na skládkách skupiny S-ostatní odpad až po ukončení technologického procesu stabilizace a dosažení nejvýše přípustných hodnot výluhu odpadu stanovené výluhové třídy.
(2) Způsob hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku je stanoven v příloze č. 7.
§ 9a
Technické požadavky na prozatímní a trvalé uložení odpadní rtuti
(1) Zařízení k prozatímnímu uložení odpadní rtuti je skládkou skupiny S-nebezpečný odpad. Na prozatímní uložení odpadní rtuti se vztahují zvláštní požadavky podle přílohy č. 13 k této vyhlášce.
(2) Odpadní rtuť může být odstraněna pouze na skládce skupiny S-nebezpečný odpad. Kromě požadavků této vyhlášky pro skládku skupiny S-nebezpečný odpad musí být při trvalém uložení odpadní rtuti splněny požadavky pro prozatímní uložení odpadní rtuti uvedené v části A a v části B bodech 6 a 8 přílohy č. 13 k této vyhlášce.
HLAVA 4
§ 10
Způsob vytváření finanční rezervy
(1) Podrobnosti týkající se tvorby finanční rezervy, její průkaznosti a zrušení se řídí zvláštním právním předpisem9).
(2) U nově zřizovaných skládek vzniká povinnost vytvářet finanční rezervu dnem zahájení navážení odpadů na skládku.
§ 11
Způsob čerpání finanční rezervy
(1) Žádost provozovatele skládky o souhlas příslušného krajského úřadu s čerpáním z prostředků finanční rezervy podle § 51 odst. 1 zákona musí obsahovat
b) projektovou dokumentaci rekultivačních prací, rozpočtové náklady a časový harmonogram rekultivačních prací,
c) výpis stavu finančních prostředků uložených na vázaném bankovním účtu ne starší než 3 měsíce.
(2) Prostředky finanční rezervy se postupně čerpají v souladu s projektovou dokumentací skládky až do výše 90 % rozpočtových prostředků na uzavření a provedení rekultivačních prací, nejvýše však do výše 90 % finanční rezervy vytvořené ke dni podání žádosti o uvolnění prostředků z ní, a zbývajících 10 % bude uvolněno až po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí10) o řádném provedení stavby a stavebních prací potřebných k rekultivaci a asanaci skládky.
(3) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje obdobně i na čerpání prostředků finanční rezervy na postupné uzavírání jednotlivých částí skládky za podmínek stanovených v odstavci 1.
(4) Čerpání finančních prostředků se provádí a kontroluje v termínech stanovených krajským úřadem v rozhodnutí o souhlasu k čerpání z prostředků finanční rezervy podle § 51 odst. 1 zákona.
HLAVA 5
§ 12
Obecné technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu
(1) Na povrchu terénu nelze využívat odpady nebezpečné, odpady kategorie ostatní odpad, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu, směsné komunální odpady, odpady uvedené v příloze č. 5 a výstupy z úpravy směsných komunálních odpadů. Na povrchu terénu dále nelze využívat stavební a demoliční odpady s výjimkou zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimentů, recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu a vybouraných betonových nebo železobetonových bloků využívaných jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklát ze stavebního a demoličního odpadu. Zákaz využívání stavebních a demoličních odpadů podle tohoto odstavce se nevztahuje na jejich využívání při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky.
(2) S výjimkou odpadů využívaných k rekultivaci skládek podle § 13 odst. 1 nesmí obsahy škodlivin v sušině odpadů a výsledky ekotoxikologických testů odpadů využívaných na povrchu terénu překročit limitní hodnoty ukazatelů stanovených v příloze č. 10. Ve vztahu k předpokládanému budoucímu využití místa, v němž se zařízení k využívání odpadů nachází, a v souladu s ustanovením § 75 písm. b) zákona mohou být stanoveny i další ukazatele, neuvedené v příloze č. 10, pokud je jejich sledování, včetně stanovení limitních hodnot, nezbytné z hlediska ochrany zdraví lidí a ochrany životního prostředí.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na výstupy ze zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů, pro které jsou způsob a kritéria hodnocení a zařazování do skupin podle způsobů jejich využití stanoveny jiným právním předpisem10a).
(4) Údaje o odpadu, nutné pro posouzení jeho přijatelnosti do zařízení k využívání na povrchu terénu, se uvádějí v základním popisu odpadu, jehož obsah je uveden v bodě 2 přílohy č. 1.
(5) Využívání odpadů na povrchu terénu musí být v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů2) na ochranu zdraví a životního prostředí a s ustanovením § 75 písm. b) zákona ve vztahu k předpokládanému místu využití odpadu na povrchu terénu.
§ 13
Další technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů k uzavírání a rekultivacím skládek
(1) Odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky musí splňovat všechny podmínky stanovené pro danou skupinu skládek v příloze č. 4 a jejich vodný výluh nesmí u skládek ostatního ani nebezpečného odpadu v žádném z ukazatelů překročit limitní hodnoty výluhové třídy číslo II b uvedené v tabulce přílohy č. 2.
(2) Odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací ochranné vrstvy kryjící uzavírací těsnicí vrstvu skládky a odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy skládky musí splňovat podmínky stanovené v bodě 1 přílohy č. 11.
(3) Sedimenty využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací ochranné vrstvy kryjící uzavírací těsnicí vrstvu skládky a odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy skládky musí splňovat podmínky stanovené v bodě 6 přílohy č. 11.
§ 14
Další technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu kromě uzavírání a rekultivace skládek
(K § 19 odst. 3)
(1) Odpady využívané k zavážení vytěžených lomů, za účelem jejich rekultivace, musí dále splňovat podmínky stanovené v bodě 2 přílohy č. 11.
(2) Odpady využívané k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků, s výjimkou rekultivace skládek, musí splňovat podmínky stanovené v bodě 3 přílohy č. 11.
(3) Sedimenty využívané k zavážení vytěžených lomů, za účelem jejich rekultivace, k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků musí splňovat podmínky stanovené v bodě 6 přílohy č. 11.
HLAVA 6
§ 15
(1) Způsob prokazování splnění kritérií pro přijetí odpadů do zařízení podle § 2 písm. n) a postup provozovatele zařízení při přejímce odpadů do zařízení je stanoven v příloze č. 1.
(2) Odpady, které mohou být přijímány od nepodnikajících fyzických osob na skládky bez zkoušek, je-li jejich seznam součástí schváleného provozního řádu zařízení, jsou uvedeny v příloze č. 8.
(3) Analytické metody, ekotoxikologické a mikrobiologické testy pro stanovení ukazatelů přijatelnosti odpadů do zařízení jsou uvedeny v příloze č. 12, s výjimkou metod pro stanovení kritických ukazatelů, které nejsou stanoveny v přílohách č. 2, 4 a 10.
(4) Přijatelnost odpadů na skládky se prokazuje splněním podmínek a kritérií stanovených pro jednotlivé skupiny skládek v § 3 odst. 2 a v příloze č. 4.
ČÁST 2
§ 16
Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 3 se za slova „provozovatel zařízení“ doplňují slova „a dodavatel (vlastník) odpadů“.
2. V § 8 odstavec 2 zní:
„(8) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen v souladu s § 18 odst. 3 zákona vést evidenci osob, od kterých vykoupil věci jako odpady následujících druhů odpadů podle Katalogu odpadů:
„(8) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen v souladu s § 18 odst. 3 zákona vést evidenci osob, od kterých vykoupil věci jako odpady následujících druhů odpadů podle Katalogu odpadů:
| Kód druhu odpadu | Název druhu odpadu |
|---|---|
| 17 04 01 | měď, bronz, mosaz |
| 17 04 02 | hliník |
| 17 04 03 | olovo |
| 17 04 04 | zinek |
| 17 04 06 | cín |
| 17 04 07 | směsi kovů (17 04 01 – 06) |
| 17 04 11 | kabely |
| 16 01 17 | železné kovy |
| 16 01 18 | neželezné kovy |
| 17 04 05 | železo a ocel |
| 17 04 07 | směsné kovy |
| 20 01 40 | kovy“. |
3. V § 9 se odstavec 2 a označení odstavce 1 zrušují.
4. Část třetí se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 až 8 zrušuje.
5. V § 17 odst. 4 se slova „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajskému úřadu“.
6. § 17a se včetně poznámek pod čarou č. 10e až 10h zrušuje.
7. V § 21 odst. 1 písm. c) se slova „(obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li oprávněnou osobou právnická osoba,“ nahrazují slovy „(IČ, název provozovny, adresa provozovny, kód ORP (SOP) a IČZÚJ provozovny, je-li oprávněnou osobou právnická osoba,“.
8. V § 22 odst. 2 se slovo „provozoven“ nahrazuje slovem „zařízení“.
9. V § 22 se na konci odstavce 2 doplňují věty „U zařízení pro mobilní sběr odpadů se ohlašování provádí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle sídla firmy, která provozování mobilního zařízení zajišťuje. V případě, že firma má provozovnu a provoz mobilního zařízení je zajišťován touto provozovnou, zasílá roční hlášení o odpadech tato provozovna obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému podle sídla provozovny. Stavební firma zasílá jedno roční hlášení za všechny stavby realizované na území jednoho obecního úřadu obce s rozšířenou působností tomuto úřadu souhrnně.“.
10. Část osmá se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12 až 14 zrušuje.
11. V příloze č. 2 se písmeno f) bodu 1 a body 3, 3.1, 3.2 a 3.3 zrušují.
12. V příloze č. 2 bodě 2 se slova „Informace a doklady o kvalitě odpadu, které“ nahrazují slovy „Základní popis odpadu14a), který“.
Poznámka pod čarou č. 14a zní:
„14a) Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.“.
Poznámka pod čarou č. 14a zní:
„14a) Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.“.
13. Přílohy č. 4 až 12 a příloha č. 28 se zrušují.
14. V příloze č. 5 se ve vysvětlivkách nahrazuje slovo „Hydroprojekt“ slovy „Hydroprojekt CZ“.
15. V příloze č. 19 a v příloze č. 19A ve formuláři v kolonce „Evidenci vyplnil“ se za slovo „Fax“ doplňuje slovo „e-mail“.
16. V příloze č. 20 listu č. 3 za nadpis tabulky „Údaje ročních hodnot složení kalu“ se do závorky doplňuje text „(vyplňuje se pouze pro kaly využívané na zemědělské půdě)“.
17. V příloze č. 20 listu č. 1 Způsobu vyplňování formuláře se u položky „Samostatná provozovna“ nahrazují slova „podle § 5 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů“ slovy „podle zvláštních právních předpisů (např. podle § 5 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů).“ a doplňuje se věta „U mobilních zařízení na úpravu, využívání a odstraňování odpadů se v celé této pravé části formuláře vyplňují údaje o místě nakládání s odpady v zařízení.“.
18. V příloze č. 20 listu č. 2 Způsobu vyplňování formuláře, ve druhém řádku sloupce 8, v příloze č. 20A listu č. 3 Způsob vyplňování formuláře ve sloupci č. 8 a v příloze č. 20B listu č. 3 Způsob vyplňování formuláře ve sloupci č. 8 se slova „obchodní název každé oprávněné osoby (příjemce odpadu)“ nahrazují slovy „název provozovny nebo místa nakládání s odpady“.
19. V příloze č. 20A listu č. 3 Způsobu vyplňování formuláře se slova „ve sloupci č. 10“ nahrazují slovy „ve sloupci č. 9“.
20. V přílohách č. 20, 20A a 20B ve způsobu vyplňování v tabulkách č. 1 se v řádku „Dovoz odpadu“ doplňuje text „z členského státu EU“ na znění: „Dovoz odpadu z členského státu EU“ a v řádku „Vývoz odpadu“ se doplňuje text „z členského státu EU“ na znění: „Vývoz odpadu z členského státu EU“.
21. V přílohách č. 20, 20A a 20B ve způsobu vyplňování se na konci tabulek č. 1 doplňují řádky:
| Dovoz odpadu do státu, který není členským státem EU | XN16 |
| Vývoz odpadu do státu, který není členským státem EU | XN17 |
22. V příloze č. 22 se na konci tabulky „Kódy zařízení k úpravě, využívání a odstraňování odpadů“ doplňuje řádek:
| zpracování elektroodpadů | Z9 |
23. V příloze č. 24 se nadpis „Tabulka kódů zařízení“ nahrazuje nadpisem „Tabulka kódů shromažďovacích míst nebezpečných odpadů, mobilních zařízení pro sběr odpadů, sběrných míst a skladů odpadů“ a na konec této tabulky se doplňuje řádek:
| sklad elektroodpadů | S12 |
24. V příloze č. 25 části E) se v textu v závorce za slova „§ 78 odst. 2 písm. c), e), i), j)“ vkládá slovo „k)“ a za slova „§ 79 odst. 1 písm. b)“ se vkládá slovo „c)“.
25. V příloze č. 25 se na konci tabulky doplňuje řádek č. 50
| 50 | Počet vydaných povolení na překročení limitních hodnot ukazatelů podle přílohy č. 4 bodu 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady |
26. V příloze č. 26 v položce č. 6. Dopravce 1 a v položce č. 7. Dopravce**) se slova „SPZ návěsu“ nahrazují slovy „Registrační číslo návěsu“.
27. V příloze č. 26 ve Způsobu vyplňování evidenčního listu v položce č. 6. Dopravce 1, v řádku Ulice, místo, PSČ se slova „oprávněné osoby“ nahrazují slovem „dopravce“.
28. V příloze č. 27 v posledním řádku sloupce „Samostatná provozovna dopravce“ se doplňují slova „Celkový počet vozidel provozovny přepravující odpady“.
ČÁST 3
§ 18
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení, s výjimkou § 16 bodů č. 11 a 12 a přílohy č. 1, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2006.
k vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Přejímka odpadů do zařízení a dokladování kvality přejímaných odpadů
Přejímka odpadů do zařízení a dokladování kvality přejímaných odpadů
1. Provozovatel zařízení zabezpečí při přejímce odpadu následující činnosti:
1.1. do všech typů zařízení podle § 2 písm. n)
a) kontrolu úplnosti základního popisu odpadu podle bodu 2 a v případě skládek i podle bodu 3 při jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu, při dalších opakovaných dodávkách odpadu kontrolu výsledků zkoušek ověření kritických parametrů nebo čestného prohlášení, že se jedná o tentýž odpad,
b) vizuální kontrolu každé dodávky odpadu,
c) namátkovou kontrolu odpadu k ověření shody odpadu se základním popisem odpadu předloženým dodavatelem (vlastníkem odpadu),
d) záznam o každé přijaté dodávce odpadu do zařízení v souladu s požadavky na vedení průběžné evidence podle zvláštního právního předpisu11),
e) vydání písemného potvrzení o každé dodávce odpadu přijaté do zařízení,
f) převzetí čestného prohlášení dodavatele odpadu (vlastníka - původce nebo oprávněné osoby, tj. osoby za odpad odpovědné až do doby jeho předání další oprávněné osobě), že všechny informace uvedené v základním popisu odpadu jsou pravdivé, čestné prohlášení může být součástí základního popisu odpadu.
1.2. při přejímce odpadů na skládku je nutné navíc provést kontrolu splnění podmínek stanovených pro příjem odpadu na příslušnou skupinu skládek v příloze č. 4.
1.3. dokumenty dokladujících kvalitu přijímaných odpadů do zařízení se uchovávají po dobu 5 let, pro skládky po dobu stanovenou v § 21 odst. 1 písm. e) zákona.
2. Náležitosti základního popisu odpadu (informace a doklady o kvalitě odpadu), které musí dodavatel odpadu (vlastník odpadu) předat osobě oprávněné k provozování příslušného zařízení k nakládání s odpady v případě jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení jsou následující
a) identifikační údaje dodavatele odpadu (název, sídlo, adresa, IČ bylo-li přiděleno),
b) název, adresa provozovny, kde odpad vznikl,
c) název druhu odpadu, katalogové číslo, kategorie, výčet nebezpečných vlastností pokud je odpad kategorie „nebezpečný odpad“,
d) popis vzniku odpadu,
e) fyzikální vlastnosti odpadu (konzistence, barva, zápach apod.),
f) jméno, příjmení, bydliště, telefon, fax, e-mail a podpis osoby odpovědné za úplnost, správnost a pravdivost informací uvedených v základním popisu odpadu,
g) protokol o odběru vzorku odpadu, jehož náležitosti jsou stanoveny technickou normou ČSN EN 14899 ze dne 1. července 2006 Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů – Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití, pokud jsou při přejímce odpadů požadovány výsledky zkoušek a pokud se nejedná o odpady podle bodu 5.2.,
h) protokol o výsledcích zkoušek (vlastnostech odpadu), zaměřených zejména na zjištění podmínek vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení, ne starší než 3 měsíce od data vypracování základního popisu odpadu, pokud jsou výsledky zkoušek při přejímce odpadů požadovány,
i) předpokládané množství odpadu v dodávce,
j) předpokládaná hmotnost a četnost dodávek odpadu shodných vlastností a předpokládané množství odpadu dodaného do zařízení za rok,
k) stanovení kritických ukazatelů, které budou sledovány v průběhu opakovaných dodávek odpadu:
- dodávaných původcem odpadu minimálně jedenkrát za rok,
- dodávaných provozovatelem zařízení ke sběru a výkupu odpadů v případě pravidelně i nepravidelně se opakující každé dodávky jednoho druhu odpadu stejných vlastností, vznikajícího v zařízení ke sběru a výkupu odpadů soustřeďováním stejných druhů odpadů od různých původců minimálně dvakrát za rok.
- dodávaných původcem odpadu minimálně jedenkrát za rok,
- dodávaných provozovatelem zařízení ke sběru a výkupu odpadů v případě pravidelně i nepravidelně se opakující každé dodávky jednoho druhu odpadu stejných vlastností, vznikajícího v zařízení ke sběru a výkupu odpadů soustřeďováním stejných druhů odpadů od různých původců minimálně dvakrát za rok.
3. Pro přijetí odpadu na skládku odpadů základní popis odpadu dále musí obsahovat:
a) údaje o vyluhovatelnosti a složení odpadu potřebné pro určení příslušné skupiny skládky podle podmínek stanovených v příloze č. 4,
b) mísitelnost odpadu s jinými druhy odpadů,
d) prohlášení, že s odpadem nelze nakládat jiným způsobem v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady podle § 9a zákona,
e) prohlášení, že se nejedná o odpad, který nelze ukládat na skládky všech skupin (podle přílohy č. 5),
f) opatření, které je třeba na skládce učinit po přijetí některých druhů odpadu, (např. překryv u odpadů obsahujících azbest, zákaz smíchávání odpadů vyhodnocený podle přílohy č. 3 ).
4. Základní popis odpadu se aktualizuje při každé změně surovin a technologie procesu, ve kterém odpad vzniká a dalších změnách, které ovlivní kvalitativní ukazatele odpadu.
5. Zjednodušená přejímka odpadu na skládku
5.1. Při opakovaných dodávkách odpadu může být základní popis odpadu nahrazen čestným prohlášením vlastníka odpadu, že odpad odpovídá základnímu popisu, dodanému při první z řady dodávek a ověřením kritických ukazatelů dle podmínek stanovených v bodě 2 písm. k).
5.2. Odpady, jejichž základní popis není třeba vypracovávat na základě výsledků zkoušek, jsou:
a) odpady uvedené v příloze č. 8 ukládané za podmínek tam stanovených,
b) odpady, jejichž hodnocení pro účely přijetí do zařízení lze provést odborným úsudkem na základě znalosti vstupních surovin, technologie vzniku, úpravy a dalších informací; úsudek musí být v základním popisu podrobně zdokumentován ve vztahu ke každému ukazateli pro přijetí do příslušného zařízení stanovenému v přílohách č. 2 a 4 k této vyhlášce,
c) odpady, z nichž nelze odebrat reprezentativní vzorek a jejichž základní popis se zpracovává na základě úsudku.
k vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti
Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti
1. Úprava vzorku a příprava vodného výluhu
Při úpravě vzorku a následné přípravě vodného výluhu se postupuje podle ČSN EN 12457-4 (83 8005). Předběžná úprava vzorku odpadů upravených stabilizací je uvedena v příloze č.7.
Při úpravě vzorku a následné přípravě vodného výluhu se postupuje podle ČSN EN 12457-4 (83 8005). Předběžná úprava vzorku odpadů upravených stabilizací je uvedena v příloze č.7.
2. Analytické metody
Referenční analytické metody jsou uvedeny v příloze č. 12. K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod pro daný účel validovaných.
Referenční analytické metody jsou uvedeny v příloze č. 12. K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod pro daný účel validovaných.
3. Třídy vyluhovatelnosti
Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů - koncentrací škodlivin ve vodném výluhu odpadu (v mg/l) pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti jsou uvedeny v tabulce č. 2.1.
Tabulka č. 2.1.
Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti
Poznámka k tabulce č. 2.1.:
1) Pokud je stanovena hodnota ukazatele RL (rozpuštěné látky), není nutné stanovit hodnoty koncentrací síranů a chloridů a naopak.
Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů - koncentrací škodlivin ve vodném výluhu odpadu (v mg/l) pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti jsou uvedeny v tabulce č. 2.1.
Tabulka č. 2.1.
Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti
| ukazatel | Třídy vyluhovatelnosti | |||
|---|---|---|---|---|
| I | IIa | IIb | III | |
| mg/l | mg/l | mg/l | mg/l | |
| DOC(rozpuštěný organický uhlík) | 50 | 80 | 80 | 100 |
| Jednosytné fenoly | 0,1 | |||
| Chloridy | 80 | 1500 | 1500 | 2 500 |
| Fluoridy | 1 | 30 | 15 | 50 |
| sírany | 100 | 3000 | 2 000 | 5 000 |
| As | 0,05 | 2,5 | 0,2 | 2,5 |
| Ba | 2 | 30 | 10 | 30 |
| Cd | 0,004 | 0,5 | 0,1 | 0,5 |
| Cr celkový | 0,05 | 7 | 1 | 7 |
| Cu | 0,2 | 10 | 5 | 10 |
| Hg | 0,001 | 0,2 | 0,02 | 0,2 |
| Ni | 0,04 | 4 | 1 | 4 |
| Pb | 0,05 | 5 | 1 | 5 |
| Sb | 0,006 | 0,5 | 0,07 | 0,5 |
| Se | 0,01 | 0,7 | 0,05 | 0,7 |
| Zn | 0,4 | 20 | 5 | 20 |
| Mo | 0,05 | 3 | 1 | 3 |
| RL (rozpuštěné látky)1) | 400 | 8 000 | 6 000 | 10 000 |
| pH | ≥6 | ≥6 | ||
Poznámka k tabulce č. 2.1.:
1) Pokud je stanovena hodnota ukazatele RL (rozpuštěné látky), není nutné stanovit hodnoty koncentrací síranů a chloridů a naopak.
4. Postup hodnocení vyluhovatelnosti odpadů
Postup hodnocení vyluhovatelnosti odpadů je stanoven v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů zveřejněném ve Věstníku MŽP, ročník XII, částka 12, prosinec 2002.
Postup hodnocení vyluhovatelnosti odpadů je stanoven v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí k hodnocení vyluhovatelnosti odpadů zveřejněném ve Věstníku MŽP, ročník XII, částka 12, prosinec 2002.
k vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky
Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí mezi různými druhy ukládaných odpadů.
Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy. Za nežádoucí projevy chemických reakcí mezi odpady ukládanými na vícedruhové skládky je považován zejména vývin tepla s možností zahoření, vývin hořlavých nebo toxických plynů, vytvoření podmínek umožňujících významné zvýšení vyluhovatelnosti škodlivých látek z odpadu do vnitřních skládkových vod.
Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky
Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí mezi různými druhy ukládaných odpadů.
Mísitelnost je kritérium pro posuzování možnosti společného ukládání dvou nebo více druhů odpadů na skládku. Odpady jsou navzájem mísitelné, pokud při jejich společném uložení na skládku nedochází k reakcím s nežádoucími projevy. Za nežádoucí projevy chemických reakcí mezi odpady ukládanými na vícedruhové skládky je považován zejména vývin tepla s možností zahoření, vývin hořlavých nebo toxických plynů, vytvoření podmínek umožňujících významné zvýšení vyluhovatelnosti škodlivých látek z odpadu do vnitřních skládkových vod.
1. Postup hodnocení mísitelnosti odpadu
Původce odpadu nebo oprávněná osoba v základním popisu odpadu vyhodnotí zda chemické látky a přípravky obsažené v odpadu nemohou způsobit při smíchání s jinými odpady nežádoucí reakce. Pokud takové riziko existuje, uvede v základním popisu odpadu s jakými chemickými látkami, přípravky a/nebo odpady nelze odpad směšovat, případně jaká mají být při ukládání odpadu učiněna opatření, aby bylo nežádoucím reakcím zamezeno. Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů, včetně vyhodnocení neutralizační kapacity.
Původce odpadu nebo oprávněná osoba v základním popisu odpadu vyhodnotí zda chemické látky a přípravky obsažené v odpadu nemohou způsobit při smíchání s jinými odpady nežádoucí reakce. Pokud takové riziko existuje, uvede v základním popisu odpadu s jakými chemickými látkami, přípravky a/nebo odpady nelze odpad směšovat, případně jaká mají být při ukládání odpadu učiněna opatření, aby bylo nežádoucím reakcím zamezeno. Při každé přejímce odpadu na skládku musí provozovatel skládky posoudit, zda chemické látky a přípravky obsažené v přejímaném odpadu nebudou ve stavu a množství, v jakých jsou přítomny v tomto odpadu, reagovat s odpady umístěnými v aktivní vrstvě skládky za vzniku nežádoucích projevů, včetně vyhodnocení neutralizační kapacity.
2. Slučitelnost odpadů
Do jednoho sektoru skládkového tělesa (§ 3 odst. 5) nesmějí být ukládány zejména:
Do jednoho sektoru skládkového tělesa (§ 3 odst. 5) nesmějí být ukládány zejména:
2.1 odpady upravené – stabilizované anorganickými pojivy a odpady s vysokým obsahem síry (např. energosádrovec) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními),
2.2 odpady se zvýšeným obsahem kovů (např. anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů) s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. odpady komunálními),
2.3 odpady s obsahem dusičnanů (např. obaly se zbytky umělých hnojiv) s odpady s obsahem ropných látek,
2.4 odpady s obsahem kyanidů s odpady podléhajícími biologickému rozkladu (např. komunální odpady) nebo s odpady s kyselou reakcí.
k vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Podmínky, které musejí splňovat odpady ukládané na skládky
Podmínky, které musejí splňovat odpady ukládané na skládky
1. Na skládky všech skupin nesmějí být ukládány odpady uvedené v části A přílohy č.5.
2. U všech odpadů ukládaných na skládky musí být splněny podmínky mísitelnosti podle přílohy č.3.
3. Odpady upravené některým ze způsobů stabilizace uvedených v příloze č. 6 pod kódem D9, nesmějí být ukládány na skládky skupiny S-IO a S-OO3. Na skládky skupin S-OO1 nebo S-NO se ukládají podle třídy vyluhovatelnosti.
4. Popílky ze spaloven nebezpečných odpadů smějí být ukládány pouze po úpravě způsobem podle přílohy č. 6 v odděleném sektoru skládky odpadů.
5. Podmínky a kritéria pro přijetí inertního odpadu na skládku skupiny S - inertní odpad:
Tabulka č. 4.1.
Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad
Poznámka k tabulce č. 4.1.:
1) V případě zeminy může být nejvýše přípustná hodnota ukazatele TOC 3 % překročena za předpokladu, že je hodnota DOC ≤ 50 mg/l
Použité zkratky
BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
C10 – C40 – uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule
PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)
TOC - celkový organický uhlík
DOC - rozpuštěný organický uhlík
Tabulka č. 4.1.
Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad
| Ukazatel | Jednotka | Limitní hodnota |
|---|---|---|
| BTEX | mg/kg sušiny | 6 |
| Uhlovodíky C10 – C40 | mg/kg sušiny | 500 |
| PAU | mg/kg sušiny | 80 |
| PCB | mg/kg sušiny | 1 |
| TOC | mg/kg sušiny | 30 0001) (3%) |
Poznámka k tabulce č. 4.1.:
1) V případě zeminy může být nejvýše přípustná hodnota ukazatele TOC 3 % překročena za předpokladu, že je hodnota DOC ≤ 50 mg/l
Použité zkratky
BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
C10 – C40 – uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule
PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)
TOC - celkový organický uhlík
DOC - rozpuštěný organický uhlík
a) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených,
b) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 – 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo I,
c) odpad nesmí obsahovat vyšší koncentrace organických škodlivin, než je uvedeno v následující tabulce č. 4.1.
6. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S-ostatní odpad (S-OO1):
a) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených,
b) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 - 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa,
c) obsah TOC v sušině odpadu nesmí překročit 5 %. Při překročení této nejvýše přípustné hodnoty lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že je hodnota DOC ≤ 80 mg/l. Obsah TOC v sušině odpadu stabilizovaného (kód D9 v příloze č. 6) se nezjišťuje,
7. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S - ostatní odpad (S-OO3):
Tabulka č. 4.2.
Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které smějí být ukládány na skládku S-OO3, pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota ukazatele DOC uvedená v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa:
C10 – C40 – uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule
PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
EOX – extrahovatelné organicky vázané halogeny
Tabulka č. 4.2.
Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin pro odpady, které smějí být ukládány na skládku S-OO3, pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota ukazatele DOC uvedená v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa:
| Ukazatel | Jednotka | Limitní hodnota |
|---|---|---|
| Uhlovodíky C10 – C40 | mg/kg sušiny | 750 |
| PAU | mg/kg sušiny | 80 |
| EOX | mg/kg sušiny | 50 |
C10 – C40 – uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule
PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
EOX – extrahovatelné organicky vázané halogeny
a) na tuto skupinu skládek nesmějí být ukládány odpady na bázi sádry,
b) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených a odpady, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu podle § 3 odst. 2 písm. b) bodu 2,
c) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 - 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa, výjimkou je pouze výstup ze zařízení pro biologické zpracování bioodpadů 3. skupiny podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 341/2008 Sb., u kterého se ukazatel DOC nezjišťuje,
d) biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupně omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v Plánu odpadového hospodářství ČR a krajů (tj.snížit tento podíl do roku 2010 na 75%, do roku 2013 na 50% a do roku 2020 na 35% celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995),
f) výstup z úpravy směsných komunálních odpadů obsahující biologicky rozložitelnou složku, který splňuje parametry bodů 10 a 11 této přílohy, může být přijímán bez zkoušek podle přílohy č. 2,
g) pokud je překročena nejvýše přípustná hodnota ukazatele DOC, uvedená v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo IIa, lze odpad přijmout na skládku za podmínky, že nebude obsahovat vyšší koncentrace organických škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 4.2.
8. Podmínky a kritéria pro přijetí odpadu na skládku skupiny S -nebezpečný odpad (S-NO):
a) bez zkoušek mohou být přijímány pouze odpady uvedené v příloze č. 8 za podmínek tam stanovených,
b) vodný výluh připravený z odpadu postupem dle ČSN EN 12 457 – 4 (83 8005) nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 2 pro výluhovou třídu číslo III,
c) nesmějí být přijímány odpady, které vykazují ztrátu žíháním vyšší než 10 % sušiny nebo ukazatel TOC v sušině vyšší než 6%. Při překročení této nejvýše přípustné hodnoty ukazatele TOC lze odpad považovat za vyhovující kritériím pro příjem v případě, že je hodnota DOC ≤ 100 mg/l. Obsah TOC v sušině stabilizovaného odpadu (kód D9 v příloze č. 6 k této vyhlášce) se nezjišťuje
9. Nejvýše trojnásobné překročení nejvýše přípustných hodnot ukazatelů vyjma pH stanovených v tabulce č. 2.1 přílohy č. 2 pro příslušné skupiny skládek, je možné pouze za následujících podmínek:
a) všechny ostatní požadavky stanovené v příloze č. 4 jsou splněny,
b) překročení nepředstavuje zvýšené riziko ohrožení životního prostředí podle zvláštních právních předpisů2),
c) jedná se o konkrétní odpady od konkrétních původců, uvedené v provozním řádu skládky,
d) v případě inertních odpadů nesmějí být zvýšeny nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů DOC, BTEX, PCB, TOC a uhlovodíků řady C10 - C40,
e) v případě společného ukládání ostatních odpadů a nebezpečných odpadů na skládkách S-OO nesmí být zvýšen ukazatel DOC a upravena hodnota pH,
f) na skládkách nebezpečných odpadů S – NO nelze zvýšit ukazatel DOC,
g) bude ohlášeno podle přílohy č. 25 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
10. Odpady obsahující biologicky rozložitelnou složku s výjimkou směsných komunálních odpadů a odpady, které přestaly být biologicky rozložitelné po úpravě, ukládané na skládku musí splnit parametr biologické stability AT4 uvedený v tabulce 4.3. Tento parametr je kritickým ukazatelem, který se v případě opakovaných dodávek sleduje s četností podle tabulky č. 4.4.
Tabulka č. 4.3.
*) AT4 – test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby O2 za 4 dny podle přílohy č. 12
Tabulka č. 4.3.
| Parametr | Limitní hodnota | Jednotka |
|---|---|---|
| spotřeba kyslíku po 4 dnech (AT4)*) | 10 | mg O2/g sušiny |
*) AT4 – test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby O2 za 4 dny podle přílohy č. 12
11. Výstup z úpravy směsných komunálních odpadů může být ukládán na skládku, pouze pokud jeho výhřevnost v sušině nepřekročí hodnotu 6,5 MJ/kg. Tento parametr je kritickým ukazatelem, který se v případě opakovaných dodávek sleduje s četností podle tabulky č. 4.4.
Tabulka č. 4.4.
Tabulka č. 4.4.
| Roční produkce odpadu nebo výstupu | Četnost kontrol |
|---|---|
| 0 – 1 000 t | 2 x za rok* |
| 1 001 – 5 000 t | 4 x za rok* |
| 5 001 a více t | 12 x za rok* |
k vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu a odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek
Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu a odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek
A. Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu
1. Odpady vznikající z výrobků podléhajících povinnosti zpětného odběru (§ 38 zákona) s výjimkou využívání pneumatik při výstavbě a uzavírání skládek.
2. Kapalný odpad a odpad, který sedimentací uvolňuje kapalnou fázi, s výjimkou kovové rtuti, která je jako odpad přijímána k prozatímnímu uložení za podmínek podle § 9a.
3. Nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: HP 1 Výbušné, HP 2 Oxidující, HP 3 Hořlavé, HP 9 Infekční, HP 12 Uvolňování akutně toxického plynu, s výjimkou kovové rtuti, která je jako odpad přijímána k prozatímnímu uložení za podmínek podle § 9a.
4. Odpady, které prudce reagují při styku s vodou.
5. Odpady chemických a biologických látek vznikajících při výzkumné, vývojové nebo výukové činnosti, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo jsou nové a jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známy.
9. Odpady (nádoby a zařízení) s obsahem plynu pod tlakem rozdílným od tlaku atmosférického.
10. Odpady, u nichž míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi neumožňuje jejich uvádění do životního prostředí16).
11. Kyselé a hydrolýze podléhající odpady z výroby oxidu titaničitého.
B. Odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek
1. Využitelné odpady pouze v souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje a vytříděné využitelné složky komunálního odpadu (papír, sklo, plast, kovy a nápojové kartony), pouze pokud není jejich využití technicky a ekonomicky možné.
2. Neupravené odpady jen tehdy, jedná-li se o odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností.
3. Neupravené směsné komunální odpady pouze, pokud byly při jejich shromažďování vytříděny nebezpečné složky komunálního odpadu, komodity určené ke zpětnému odběru podle § 38 odst. 1 zákona a zajištěno oddělené soustřeďování využitelných složek podle § 16 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 3 zákona. V případě obecního systému nakládání s komunálním odpadem se považuje podmínka vytřídění jednotlivých složek za splněnou, pokud je v obci zajištěno oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu v rozsahu § 17 odst. 3 zákona.
4. Biologicky rozložitelné odpady pouze, jedná-li se o biologicky rozložitelnou složku směsných komunálních odpadů. V případě, že je tato složka ze směsných komunálních odpadů oddělena, může být uložena pouze, pokud splní požadavky bodů 10 a 11 přílohy č. 4.
5. Odpady perzistentních organických znečišťujících látek pouze za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie23).
6. Výstupy ze zařízení na využití biologicky rozložitelných odpadů pouze, pokud jde o výstupy skupiny 3 a 4 podle vyhlášky č. 341/2008 Sb.10a)
k vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku
Způsoby a postupy považované za úpravu odpadů definovanou v § 4 písm. k) zákona před jejich odstraněním jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona pod kódy D 8, D 9, D 13, D 14. Nejběžnější způsoby úpravy odpadů prováděné před jejich odstraněním způsoby uvedenými v příloze č. 4 zákona pod kódy D 1, D 5, a D 12 jsou následující:
D 8 - Biologická úprava - je řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti H 9 - infekčnost.
Technologie patřící do této skupiny úpravy odpadů využívají k úpravě odpadů přirozené i vybrané mikrobiální kultury. Účinnost úpravy, zejména pokud se jedná o selektivní biodegradaci škodlivých látek v odpadu (např. ropných látek), musí být sledována ve vztahu k celkové hmotnosti upravovaného odpadu tak, aby byl vyloučen vliv ředění tohoto odpadu dalšími látkami (výrobky, materiály, odpady), přidávanými k němu v rámci technologie úpravy. Účinnost technologie s cílem snížení nebo odstranění patogenních biologických činitelů musí být sledována pomocí fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů.
D9 – Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH – neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd., při nichž může dojít k úplné nebo částečné stabilizaci odpadu.
Význam pojmů stabilizace odpadů, částečná stabilizace odpadů a solidifikace odpadů je uveden v Katalogu odpadů3).
D 13 Úprava složení odpadů. Úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu – tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, prováděné především za účelem jejich využití, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smíšení odpadů musí být dodržen zákaz „ředění a míšení“ nebezpečných odpadů podle § 12 odst. 5 zákona a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona.
D 14 Jiné způsoby úpravy odpadů zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné (např. balení odpadů, včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů), nebo kombinace postupů zahrnutých pod výše uvedenými postupy.
Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku
Způsoby a postupy považované za úpravu odpadů definovanou v § 4 písm. k) zákona před jejich odstraněním jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona pod kódy D 8, D 9, D 13, D 14. Nejběžnější způsoby úpravy odpadů prováděné před jejich odstraněním způsoby uvedenými v příloze č. 4 zákona pod kódy D 1, D 5, a D 12 jsou následující:
D 8 - Biologická úprava - je řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti H 9 - infekčnost.
Technologie patřící do této skupiny úpravy odpadů využívají k úpravě odpadů přirozené i vybrané mikrobiální kultury. Účinnost úpravy, zejména pokud se jedná o selektivní biodegradaci škodlivých látek v odpadu (např. ropných látek), musí být sledována ve vztahu k celkové hmotnosti upravovaného odpadu tak, aby byl vyloučen vliv ředění tohoto odpadu dalšími látkami (výrobky, materiály, odpady), přidávanými k němu v rámci technologie úpravy. Účinnost technologie s cílem snížení nebo odstranění patogenních biologických činitelů musí být sledována pomocí fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů.
D9 – Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH – neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd., při nichž může dojít k úplné nebo částečné stabilizaci odpadu.
Význam pojmů stabilizace odpadů, částečná stabilizace odpadů a solidifikace odpadů je uveden v Katalogu odpadů3).
D 13 Úprava složení odpadů. Úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu – tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, prováděné především za účelem jejich využití, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smíšení odpadů musí být dodržen zákaz „ředění a míšení“ nebezpečných odpadů podle § 12 odst. 5 zákona a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona.
D 14 Jiné způsoby úpravy odpadů zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné (např. balení odpadů, včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů), nebo kombinace postupů zahrnutých pod výše uvedenými postupy.
k vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku
Odpady upravené stabilizací některým ze způsobů uvedených v příloze č. 4 zákona pod kódem D 9 (solidifikace, vitrifikace, bitumenace, zatavení do síry apod.) se před uložením na skládku hodnotí pouze na základě výluhu podle přílohy č.2. Rozbory sušiny podle tabulky 4.1. přílohy č. 4 se neprovádějí. Úprava vzorku odpadu pro účely přípravy jeho vodného výluhu se provádí:
Hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku
Odpady upravené stabilizací některým ze způsobů uvedených v příloze č. 4 zákona pod kódem D 9 (solidifikace, vitrifikace, bitumenace, zatavení do síry apod.) se před uložením na skládku hodnotí pouze na základě výluhu podle přílohy č.2. Rozbory sušiny podle tabulky 4.1. přílohy č. 4 se neprovádějí. Úprava vzorku odpadu pro účely přípravy jeho vodného výluhu se provádí:
1. pro upravené odpady sypké s konzistencí pevnou charakteru drobivých zemin podle bodu 1 přílohy č. 2,
2. pro upravené odpady, mající konzistenci pevnou, charakteru stavebních materiálů (např. beton, asfalt) nebo skla, se vzorek upraveného odpadu pro přípravu výluhu zhotoví ve tvaru válce o průměru 4 cm a o hmotnosti 100 g ± 10 g.
k vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek
1) Odpady uvedené v tabulce č. 8.1. je možné přijímat na skládku bez zkoušek pouze za následujících podmínek:
2) Při podezření, že odpad je znečištěn (např. na základě vizuální kontroly nebo znalosti původu odpadu), nesmí být odpad bez zkoušek na skládku přijat.
Tabulka č. 8.1. - Přehled odpadů přijatelných na skládkách odpadu bez zkoušek
Poznámka k tabulce č. 8.1.:
1) stavební a demoliční odpady s obsahem přimíšených kovů, plastů, zemin, gumy, dřeva a jiných rostlinných materiálů do 5 % z celkové hmotnosti odpadu, které nemění základní druhové fyzikální vlastnosti odpadu a vytřídění není ekonomicky výhodné a z hlediska ochrany životního prostředí nutné.
Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek
1) Odpady uvedené v tabulce č. 8.1. je možné přijímat na skládku bez zkoušek pouze za následujících podmínek:
2) Při podezření, že odpad je znečištěn (např. na základě vizuální kontroly nebo znalosti původu odpadu), nesmí být odpad bez zkoušek na skládku přijat.
Tabulka č. 8.1. - Přehled odpadů přijatelných na skládkách odpadu bez zkoušek
| Kód odpadu | Název | Popis odpadu | Odpad nesmí obsahovat |
|---|---|---|---|
| 10 11 03 | Odpadní materiál na bázi skelných vláken | Minerální vatu s obsahem azbestu, organická pojiva | |
| 15 01 07 | Skleněné obaly | Použité skleněné obaly se zbytky náplně | |
| 17 01 01 | Beton1) | Kusy betonu a železobetonu z demolic a rekonstrukcí staveb, který může obsahovat drobné částice kovů (např. šrouby) a dřevo (např. zbytky ztraceného bednění) v množství menším než významném | Nátěry a povlaky (např. izolační, dekorační, penetrační), znečištění ropnými uhlovodíky |
| 17 01 02 | Cihly1) | Cihly, kusy cihel, cihlové bloky (cihly spojené maltou) z demolic a rekonstrukcí staveb | Nátěry a povlaky (např. izolační, dekorační, penetrační), znečištění ropnými uhlovodíky |
| 17 01 03 | Tašky a keramické výrobky1) | Střešní krytina z pálené hlíny, obkládací a podlahové keramické dlaždice z demolic a rekonstrukcí staveb | Betonovou střešní krytinu a střešní krytinu s obsahem azbestu |
| 17 01 07 | Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků1) neuvedené pod číslem 17 01 06 | Odpady stavebních výrobků na bázi přírodních materiálů | Odpady s obsahem azbestu a ochranné povlaky s obsahem organických látek a ropné látky |
| 17 02 02 | Sklo | Sklo z výplní otvorů staveb | znečištěné |
| 17 05 04 | Zemina a kamení neuvedená pod číslem 17 05 03* | Ornici, rašelinu, zeminu z kontaminované lokality | |
| 20 01 02 | Sklo | Pouze střepy ze samostatně sebraných nápojových obalů a tabulového skla v případě, že v daném čase a místě není obcí zahrnut v systému třídění a využívání těchto odpadů | Nápojové obaly se zbytky náplně, střepy z obalů a obaly pro chemikálie |
| 20 02 02 | Zemina a kameny | Odpad z údržby zahrad a parků | Odpad z výkopů a rekonstrukcí inženýrských sítí, ornici a rašelinu |
Poznámka k tabulce č. 8.1.:
1) stavební a demoliční odpady s obsahem přimíšených kovů, plastů, zemin, gumy, dřeva a jiných rostlinných materiálů do 5 % z celkové hmotnosti odpadu, které nemění základní druhové fyzikální vlastnosti odpadu a vytřídění není ekonomicky výhodné a z hlediska ochrany životního prostředí nutné.
1. dodavatelem odpadu je nepodnikající fyzická osoba,
2. odpady nelze recyklovat ani jinak využít,
3. odpady jsou uvedeny v provozním řádu skládky,
4. dodávky odpadu jsou z jedné konkrétní stavby (místa vzniku),
5. odpady nejsou znečištěny odpady, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin podle přílohy č. 5,
6. při přejímce odpadu na skládku je předáno čestné prohlášení nepodnikající fyzické osoby, že odpad není znečištěn žádnými látkami způsobujícími jejich nebezpečnost a neobsahuje kovy, plasty, azbest, chemikálie, a případně i další druhy odpadů neuvedené v tabulce.
k vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu
Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů
Poznámka k tabulce č. 10.1:
Technické normy pro metody k provádění zkoušek jsou stanoveny v příloze č. 12.
Použité zkratky:
BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)
Tabulka č. 10.2 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů
Vysvětlivky k tabulce č. 10.2:
Tabulka č. 10.3 Požadavky na obsah škodlivin v sedimentech využívaných na povrchu terénu
Poznámka k tabulce č. 10.3:
Technické normy pro metody k provádění zkoušek jsou stanoveny v příloze č. 12.
Použité zkratky:
1)EOX – extrahovatelné organicky vázané halogeny
2)BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
3)PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma anthracenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(g,h,i)perylenu, fenanthrenu, fluoranthenu, chrysenu, ideno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
4)PCB - ostatní aromatické uhlovodíky halogenované (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180)
Tabulka č. 10.4 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů
Vysvětlivky k tabulce č. 10.4:
Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu
Tabulka č. 10. 1 Limitní koncentrace škodlivin v sušině odpadů
| Ukazatel | Jednotka | Limitní hodnota |
|---|---|---|
| Kovy | ||
| As | mg/kg sušiny | 10 |
| Cd | mg/kg sušiny | 1 |
| Cr celk. | mg/kg sušiny | 200 |
| Hg | mg/kg sušiny | 0,8 |
| Ni | mg/kg sušiny | 80 |
| Pb | mg/kg sušiny | 100 |
| V | mg/kg sušiny | 180 |
| Monocyklické aromatické uhlovodíky (nehalogenované) | ||
| BTEX | mg/kg sušiny | 0,4 |
| Polycyklické aromatické uhlovodíky | ||
| PAU | mg/kg sušiny | 6 |
| Chlorované alifatické uhlovodíky | ||
| EOX | mg/kg sušiny | 1 |
| Ostatní uhlovodíky (směsné, nehalogenované) | ||
| Uhlovodíky C10 – C40 | mg/kg sušiny | 300 |
| Ostatní aromatické uhlovodíky (halogenované) | ||
| PCB | mg/kg sušiny | 0,2 |
Poznámka k tabulce č. 10.1:
Technické normy pro metody k provádění zkoušek jsou stanoveny v příloze č. 12.
Použité zkratky:
BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny
PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)
Tabulka č. 10.2 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů
| Testovaný organismus | Doba působení [hodina] | I. | II. |
|---|---|---|---|
| Ryba Poecilia reticulata, nebo Brachydanio rerio | 96 | ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba | ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba |
| Perloočka Daphnia magna Straus | 48 | procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky | procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky |
| Řasa Desmodesmus subspicatus nebo Pseudokirchneriella subcapitata | 72 | neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky | neprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky |
| Semeno Sinapis alba | 72 | neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky | neprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky |
Vysvětlivky k tabulce č. 10.2:
Tabulka č. 10.3 Požadavky na obsah škodlivin v sedimentech využívaných na povrchu terénu
| Ukazatel [mg/kg sušiny] | Jednotka | Limit |
|---|---|---|
| As | mg/kg sušiny | 30 |
| Cd | mg/kg sušiny | 2,5 |
| Cr celk. | mg/kg sušiny | 200 |
| Hg | mg/kg sušiny | 0,8 |
| Ni | mg/kg sušiny | 80 |
| Pb | mg/kg sušiny | 100 |
| V | mg/kg sušiny | 180 |
| Cu | mg/kg sušiny | 100 |
| Zn | mg/kg sušiny | 600 |
| Co | mg/kg sušiny | 30 |
| Ba | mg/kg sušiny | 600 |
| Be | mg/kg sušiny | 5 |
| EOX1) | mg/kg sušiny | 1 |
| uhlovodíky C10-C40 | mg/kg sušiny | 300 |
| BTEX2) | mg/kg sušiny | 0,4 |
| PAU3) | mg/kg sušiny | 6 |
| PCB4) | mg/kg sušiny | 0,2 |
Poznámka k tabulce č. 10.3:
Technické normy pro metody k provádění zkoušek jsou stanoveny v příloze č. 12.
Použité zkratky:
1)EOX – extrahovatelné organicky vázané halogeny
2)BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů
3)PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma anthracenu, benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(g,h,i)perylenu, fenanthrenu, fluoranthenu, chrysenu, ideno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
4)PCB - ostatní aromatické uhlovodíky halogenované (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180)
Tabulka č. 10.4 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů
| Zkušební organismus | Doba působení | I. | II. |
|---|---|---|---|
| Bakterie Vibrio fischeri | 15 minut a 30 minut | neprokáže se ve zkoušce inhibice světelné emise bakterií větší než 20 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut | neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace světelné emise bakterií větší než 20 % při expozici 15 minut a ani při expozici 30 minut |
| Perloočka Daphnia magna Straus | 48 hodin | procento imobilizace perlooček nesmí ve zkoušce přesáhnout 20 % | procento imobilizace perlooček nesmí ve zkoušce přesáhnout 20 % |
| Řasa Desmodesmus subspicatus | 72 hodin | neprokáže se ve zkoušce inhibice růstu řas větší než 20 % ve srovnání s kontrolou | neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 20 % ve srovnání s kontrolou |
| Salát Lactuca sativa | 120 hodin | neprokáže se ve zkoušce inhibice růstu kořene salátu větší než 30 % ve srovnání s kontrolou | neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu kořene salátu větší než 30 % ve srovnání s kontrolou |
Vysvětlivky k tabulce č. 10.4:
1. Zkoušky akutní toxicity se provádějí s neředěným vodným výluhem odpadu.
1. Zkoušky s bakteriemi, perloočkou a řasami se provádějí s vodným výluhem pevného odpadu, zkouška se salátem se provádí s pevným odpadem.
2. Příprava výluhu:
ČSN EN 12457-4: Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním)
Pro filtraci se použije papírový filtr se středním až rychlým průtokem.
ČSN EN 12457-4: Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním)
Pro filtraci se použije papírový filtr se středním až rychlým průtokem.
2. Koncentrace zkoušeného vzorku pevného odpadu činí 50 % hm. vzorku, tj. 500 g sušiny odpadu + 500 g sušiny umělé půdy. Umělá půda slouží zároveň jako kontrola.
3. V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement apod.) může být pH výluhu upraveno na hodnotu ležící v intervalu 7,8 ± 0,2.
Zkušební metody pro ekotoxikologické testy jsou uvedeny v těchto technických předpisech:
Ryba Poecilia reticulata, nebo Brachydanio rerio - ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod – Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] – část 2: Obnovovací metoda.
Perloočka Daphnia magna Straus – ČSN EN ISO 6341 Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity.
Řasa Desmodesmus subspicatus nebo Pseudokirchneriella subcapitata – ČSN EN ISO 8692 Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas.
Semeno Sinapis alba - Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba). Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí ke stanovení ekotoxicity odpadů, zveřejněný ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, ročník XVII, částka 4, duben 2007.
Zkušební metody pro ekotoxikologické testy jsou uvedeny v těchto technických předpisech:
Ryba Poecilia reticulata, nebo Brachydanio rerio - ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod – Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] – část 2: Obnovovací metoda.
Perloočka Daphnia magna Straus – ČSN EN ISO 6341 Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity.
Řasa Desmodesmus subspicatus nebo Pseudokirchneriella subcapitata – ČSN EN ISO 8692 Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas.
Semeno Sinapis alba - Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba). Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí ke stanovení ekotoxicity odpadů, zveřejněný ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, ročník XVII, částka 4, duben 2007.
3. Vodný výluh se používá neředěný s přidáním stejných živin a ve stejné koncentraci jako v kontrole, podle odpovídající technické normy. V případě zkoušky s luminiscenčními bakteriemi Vibrio fischeri to znamená, že se k 0,5 ml vzorku s upravenou salinitou podle pokynů uvedených v technické normě ČSN EN ISO 11348 - 1,2 Jakost vod – Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) – část 1: Metoda s čerstvě připravenými bakteriemi, část 2: Metoda se sušenými bakteriemi přidá 0,5 ml suspenze bakterií (zkoušená koncentrace je 50 % obj.). V případě zkoušky s řasami Desmodesmus subspicatus se jedná o neředěný vodný výluh s přídavkem živin, přídavek řasové suspenze nesmí být větší než 1 % obj. zkoušeného vzorku.
4. Příprava výluhu:
ČSN EN 12457-4: Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním)
Při přípravě výluhu se postupuje podle uvedené normy, pro filtraci se použije papírový filtr se středním až rychlým průtokem.
ČSN EN 12457-4: Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním)
Při přípravě výluhu se postupuje podle uvedené normy, pro filtraci se použije papírový filtr se středním až rychlým průtokem.
5. V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement apod.) může být pH výluhu upraveno na hodnotu ležící v intervalu 7,8 ± 0,3 a pH pevného vzorku pro zkoušku se salátem může být upraveno roztokem kyseliny sírové na hodnotu 6,0 ± 0,5.
6. Doplňující podmínky pro provedení zkoušky se zkušebním organismem Salát Lactuca sativa podle ČSN EN ISO 11269-1:
Zkouška se provede se semeny salátu hlávkového k rychlení Lactuca sativa var. capitata, Safír.
Pro zkoušku se vybírají nepoškozená semena stejné velikosti, chemicky neošetřená. Semena salátu se nechají předklíčit ve zkušební nádobě na vrstvě filtračního papíru zvlhčeného vodou po dobu 24 h až 48 h, při laboratorní teplotě, bez regulace osvětlení. Pro zkoušku se vybírají naklíčená semena, popř. s kořínkem, který je kratší než 2 mm.
Do zkušební nádoby se naváží 200 g až 300 g zvlhčeného zkoušeného vzorku (ředěného v hmotnostním poměru 1:1 umělou půdou) nebo kontroly (umělá půda). Výška vrstvy vzorku v nádobě musí být minimálně 3 cm. Rozvrhne se pravoúhlá síť, např. 5 x 3 body. Do vytvořených jamek asi 0,5 cm až 1 cm hlubokých se pinzetou rovnoměrně rozmístí po 15 naklíčených semenech salátu, kořínkem směrem dolu. Semena se ke vzorku přitlačí, vzorkem se nezakrývají a takto připravené nádoby uzavřené víkem se umístí do termostatu s teplotou 24 °C ± 2 °C bez přístupu světla.
Zkouška se provádí ve třech paralelních stanoveních. Po 120 h ± 2 h inkubace se salát šetrně oddělí od vzorku a změří se a zaznamenává délka všech kořenů ve zkoušeném vzorku a v kontrole s přesností na 1 mm.
Základem pro hodnocení zkoušky inhibice růstu je průměrná délka kořene zjištěná v kontrole a zkoušeném vzorku. Jestliže předklíčené semeno nevytvoří kořínek, započítává se tato hodnota do střední hodnoty jako nulová. Variační koeficient paralelních stanovení nesmí překročit 20 %. Průměrná délka kořene salátu v kontrole musí být minimálně 15 mm.
Doporučuje se pravidelně provádět zkoušku s referenční látkou. Stanovuje se EC50 kyseliny borité za použití umělé půdy, přičemž doporučená hodnota EC50 se pohybuje v rozmezí 300,0 mg.kgsuš-1 až 650,0 mg.kgsuš-1.
Aby se prokázala jednotnost laboratorních zkušebních podmínek, jsou do každé zkoušky inhibice růstu kořene zahrnuty tři zkušební nádoby naplněné pískem, po 6 semenech předklíčeného salátu.
Vyhodnocení zkoušky se provádí v souladu s normou ČSN EN ISO 11269-1.
Doporučená střední hodnota délky kořene je 30 mm.
Zkušební metody pro ekotoxikologické testy jsou uvedeny v těchto technických předpisech:
Bakterie Vibrio fischeri - ČSN EN ISO 11348-1,2 Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích).
Perloočka Daphnia magna Straus - ČSN EN ISO 6341 Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity.
Řasa Desmodesmus subspicatus - ČSN EN ISO 8692 Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas.
Salát Lactuca sativa - ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene.
Zkouška se provede se semeny salátu hlávkového k rychlení Lactuca sativa var. capitata, Safír.
Pro zkoušku se vybírají nepoškozená semena stejné velikosti, chemicky neošetřená. Semena salátu se nechají předklíčit ve zkušební nádobě na vrstvě filtračního papíru zvlhčeného vodou po dobu 24 h až 48 h, při laboratorní teplotě, bez regulace osvětlení. Pro zkoušku se vybírají naklíčená semena, popř. s kořínkem, který je kratší než 2 mm.
Do zkušební nádoby se naváží 200 g až 300 g zvlhčeného zkoušeného vzorku (ředěného v hmotnostním poměru 1:1 umělou půdou) nebo kontroly (umělá půda). Výška vrstvy vzorku v nádobě musí být minimálně 3 cm. Rozvrhne se pravoúhlá síť, např. 5 x 3 body. Do vytvořených jamek asi 0,5 cm až 1 cm hlubokých se pinzetou rovnoměrně rozmístí po 15 naklíčených semenech salátu, kořínkem směrem dolu. Semena se ke vzorku přitlačí, vzorkem se nezakrývají a takto připravené nádoby uzavřené víkem se umístí do termostatu s teplotou 24 °C ± 2 °C bez přístupu světla.
Zkouška se provádí ve třech paralelních stanoveních. Po 120 h ± 2 h inkubace se salát šetrně oddělí od vzorku a změří se a zaznamenává délka všech kořenů ve zkoušeném vzorku a v kontrole s přesností na 1 mm.
Základem pro hodnocení zkoušky inhibice růstu je průměrná délka kořene zjištěná v kontrole a zkoušeném vzorku. Jestliže předklíčené semeno nevytvoří kořínek, započítává se tato hodnota do střední hodnoty jako nulová. Variační koeficient paralelních stanovení nesmí překročit 20 %. Průměrná délka kořene salátu v kontrole musí být minimálně 15 mm.
Doporučuje se pravidelně provádět zkoušku s referenční látkou. Stanovuje se EC50 kyseliny borité za použití umělé půdy, přičemž doporučená hodnota EC50 se pohybuje v rozmezí 300,0 mg.kgsuš-1 až 650,0 mg.kgsuš-1.
Aby se prokázala jednotnost laboratorních zkušebních podmínek, jsou do každé zkoušky inhibice růstu kořene zahrnuty tři zkušební nádoby naplněné pískem, po 6 semenech předklíčeného salátu.
Vyhodnocení zkoušky se provádí v souladu s normou ČSN EN ISO 11269-1.
Doporučená střední hodnota délky kořene je 30 mm.
Zkušební metody pro ekotoxikologické testy jsou uvedeny v těchto technických předpisech:
Bakterie Vibrio fischeri - ČSN EN ISO 11348-1,2 Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích).
Perloočka Daphnia magna Straus - ČSN EN ISO 6341 Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity.
Řasa Desmodesmus subspicatus - ČSN EN ISO 8692 Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas.
Salát Lactuca sativa - ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene.
k vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu
Podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu
1. Odpady s výjimkou sedimentů mohou být využity při uzavírání skládky k vytváření ochranné vrstvy kryjící těsnící vrstvu skládky a svrchní rekultivační vrstvy skládky, jestliže:
a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,17) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec I, nebo ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci I této tabulky,
b) obsah škodlivin v sušině využívaných odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v příloze č. 10, tabulce č. 10.1,
c) pro využívání do svrchní rekultivační vrstvy skládky určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace skládky) splňují podmínky stanovené v písm. a) a b) a pokud jsou využívány biologicky rozložitelné odpady jako nositelé živin, musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
2. Odpady s výjimkou sedimentů mohou být využity k rekultivaci vytěžených lomů, jestliže:
a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,17) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), nebo ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci II této tabulky a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I této tabulky,
b) obsahy škodlivin v sušině odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10,
c) odpady využívané do svrchní rekultivační vrstvy určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace) splňují podmínky stanovené v písm. a) a b) a pokud jsou využívány biologicky rozložitelné odpady jako nositelé živin (např. kaly z čistíren odpadních vod), musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
3. Odpady s výjimkou sedimentů mohou být využity na povrchu terénu k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených pozemků (s výjimkou rekultivace skládek), jestliže:
a) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,17) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní vrstvě (rekultivační, terénní úpravy apod.) v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), nebo ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci II této tabulky a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I této tabulky,
b) obsahy škodlivin v sušině odpadů nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10,
c) do svrchní rekultivační vrstvy určené pro ozelenění (rekultivační vrstvy schopné zúrodnění - biologická rekultivace) jsou využívány pouze odpady splňující podmínky stanovené v písm. a) a b) a biologicky rozložitelné odpady využívané jako nositelé živin, musí být prokazatelně upraveny ve smyslu odstranění nebezpečné vlastnosti infekčnosti technologií, jejíž účinnost se prokazuje podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
4. V případě využívání odpadů podle bodů 2 a 3 v daném místě v množství větším než 1 000 t musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu se zvláštním právním předpisem19).
5. Překročení nejvýše přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů uvedených v bodech 1 až 3 a 6 se toleruje v případě, že jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí, pokud využívané odpady při normálních klimatických podmínkách nepodléhají žádné významné fyzikální, chemické nebo biologické přeměně, která by vedla k uvolňování škodlivin do životního prostředí, a pokud jsou upravené limitní hodnoty, včetně kritických ukazatelů neuvedených v bodech 1 až 3, s výjimkou využívání sedimentů, stanoveny v provozním řádu příslušného zařízení. V případě využívání odpadů podle bodů 2 a 3 musí být navíc vždy splněny požadavky stanovené v bodě 4 a v § 12 odst. 4.
6. Sedimenty mohou být využity na povrchu terénu, pouze pokud obsahy škodlivin v sušině sedimentu nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin uvedené v tabulce č. 10.3 přílohy č. 10, s výjimkou případů, kdy jsou překročeny nejvýše přípustné hodnoty anorganických a organických škodlivin u nejvýše tří ukazatelů. V těchto případech mohou být sedimenty využity na povrchu terénu, pokud
a) ve zkouškách akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy v souladu se zvláštními právními předpisy,17) jsou splněny požadavky stanovené v příloze č. 10, tabulce č. 10.2, sloupec II a ve svrchní vrstvě (rekultivační, terénní úpravy apod.) v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2 přílohy č. 10 (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem), nebo
b) ve zkouškách akutní toxicity, prováděných ekotoxikologickými testy podle tabulky č. 10.4 přílohy č. 10, jsou splněny požadavky stanovené ve sloupci II této tabulky a ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu splňují požadavky stanovené v sloupci I této tabulky.
k vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Technické normy pro metody k provádění zkoušek
K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod.
Technické normy pro metody k provádění zkoušek
| Stanovení | Norma |
|---|---|
| stanovení sušiny | ČSN EN 14346 (83 8016) Charakterizace odpadů - Výpočet sušiny stanovením podílu sušiny nebo obsahu vody |
| ČSN ISO 11465 (83 6635) Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy - Gravimetrická metoda | |
| příprava výluhu | ČSN EN 12457- 4 (83 8005) Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním) |
| rozklad | ČSN EN 13657 (83 8015) Charakterizace odpadů - Rozklad k následnému stanovení prvků rozpustných v lučavce královské |
| ČSN EN 13656 (83 8014) Charakterizace odpadů - Mikrovlnný rozklad směsí kyselin fluorovodíkové (HF), dusičné (HNO3) a chlorovodíkové (HCl) k následnému stanovení prvků | |
| screening | ČSN EN 16424 (83 8013) Charakterizace odpadů - Screeningové metody pro elementární analýzy přenosnými XRF přístroji |
| analýza výluhu | ČSN EN 16192 (83 8012) Charakterizace odpadů - Analýza výluhů |
| Al | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod – Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou | |
| As | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou | |
| B | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| Ba | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| TNV 75 7408 Jakost vod - Stanovení barya metodami atomové absorpční spektrometrie | |
| Be | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| Cd | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie | |
| ČSN EN ISO 5961 (75 7418) Jakost vod - Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií | |
| ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou | |
| Cr | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| ČSN EN 1233 (75 7425) Jakost vod - Stanovení chrómu - Metody atomové absorpční spektrometrie | |
| ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou | |
| Cu | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) -Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie | |
| ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou | |
| Hg | ČSN 75 7440 Jakost vod - Stanovení celkové rtuti termickým rozkladem, amalgamací a atomovou absorpční spektrometrií |
| ČSN EN ISO 17852 (75 7442) Jakost vod - Stanovení rtuti - Metoda atomové fluorescenční spektrometrie | |
| Mo | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou | |
| Ni | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie | |
| ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou | |
| Pb | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie | |
| ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou | |
| Sb | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou | |
| Se | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou | |
| ČSN ISO 9965 (75 7480) Jakost vod - Stanovení selenu - Metoda atomové absorpční spektrometrie (technika hydridů) | |
| V | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou | |
| Zn | ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) |
| ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků | |
| ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou | |
| ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie | |
| chloridy | ČSN ISO 9297 (75 7420) Jakost vod - Stanovení chloridů -Argentometrické stanovení s chromanovým |
| ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů indikátorem (metoda podle Mohra) | |
| ČSN EN ISO 15682 (75 7421) Jakost vod - Stanovení chloridů průtokovou analýzou (FIA a CFA) se spektrofotometrickou nebo potenciometrickou detekcí | |
| DOC (rozpuštěný organický uhlík) | ČSN EN 1484 (75 7515) Jakost vod - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a rozpuštěného organického uhlíku (DOC) |
| fenolový index | ČSN EN ISO 14402 (75 7567) Jakost vod - Stanovení fenolů průtokovou analýzou (FIA a CFA) |
| ČSN ISO 6439 (75 7528) Jakost vod -. Stanovení jednosytných fenolů - Spektrofotometrická metoda se 4-aminoantipyrinem po destilaci | |
| fluoridy | ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů |
| ČSN ISO 10359-2 (75 7430) Jakost vod - Stanovení fluoridů. Část 2: Stanovení anorganicky vázaných celkových fluoridů po rozkladu a destilaci | |
| NH4+ (amonné ionty) | ČSN ISO 7150-1 (75 7451) Jakost vod - Stanovení amonných iontů. Část 1: Manuální spektrometrická metoda |
| ČSN EN ISO 11732 (75 7454) Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku - Metoda průtokové analýzy (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí | |
| NO3-, NO2- | ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů |
| ČSN EN ISO 13395 (75 7456) Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí | |
| ČSN EN 26777 (75 7452) Jakost vod - Stanovení dusitanů - Molekulární absorpční spektrofotometrická metoda | |
| pH | ČSN ISO 10523 (75 7365) Jakost vod - Stanovení pH |
| RL (rozpuštěné látky) | ČSN 75 7346 Jakost vod - Stanovení rozpuštěných látek |
| sírany | ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů |
| ČSN ISO 22743 (75 7478) Jakost vod - Stanovení síranů - Metoda kontinuální průtokové analýzy (CFA) | |
| BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny) | ČSN EN ISO 15009 (83 6708) Kvalita půdy - Stanovení obsahu těkavých aromatických uhlovodíků, naftalenu a těkavých halogenovaných uhlovodíků plynovou chromatografií - Metoda purge-and-trap s termální desorpcí |
| EOX (extrahovatelné organicky vázané halogeny) | DIN 38414-17 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser- und Schlammuntersuchung - Schlamm und Sedimente (Gruppe S) - Teil 17: Bestimmung von extrahierbaren organisch gebundenen Halogenen (EOX) (S 17) |
| PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky) | ČSN EN 15527 (83 8029) Charakterizace odpadů – Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) v odpadech plynovou chromatografií s hmotnostním spektrometrem (GC/MS) |
| DIN ISO 18287 Bodenbeschaffenheit - Bestimmung der polycyclischen aromatischen Kohlenwasserstoffe (PAK) - Gaschromatographisches Verfahren mit Nachweis durch Massenspektrometrie (GC-MS) | |
| TNV 75 8055 Charakterizace kalů – Stanovení vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) metodou HPLC s fluorescenční detekcí | |
| ČSN 75 7554 Jakost vod - Stanovení vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) - Metoda HPCL s fluorescenčním, a metoda GC s hmotnostním detektorem | |
| ČSN EN ISO 17993 (75 7555) Jakost vod - Stanovení 15 polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) metodou HPLC s fluorescenční detekcí po extrakci kapalina-kapalina | |
| PCB (polychlorované bifenyly) | DIN 38414-20 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser- und Schlammuntersuchung - Schlamm und Sedimente (Gruppe S) - Teil 20: Bestimmung von 6 polychlorierten Biphenylen (PCB) (S 20) |
| DIN ISO 10382 Bodenbeschaffenheit - Bestimmung von Organochlorpestiziden und polychlorierten Biphenylen - Gaschromatographisches Verfahren mit Elektroneneinfang-Detektor | |
| ČSN EN 15308 (83 8028) Charakterizace odpadů - Stanovení vybraných polychlorovaných bifenylů (PCB) v pevných odpadech kapilární plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu nebo detekcí hmotnostní spektrometrie | |
| ČSN EN 16167 (83 8153) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) plynovou chromatografií s detekcí hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD) | |
| AT4 (respirační aktivita) | ÖNORM S 2027-4 Beurteilung von Abfällen aus der mechanisch - biologischen Behandlung - Teil 4: Stabilitätsparameter – Atmungsaktivität (AT4) |
| TOC (celkový organický uhlík) | ČSN EN 13137 (83 8021) Charakterizace odpadů - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) v odpadech, kalech a sedimentech |
| ČSN EN 15936 (83 8151) Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) suchým spalováním | |
| ČSN EN 1484 (75 7515) Jakost vod - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a rozpuštěného organického uhlíku (DOC) | |
| uhlovodíky C10-C40 | ČSN EN 14039 (83 8025) Charakterizace odpadů - Stanovení obsahu uhlovodíků C10 až C40 plynovou chromatografií |
| výhřevnost | ČSN EN 15170 (75 8066) Charakterizace kalů - Stanovení spalného tepla a výhřevnosti |
| ČSN EN 15400 (83 8304) Tuhá alternativní paliva - Stanovení spalného tepla a výhřevnosti | |
| ČSN ISO 1928 (44 1352)Tuhá paliva - Stanovení spalného tepla kalorimetrickou metodou v tlakové nádobě a výpočet výhřevnosti | |
| ztráta žíháním | ČSN EN 15935 (83 8126) Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady – Stanovení ztráty žíháním |
| zkoušky ekotoxicity | ČSN EN ISO 11348-2 (75 7734) Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) - část 2: Metoda se sušenými bakteriemi |
| ČSN EN ISO 6341 (75 7751) Kvalita vod – Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) – Zkouška akutní toxicity | |
| ČSN EN ISO 8692 (75 7740) Kvalita vod – Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas | |
| ČSN EN ISO 11269-1 (83 6446) Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene |
K rozborům lze použít i jiných srovnatelných metod.
k vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Zvláštní požadavky na uložení odpadní rtuti
Zvláštní požadavky na uložení odpadní rtuti
A. Kritéria a postup pro přijímání odpadní rtuti k uložení
1. Složení odpadní rtuti
Odpadní rtuť musí splňovat tyto specifikace:
Odpadní rtuť musí splňovat tyto specifikace:
a) obsah rtuti vyšší než 99,9 % hmotnostních,
b) absence nečistot schopných vyvolat korozi uhlíkové nebo nerezové oceli, například roztoku kyseliny dusičné nebo roztoků chloridových solí.
2. Požadavky na shromažďovací prostředky
Kontejnery užívané pro uložení odpadní rtuti musí být odolné vůči korozi a nárazu. Nesmí na nich být svary. Kontejnery musí splňovat tyto specifikace:
Maximální stupeň naplnění je 80 % objemových, aby byl zajištěn dostatečný expanzní prostor a aby následkem expanze kapaliny v důsledku vysoké teploty nemohlo dojít k úniku ani trvalému porušení kontejneru.
Kontejnery užívané pro uložení odpadní rtuti musí být odolné vůči korozi a nárazu. Nesmí na nich být svary. Kontejnery musí splňovat tyto specifikace:
Maximální stupeň naplnění je 80 % objemových, aby byl zajištěn dostatečný expanzní prostor a aby následkem expanze kapaliny v důsledku vysoké teploty nemohlo dojít k úniku ani trvalému porušení kontejneru.
a) materiál kontejneru: uhlíková ocel (minimálně ASTM A36) nebo nerezová ocel (AISI 304, 316L),
b) kontejnery nesmí propouštět plyny a kapaliny,
c) vnější stěna kontejneru musí být odolná vůči podmínkám uložení,
3. Přijímání odpadní rtuti k uložení
Přijímat lze pouze kontejnery s osvědčením prokazujícím splnění požadavků uvedených v části A této přílohy. Osvědčení vydává dodavatel odpadu, jímž se rozumí původce nebo oprávněná osoba, tj. osoba za odpad odpovědná až do doby jeho předání další oprávněné osobě. Osvědčení nenahrazuje základní popis odpadu podle přílohy č. 1.
Postupy při přijímání musí splňovat tyto požadavky:
Přijímat lze pouze kontejnery s osvědčením prokazujícím splnění požadavků uvedených v části A této přílohy. Osvědčení vydává dodavatel odpadu, jímž se rozumí původce nebo oprávněná osoba, tj. osoba za odpad odpovědná až do doby jeho předání další oprávněné osobě. Osvědčení nenahrazuje základní popis odpadu podle přílohy č. 1.
Postupy při přijímání musí splňovat tyto požadavky:
b) kontejnery musí být před uskladněním vizuálně zkontrolovány; poškozené nebo zkorodované kontejnery nebo kontejnery vykazující únik se nepřijmou,
c) na kontejnerech musí být vyražena trvalá značka uvádějící identifikační číslo kontejneru, výrobní materiál, prázdnou hmotnost, odkaz na výrobce a datum výroby,
d) na kontejnery musí být trvale připevněna tabulka uvádějící identifikační číslo osvědčení.
4. Obsah osvědčení
Osvědčení uvedené v bodě 3 obsahuje tyto údaje:
Osvědčení uvedené v bodě 3 obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje dodavatele odpadu (název, sídlo, adresa, IČ, bylo-li přiděleno),
b) identifikační údaje osoby odpovědné za plnění kontejnerů (název, sídlo, adresa, IČ, bylo-li přiděleno),
c) místo a datum plnění kontejnerů,
d) množství rtuti,
e) čistotu rtuti a případně popis nečistot, včetně analytické zprávy,
f) čestné prohlášení, že kontejnery byly používány výlučně pro přepravu a uložení rtuti,
g) identifikační čísla kontejnerů,
h) případné zvláštní poznámky.
B. Požadavky na uložení odpadní rtuti
Při uložení odpadní rtuti musí být splněny tyto požadavky:
Při uložení odpadní rtuti musí být splněny tyto požadavky:
1. odpadní rtuť se skladuje odděleně od ostatních odpadů,
2. kontejnery se skladují ve sběrných nádržích s vhodným povrchem bez prasklin a štěrbin a nepropustným pro kovovou rtuť, se zadržovacím objemem odpovídajícím množství skladované rtuti,
3. jako úložiště mohou sloužit pouze zařízení, která splňují technické požadavky stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí2) a která byla zřízena k tomuto účelu v souladu se zvláštními právními předpisy na úseku územního plánování a stavebního řádu10).
4. úložiště svým provedením a organizací provozu musí zabezpečit, že nedojde k ohrožení zdraví člověka a poškození žádné ze složek životního prostředí podle zvláštních právních předpisů na ochranu životního prostředí a zdraví lidí2),
5. úložiště musí splňovat stejné technické a bezpečnostní požadavky jako sklady látek, přípravků a výrobků stejných nebezpečných vlastností, jaké má odpadní rtuť, která je odpadem,
6. úložiště musí být vybaveno umělými nebo přírodními zábranami, které dostatečně zaručují ochranu životního prostředí před emisemi rtuti, a musí mít zadržovací objem odpovídající celkovému množství skladované rtuti,
7. podlahy úložiště musí být pokryty těsnicími materiály odolnými vůči rtuti, vyspádované a vybavené sběrnou jímkou,
9. uložený materiál musí být uspořádán tak, aby veškeré kontejnery bylo možné snadno vyjmout.
C. Požadavky na monitorování, kontrolu a postupy v případě havárie a na vedení záznamů při uložení odpadní rtuti
1. Požadavky na monitorování, kontrolu a postupy v případě havárie
V úložišti se instaluje systém trvalého monitorování výparů rtuti s citlivostí nejméně 0,02 mg rtuti/m3. Senzory se umístí na úroveň podlahy a ve výšce 160-180 cm nad úrovní podlahy. Součástí je vizuální a akustický výstražný systém. Údržba systému se provádí každý rok.
Provozovatel úložiště a kontejnery nejméně jednou měsíčně vizuálně zkontroluje. Při zjištění úniku provozovatel okamžitě přijme nezbytná opatření bránící emisím rtuti do životního prostředí a obnoví bezpečnost úložiště rtuti. Při tom postupuje v souladu s opatřeními pro případ havárie, která jsou součástí schváleného provozního řádu, a se schváleným havarijním plánem podle vodního zákona27). Tyto dokumenty, stejně jako nutné vybavení pro bezpečnou manipulaci s kovovou rtutí, musí být po celou dobu provozu v prostorách úložiště. U veškerých úniků se má za to, že mají nepříznivé vlivy na zdraví lidí nebo životní prostředí ve smyslu § 20 písm. i) zákona.
V úložišti se instaluje systém trvalého monitorování výparů rtuti s citlivostí nejméně 0,02 mg rtuti/m3. Senzory se umístí na úroveň podlahy a ve výšce 160-180 cm nad úrovní podlahy. Součástí je vizuální a akustický výstražný systém. Údržba systému se provádí každý rok.
Provozovatel úložiště a kontejnery nejméně jednou měsíčně vizuálně zkontroluje. Při zjištění úniku provozovatel okamžitě přijme nezbytná opatření bránící emisím rtuti do životního prostředí a obnoví bezpečnost úložiště rtuti. Při tom postupuje v souladu s opatřeními pro případ havárie, která jsou součástí schváleného provozního řádu, a se schváleným havarijním plánem podle vodního zákona27). Tyto dokumenty, stejně jako nutné vybavení pro bezpečnou manipulaci s kovovou rtutí, musí být po celou dobu provozu v prostorách úložiště. U veškerých úniků se má za to, že mají nepříznivé vlivy na zdraví lidí nebo životní prostředí ve smyslu § 20 písm. i) zákona.
2. Vedení záznamů
Veškeré dokumenty obsahující informace uvedené v částech A a C této přílohy, včetně osvědčení doprovázejícího kontejner a záznamů týkajících se vyskladnění a odeslání odpadní rtuti po ukončení uložení, místa určení a zamýšleného zpracování, se uchovávají nejméně tři roky po ukončení uložení, nestanoví-li § 21 odst. 1 písm. e) zákona povinnost uchovávat tyto dokumenty po dobu delší.
Veškeré dokumenty obsahující informace uvedené v částech A a C této přílohy, včetně osvědčení doprovázejícího kontejner a záznamů týkajících se vyskladnění a odeslání odpadní rtuti po ukončení uložení, místa určení a zamýšleného zpracování, se uchovávají nejméně tři roky po ukončení uložení, nestanoví-li § 21 odst. 1 písm. e) zákona povinnost uchovávat tyto dokumenty po dobu delší.