2. Část šestá včetně nadpisu zní:
„ČÁST ŠESTÁ
ODMĚNA A NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ SPRÁVCE DĚDICTVÍ
ODMĚNA SPRÁVCE DĚDICTVÍ
Základem odměny správce dědictví je obvyklá cena zůstavitelova majetku¹³), k jehož správě byl správce dědictví ustanoven. Ustanovení § 12 odst. 2 platí obdobně.
Pokud správce dědictví vykonává správu zůstavitelova majetku nebo jeho části po dobu čtyř měsíců, náleží mu odměna ve výši vypočtené podle § 13. Vykonává-li správu po dobu kratší nebo delší, odměna se poměrně sníží nebo zvýší.
Odměnu vypočtenou podle § 23 může soud přiměřeně zvýšit, nejvýše však o 100 %, jestliže úkony správce dědictví při správě dědictví byly mimořádně obtížné nebo časově náročné.
HOTOVÉ VÝDAJE SPRÁVCE DĚDICTVÍ
(1) Správce dědictví má nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených při správě dědictví.
(2) Výše náhrady cestovních výdajů se řídí zvláštním právním předpisem¹⁶).“.