k vyhlášce č. 409/2005 Sb.
Výluhová zkouška

1. Touto přílohou se specifikuje postup ke stanovení migrace látek z průmyslově vyráběných nebo užívaných výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, např. potrubí, drobný montážní materiál (např. fitinky), těsnicí kroužky, nátěry, povlaky, membrány a další.

2. Princip výluhové zkoušky - po předčištění zkušebního vzorku přesně stanoveným postupem podle bodu 8. je povrch zkušebního vzorku přicházející do přímého styku s vodou uveden do styku se zkušební vodou během tří po sobě následujících časových intervalů:
Chemické rozbory se provádějí z výluhů (extraktů) každého časového intervalu zvlášť a stanovují se hodnoty koncentrací sledovaných ukazatelů.

3. Používané reagencie:

4. Laboratorní vybavení:

5. Příprava zkušebních vzorků a požadavky na zkoušení:

6. Doprava a skladování vzorků výrobků:
vzorky výrobků musí být dopravovány a skladovány takovým způsobem, aby během dopravy a skladování nedošlo k negativnímu ovlivnění vzorků výrobků. Skladování se děje za nepřístupu světla, při teplotě (21 ± 4) °C, s výjimkou případů kdy dodavatel výrobků přiloží jiné instrukce pro skladování, tj. zachování takových podmínek, kterým je výrobek vystaven v praxi.

7. Stanovení poměru povrchu zkušebního vzorku k objemu zkušební vody:

8. Předčištění zkušebních vzorků:
v případě, že výrobce v návodu k použití uvádí způsob předúpravy, je zkušební vzorek laboratoří takto upraven před vlastním předčištěním vzorku. Pokud je zkušební vzorek mastný nebo je jeho povrch znečištěn jiným způsobem a není to jeho přirozená vlastnost, ošetří se před působením stojaté vody neagresivním odmašťovacím prostředkem. Poté se zkušební vzorek vystaví postupně působení stojaté vody a předběžnému proplachování takto:

9. Zkušební postup:

10. Analýza:
Poznámka: Kontrolní zkoušky se provádějí dvojmo, ale při současném zkoušení většího množství zkušebních vzorků (to znamená více než 2), pak stačí jedna dvojice slepých pokusů s dostatečným množstvím zkušební vody k provedení všech analýz, pokud je použito jedné šarže zkušební vody. Stanovení K_0;n se provede na konci každé doby vyluhování u obou paralelních kontrolních zkoušek.
Vyjádření výsledků: Pro výpočty a hodnocení se používají střední hodnoty z naměřených hodnot koncentrací migrované složky K_n zmenšené o střední hodnoty hodnot koncentrací získaných analýzou kontrolní zkoušky K_0;n pro každou dobu vyluhování zvlášť. Migrační číslo M₂₄ pro migrovanou složku se vypočítá z výsledné střední hodnoty koncentrace migrované složky třetího výluhu (extraktu) za použití jedné z těchto rovnic:
Poznámka: Z praktických důvodů se předpokládá, že migrace stanovované složky je lineární s časem. V důsledku toho se používá faktor 1/3 v rovnici a) pro výpočet migračního čísla M₂₄ za 24 hodin, z hodnoty koncentrace stanovené při 72 hodinové době vyluhování.

11. Modifikace konverzním faktorem:
konverzní faktor (F) se používá k přepočtu migračního čísla na modifikovanou koncentraci zohledňující podmínky použití výrobku ve stavbě.
Modifikovaná koncentrace (C) se vypočte podle následující rovnice:
C^T_t,3 = F × M^T_t,3
F je konverzní faktor,
M^T_t,3 je migrační číslo (v miligramech na čtvereční decimetr za 24 hodin) vypočítané z výsledné střední hodnoty koncentrace migrované složky ve třetím výluhu za použití jedné z rovnic bodu 10 b),
T je zkušební teplota ve stupních Celsia,
t je doba vyluhování v hodinách.
kde:
F_g je geometrický faktor (vztah mezi plochou výrobku, která je ve styku s vodou a objemem vody obsaženém ve výrobku v praxi),
F_o je operační faktor (předpokládaná doba zdržení vody ve výrobku v praxi).
Konverzní faktor (F) se vypočte podle následující rovnice:
F = F_g • F_o
kde:
Geometrický faktor (F_g) se vypočte podle jedné z následujících rovnic:

Kategorie výrobku	Operační faktor (ve dnech)
tvarovky, armatury, vodoměry	0,05
potrubí - vnitřní vodovody o průměru 12 - 25 mm	0,5
potrubí - přípojky o průměru 32 - 90 mm	0,5
potrubí - zásobní řady o průměru 100 - 280 mm	1,5
potrubí - hlavní a rozváděcí řady o průměru 300 mm a více	1,5

Operační faktory (F₀)⁷) pro jednotlivé kategorie výrobků jsou uvedeny v následující tabulce:

12. Hodnocení výsledků:
pro hodnocení zdravotní bezpečnosti zkoušeného výrobku dle § 3 odstavec 2 nebo 3 písm. a) až c) vyhlášky se použije
Nejistota měření se do hodnocení nezahrnuje. Současně je nutno přihlédnout k hodnotám koncentrací stanovované složky v prvním až třetím výluhu, nedochází-li k vzestupu migrace. Pokud dojde ve třetím výluhu k vzestupu koncentrace stanovované složky o více než 20 % hygienického limitu oproti hodnotě v prvním výluhu a přesáhne 75 % hygienického limitu, výsledek výluhové zkoušky se považuje za nevyhovující. Pokud byl při zkoušení výrobku z objektivních důvodů použit jiný, přesně známý poměr povrchu zkušebního vzorku a objemu zkušební vody než 1 : 1 (1 cm²/1 cm³) (netýká se výrobků na bázi cementu, které mají předepsaný odlišný poměr), provede se pro účely hodnocení přepočet výsledku koncentrace migrované složky na poměr S : V = 1 cm² : 1 cm³ za pomoci vzorce pro výpočet migračního čísla M₂₄ (viz bod 10). Stanovení pachu a chuti se provádí způsobem uvedeným v ČSN EN 1622 Jakost vod - Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN). Jednotky pachu (TON) se označují jako prahová čísla (č. 1, 2, 3, ...) a požadavkům vyhlášky vyhovují prahová čísla 1 a 2. Jednotky chuti (TFN) se označují slovně, pro TFN 1 a 2 se chuť udává jako přijatelná, pro vyšší TFN jako nepřijatelná.

13. Protokol obsahuje tyto náležitosti:

14. Zařízení na úpravu pitné vody v místě spotřeby se zkouší a posuzují následujícím způsobem:
Hodnocení: Hodnoty počtů při 22 °C a 36 °C ve vodě na výstupu ze zařízení nesmí být vyšší než 1000 KTJ/ml. Přídavek cizorodých látek nesmí být větší než 10 % hygienického limitu sledovaného ukazatele pitné vody stanoveného zvláštním právním předpisem³⁾. Obsah vápníku a hořčíku nesmí být nižší o více než 10 % vůči hodnotě ve vstupní vodě. V případě použití technologie snižující obsah rozpuštěných látek a tvrdost vody, která může být použita jen v případě, kdy obsah vápníku a hořčíku je výrazně vyšší než horní hranice doporučeného rozmezí hodnot stanovených zvláštním právním předpisem³⁾, musí být dodržena minimální hodnota obsahu vápníku a hořčíku ve vodě stanovená zvláštním právním předpisem³⁾ a obsah rozpuštěných látek musí být větší než 150 mg/l.

a) zkušební vzorek výrobku určený pro styk s pitnou vodou se zkouší postupně ve třech po sobě následujících 72 hodinových intervalech při teplotě zkušební vody (23 ± 2) °C,

b) zkušební vzorek výrobku určený pro styk s teplou vodou se zkouší postupně ve třech po sobě následujících 24 hodinových intervalech při teplotě zkušební vody (60 ± 2) °C.

a) čerstvá voda z vodovodu, nebo jiná voda vyhovující následujícím požadavkům - pitná voda³) s obsahem volného chloru menším než 0,2 mg/l a obsahem vápníku větším než 30 mg/l a hořčíku větším než 10 mg/l; používá se k ověření funkce zařízení na úpravu pitné vody v místě spotřeby. Pro předčištění zkušebních vzorků podle bodu 8 je možné použít i čerstvou vodu z vodovodu s nižším obsahem vápníku a hořčíku,

b) zkušební voda - voda bez chloru, s konduktivitou menší než 2 mS/m a obsahem TOC menším než (0,2 ± 0,1) mg/l vyjádřeno jako uhlík, připravená pomocí reversní osmosy, deionisací nebo destilací s následnou filtrací aktivním uhlím; používá se k provedení výluhových zkoušek,

c) upravená zkušební voda - zkušební voda podle podbodu b) s přídavkem 50 mg NaCl, 50 mg Na₂SO₄ a 37 mg Ca(OH)₂ na 1 litr zkušební vody /roztok je do vyčeření okyselen probubláním oxidem uhličitým na hodnotu pH méně než 5 a poté upraven probubláním vzduchem čištěným přes vhodný filtr zachycující látky, které jsou předmětem výluhové zkoušky na hodnotu pH (7,5 ± 0,1)/; používá se k provedení výluhových zkoušek pro vybrané kovové výrobky s omezeným použitím (např. výrobky z mědi),

d) porovnávací voda pro senzorické hodnocení - voda, která je popsána zkušebním panelem jako zcela prostá pachu a chuti a která se používá při senzorickém hodnocení vody pitné. Porovnávací voda může být vodovodní voda, balená pitná, pramenitá nebo kojenecká voda, popřípadě balená přírodní minerální voda s nízkým obsahem minerálních látek nebo voda připravená podle přílohy D v ČSN EN 1622:2007,

e) karbonatační roztok - zkušební voda s přídavkem (222 ± 2) mg chloridu vápenatého bezvodého a (336 ± 2) mg hydrogenuhličitanu sodného na 1 litr zkušební vody; hodnota pH musí být upravena na 7,4 ± 0,1 probubláváním vzduchem a/nebo CO₂ podle ČSN EN 14944-1; používá se pro simulaci stárnutí výrobků na bázi cementu.

a) laboratorní sklo vhodné pro chemické zkoušky včetně stopové analýzy, pro mikrobiologické zkoušky a pro určení pachu a chuti,

b) nádoby, nádržky, zátky a spojky musí být z materiálu, který je stálý v průběhu zkoušky, jako je sklo, PET, PTFE či nerezová ocel,

c) vybavení, které je schopno zajistit požadovanou zkušební teplotu pro vyluhování při (23 ± 2) °C nebo (60 ± 2) °C po dobu trvání zkoušky beze změny objemu zkušební vody, nebo upravené zkušební vody.

a) zkušební vzorky se připraví tak, aby zkušební vodě (bod 3 podbod b) nebo c)) byl vystaven pouze povrch, který je určený ke styku s vodou. U zcela homogenních zkušebních vzorků je možno vystavit celý zkušební vzorek zkušební vodě, včetně povrchů, které nejsou určeny pro přímý styk s vodou,

b) zkušební vzorky výrobků na bázi cementu musí být připraveny ve formě trámků (40 x 40 x 160 mm) a musí se uchovávat způsobem stanoveným v ČSN EN 196-1 Metody zkoušení cementu - Část 1: Stanovení pevnosti; maximální doba zrání, neurčí-li výrobce kratší dobu zrání, je 28 dní, z toho posledních 8 dní se zkušební vzorky musí uložit do karbonatačního roztoku; uložení do karbonatačního roztoku neplatí pro zkušební vzorky materiálů vysprávkového typu (stěrky, torkrety), u kterých výrobce předpokládá kratší dobu mezi aplikací a uvedením do provozu. Po uplynutí této doby je nutné ihned začít s předčištěním a se zkoušením vzorků; zkušební vzorky stěrkových hmot na bázi cementu se musí připravit nanesením stěrkové hmoty na trámky připravené podle ČSN EN 196-1 nebo destičky s pískem matovaného skla nebo kompaktně odlité destičky ze stěrkové hmoty. Přísady do výrobků na bázi cementu se musí zkoušet tak, že se porovná hodnota koncentrací stanovovaných složek z referenčních vzorků, připravených podle ČSN EN 196-1, s hodnotou koncentrací stanovovaných složek ze stejně připravených vzorků, do kterých byla přidána přísada,

c) zkušební vzorky lepidel a pájek pro spojování trubek se nezkouší samostatně, ale po aplikaci podle návodu k použití; vzorky pro zkoušení se připraví tak, že se slepí (spájí) dva kusy (nebo více kusů) trubek pomocí spojky (fitinku) ze stejného materiálu a takto připravený zkušební vzorek trubky se - po předčištění podle bodu 8 - naplní zkušební vodou a provede se výluh vnitřní části zkušebního vzorku (sloupec vody v trubce musí dosahovat maximálně 5 cm na každou stranu od krajních spojů); průměr použitých trubek musí být zvolen tak, aby se poměr S : V co nejvíce přiblížil poměru 1 cm² / 1 cm³; vzdálenost jednotlivých spojů na zkušebním vzorku má být maximálně 5 cm; pro zkoušku se použije takový počet spojů, aby byl dosažen vhodný objem zkušební kapaliny pro stanovení všech sledovaných ukazatelů; výsledky hodnot koncentrací sledovaných ukazatelů stanovené ze 3. výluhu se porovnávají s výsledky stejně provedeného výluhu referenčního zkušebního vzorku, kterým je část stejné trubky bez aplikovaného lepidla (pájky); objem vody u obou typů zkušebních vzorků musí být stejný,

d) zkušební vzorky nátěrů nebo povlaků se připraví natřením nebo nanesením zkoušeného nátěru nebo povlaku na destičky z nerezové oceli či pískem matovaného skla postupem podle údajů výrobce; průmyslově provedené nátěry nebo povlaky potrubí, včetně povlaků na bázi cementu, se zkouší podle bodu 7 podbod d) nebo e),

e) zkušební vzorky filtračních tkaniv a membrán musí obsahovat všechny materiály používané pro hotový výrobek,

f) zkušební vzorky nestejnorodých výrobků nebo výrobků s povrchovou úpravou musí mít stejnou skladbu jako hotové výrobky; vzorky se zkouší takovým způsobem, že se vystavují zkušební vodě /bod 3 podbod b)/ pouze zkušební vzorky těch částí výrobků, jejichž povrch přichází do přímého styku s vodou,

g) není-li k dispozici postup pro specifický druh výrobku, nebo nemůže-li z technických důvodů být zkušební vzorek zkoušen za zmíněných podmínek, jsou možné odchylky od zkušebního postupu; tyto výjimky musí být řádně zdůvodněny a vyznačeny ve zkušebním protokolu.

a) plocha povrchu zkušebního vzorku, který má přijít do styku se zkušební vodou, má být vůči objemu zkušební vody v poměru 1 : 1 (1 cm² / 1 cm³), ale může být, pokud to vyžadují technické parametry zkušebního vzorku, akceptován i jiný poměr povrchu zkušebního vzorku k objemu zkušební vody s tím, že tato skutečnost musí být zohledněna při vyhodnocení zkoušky; velikost plochy zkušebního vzorku a z ní vyplývající objem zkušební vody se musí zvolit tak, aby byly splněny požadavky na množství výluhu požadovaného pro chemický rozbor,

b) jestliže nemá zkušební vzorek hladký povrch přicházející do styku s vodou, nebo tvar zkušebního vzorku je takový, že nelze provést přesný výpočet povrchu přicházejícího do styku se zkušební vodou, pak se použije pro určení objemu zkušební vody odhadnutá plocha povrchu zkušebního vzorku spolu s dostatečně podrobným popisem výrobku (výrobků), aby bylo možno připravit další zkušební vzorky v rozmezí ± 10 % ploch povrchu původního zkušebního vzorku; poměr plochy zkušebního vzorku ve styku s vodou vůči objemu zkušební vody by se měl blížit hodnotě 1 : 1 (1 cm² / 1 cm³), nesmí však být menší než 1 : 2 (1 cm² / 2 cm³); hodnota poměru včetně odhadnuté plochy vzorku musí být vždy zaznamenána do protokolu o zkoušce,

1 : 1 u potrubí o průměru menším než 80 mm;
1 : 2 u potrubí o průměru od 80 mm do 300 mm;
1 : 8 u potrubí o průměru větším než 300 mm nebo vnitřních cementových vystýlek vodojemů,
c) migrace stanovovaných látek z materiálů používaných na vnitřní cementové vystýlky potrubí a vodojemů se musí stanovit za použití zkušebních vzorků a zkušební vody tak, aby byl zachován následující poměr povrchu vzorku k objemu testovací vody S (cm²) : V (cm³):

d) výrobky v sypkém stavu (vyjma aktivního uhlí), u kterých není možné přesně definovat velikost povrchu přicházejícího do styku s vodou, se vyluhují v poměru 100 ml zkušebního vzorku k 1 litru zkušební vody; testování aktivního uhlí se provádí podle metody uvedené v ČSN EN 12902,

e) migrace stanovovaných látek z přívodního potrubí a potrubí pro vnitřní vodovod (potrubí o průměru ≤ 80 mm) se stanoví za použití zkušebních vzorků o délce, která poskytuje dostatečný objem výluhu (extraktu) pro chemické rozbory; zkušební vzorky se naplní zkušební vodou /bod 3 podbod b)/ a uzavřou na obou koncích zátkou /bod 4 podbod c)/; pokud nelze vzhledem k technickým parametrům potrubí použít zkušební vzorek potrubí o vnitřním průměru 40 mm (S : V = 1 : 1), je akceptován i jiný poměr povrchu zkušebního vzorku přicházejícího do styku s vodou k objemu zkušební vody s tím, že tato skutečnost musí být zohledněna při vyhodnocení výluhové zkoušky,

f) migrace stanovovaných látek z přívodního potrubí a potrubí vodovodu (potrubí o průměru > 80 mm), není-li k dispozici jako potrubí o malém průměru, se stanoví ponořením segmentů potrubí do zkušební vody /bod 3 podbod b)/ v celoskleněných nádobách /bod 4 podbod b)/; poměr plochy zkušebního vzorku potrubí ve styku s vodou vůči objemu zkušební vody by měl být 1 : 1 (1 cm² / 1 cm³),
Poznámka: Není-li možné ponořovat segmenty celého potrubí, pak může být zkušební vzorek zkoušen podle alternativních uspořádání zkoušky, např. podle ČSN EN ISO 8795 Plastové potrubní systémy pro rozvod pitné vody - Stanovení migrace - Stanovení migračních hodnot plastových trubek, tvarovek a jejich spojů.

g) migrace stanovovaných látek z nátěrů nebo povlaků se stanoví ponořením destiček natřených zkoušeným nátěrem nebo povlakem /bod 5 podbod d)/ do zkušební vody /bod 3 podbod b)/ ve víkem uzavřených nádobách /bod 4 podbod b)/; destičky se nesmějí při louhování navzájem dotýkat ani být položeny na dně nebo se celou plochou dotýkat stěny nádoby; musí být zvoleno takové množství zkušebních vzorků a zkušební vody, aby byl splněn požadavek S : V = 1 cm² : 1 cm³.

zkušební vzorky, určené pro styk s pitnou vodou, se ponoří do čerstvé vody z vodovodu a nechají se stát po dobu (24 ± 0,5) hodin při teplotě prostředí (23 ± 2) °C.
Zkušební vzorky výrobků na bázi cementu používaných k vnitřní vystýlce potrubních rozvodů vodovodní sítě nebo vodojemů se před začátkem zkoušení opláchnou zkušební vodou a následně se při zachování předepsaného poměru plochy ku objemu vody uloží třikrát na 24 hodin, jedenkrát na 72 hodin a jedenkrát na 24 hodin do vždy čerstvé vody z vodovodu při teplotě prostředí (23 ± 2) °C. Po ukončení této předběžné úpravy a po proplachu podle bodu 8 podbodu b) je u zkušebních vzorků na bázi cementu nutné ihned zahájit zkoušku.
Zkušební vzorky, určené pro styk s teplou vodou, se ponoří do čerstvé vody z vodovodu vytemperované na zkušební teplotu (60 ± 2) °C a nechají se stát po dobu (7,5 ± 0,5) hodin při teplotě prostředí (60 ± 2) °C. Po této době se voda odstraní a nahradí čerstvou vodou z vodovodu vytemperovanou na teplotu (60 ± 2) °C a vzorky se nechají stát (16 ± 0,5) hodin při teplotě prostředí (60 ± 2)°C.
a) působení stojaté vody:
Ve všech případech se poté voda odstraní a zkušební vzorky jsou proplachovány následujícím způsobem:

Poznámka: Není-li z časových důvodů možné provést v laboratoři zkušební postupy bez přerušení, je dovoleno práci přerušit v průběhu postupu přípravy vzorků, s výjimkou zkušebních vzorků výrobků na bázi cementu. Avšak migrační intervaly musí následovat po sobě bez přerušení.
b) předběžné proplachování:
Zkušební vzorky se buď umístí do vhodné nádoby, kterou protéká čerstvá voda z vodovodu /bod 3 podbod a)/ ze dna nádoby nahoru po dobu (60 ± 10) minut tak, aby rychlost na horním otevřeném povrchu nádoby byla (5 ± 2) cm/s; nebo se zkušební vzorek připojí vhodnou přípojkou k vodovodu tak, aby byl při proplachování čerstvou vodou z vodovodu /bod 3 podbod a)/ po dobu (60 ± 10) minut zkušební povrch úplně pokryt vodou a proplachuje se pod stálým proudem vody o rychlosti (5 ± 2) cm/s. Poté se zkušební vzorky oplachují zkušební vodou nebo upravenou zkušební vodou /bod 3 podbod b)/ o teplotě (23 ± 2) °C aspoň po dobu 2 minut.

a) každá zkouška se provede dvojmo, tj. paralelně se dvěmi stejnými zkušebními vzorky výrobku. Vyluhování se provedou bezprostředně po předčištění zkušebních vzorků, a to ponořením povrchu zkušebního vzorku určeného pro styk s vodou (nebo celých zkušebních vzorků) do zkušební vody o předepsané zkušební teplotě za statických podmínek (bez míchání zkušební vody). Vyluhování se provádějí buď při (23 ± 2) °C - výrobky pro styk s pitnou vodou, nebo (60 ± 2) °C - výrobky pro styk s teplou vodou. Vyluhování probíhá třikrát po sobě, vždy po dobu (72 ± 1) hodin, pokud jde o výrobek určený pro styk s pitnou vodou, nebo po dobu (24 ± 1) hodin, je-li výrobek určen pro styk s teplou vodou. Je nutno dodržet zkušební teploty. Po prvním a druhém vyluhovacím intervalu se vždy odlije veškerý výluh (extrakt) do vhodných nádob (v souladu s analytickými požadavky) a ihned se nahradí stejným objemem čerstvé zkušební vody o předepsané zkušební teplotě. Rozbor se provádí z výluhů každé vyluhovací doby zvlášť. Specifické podmínky pro zkoušení některých typů výrobků jsou popsány v bodech 5 a 7,

b) nádoby či nádržky, v nichž se provádí vyluhování, je nutno uzavírat tak, aby nedošlo k úniku stanovovaných těkavých látek či ke kontaminaci výluhu,

c) senzorická zkouška se provede s jedním zkušebním vzorkem a jednou kontrolou. Vyluhování se provedou bezprostředně po předčištění zkušebních vzorků, a to ponořením povrchu zkušebního vzorku určeného pro styk s vodou nebo celých zkušebních vzorků do porovnávací vody pro senzorické hodnocení o předepsané zkušební teplotě podle písmene a). Po prvním a druhém vyluhovacím intervalu se vždy odlije veškerý výluh do odpadu a ihned se nahradí stejným objemem čerstvé porovnávací vody pro senzorické hodnocení o předepsané zkušební teplotě. Senzorické hodnocení se provádí pouze ze třetího výluhu.

a) stanovení koncentrace sledovaných ukazatelů ve výluhu se provádí na konci každé doby vyluhování u obou paralelních výluhů; stanovení ukazatelů vinylchlorid, epichlorhydrin a akrylamid se provádí pouze po třetím vyluhování; stanovení pachu a chuti se provádí jen u třetího výluhu (u prvního a druhého výluhu se stanovení neprovádí),

b) kontrolní zkouška (slepý pokus) se provádí zároveň s každým zkušebním vzorkem, a to za použití stejných podmínek zkoušky (zkušební voda, zkušební teplota, doba vyluhování, zátky, atd.) jak je popsáno v bodu 9, ale s vynecháním zkušebního vzorku. Na konci každé doby vyluhování se stanoví koncentrace K_0;n (n je pořadové číslo doby vyluhování) každé stanovované složky (nebo interferující látky) s požadovanou citlivostí a přesností. Jestliže kterýkoliv výsledek kontrolních zkoušek je větší než nejnižší zjištěná koncentrace stanovované složky ve výluhu, pak je nutno zjistit zdroj kontaminace, odstranit jej a celý postup zkoušky zopakovat s novým zkušebním vzorkem.

M₂₄ = 1/3 • K₇₂ • V/S [mg•dm^-2•24 h^-1]
a) pro vyluhování prováděném při teplotě (23 ± 2) °C

T je zkušební teplota ve stupních Celsia,
n je pořadové číslo doby vyluhování.
t je doba vyluhování v hodinách,
b) pro vyluhování prováděném při teplotě (60 ± 2) °C
M₂₄ = K₂₄ • V/S [mg•dm^-2•24 h^-1]
kde:
M₂₄ je migrační číslo v miligramech na čtvereční decimetr za 24 hodin,
K₇₂ je koncentrace stanovované složky ve výluhu v miligramech na litr za dobu 72 hodin /při zkoušení zkušební vodou o teplotě (23 ± 2) °C/; K₇₂ = K_n - K_0;n,
K₂₄ je koncentrace stanovované složky ve výluhu v miligramech na litr za dobu 24 hodin /při zkoušení zkušební vodou o teplotě (60 ± 2) °C/; K₂₄ = K_n - K_0;n,
Výsledná migrační čísla migrovaných složek se vyjádří jako M^T_t;n a výsledné koncentrace migrovaných složek se vyjádří jako K^T_t;n přičemž:
S je plocha povrchu zkušebního vzorku přicházející do přímého styku se zkušební vodou v decimetrech čtverečních.
V je objem výluhu v litrech,

S je vnitřní povrch potrubí, tvarovky armatury nebo vodoměru (v dm²), který je v praxi ve styku s vodou vztažený na jednotku délky,
(a) F_g = S/V
kde:
V je objem vody v potrubí, tvarovce, armatuře nebo vodoměru (v litrech) vztažený na jednotku délky v praxi

(b) F_g = 400/DN
kde:
DN je jmenovitý průměr potrubí, tvarovky, armatury nebo vodoměru (v milimetrech).

B) v případě ostatních výrobků, u kterých nelze pro praxi jednoznačně určit poměr plochy výrobku a objemu vody v kontaktu s výrobkem, výsledná střední koncentrace migrovaných složek ve 3. výluhu K²³_72,3 (K⁶⁰_24,3).

A) v případě potrubních systémů (a jejich výstelek), tvarovek, armatur a vodoměrů vypočítaná modifikovaná koncentrace migrovaných složek C²³_72,3 (C⁶⁰_24,3) podle bodu 11,

a) název a adresu laboratoře provádějící zkoušku a formulující odborné stanovisko,

b) identifikační číslo (značku) a datum vystavení protokolu,

c) obchodní název (jméno) a bydliště žadatele o ověření,

d) obchodní název výrobku,

e) jméno výrobce výrobku, jeho sídlo, jde-li o právnickou osobu nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu, a datum výroby (kde to je účelné),

f) číslo přidělené každému zkušebnímu vzorku,

g) datum přijetí zkušebního vzorku,

h) datum začátku zkoušky,

i) předčištění zkušebního vzorku (zkušební sestavy) podle bodu 8,

j) úplný popis zkušebního vzorku včetně velikostí plochy povrchu přicházející do styku s vodou a objemu zkušební vody,

k) u nátěrů podrobný popis zahrnuje:

kb) úplný popis přípravy a nanášení nátěru (nátěrů) včetně metody nanášení (aplikace) na zkušební destičky a podmínky úplného vysychání / vytvrzení,

ka) názvy použitých primerů a podkladových nátěrů,

l) údaj o počtu zkušebních vzorků výrobku, počtu provedených výluhů u každého zkušebního vzorku a druhu zkušební vody,

m) jakákoliv odchylka od zkušebního postupu s jejím zdůvodněním,

n) metoda analýzy, její zdroj, včetně nejistoty měření,

q) pro ukazatele vinylchorid, epichlorhydrin a akrylamid hodnotu migračního čísla M^T_24;3 v miligramech na decimetr čtvereční za 24 hodin (mg.dm^-2.24 h^-1) po třetí době vyluhování; údaj slouží osobám uvedených v § 3 odst. 2 zákona k výpočtu koncentrace těchto látek v pitné vodě a ověření, zda je splněn hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem³).

p) v případě potrubních systémů (a jejich výstelek), tvarovek, armatur a vodoměrů dále hodnoty modifikované koncentrace C^T_t,3 migrovaných složek ve 3. výluhu; migrační čísla M^T_24;3; použitý konverzní faktor, geometrický faktor a operační faktor, a

o) hodnoty koncentrací K^T_t;n a K^T_0;n v miligramech na litr zkušební vody u každé stanovované složky stanovené po první, druhé a třetí době vyluhování pro každý z dvojice zkušebních vzorků a střední hodnotu K^T_t;n zmenšenou o střední hodnotu kontrolní zkoušky K^T_0;n,

a) jednotlivé materiály, které jsou v kontaktu s vodou, musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu⁵),

b) zařízení se dále zkouší jako celek při provozu, a to při průtoku vody za výrobcem stanovených podmínek a s použitím čerstvé vody z vodovodu podle bodu 3 písm. a), aby se ověřilo, zda

ba) zařízení nezhoršuje kvalitu vstupní vody v mikrobiologických a základních chemických ukazatelích - za tímto účelem se porovnává kvalita vstupní a výstupní vody; zkouška musí být provedena u zařízení po nejméně dvoutýdenním provozu; pro stanovení stříbra nebo jiného použitého bakteriostatického prostředku se odebírá první podíl vody (cca 100 ml) po 16 hodinovém odstavení zařízení mimo provoz; pro stanovení počtu kolonií při 22 °C a 36 °C se odebírá první podíl upravené vody (100 ml) po 16 hodinovém odstavení zařízení mimo provoz a odtočení 1 litru vody, hned poté se provede další odtočení vody po dobu 1 minuty a zařízení se nechá 2 hodiny mimo provoz, poté se opět odebere první podíl upravené vody (100 ml) po odtočení 1 litru vody na stanovení počtu kolonií při 22 °C a 36 °C; výsledky počtů kolonií pří 22 °C ve vstupní vodě nesmí přesáhnout 200 KTJ/ml a počty kolonií při 36 °C 40 KTJ/ml, jinak je nutné zkoušku opakovat; popsaný způsob odběru se provádí u průtočných zařízení, ale pokud je součástí zařízení nádrž, ve které se upravená voda akumuluje a odtud se podle potřeby odebírá, provede se odběr vzorku vody na výtoku z akumulační nádrže a to po 16 hodinovém odstavení zařízení mimo provoz,

bb) zařízení má požadovaný 99,99 % dezinfekční účinek; ověřuje se pouze v případě, že výrobcem je dezinfekční účinek deklarován.

g) Pryž:
TOC, CHSK_Mn, Cd, Pb, Zn, Ba, fenoly, pH, primární aromatické aminy, pach, chuť, barva, zákal, PAU v případě použití sazí jako plniva
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

f) Bronz:
Pb, Zn, Cu, Cr, Cd, Ni, Sn, pH, chuť, Al (u hliníkového bronzu)

d) Měď:
Pb, As, Cu, Cr, pH, chuť, TOC (u měděných trubek)

Pb, Cr, Cd, Ni, Mn, pH, chuť
c) Nerezová ocel:

b) Galvanizovaná (pozinkovaná) ocel:
Pb, Cr, Cd, Ni, Zn, pH, barva, chuť

a) Litina, železo:
Cr, Ni, Mn, Fe, Pb, As, Cd, pH, barva, zákal

15. Minimální rozsah stanovovaných ukazatelů pro jednotlivé okruhy nejpoužívanějších druhů materiálů (výběr ostatních stanovovaných ukazatelů se provádí na základě předloženého specifického složení každého výrobku; v případě, že laboratoř nezařadí do vyšetření některou ze složek minimálního rozsahu, uvede v protokolu důvod):
Poznámka: U výrobků určených pro styk s teplou vodou se neprovádí stanovení chuti. Hodnota pH se stanovuje za účelem kontroly, že nedošlo k externímu ovlivnění zkušební vody během výluhu.

e) Mosaz:
Pb, Zn, Cd, Sb, Cu, Ni, Sn, pH, chuť

- zkouška při průtoku vodovodní vodou (porovnání hodnot ve vstupní vodě s hodnotami ve vodě po průchodu filtračním ložem): tvrdost, chloridy, sodík, dusičnany, dusitany, pH, CHSK_Mn.
- ve výluhu: pH, konduktivita, CHSK_Mn, TOC, Pb, Cd, Cr, pach, chuť, barva, epichlorhydrin, styren,
- ověření mikrobiologické čistoty,
- doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768),
r) Iontoměniče:

q) Keramika, silikáty:
pH, barva, pach, chuť, zákal, Pb, Cd, As, Ni, Cr, Al, TOC

Cr, Pb, Ni, pH, Cd, Al, As, TOC, CHSK_Mn, amonné ionty, konduktivita, zákal, barva, pach, chuť
p) Cementové hmoty:

TOC, CHSK_Mn, Cd, Pb, fenoly, pH, barva, zákal, pach, chuť, těkavé organické látky (hlavně benzen, toluen, styren, ethylbenzen, xyleny)
o) Nátěrové hmoty:
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

TOC, CHSK_Mn, primární aromatické aminy, Cd, Pb, Ba, Hg, PAU, fenoly, pH, epichlorhydrin, barva, zákal, chuť, těkavé organické látky (hlavně benzen, toluen, styren, ethylbenzen, xyleny)
n) Epoxidové pryskyřice:
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

TOC, CHSK_Mn, Pb, Cd, primární aromatické aminy, pH, chuť, pach, barva, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů)
m) Polyamid:
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).

l) Polyvinylchlorid:
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).
TOC, CHSK_Mn, pH, Pb, Cd, vinylchlorid, ftaláty (u měkčeného PVC), chuť, pach, barva, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), Ba, Co, Cu, Mn, Zn, primární aromatické aminy

TOC, CHSK_Mn, pH, Pb, Cd, chuť, pach, barva, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), PAU v případě použití sazí jako plniva, Ba, Co, Cu, Mn, Zn, primární aromatické aminy
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).
k) Polypropylen:

TOC, CHSK_Mn, chuť, pach, barva, styren, Pb, Cd, pH, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), Ba, Co, Cu, Mn, Zn, primární aromatické aminy
Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).
j) Polystyren:

Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).
i) Polyuretan:
TOC, primární aromatické aminy, CHSK_Mn, pH, chuť, pach, barva, Cr, Pb, Cd, Ni, fenoly, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), Ba, Co, Cu, Mn, Zn, primární aromatické aminy

Doporučení: přítomnost dalších organických látek ověřit kvalitativním vyšetřením GC/MS (podle ČSN EN 15768).
h) Polyethylen:
TOC, CHSK_Mn, pH, Pb, Cd, Ni, V, fenoly, pach, chuť, barva, další ukazatele dle aditiv (u barvených hmot kovy podle použitých pigmentů), PAU v případě použití sazí jako plniva, Ba, Co, Cu, Mn, Zn, primární aromatické aminy