59. Přílohy č. 17 a 18 včetně nadpisů znějí:
„Příloha č. 17 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
POTVRZENÍ O PŘEVZETÍ AUTOVRAKU DO ZAŘÍZENÍ KE SBĚRU AUTOVRAKŮ

k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Technické požadavky na nakládání s autovraky a na jejich skladování (zařízení ke sběru autovraků)
1. Požadavky na skladování autovraků v zařízení ke sběru autovraků
Zařízení ke sběru autovraků musí být zřízeno v souladu se zvláštními předpisy¹) a musí splňovat následující minimální technické požadavky:
1.1 Místo k přejímce autovraků a místo pro shromažďování autovraků před jejich přepravou do zařízení ke zpracování musí být vybaveny:
- nepropustnými povrchy pro minerální oleje a další kapalné provozní náplně autovraků, vyspádovanými do bezodtoké jímky,
- pomůckami pro úklid, látkami pro absorbci uniklých provozních kapalin, zařízením pro odstranění uniklých kapalin, shromažďovacími prostředky pro vznikající odpady a případně dalšími zařízeními k úpravě odpadů,
- zařízením umožňujícím přemisťování již nepojízdných autovraků.
2. Požadavky na zařízení ke zpracování autovraků a postupy pro zpracování autovraků.
2.1. Požadavky na prostory a vybavení:
2.1.1 Zařízení ke zpracování autovraků musí být zřízeno v souladu se zvláštními předpisy¹) a dále musí splňovat následující minimální technické požadavky:
2.1.2 Místa k přejímání, skladování autovraků, zpracování autovraků, shromažďování odpadů a skladování materiálů a součástí k opětovnému použití musí být zřetelně označena a musí umožnit, aby v zařízení mohly být prováděny následující činnosti:
– příjem autovraků včetně vážení a provádění příslušných záznamů a vedení evidence,
– skladování autovraků a jejich částí nezbavených škodlivin,
– odčerpání provozních kapalin a odnětí dalších nebezpečných částí autovraků,
– skladování autovraků a jejich částí bez materiálů a součástek obsahujících škodliviny uvedené v čl. 2.2.2.2,
– demontáže,
– skladování částí vozidel, které lze opětovně použít a které neobsahují žádné kapaliny,
– skladování částí vozidel, které lze opětovně použít a které obsahují kapaliny,
– skladování odpadů určených k využití nebo k odstranění,
– skladování zbytkových karoserií k odvozu nebo dalšímu zpracování,
– lisování, drcení a nakládání s odpady z těchto operací vzniklých.
2.1.3 Jednotlivá místa a prostory zařízení ke zpracování autovraků musí svým zabezpečením odpovídat svému určení. Zejména musí být vybaveny:
- nepropustnými povrchy pro minerální oleje a další kapalné provozní náplně autovraků, vyspádovanými do bezodtoké jímky,
- pomůcky pro úklid a látkami k absorbci uniklých kapalin, zařízením pro odstranění uniklých kapalin a shromažďovacími prostředky odpovídající vznikajícím odpadům, materiálům a částem k opětovnému využití a případně další zařízení k úpravě odpadů,
- zařízením k jímání nebo čištění odpadních vod včetně srážkových v souladu se zvláštním předpisem 2),
- skladovými prostory pro použité pneumatiky, zabezpečené proti požáru; skladovými prostory pro jednotlivé demontované části autovraků včetně částí znečištěných olejem,
- příslušnými shromažďovacími prostředky pro oddělené shromažďování vymontovaných materiálů a částí (akumulátory, filtry, kondenzátory obsahující PCB/PCT, provozní kapaliny (palivo, motorový olej, olej z převodovky, olej z hydrauliky, chladicí kapaliny, nemrznoucí směsi, brzdové kapaliny, náplně klimatizačního systému) a jakékoliv další kapaliny obsažené v autovraku.
- odpovídajícím zařízením na zjištění hmotnosti
2.2. Postupy pro zpracování autovraků
2.2.1. Odčerpání provozních kapalin a odnětí dalších nebezpečných částí autovraků
Odčerpání provozních kapalin a odnětí dalších nebezpečných částí autovraků spočívá v odděleném shromažďování všech kapalin a náplní a dále znečišťujících nebo škodlivých částí pokud části, ve kterých jsou obsaženy, nelze opětovně použít.
Chladicí prostředky klimatizace se vypouští pomocí uzavřeného systému.
Při vypouštění kapalin ze všech systémů autovraku se musí dosáhnout stavu, kdy kapalina již neodkapává.
2.2.2 Demontáž vybraného autovraku
2.2.2.1 Stupeň demontáže a výběr metod závisí na:
- vývoji trhu, mimo jiné na ceně součástek a možnostech nalézt odbytiště pro části, součástky, materiály a suroviny k opětovnému použití,
- snadnosti demontáže,
- vývoji a produktivitě technologií demontáže a materiálovém využití,
- označování součástek, standardizaci materiálů,
- pokynech daných výrobcem (konstruktéry) v příručkách pro demontáž,
- jiných vnějších faktorech.
2.2.2.2 Části a materiály vybraných autovraků obsahující škodliviny, které musí být z vybraných autovraků odstraněny:
– baterie a nádrže na zkapalněný plyn nebo stlačený plyn
– potencionálně výbušné součásti (např. airbagy)
– palivo a motorový a převodový olej, oleje z rozvodovky, oleje z hydrauliky, chladící kapaliny, nemrznoucí směsy, brzdové kapaliny, náplně klimatizačního systému a jakýchkoliv kapalin obsažených ve vybraném autovraku, pokud nebudou nutné pro opětovné použití příslušných částí
– všechny části obsahující rtuť (je-li to technicky proveditelné)
2.2.2.3 Demontáž pro podporu materiálového využití vybraných autovraků například
– katalyzátory,
– pneumatiky a velké části z plastu, jako např. nárazníky, kryty kol a mřížky chladiče, přístrojová deska, nádrže na kapaliny atd., jestliže jejich materiály není možno oddělit při drcení, a účinně využít jako materiály
– kovové části obsahující měď, hliník a hořčík, jestliže uvedené materiály není možno oddělit při drcení.
– sklo
2.2.3 Drcení a lisování zbytku autovraku
Po demontáži všech využitelných kapalin a částí uvedených v bodech 2.2.1, 2.2.2.2 a 2.2.2.3 mohou být zbytky autovraků za účelem zmenšení objemu drceny nebo slisovány v zařízení tomu určenému (např. paketovací lis, šrotovací nůžky, šrédr).“.