k vyhlášce č. 439/2005 Sb.
Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie
Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví způsobem podle následujícího přehledu:
1. Parní protitlaková turbína
Veškerá elektřina vyrobená v soustrojí s protitlakovou turbínou měřená na výstupu z generátoru je elektřinou z kombinované výroby podle § 1 odstavce 2.
Není-li vyráběná elektřina měřena, použije se pro její výpočet vztah:
Ep = Quž . yp . xp . 0,95 [MWh]
Quž [MWh] se rovná množství užitečné tepelné energie (dodávané z kombinované výroby k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou nebo pro vlastní technologickou spotřebu), po odečtení tepla pro vlastní spotřebu výrobny elektřiny. Stanoví se měřením na výstupu z výrobny, nebo jako rozdíl
Quž = Qpt - Qvs
Qpt [MWh] je množství tepelné energie na výstupu z turbíny do protitlaku
Qvs [MWh] je množství tepelné energie pro krytí vlastní spotřeby výrobny elektřiny
yp [-] je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízení kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla,
Hodnoty yp pro protitlaké soustrojí jsou stanoveny v následující tabulce:
| p2 | p1 | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1,6 | 2,0 | 2,5 | 3,5 | 6,0 | 9,0 | 13,0 | 16,0 | |
| 0,08 | 0,21 | 0,23 | 0,26 | 0,28 | 0,35 | 0,40 | 0,43 | 0,44 |
| 0,12 | 0,18 | 0,20 | 0,23 | 0,26 | 0,32 | 0,37 | 0,38 | 0,39 |
| 0,25 | 0,13 | 0,15 | 0,18 | 0,20 | 0,27 | 0,31 | 0,33 | 0,34 |
| 0,50 | 0,06 | 0,10 | 0,13 | 0,15 | 0,22 | 0,27 | 0,29 | 0,30 |
| 0,70 | - | 0,06 | 0,10 | 0,13 | 0,19 | 0,23 | 0,25 | 0,26 |
| 1,30 | - | - | 0,05 | 0,07 | 0,14 | 0,18 | 0,20 | 0,21 |
p1 je vstupní tlak [MPa]
p2 je protitlak [MPa]
xp [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou stanoveny v následující tabulce:
| zatížení | 100 | 80 | 60 | 40 |
| xp | 1,00 | 0,98 | 0,95 | 0,90 |
Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu:
zatížení = Px/ Pj.100 [%]
Pj je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW]
Px se vypočítá jako Ex / zx přičemž
Ex je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh]
zx je počet provozních hodin turbíny v daném měsíci [h]
2. Kondenzační odběrová turbína
Množství elektřiny z kombinované výroby vyrobené soustrojím s kondenzační odběrovou turbínou se stanoví podle vztahu:
E = Quž . yko . xp [MWh]
Quž [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1, při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.
yko [-] je směrné číslo vyjadřující poměr výroby elektřiny v zařízeních kombinované výroby k výrobě užitečného tepla za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z kombinované výroby přitom odpovídá podílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezprostředně spojena s výrobou užitečného tepla,
Hodnoty yko pro kondenzační odběrovou turbinu jsou stanoveny v následující tabulce:
| tr | p1 | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1,6 | 2,0 | 2,5 | 3,5 | 6,0 | 9,0 | 13,0 | 16,0 | |
| > = 5 | 0,230 | 0,255 | 0,280 | 0,320 | 0,380 | 0,430 | 0,480 | 0,500 |
| (0,230) | (0,255) | (0,280) | (0,320) | (0,380) | (0,430) | (0,480) | (0,500) | |
| 3 | 0,220 | 0,245 | 0,270 | 0,310 | 0,360 | 0,415 | 0,465 | 0,485 |
| (0,225) | (0,250) | (0,275) | (0,315) | (0,365) | (0,420) | (0,475) | (0,495) | |
| 1 | 0,210 | 0,235 | 0,260 | 0,295 | 0,350 | 0,400 | 0,450 | 0,465 |
| (0,220) | (0,245) | (0,270) | (0,305) | (0,360) | (0,410) | (0,465) | (0,480) | |
| 0 | 0,200 | 0,233 | 0,255 | 0,285 | 0,340 | 0,395 | 0,440 | 0,455 |
| (0,215) | (0,240) | (0,270) | (0,300) | (0,355) | (0,410) | (0,460) | (0,480) | |
| -1 | 0,195 | 0,220 | 0,250 | 0,280 | 0,335 | 0,385 | 0,435 | 0,455 |
| (0,210) | (0,235) | (0,265) | (0,295) | (0,350 | (0,400 | (0,460) | (0,470) | |
| -3 | 0,185 | 0,210 | 0,230 | 0,265 | 0,325 | 0,3700 | 0,420 | 0,435 |
| (0,205) | (0,230) | (0,260) | (0,287) | (0,345) | (0,395) | (0,450) | (0,465) | |
| -5 | 0,175 | 0,200 | 0,225 | 0,2500 | 0,310 | 0,355 | 0,400 | 0,410 |
| (0,200) | (0,225) | (0,255) | (0,28) | (0,335) | (0,385) | (0,440) | (0,450) | |
| -7 | 0,160 | 0,185 | 0,215 | 0,235 | 0,295 | 0,340 | 0,384 | 0,400 |
| (0,190) | (0,215) | (0,250) | (0,270) | (0,330) | (0,375) | (0,432) | (0,440 | |
p1 je vstupní tlak [MPa]
tr je průměrná měsíční teplota ovzduší [°C]
Hodnoty yko jsou pro parametry tepelné sítě 150/70 °C, v závorkách jsou hodnoty pro 120/50 °C.
Jsou uvedeny jen hodnoty pro rozmezí tr = 5 °C (kdy s ohledem na ohřev TUV je nutný provoz s konstantní teplotou 70 °C) a tr = -7° C. Nižší průměrné měsíční teploty než uvedené se v ČR nevyskytují, průběh veličiny yko je prakticky lineární.
xp [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny, hodnoty jsou uvedeny v odstavci 1.
Množství elektřiny z kombinované výroby je nižší nebo max. rovno celkovému množství vyrobené elektřiny sníženému o množství elektřiny vyrobené kondenzačním způsobem.
3. Plynová turbína s rekuperací tepla
Veškerá elektřina vyrobená v soustrojí se spalovací turbínou při provozu s rekuperací tepla měřená na výstupu z generátoru je elektřinou z kombinované výroby podle § 1 odstavce 2.
Není-li vyráběná elektřina měřena, použije se pro její výpočet vztah:
E = Quž.yst.0,95 [MWh]
Quž [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.
yst [-] se vypočítá jako yst = y.xs.xi, přičemž
xs [-] součinitel teploty ovzduší, vyjadřuje vliv průměrné měsíční teploty ovzduší,
xi [-] součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny, vyjadřuje vliv poklesu zatížení a teploty spalin na výstupu,
y [-] je poměr elektrického a tepelného výkonu stanovený výrobcem.
| Teplota ovzduší (°C) | -15 | -5 | +5 | +15 | +25 |
|---|---|---|---|---|---|
| xs | 1,15 | 1,10 | 1,06 | 1,00 | 0,95 |
| Zatížení (%) | 100 | 90 | 80 | 70 | 60 | 50 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| xi | 1,00 | 0,99 | 0,97 | 0,94 | 0,89 | 0,80 |
Zatížení v měsíci se stanoví podle vztahu:
zatížení = Px/ Pj.100 [%]
Pj je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW]
Px se vypočítá jako Ex/ zx přičemž
Ex je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh]
zx je počet provozních hodin turbíny v daném měsíci [h]
4. Spalovací pístový motor
Veškerá elektřina vyrobená v soustrojí se spalovacím motorem při provozu s konstantními otáčkami a kvalitativní regulací, s plným využitím odpadního tepla je elektřinou z kombinované výroby podle § 1 odstavce 2.
Není-li vyráběná elektřina měřena, použije se pro její výpočet vztah:
E = Quž.ysm [MWh]
Quž [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.
ysm [-] se stanoví podle technické dokumentace kogenerační jednotky, jinak se uvažuje s hodnotou:
0,52 u jednotek s jmenovitým výkonem nižším než 100 kWe
0,67 u jednotek s jmenovitým výkonem 100 - 300 kWe
0,75 u jednotek s jmenovitým výkonem vyšším než 300 kWe
5. Paroplynové zařízení s dodávkou tepla
Veškerá elektřina vyrobená v paroplynovém cyklu s protitlakovou parní turbínou měřená na výstupu z generátorů je elektřinou z kombinované výroby podle § 1 odstavce 2. Je-li součástí paroplynového cyklu parní kondenzační odběrová turbína, použije se pro výpočet množství elektřiny vztah:
E = Quž . ypp [MWh]
Quž [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1, při odečtu vlastní spotřeby tepelné energie se postupuje obdobně jako v odstavci 1.
ypp [-] se stanoví ze vztahu
Pst [MW] je výkon spalovací turbíny
Pko [MW] je výkon kondenzační odběrové turbíny
Qpp [MW] je tepelný výkon soustrojí
xs [-] je součinitel teploty ovzduší (viz odstavec 3)
xi [-] je součinitel vlivu zatížení spalovací turbíny (viz odstavec 3)
xp [-] je součinitel vlivu zatížení parní turbíny (viz odstavec 1)
xt [-] je součinitel vlivu tepelného výkonu spalin
xt se stanoví podle průměrné měsíční teploty ovzduší takto:
pro tz od 0° C včetně až do - 15° C: 1,05
pro tz nad 0° C až do + 15° C: 1,02
6. Kombinace více typů kombinované výroby v jedné výrobně
Pokud je výrobna vybavena různými typy zdrojů kombinované výroby, které jsou osazeny samostatným měřením výroby tepelné energie, rozdělí se dodávka užitečného tepla v poměru naměřených hodnot. Vynásobením jednotlivých podílů příslušným směrným číslem a jejich sečtením se stanoví množství elektřiny, u které bude uplatněn příspěvek k ceně. Není-li výrobna vybavena samostatným měřením tepelné energie z jednotlivých výrobních bloků, navrhne výrobce postup výpočtu dodávky elektřiny z kombinované výroby sám v souladu s výše uvedenými základními postupy, při čemž budou ve výpočtu upřednostněna výrobní zařízení s nižší měrnou spotřebou paliv, a nechá si postup výpočtu potvrdit ministerstvem. Tímto způsobem je možno řešit i případy zdrojů, jejichž technické provedení neumožňuje uplatnit postupy stanovení množství elektřiny z kombinované výroby uvedené v této příloze vyhlášky.