k vyhlášce č. 439/2005 Sb.
Způsob určování úspory primární energie v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla a stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla

(1) Účinnost procesu kombinované výroby je podkladem pro stanovení úspory primární energie podle odstavce 2 a stanovení minimální účinnosti užití energie jako kriteria podle odstavců 15 až 17 této přílohy a platí pro zařízení uvedené do provozu před před platností zvláštního právního předpisu¹). Pro účely výpočtu je možno použít i jiné období než 1 rok.

(2) Výpočet úspor primární energie
$\mathrm{UPE}=[1-\frac{1}{{\displaystyle \frac{{{\mathrm{\eta }}_{\mathrm{q}}}^{\mathrm{T}}}{{{\mathrm{\eta }}_{\mathrm{r}}}^{\mathrm{V}}}}+{\displaystyle \frac{{{\mathrm{\eta }}_{\mathrm{e}}}^{\mathrm{T}}}{{{\mathrm{\eta }}_{\mathrm{e}}}^{\mathrm{E}}}}}].100[\%]$
E^T – je roční nebo měsíční výroba svorkové elektřiny ze soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla [MWh]
Q_pal^T – je celkový energetický potenciál paliva použitého k společné výrobě užitečného tepla a elektřiny [MWh]
${{\mathrm{\eta }}_{\mathrm{q}}}^{\mathrm{T}}=\frac{{{\mathrm{Q}}_{\mathrm{už}}}^{\mathrm{T}}}{{{\mathrm{Q}}_{\mathrm{pal}}}^{\mathrm{T}}}\left[-\right]{{\mathrm{\eta }}_{\mathrm{e}}}^{\mathrm{T}}=\frac{{\mathrm{E}}^{\mathrm{T}}}{{{\mathrm{Q}}_{\mathrm{pal}}}^{\mathrm{T}}}\left[-\right]$
přičemž dílčí účinnosti výroby tepla η_q^T a elektřiny η_e^T v teplárně se stanoví:
η_e^T - je elektrická účinnost kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba elektřiny dělená spotřebou paliva použitého v soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. U parních výroben elektřiny a tepla, kde rok výstavby je 1996 a dříve, se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,107 [-]
Q_už^T – je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného ze soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, které je využíváno ke sdílení a předání tepla bez následné transformace [MWh]
η_r^E – je referenční hodnota účinnosti oddělené výroby elektřiny (podle vzorce v odst. 12) [-]
η_r^V- je referenční hodnota energetické účinnosti oddělené výroby tepla (výtopenská výroba) [-]
η_q^T- je energetická účinnost dodávky tepla z kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba užitečného tepla v soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla dělená spotřebou paliva použitého v tomto soustrojí nebo výrobně. U parních výroben elektřiny a tepla
se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,045 [-]

(3) Harmonizované referenční hodnoty účinnosti se vztahují k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 % a pro oddělenou výrobu elektřiny a tepelné energie jsou uvedeny v procentech.

(4) Korekční faktory vlivu klimatických podmínek a vyhnutelných síťových ztrát se vztahují pouze na harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny.

(5) Tabulka č. 1

Palivo		Zařízení KVĚT vybudované do roku
		1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006-2011
		ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE	ηripalE
Pevné	Černé uhlí	39,700	40,500	41,200	41,800	42,300	42,700	43,100	43,500	43,800	44,000	44,2
	Hnědé uhlí, lignit	37,300	38,100	38,800	39,400	39,900	40,300	40,700	41,100	41,400	41,600	41,8
	Dřevní hmota	25,000	26,300	27,500	28,500	29,600	30,400	31,100	31,700	32,200	32,600	33,0
	Biomasa	20,000	21,000	21,600	22,100	22,600	23,100	23,500	24,000	24,400	24,700	25,0
	Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad	20,000	21,000	21,600	22,100	22,600	23,100	23,500	24,000	24,400	24,700	25,0
Kapalné	Topné oleje	39,700	40,500	41,200	41,800	42,300	42,700	43,100	43,500	43,800	44,000	44,2
	Biopaliva	39,700	40,500	41,200	41,800	42,300	42,700	43,100	43,500	43,800	44,000	44,2
	Biologicky rozložitelný odpad	20,000	21,000	21,600	22,100	22,600	23,100	23,500	24,000	24,400	24,700	25,0
	Neobnovitelný odpad	20,000	21,000	21,600	22,100	22,600	23,100	23,500	24,000	24,400	24,700	25,0
Plynné	Zemní plyn	50,000	50,400	50,800	51,100	51,400	51,700	51,900	52,100	52,300	52,400	52,5
	Plyn z rafinace/vodík	39,700	40,500	41,200	41,800	42,300	42,700	43,100	43,500	43,800	44,000	44,2
	Koksárenský, vysokopecní a jiné odpadní plyny, odpadní teplo	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,000	35,0
	Bioplyn	36,700	37,500	38,300	39,000	39,600	40,100	40,600	41,000	41,400	41,700	42,0

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny používané k výpočtům v období v období od roku 2006 do roku 2011

(6) Výrobci kombinované výroby elektřiny a tepelné energie použijí referenční hodnoty účinnosti výroby elektřiny uvedené v tabulce č.1 v souvislosti s rokem výstavby. Tyto harmonizované referenční hodnoty platí po dobu deseti let od roku výstavby. Rokem výstavby výrobny nebo zařízení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie je kalendářní rok, ve kterém byla zahájena výroba elektřiny.

(7) U výrobny, soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, která dosáhne jedenáctého roku provozu, použije výrobce v souladu s odstavcem 6 harmonizované referenční hodnoty účinnosti deset let staré po dobu jednoho roku.

(8) V případě, že soustrojí nebo sériová sestava soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie byla technicky zhodnocena (modernizována nebo rekonstruována) a investiční náklady na technické zhodnocení přesáhnou 50 % investičních nákladů na výstavbu nového srovnatelného soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie, za rok výstavby se považuje rok první výroby elektřiny ve zdokonaleném zařízení. Pokud výrobna se skládá z více soustrojí nebo sériových sestav soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, které byly instalovány v různých letech a pokud to provedení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie umožňuje, hodnotí se jednotlivá soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí odděleně. V případě, že tento postup nelze aplikovat, pak stáří jednotlivých soustrojí nebo sériových sestav soustrojí se stanoví jako průměr počítaný na základě podílu investic realizovaných rokem výstavby. V případě, že jednotlivé investiční akce ve výrobně byly realizovány ve značně rozdílných časových úsecích, může výrobce zahrnout do výpočtu roku výstavby přeceňovací koeficient, výpočet si nechá schválit ministerstvem.

(9) Pokud se v daném zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se za hodnotu η_rpal^E přímo hodnota η_ripal^E z tabulky č. 1. V případě společného spalování více druhů paliv při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie, stanovujeme výsledné harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu.
${\mathrm{\eta }}_{\mathrm{rpal}}^{\mathrm{E}}=\frac{{\displaystyle \sum _{\mathrm{i}=1}^{\mathrm{n}}}{\mathrm{Q}}_{\mathrm{pal},\mathrm{i}}•{\mathrm{\eta }}_{\mathrm{ripal}}^{\mathrm{E}}}{{\displaystyle \sum _{\mathrm{i}=1}^{\mathrm{n}}}{\mathrm{Q}}_{\mathrm{pal},\mathrm{i}}}\left[\%\right]$
η_ripal^E – harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 pro jednotlivé druhy paliva [%]
Q_pal,i – podíly energie jednotlivých druhů paliva spotřebovaných v kotli ke krytí kombinované výroby [GJ]

(10) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny se zvyšuje v závislosti na průměrné roční teplotě vzduchu o 0,1 procentního bodu za každý stupeň pod 15° C. Protože na území ČR dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu t_tep dosahuje 8° C, zvýší se harmonizovaná referenční účinnost o
${{\mathrm{\Delta \eta }}_{\mathrm{rtep}}}^{\mathrm{E}}=0,1.(15-8)=0,7[\%]$
Korekční faktory pro klimatickou podmínky se nepoužívají u technologií kombinované výroby elektřiny a tepla založených na palivových článcích.

(11) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny η_rtep se dále upravuje v závislosti na síťových ztrátách, které přímo souvisí s napěťovou úrovní připojení výrobny kombinované výroby elektřiny a tepelné energie koeficientem napěťové úrovně připojení k_{nap.úrovně přip.}
Tabulka č. 2
Korekční faktory ve vztahu k síťovým ztrátám

Napětí	Hodnota korekčního faktoru kinap.úrovně přip
	Elektřina dodávána do přenosové nebo distribuční soustavy	Elektřina dodávána pro vlastní spotřebu nebo přímým vedením
> 200 kV	1,000	0,985
100-200 kV	0,985	0,965
50-100 kV	0,965	0,945
0,4-50 kV	0,945	0,925
< 0,4 kV	0,925	0,860

Pokud výrobna dodává elektřinu do jedné napěťové úrovně, dosadí se za hodnotu k_{nap úrovně přip} přímo hodnota k_{inap.úrovně přip}. z tabulky č. 2.
k_{inap.úrovně přip} – jednotlivé korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty
V případě, že výrobna, soustrojí nebo sériová sestava soustrojí dodává elektřinu do více napěťových úrovní, korekční faktor pro vyhnutelné síťové ztráty se vyhodnotí na základě váženého průměru dodávané elektřiny.
${\mathrm{k}}_{\mathrm{nap}.\mathrm{úrovňě}\mathrm{přip}}=\frac{{\displaystyle \sum _{\mathrm{i}=1}^{\mathrm{n}}}{\mathrm{k}}_{\mathrm{inap}.\mathrm{úrovně}\mathrm{přip}}.{\mathrm{E}}_{\mathrm{i}}}{{\displaystyle \sum _{\mathrm{i}=1}^{\mathrm{n}}}{\mathrm{E}}_{\mathrm{i}}}\left[-\right]$
E_i - jednotlivé podíly množství elektřiny dodané do odlišných napěťových úrovní v [MWh]
Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty se neuplatňují pro dřevní hmotu a bioplyn.

(12) Výsledná hodnota harmonizované účinnosti oddělené výroby elektřiny k dosazení do vzorce pro výpočet úspory primární energie v odst. 2 se stanoví podle vzorce
${{\mathrm{\eta }}_{\mathrm{r}}}^{\mathrm{E}}=({{\mathrm{\eta }}_{\mathrm{rpal}}}^{\mathrm{E}}+{{\mathrm{\Delta \eta }}_{\mathrm{rtep}}}^{\mathrm{E}}).{\mathrm{k}}_{\mathrm{nap}.\mathrm{úrovně}\mathrm{přip}}[\%]$

(13) Tabulka č. 3
${\mathrm{\eta }}_{\mathrm{r}}^{\mathrm{V}}=\frac{{\displaystyle \sum _{\mathrm{i}=1}^{\mathrm{n}}{\mathrm{Q}}_{\mathrm{pal},\mathrm{i}.}{{\mathrm{\eta }}_{\mathrm{ripal}}}^{\mathrm{V}}}}{{\displaystyle \sum _{\mathrm{i}=1}^{\mathrm{n}}{\mathrm{Q}}_{\mathrm{pal},\mathrm{i}}}}-5\left[\%\right]$
Q_pal,i – jednotlivé podíly energie paliv spotřebované v kotli ke krytí výroby příslušejícího podílu elektřiny a tepelné energie v [GJ]
Pokud se v zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se do vzorce pro výpočet UPE v odst. 2 za hodnotu η_r^V hodnota η_ripal^V – 5 [%]. V případě společného spalování více druhů paliv stanovujeme výslednou harmonizovanou referenční hodnotu účinnosti pro oddělenou výrobu tepla prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu podle vzorce

Palivo		Druh média
		Pára/horká voda	Přímé výfukové plyny
		ηripalV	ηripalV
Pevné	Černé uhlí	88,000	80,000
	Hnědé uhlí, lignit	86,000	78,000
	Dřevní hmota	86,000	78,000
	Biomasa	80,000	72,000
	Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad	80,000	72,000
Kapalné	Topné oleje	89,000	81,000
	Biopaliva	89,000	81,000
	Biologicky rozložitelný odpad	80,000	72,000
	Neobnovitelný odpad	80,000	72,000
Plynné	Zemní plyn	90,000	82,000
	Plyn z rafinace/vodík	89,000	81,000
	Koksárenský,vysokopecni a jiné odpadní plyny, odpadní teplo	80,000	72,000
	Bioplyn	70,000	62,000

η_ripal^V – jednotlivé harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby tepelné energie členěné podle typu paliva [%]
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

(14) V případě, že v jednom procesu kombinované výroby je vyráběna elektřina, užitečné teplo a mechanická energie, navrhne postup výpočtu dílčích energetických účinností dodávky tepla, elektrické účinnosti a výroby mechanické energie (např. tlakového vzduchu ) a úspory primární energie sám výrobce a nechá si postup potvrdit ministerstvem.

^x platí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla
^xx platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E_sv (MWh)/Q_tep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla): v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude minimální účinnost stanovena odborným posudkem obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla.
Účinnost výroby elektrické energie v parním turbosoustrojí η_el se stanoví podle zvláštního právního předpisu¹.
(15) Minimální účinnost výroby elektrické energie pro parní turbosoustrojí η_el, kde rok výstavby je 31.12.1995 a dříve, v % je 43^x při měrné spotřebě energie v palivu S^ev_pal 2,32 GJ/Gj nebo 8,37 GJ/MWh. U turbosoustrojí do 50MW je účinnost výroby η_el 35 %^xx při měrné spotřebě energie v palivu S^ev_pal 2,85 GJ/GJ nebo 10,28 GJ/MWh. Pro turbosoustrojí nad 50MW je účinnost výroby η_el 40^xx% při měrné spotřebě energie v palivu S^ev_pal 2,5 GJ/GJ nebo 9GJ/MWh
Poznámky:

Provozní soubor	Účinnost výroby ηet	Měrná spotřeba energie v palivu Setpal
	%	GJ/GJ
plynová turbína + spalinový kotel	74	1,35
plynová turbína + spalinový kotel – špičkový provoz	28	3,57
paroplynový cyklus s využitím tepla	72	1,39
Paroplynový cyklus s kondenzací	50x	1,39

Poznámka:
^x platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E_sv (MWh)/Q_tep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tpla).
Účinnost výroby elektrické energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbinou a spalinovým kotlem η_et se stanoví podle zvláštního právního předpisu¹).
(16) Účinnost výroby energie pro parní turbosoustrojí η_el, kde rok výstavby je po 31.12.1995, se stanoví podle zvláštního právního předpisu¹)

(17) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem η_kj a minimální účinnost výroby energie v výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli η_et

Jmenovitý el. Výkon kogenerační jednotky	teplota vody na výstupu z kogenerační jednotky	účinnost výroby energie v kogen. jednotce ηet	měrná spotřeba energie v palivu na výrobu el. Setpal	účinnost výroby energie (tep.+el.) v kotelně ηetx
KW	°C	%	GJ/MWh	%
do 100	do 90	75	4,8	75 + 9xK/(1 + K)
nad 100	do 90	80	4,5	80 + 5xK/(1 + K)
nad 100	91 - 100	75	4,8	75 + 10xK/(1 + K)
nad 100	101 – 110	69	5,22	69 + 16xK/(1 +K)
nad 100	111 – 120	64	5,62	64 + 21xK/(1 + K)
nad 100	121 - 130	59	6,1	59 + 26xK/(1 + K)
nad 100	nad 130	54	6,67	54 + 31xK/(1 +K)

Q_pal^ko energie paliva spáleného v kogenerační jednotce (GJ)
${}^{\mathrm{x}}\mathrm{K}=\frac{{{\mathrm{Q}}_{\mathrm{pal}}}^{\mathrm{ko}}}{{{\mathrm{Q}}_{\mathrm{pal}}}^{\mathrm{kj}}}$
Q_pal^kj energie paliva spáleného v kotlích (GJ)
Účinnost výroby elektrické energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem η_et se stanoví podle zvláštního právního předpisu¹).