B. KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ
1. DEFINICE
Obsah organických sloučenin rtuti stanovený touto metodou se vyjádří v hmotnostních procentech (m/m) rtuti ve vzorku.
2. PRINCIP
Metoda je založena na měření celkového obsahu přítomné rtuti. Je proto nezbytné se nejprve ujistit, že není přítomna anorganická rtuť, a identifikovat organické sloučeniny rtuti přítomné ve vzorku. Po mineralizaci se uvolněná rtuť stanoví bezplamenovou atomovou absorpcí.
3. POUŽITÉ CHEMIKÁLIE
Všechny použité chemikálie musí být čistoty p.a. nebo vyšší
3.1 Koncentrovaná kyselina dusičná,
3.2 Koncentrovaná kyselina sírová,
3.3 Redestilovaná voda
3.4 Manganistan draselný, 7% roztok (m/V)
3.5 Hydroxylamoniumchlorid, 1,5% roztok (m/V)
3.6 Peroxodisíran draselný, 5% roztok (m/V)
3.7 Chlorid cínatý, 10% roztok (m/V)
3.8 Koncentrovaná kyselina chlorovodíková,
3.9 Skelná vata impregnovaná chloridem palladnatým, 1% (m/m)
4. PŘÍSTROJE A POMŮCKY
4.1 Obvyklé laboratorní vybavení
4.2 Přístroj pro stanovení rtuti bezplamenovou atomovou absorpční spektrometrií (technika generování studených par) včetně potřebného skleněného nádobí. Optická dráha kyvety alespoň 100 mm.
5. POSTUP
Zachovávají se všechna bezpečnostní opatření obvyklá pro stopovou analýzu rtuti.
5.1 Rozklad
5.1.1 Naváží se 150 mg vzorku přesně (m). Přidá se 10 ml kyseliny dusičné (3.1) a ponechá se působit tři hodiny ve vzduchotěsné nádobce ve vodní lázni při 55 °C, v pravidelných intervalech se protřepává. Současně se provede slepý pokus s reakčními činidly.
5.1.2 Po vychladnutí se přidá 10 ml kyseliny sírové (3.2) a ještě jednou se zahřívá 30 minut ve vodní lázni vyhřáté na 55 °C.
5.1.3 Nádoba se vloží do ledové lázně a opatrně se přidá 20 ml vody (3.3).
5.1.4 Po dávkách se přidají 2 ml 7% roztoku manganistanu draselného (3.4), dokud roztok nezůstane zbarvený. Vrátí se na dalších 15 minut do vodní lázně vyhřáté na 55 °C.
5.1.5 Přidají se 4 ml roztoku peroxodisíranu draselného (3.6). V zahřívání na vodní lázni při 55 °C se pokračuje po dobu 30 minut.
5.1.6 Nechá se vychladnout a obsah se převede do odměrné baňky na 100 ml. Nádobka se vypláchne 5 ml roztoku hydroxylamonium-chloridu (3.5) a poté čtyřikrát 10 ml vody (3.3). Roztok by se měl úplně odbarvit. Doplní se po rysku vodou (3.3).
5.2 Kvantitativní stanovení
5.2.1 10 ml zkušebního roztoku (5.1.6) se převede do skleněné nádobky pro stanovení rtuti technikou generování studených par (4.2). Zředí se 100 ml vody (3.3) a následně se přidá 5 ml kyseliny sírové (3.2) a 5 ml roztoku chloridu cínatého (3.7). Po každém přídavku se promíchá. Vyčká se 30 sekund, aby se veškeré ionty rtuti zredukovaly na kovovou rtuť, a odečte se výsledná hodnota (n).
5.2.2 Skelná vata impregnovaná chloridem paladnatým (3.9) se vloží mezi redukční nádobku a průtočnou kyvetu přístroje (4.2). Postup podle bodu 5.2.1 se opakuje a odečte se výsledná hodnota. Pokud hodnota není nulová, mineralizace byla neúplná a analýza se musí opakovat.
7. VÝPOČET
Označí-li se
m = hmotnost zkušebního vzorku (v mg)
n = množství rtuti odečtené na přístroji (v μg)
Množství rtuti vyjádřené v hmotnostních procentech rtuti se vypočte ze vzorce:
7. POZNÁMKY
7.1 Ke zlepšení mineralizace může být nezbytné začít zředěním vzorku.
7.2 Je-li podezření, že se rtuť absorbuje na substrát, mělo by se provést kvantitativní stanovení metodou standardních přídavků.
8. OPAKOVATELNOST
Pro výrobky obsahující asi 0,007 % (m/m) rtuti nesmí rozdíl mezi výsledky dvou paralelních stanovení na stejném vzorku překročit absolutní hodnotu 0,00035 %.