23. KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ ALKALICKÝCH SULFIDŮ A SULFIDŮ KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN
1. ROZSAH A OBLAST POUŽITÍ
V této metodě je popsáno kvantitativní stanovení sulfidů přítomných v kosmetických prostředcích. Přítomnost thiolů nebo jiných redukčních činidel (včetně siřičitanů) neruší.
2. DEFINICE
Koncentrace sulfidů stanovená touto metodou se vyjádří v hmotnostních procentech síry.
3. PRINCIP
V okyseleném prostředí se sirovodík odvede proudem dusíku a poté se vysráží ve formě sulfidu kademnatého. Ten se odfiltruje, propláchne a stanoví jodometricky.
4. POUŽITÉ CHEMIKÁLIE
Všechny použité chemikálie musí být čistoty p.a. nebo vyšší
4.1 Koncentrovaná kyselina chlorovodíková,
4.2 Thiosíran sodný, 0,1 mol/l odměrný roztok
4.3 Jod, 0,05 mol/l odměrný roztok
4.4 Sulfid sodný
4.5 Octan kademnatý
4.6 Koncentrovaný amoniak,
4.7 Amoniakální roztok octanu kademnatého: 10 g octanu kademnatého (4.5) se rozpustí v přibližně 50 ml vody. Přidává se amoniak (4.6), dokud se sraženina nerozpustí (tj. přibližně 20 ml). Doplní se vodou po rysku do 100 ml.
4.8 Dusík
4.9 Roztok amoniaku M
5. PŘÍSTROJE A POMŮCKY
5.1 Obvyklé laboratorní vybavení
5.2 Tříhrdlá zábrusová baňka na 100 ml s kulatým dnem
5.3 Dvě Erlenmeyrovy baňky se zábrusem na 150 ml, s trubičkou pro přívod a odvod plynu.
5.4 Jedna nálevka s dlouhým stonkem
6. POSTUP
6.1 Uvolnění sulfidů
6.1.1 Použije se dosud neotevřené balení prostředku. Do baňky s kulatým dnem (5.2) se přesně naváží množství výrobku (m) (vyjádřeno v g), které odpovídá nejvýše 30 mg sulfidových iontů. Přidá se 60 ml vody a 2 kapky odpěňovače.
6.1.2 Do obou Erlenmeyerových baněk (5.3) se převede po 50 ml roztoku (4.7).
6.1.3 Na tříhrdlou baňku (5.2) se připojí dělicí nálevka, trubice pro přívod a odvod plynu. Trubice pro odvod plynu se připojí pomocí hadiček z PVC na Erlenmeyerovy baňky (5.3) řazené za sebou.
Poznámka: Aparatura na uvolnění sulfidů musí projít následující zkouškou těsnosti: za stejných zkušebních podmínek se prostředek, který má být zkoumán, nahradí 10 ml roztoku sulfidu (připraveného podle bodu 4.4), obsahujícího „X mg“ sulfidu (stanoví se jodometricky). Nechť „Y“ je počet miligramů sulfidu zjištěný na konci této operace. Rozdíl mezi množstvím „X“ a „Y“ nesmí překročit 3 %.
6.1.4 Pro odstranění vzduchu se nechá baňkou s kulatým dnem (5.2) 15 minut procházet dusík (4.8) rychlostí 2 bublinky za sekundu.
6.1.5 Baňka s kulatým dnem se ohřeje na 85 ± 5 °C.
6.1.6 Proud dusíku (4.8) se zastaví a po kapkách se přidá 40 ml kyseliny chlorovodíkové (4.1).
6.1.7 Proud dusíku (4.8) se obnoví po přidání téměř veškeré kyseliny, ponechá se minimální množství kapaliny, aby se zamezilo úniku sirovodíku.
6.1.8 Po 30 minutách se ohřev přeruší. Baňka (5.2) se nechá nejméně hodinu a půl chladnout za stálého proudu dusíku (4.8).
6.2 Titrace
6.2.1 Sraženina sulfidu kademnatého se odfiltruje přes nálevku s dlouhým stonkem (5.4).
6.2.2 Erlenmeyerovy baňky (5.3) se nejprve propláchnou roztokem amoniaku (4.9) a kapalina se nalije na filtr. Poté se vypláchnou destilovanou vodou a voda se použije k promytí sraženiny zadržované na filtru.
6.2.3 Promývání sraženiny se dokončí promytím dalšími 100 ml vody.
6.2.4 Papírový filtr se vloží do první Erlenmeyerovy baňky, která obsahovala sraženinu. Přidá se 25 ml (n1) roztoku jodu (4.3), přibližně 20 ml kyseliny chlorovodíkové (4.1) a 50 ml destilované vody.
6.2.5 Nadbytek jodu se stanoví roztokem thiosíranu sodného (n2) (4.2).
7. VÝPOČET
Obsah sulfidů ve vzorku vyjádřený v hmotnostních procentech síry se vypočte podle následujícího vzorce:
kde:
| n1 = | použité množství odměrného roztoku jodu (4.3) (v mililitrech), |
| x1 = | molarita tohoto roztoku, |
| n2 = | použité množství odměrného roztoku thiosíranu sodného (4.2) (v mililitrech), |
| x2 = | molarita tohoto roztoku, |
| m = | hmotnost zkušebního vzorku (v g). |
8. OPAKOVATELNOST
Pro výrobky obsahující asi 2 % (m/m) sulfidů nesmí rozdíl mezi výsledky dvou paralelních stanovení na stejném vzorku překročit absolutní hodnotu 0,2 %.