C. KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ PEROXIDU VODÍKU
1. PRINCIP
Jodometrické stanovení peroxidu vodíku je založeno na následující reakci:
H2O2 + 2H+ + 2I- → I2 + 2H2O
Tato konverze probíhá pomalu, může však být urychlena přidáním molybdenanu amonného. Vzniklý jod se stanoví titračně thiosíranem sodným a je mírou obsahu peroxidu vodíku.
2. DEFINICE
Obsah peroxidu vodíku změřený níže popsaným způsobem se vyjádří v hmotnostních procentech výrobku (% m/m).
3. POUŽITÉ CHEMIKÁLIE
Všechny použité chemikálie musí být čistoty p.a. nebo vyšší
3.1 Kyselina sírová, 4 mol/l
3.2 Jodid draselný
3.3 Molybdenan amonný
3.4 Thiosíran sodný, 0,2 mol/l
3.5 Roztok jodidu draselného,10% (m/V), připravuje se bezprostředně před použitím
3.6 Roztok molybdenanu amonného, 20% (m/V)
3.7 Roztok škrobu, 1% (m/V)
4. PŘÍSTROJE A POMŮCKY
4.1 Kádinky na 100 ml
4.2 Byreta na 50 ml
4.3 Odměrné baňky na 250 ml
4.4 Odměrné válce na 25 a 100 ml
4.5 Nedělené pipety na 10 ml
4.6 Erlenmeyerovy baňky na 250 ml
5. POSTUP
5.1 Do 100 ml kádinky se naváží asi 10 g (m gramů) vzorku přesně, obsahujícího asi 0,6 g peroxidu vodíku. Obsah se pomocí vody převede do odměrné baňky na 250 ml, doplní se po rysku vodou a promíchá se.
5.2 10 ml roztoku vzorku (5.1) se odpipetuje do Erlenmeyerovy baňky na 250 ml (4.6) a postupně se přidá 100 ml 4 mol/l kyseliny sírové (3.1), 20 ml roztoku jodidu draselného (3.5) a tři kapky roztoku molybdenanu amonného (3.6).
5.3 Vzniklý jod se okamžitě titruje 0,2 mol/l roztokem thiosíranu sodného (3.4) a těsně před dosažením bodu ekvivalence se přidá několik mililitrů roztoku škrobu (3.7) jako indikátoru. Zaznamená se spotřeba 0,2 mol/l roztoku thiosíranu sodného (3.4) v mililitrech (V).
5.4 Způsobem popsaným v bodech 5.2 a 5.3 se provede slepý pokus, přičemž se nahradí 10 ml roztoku vzorku 10 ml vody. Zaznamená se spotřeba 0,1N roztoku thiosíranu sodného na slepý pokus (V0 v ml).
6. VÝPOČET
Obsah peroxidu vodíku ve výrobku vyjádřený v hmotnostních procentech (% m/m) se vypočte pomocí následujícího vzorce:
ve kterém:
| m | = množství analyzovaného vzorku (5.1) v g, |
| V0 | = spotřeba 0,2 mol/l roztoku thiosíranu sodného na slepý pokus (5.4) v mililitrech, |
| V | = spotřeba 0,2 mol/l roztoku thiosíranu sodného při titraci roztoku vzorku (5.3) v mililitrech. |
7. OPAKOVATELNOST
Pro výrobky obsahující asi 6 % (m/m) peroxidu vodíku nesmí rozdíl mezi výsledky dvou paralelních stanovení na stejném vzorku překročit absolutní hodnotu 0,2 %.