ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ A ÚPRAVA NÁHRADY NÁKLADŮ NA VÝŽIVU POZŮSTALÝCH PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
§ 1
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů1), se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 5 %.
(1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2005, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se podle § 1 nezvyšuje.
(2) Úprava podle § 1 se provede bez žádosti zaměstnance nebo pozůstalých; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo zvýšení plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle právních předpisů o důchodovém pojištění.
(3) Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce účinné před 1. červnem 1994.