k vyhlášce č. 103/2006 Sb.
Způsob stanovení parametru R a vzory způsobů stanovení výchozí hranice pomocí parametru R
I. Způsob stanovení parametru R
a) Soupis činností a přehled o druzích nebezpečných chemických látek, jejich množství a umístění
Shromáždí se informace o všech zařízeních s výskytem nebezpečných látek8), o trasách a způsobech dopravy nebezpečných látek. O činnostech představujících zvýšení rizika pro obyvatelstvo (příklady v tabulce č. 2) se zjistí další informace potřebné pro jejich klasifikaci podle fyzikálních, chemických, technických a technologických vlastností a podmínek; po jejich klasifikaci se zpracuje seznam nebezpečných látek a nebezpečných činností (dále jen „seznam“). Při tom se vychází z dokumentace provozovatele - podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu, bezpečnostní zprávy (zejména analýzy rizika) a vnitřního havarijního plánu.
b) Posouzení množství látek
U jednotlivých zařízení se provede odhad maximálního množství nebezpečné látky nebo nebezpečných látek, které se může v reálných podmínkách zúčastnit závažné havárie. Vychází se z projektovaných rozměrů jednotlivých částí technologických uzlů a největší nosnosti nebo objemu obslužných nákladních automobilů, cisteren, železničních vozů apod. Pokud má zařízení dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci mezi skladovacími nádržemi nebezpečných látek, je při odhadu unikajícího množství uvažováno jen maximální množství v největší nádrži. Za fyzickou separaci se považuje vzdálenost mezi nádržemi zamezující domino efektům způsobených požárem, výbuchem nebo zhroucením kterékoliv části z posuzovaných zařízení. Za účinnou separaci se považuje existence separovaných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží nebo používání automatických bezpečnostních armatur u potrubím spojených nádrží nebo mechanická překážka mezi nádržemi. Za dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci není považováno použití otevřeného propojení mezi nádržemi nebo použití ručně ovládaných armatur. Odhadnutá maximální množství se přiřadí do seznamu k jednotlivým příslušným nebezpečným látkám.
c) Přiřazení referenčních čísel nebezpečným látkám, zdrojům rizika
V seznamu podle písmene b) se všem nebezpečným látkám s přihlédnutím k jejich typu a známým fyzikálním podmínkám přiřadí referenční číslo podle tabulky č. 1 a ověří se, zda souhlasí s referenčním číslem stejné látky posuzované současně s druhem činnosti a charakterem technologie podle tabulky č. 2 a případně i s referenčním číslem získaným s přihlédnutím k typu a popisu látky v souvislosti s druhem činnosti podle tabulky č. 4. V případě, že z tabulek č. 1, 2 a 4 nelze jednoznačně přiřadit posuzovanému zdroji rizika nebo činnosti nebo nebezpečné látce jediné referenční číslo, zapíší se do seznamu dvě nebo více možných referenčních čísel a další postup se provádí podle všech těchto čísel.
d) Třída toxicity a její náhradní stanovení
Třídou toxicity se rozumí vlastnost nebezpečné látky definovaná výpočtem kalkulačního čísla (a) uvedeného v tabulce 1a a kalkulačního čísla (b) uvedeného v tabulce 1b přílohy č. 1 k této vyhlášce. Posuzuje-li se toxicita nebezpečné látky, která není uvedena v tabulce č. 1, lze její třídu toxicity pro potřeby tohoto postupu určit podle následujících pomocných pravidel a s využitím tabulek č. 1a až 1c:
1. Pokud je tlak nasycených par menší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za kapalinu.
2. Pokud je tlak nasycených par větší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za plyn.
3. Ze součtu kalkulačního čísla (a) odvozeného od LC50 podle tabulky č. 1 a kalkulačního čísla (b) odvozeného z fyzikálních vlastností podle tabulky č. 1b se získá pomocí tabulky č. 1c hledaná třída toxicity.
e) Redukce seznamu
Ze seznamu lze vyloučit nebezpečné činnosti, které nepředstavují přímou hrozbu poškození obyvatel z důvodu vzdálenosti obydlených oblastí. Při redukci seznamu se postupuje v souladu s kritérii uvedenými v tabulce č.3
f) Opakování nebo zastavení způsobu stanovení
Je-li po redukci seznamu zřejmé, že v posuzované oblasti je zdroj rizika s jediným izolovaným zařízením bez návaznosti na další nebezpečné činnosti, zvětší se plocha posuzovaného území dvojnásobně a vytvoří se nový seznam; není-li to účelné, protože v takto zvětšeném posuzovaném území se nenachází žádný další zdroj rizika, zastaví se další postup. Dále se postupuje podle § 3.
g) Přiřazení parametrů R položkám seznamu
K jednotlivým referenčním číslům obsaženým v seznamu se za použití tabulek č. 4 a č. 4a nebo tabulky č. 4b a známého množství látek v tunách odhadnutých podle písm. b) přiřadí odpovídající parametry R. Pokud tabulka č. 4a obsahuje místo číselné hodnoty parametru velké písmeno X, míní se taková kombinace látky a jejího množství, která se v praxi obvykle nevyskytuje nebo nemůže prakticky existovat. Dojde-li přesto k dosažení takové hodnoty, použije se parametr R odpovídající dvojnásobku nejbližší vyčíslené hodnoty parametru R téže látky nebo odborný odhad. Obsahuje-li tabulka symbol (-), jsou účinky daného množství látky zanedbatelné.
h) Stanovení parametru R
Pokud položce v seznamu byla přiřazena jediná hodnota R, považuje se za stanovenou hodnotu parametru R podle § 3 odst. 1 písm. a). V případě, že jedné látce nebo nebezpečné činnosti bylo podle písmena c) tohoto postupu přiřazeno více referenčních čísel a tím bylo získáno pro jednu položku seznamu více hodnot R, stanoví se pro účely § 3 odst. 1 písm. a) této vyhlášky největší z těchto hodnot jako parametr R.
II. Vzory způsobů stanovení výchozí hranice
Legenda:
| půdorysný průmět zdroje nebezpečí |
| zóna havarijního plánování |
| hranice plochy, pro kterou provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, |
| výchozí hranice |
| nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí se středem S a poloměrem r |
| parametr stanovený podle přílohy 1 |
Obrázek č. 1
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 3 odst. 1 písm. a)
r < 1/5 R, H = kružnice se středem v S a poloměrem R
Obrázek č. 2
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 3 odst. 1 písm. a)
Popis: r < 1/5 R (parametr R je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán, nejsou zanedbatelné)
Obrázek č. 3
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 3 odst. 1 písm. c)
Popis: r ≥ 1/5 R (vypočítaný parametr R je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení).
Obrázek č. 4
Vzor stanovení výchozí hranice podle § 3 odst. 1 písm. d)
Tabulka č. 1 SEZNAM VYBRANÝCH LÁTEK
| Referenční číslo | Typ látky | Látky (příklady) |
|---|---|---|
| 1-3 | Hořlavá látka kapalná Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C (teplota vzplanutí > 20 °C) | Allylalkohol (2-propen-1-ol) |
| Anilin | ||
| Benzaldehyd | ||
| Benzylchlorid (alfa-chlortoluen) | ||
| Butanol (1-butanol, 2-butanol) | ||
| Butyldiglykol | ||
| Dichlorbenzen | ||
| Dichlorpropen | ||
| Motorová nafta | ||
| Diethylkarbonát (uhličitan ethylnatý) | ||
| Dimethylformamid | ||
| Ethanolamin (2-aminoethanol) | ||
| Ethylformiát (mravenčan ethylnatý) | ||
| Ethylglykolacetát | ||
| Ethylsilikát | ||
| Ethylenchlorhydrin (2-chlorethanol) | ||
| Ethylenglykol (1,2-ethandiol) | ||
| Topný olej | ||
| Furfural | ||
| Furfurylalkohol (2-furylmethanol) | ||
| Isoamylalkohol (3-methyl-1-butanol) | ||
| Isobutanol (2-ethyl-1-propanol) | ||
| Isopropanol (2-propanol) | ||
| Methylbutylketon | ||
| Methylglykol | ||
| Methylglykolacetát | ||
| Naftalen | ||
| Nitrobenzen | ||
| Ropa | ||
| Fenol | ||
| Styren (vinylbenzen) | ||
| Trioxan (1,3,5-trioxan) | ||
| Xylen (o-, m-, p-) | ||
| 1-3 | Hořlavá látka kapalná Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C (teplota vzplanutí ≤ 20 °C) | Acetaly (1,1-diethoxyethan; 1,1-dimethoxyethan; 1,1 dibutooxyethan) |
| Aceton (2-propanon) | ||
| Acetonitril (methylkyanid) | ||
| Benzen | ||
| Butandion | ||
| Butanol (1-butanol, 2-butanol) | ||
| Butanon | ||
| Butylchlorid | ||
| Butylformiát (mravenčan butylnatý) | ||
| Cyklohexen | ||
| Dichlorethan | ||
| Dichlorpropan | ||
| Diethylamin | ||
| Diethylketon (3-pentanon) | ||
| Dimethylkarbonát (uhličitan methylnatý) | ||
| Dimethylcyklohexan | ||
| Dioxan | ||
| Ethanol | ||
| Ethylacetát (octan ethylnatý) | ||
| Ethylakrylát | ||
| Ethylbenzen | ||
| Ethylformiát (mravenčan ethylnatý) | ||
| Heptan | ||
| Hexan | ||
| Isobutylacetát | ||
| Isopropylalkohol (2-propanol) | ||
| Isopropylether | ||
| Methanol (methylalkohol) | ||
| Methylacetát (octan methylnatý) | ||
| Methylcyklohexan | ||
| Methylisobutylketon | ||
| Methylmetakrylát (metakrylan methylnatý) | ||
| Methylpropionát (propionan methylnatý) | ||
| Methylvinylketon (3-buten-2-on) | ||
| Oktan | ||
| Piperidin | ||
| Propylacetát | ||
| Propylalkohol (1-propanol) | ||
| Pyridin | ||
| Toluen | ||
| Triethylamin | ||
| Vinylacetát | ||
| 4-6 | Hořlavá látka kapalná tlak nasycených par ≥ 0,03 MPa při 20 °C | Sirouhlík |
| Kolodium, roztok | ||
| Cyklopentan | ||
| Diethylether | ||
| Ethylbromid (Bromethan) | ||
| Isopropen | ||
| Methylformiát (mravenčan methylnatý) | ||
| Solventní nafta (lakový benzín) | ||
| Kondenzát ze zemního plynu | ||
| Pentan | ||
| Benzín | ||
| Acetaldehyd (ethanal) | ||
| Propylenoxid (1,2-propylenoxid) | ||
| 7-9 | Zkapalněná hořlavá látka plynná (tlakem) | 1,3-butadien |
| Butan | ||
| Buten (1-buten, 2-buten) | ||
| Cyklobutan | ||
| Cyklopropan | ||
| Difluorethan | ||
| Dimethylether | ||
| Ethan | ||
| Ethylchlorid (chlorethan) | ||
| Ethylenoxid (oxiran) | ||
| Ethylfluorid (fluorethan) | ||
| Isobutan (2-methylpropan) | ||
| Isobuten (2-methylpropen) | ||
| zkapalněné uhlovodíkové plyny | ||
| Methylether | ||
| Methylfluorid (fluormethan) | ||
| Propadien | ||
| Propan | ||
| Propen (propylen) | ||
| Vinylchlorid (chlorethylen) | ||
| Vinylmethylether | ||
| Vinylfluorid (fluorethylen) | ||
| 10,11 | Zkapalněná hořlavá látka plynná - chlazením | Ethen (ethylen) |
| Methan | ||
| Methylacetylen | ||
| Zemní plyn a seznam zkapalněných hořlavých látek plynných, s referenčními čísly 7-9 | ||
| 12 | Stlačené hořlavé látky - plynné | Ethen (ethylen) |
| Vodík | ||
| Methan | ||
| Methylacetylen (propin) | ||
| Zemní plyn | ||
| 13 | Hořlavé látky plynné v tlakových lahvích | Acetylen (ethin) |
| Butan | ||
| Vodík | ||
| zkapalněné uhlovodíkové plyny | ||
| Propan | ||
| 14,15 | Látky a výrobky výbušné | Dusičnan amonný (hnojivo typu A1) |
| Munice (Střelivo) | ||
| Nitroglycerin | ||
| Organické peroxidy (typ B) | ||
| Trinitrotoluen | ||
| 16,17 | Toxické látky kapalné, Třída toxicity - nízká | Acetylchlorid |
| Allylamin | ||
| Allylbromid (3-brom-1-propen) | ||
| Allylchlorid (3-chlor-1-propen) | ||
| Chlorpikrin (trichlornitromethan) | ||
| Dichlordiethylether | ||
| Dimethylhydrazin | ||
| Dimethylsulfát | ||
| Dimethylsulfid | ||
| Epichlorhydrin(1-chlor-2, 3-epoxypropan) | ||
| Ethanthiol | ||
| Ethylisokyanát | ||
| Ethyltrichlorsilan | ||
| Pentakarbonyl železa | ||
| Isopropylamin (2-propanamin) | ||
| Methakrolein | ||
| Methylhydrazin | ||
| Perchlormethylthiol | ||
| Perchlormethylmerkaptan | ||
| Fenylkarbylaminchlorid | ||
| Oxychlorid fosforečný | ||
| Chlorid fosforitý | ||
| Sulfurylchlorid | ||
| Tetraethylolovo | ||
| Tetramethylolovo | ||
| Trichlorsilan | ||
| Vinylidenchlorid (1,1 -dichlorethylen) | ||
| 18-21 | Toxické látky kapalné, Třída toxicity - střední | Akrolein |
| Akrylonitril | ||
| Brom | ||
| Sirouhlík | ||
| Chloracetaldehyd | ||
| Chlormethylether | ||
| Bromkyan | ||
| Dimethyldichlorsilan | ||
| Ethylchloroformiát (chloromravenčan ethylnatý) | ||
| Ethylenimin (aziran) | ||
| Formaldehyd (roztoky) | ||
| Kyselina fluorovodíková (roztoky) | ||
| Isobutylamin | ||
| Methylchlorformiát (chloromravenčan methylnatý) | ||
| Methyldichlorsilan | ||
| Methyljodid (jodmethan) | ||
| Methyltrichlorsilan | ||
| Kyselina dusičná (dýmavá) | ||
| Oleum (dýmavá kyselina sírová) | ||
| Propylenimin | ||
| Propylenoxid | ||
| Chlorid cíničitý | ||
| 22,25 | Vysoce toxické látky kapalné | Kyanovodík |
| Oxid dusičitý | ||
| Oxid sírový | ||
| Tetrabutylamin | ||
| Oxid osmičelý | ||
| 26,29 | Vysoké toxické látky kapalné Třída toxicity – velmi vysoká | Methylisokyanát |
| Karbonyl niklu (tetrakarbonyl niklu) | ||
| Pentaboran | ||
| Pentafluorid síry | ||
| 30,35 | Toxické látky plynné, Třída toxicity – nízká | Ethylamin |
| Vinylchlorid (chlorethylen) | ||
| 31,36,40 | Toxické látky plynné, Třída toxicity - střední | Amoniak (čpavek) |
| Fluorid boritý | ||
| Oxid uhelnatý | ||
| Fluorid chloritý | ||
| Dimethylamin | ||
| Fluorovodík | ||
| Methylbromid (brommethan) | ||
| Fluorodusík (fluorid dusitý) | ||
| Perchlorylfluorid (fluorid kysel. chloristé) | ||
| Silan | ||
| Fluorid křemičitý | ||
| Oxid siřičitý | ||
| Trimethylamin | ||
| Vinylbromid (bromethylen) | ||
| 32,37,41,42 | Vysoce toxické látky plynné | Chlorid boritý |
| Karbonylsulfid | ||
| Chlor | ||
| Dioxid chloru (oxid chloričitý) | ||
| Dichloracetylen | ||
| Oxid dusičitý (dimer) | ||
| Formaldehyd | ||
| German (germanovodík) | ||
| Hexafluoraceton | ||
| Bromovodík | ||
| Chlorovodík | ||
| Sulfan (sirovodík) | ||
| Methylchlorid (Chlormethan) | ||
| Oxid dusnatý | ||
| Sulfurylfluorid | ||
| Stannan | ||
| 33,38 | Vysoce toxické látky plynné, Třída toxicity - vysoká | Borethan |
| Fosgen (karbonylchlorid) | ||
| Karbonylfluorid | ||
| Dikyan | ||
| Fluor | ||
| Keten | ||
| Selan | ||
| Nitrosylchlorid | ||
| Difluorid kyslíku | ||
| Fosfan (fosfin, fosforovodík) | ||
| Stiban (antimonovodík) | ||
| Tetrafluorid síry (fluorid siřičitý) | ||
| Hexafluorid telluru (fluorid tellurový) | ||
| 34,39 | Toxické látky plynné, Třída toxicity - extrémní | Arsan (arsin, arsenovodík) |
| Selan (selenovodík) | ||
| Ozon | ||
| Hexafluorid selenu (fluorid selenový) |
Tabulka 1a
| LC50, krysa, 4 hod. v ppm | Kalkulační číslo (a) |
|---|---|
| 0,01 - 0,1 | 8 |
| 0,1 - 1 | 7 |
| 1 - 10 | 6 |
| 10 - 100 | 5 |
| 100 - 1000 | 4 |
| 1000 - 10 000 | 3 |
| 10 000 - 100 000 | 2 |
Poznámka: LC50 – statisticky vypočítaná koncentrace látky, která pravděpodobně způsobí za určitou dobu po expozici smrt 50% jedinců exponovaných po definovanou dobu (vyhláška č. 427/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika chemických látek pro zdraví člověka).
Tabulka 1b
| Fyzikální vlastnosti | Kalkulační číslo (b) | |
|---|---|---|
| Kapaliny (tlak při 20 °C) | < 0,005 MPa | 1 |
| 0,005 - 0,03 MPa | 2 | |
| 0,03 - 0,1 MPa | 3 | |
| tlakem zkapalněný plyn, | ||
| bod varu | > 265K | 3 |
| bod varu | < 265 K | 4 |
| chladem zkapalněný plyn, | ||
| bod varu | > 245 K | 3 |
| bod varu | < 245 K | 4 |
Tabulka 1c
| Kalkulační číslo a + kalkulační číslo b | Třída toxicity |
|---|---|
| 6 | Nízká |
| 7 | Střední |
| 8 | Vysoká |
| 9 | Velmi vysoká |
| 10 | Extrémní |
Tabulka č. 2 - KONTROLNÍ SEZNAM (Druh činnosti a charakter technologie)
| Činnost | Nejdůležitější nebezpečné látky | Referenční čísla pro tabulky č. 4 a č. 4a | |
|---|---|---|---|
| Skladování paliv | Čerpací stanice | Benzín a motorová nafta | 6 |
| Benzín a zkapalněné uhlovodíkové plyny | 7 | ||
| Mezisklady | Benzín | 6 | |
| Zkapalněné uhlovodíkové plyny | 7,9 | ||
| Hlavní sklady | Ropa a topné oleje | 1,3 | |
| Benzín | 4,6 | ||
| Zkapalněné uhlovodíkové plyny | 7,9,10,11 | ||
| Zemní plyn | 10,11 | ||
| Skladování plynu v tlakových lahvích | Různé plyny | 13 | |
| Zpracování a skladování paliv | Rafinerie | Zkapalněné uhlovodíkové plyny, propan, benzin, | 6,7,9 |
| Alkylační procesy | Fluorovodík | 31 | |
| Krakování (hluboké zpracování) ropy | Buten (butylen) | 7,9 | |
| Ethen (ethylen) | 12 | ||
| Ethylenoxid (oxiran) | 30 | ||
| Propen (propylen) | 7,9 | ||
| Vinylchlorid | 7,9 | ||
| Benzin, C4 frakce | 6,7,9,10,11 | ||
| Benzen, aromatické uhlovodíky | 3 | ||
| Doprava paliv v zóně havarijního plánování | Potrubí - produktovody | Zkapalněné uhlovodíkové plyny, propan | 8 |
| Zemní plyn | 12 | ||
| Benzín | 5 | ||
| Ropa | 2 | ||
| Voda (vnitrozemské vodní cesty) | Zkapalněné uhlovodíkové plyny (stlačený) | 9 | |
| Zkapalněné uhlovodíkové plyny (zkapalněný chlazením) | 11 | ||
| Benzín | 6 | ||
| Ropa | 3 | ||
| Po železnici/silnici | Zkapalněné uhlovodíkové plyny | 7 | |
| Benzín | 6 | ||
| Ropa | 4 | ||
| Rozsáhlá chladicí zařízení | Jatka, mlékárny, pivovary, tukové závody, výrobny zmrzliny, čokoládový průmysl, sklady masa, ryb, ovoce, květin, kluziště (zimní stadiony) | Čpavek | 31 |
| Potraviny a pochutiny | Cukrovarnický průmysl | Oxid siřičitý | 31 |
| Průmysl mouky - mlýny | Methylbromid | 32 | |
| Extrakce olejů/tuků | Hexan | 1,3 | |
| Drožďárny Lihovary, destilace alkoholu | Hořlavé kapaliny | 4,6 | |
| Průmysl kakaa | Hexan | 1,3 | |
| Specifické výrobky | Kožedělný průmysl | Kyseliny akroleinové | 18,21 |
| Dřevařský průmysl | Formaldehyd | 32 | |
| Papírenský průmysl | Ethylenoxid | 30 | |
| Epichlorhydrin | 16,17 | ||
| Gumárenský průmysl | Styren | 4,6 | |
| Akrylonitril | 18,21 | ||
| Pomocné textilní provozy | Ethylenoxid | 30 | |
| Formaldehyd | 32 | ||
| Alkylfenoly | |||
| Metalurgický, elektronický průmysl | Vysoké pece | Oxid uhelnatý | 31 |
| Amoniak | 31 | ||
| Povrchové úpravy | Arsan | 34 | |
| Specifické chemikálie | Hnojiva | Amoniak | 31,36 |
| Spaliny | 43 | ||
| Kyselina sírová | Oxidy síry | 45 | |
| Syntetické pryskyřice | Ethylenoxid | 30 | |
| Chlor | 32 | ||
| Akrylonitril | 18,21 | ||
| Fosgen | 33 | ||
| Formaldehyd | 32 | ||
| Plasty/syntetika | Vinylchlorid | 7,9 | |
| Akrylonitril | 18,21 | ||
| Chlor | 32 | ||
| Spaliny | 46 | ||
| Barvy/barviva | Fosfín | 33 | |
| Rozpouštědla | 4,6 | ||
| Spaliny | 46 | ||
| Chloro-fluoro uhlovodíky (CFC) | Chlorovodík | 40,42 | |
| Chlor | 32 | ||
| Fluorovodík | 31 | ||
| Chlor | Chlor | 32,37 | |
| Vinylchlorid | Chlor | 32 | |
| Vinylchlorid | 7,9 | ||
| Chlorovodík | 40,42 | ||
| Amoniak | Amoniak | 31,36 | |
| Chlorovodík | Chlorovodík | 40,42 | |
| Chlor | 32 | ||
| Vlákna | Sirouhlík | 18 | |
| Sulfan (Sirovodík) | 32 | ||
| Léky/léčiva | Chlor | 32 | |
| Rozpouštědla | 4,6 | ||
| Polymerace | Buten | 7,9 | |
| Ethen | 12 | ||
| Propan | 7,9 | ||
| Vinylacetát | 1,3 | ||
| Syntetická vlákna | Methanol | 1,3 | |
| Chlornany | Chlor | 32 | |
| Vodík | 12 | ||
| Pesticidy | Výroba surovin | Fosgen | 33 |
| Isokyanáty | 26,29 | ||
| Chlor | 32 | ||
| Hořlavé produkty-spaliny | 43 | ||
| Stáčení a skladování | Hořlavé produkty-spaliny | 43 | |
| Maloobchod a skladování | Hořlavé produkty - spaliny | 43 | |
| Methylbromid | 32 | ||
| Výbušniny | Výroba a skladování | Různé | 14 |
| Skladování munice | Různé | 14,15 | |
| Veřejná a užitná místa | Vodárny (úpravny vody) | Chlor | 32 |
| Skladování pesticidů | Hořlavé produkty - spaliny | 43 | |
| Přístavní zařízení v zóně havarijního plánování | Kontejnery | Různé | a |
| Nádrže (skladovací zařízení) | Různé | a | |
| Doprava v zóně havarijního plánování | Potrubí - produktovody | Chlor | 41 |
| Amoniak | 40 | ||
| Ethylenoxid | 40 | ||
| Chlorovodík | 41,42 | ||
| Silnice a železnice (včetně vleček a seřadišť) | Hořlavé plyny b: 23,236,239 | 7 | |
| Hořlavé kapaliny b: 33,336,338,339,333,x338,x323, x423,446,539 | 6 | ||
| Vysoce toxické plyny b: 26,265,266 | 32 | ||
| Středně toxické plyny b: 236,268,286 | 31 | ||
| Toxické kapaliny b: 336,66,663 | 19 | ||
| Po vodě | Výbušniny b: 1.1,1.5 | 14 | |
| Hořlavé plyny b: 23,236,239 | 9c,11d | ||
| Hořlavé kapaliny b: 33,336,338,339,333,x338,x323, x423,446,539 | 6 | ||
| Vysoce toxické plyny b: 26,265,266 | 32c,37d | ||
| Středně toxické plyny b: 236,268,286 | 31c,36d | ||
| Toxické kapaliny b,e: 336,66,663 | 20 | ||
a viz tabulka č. 1
b číslo Kemler kódu pro transport
c stlačeno
d chlazeno
e nerozpustný, hustota <= 1 kg dm-3
Tabulka č. 3 - KRITÉRIUM VZDÁLENOSTI OD OBYDLENÝCH OBLASTÍ
| Průmyslová činnost | Vzdálenost od obydlených oblastí [m] | |
|---|---|---|
| Stabilní zařízení včetně různých druhů skladů ropných paliv | Hořlavé látky a/nebo výbušniny | <1000 |
| zvláštní zřetel na: | ||
| benzínové stanice (čerpací stanice) | <50 | |
| čerpací stanice LPG | <100 | |
| potrubí s hořlavými kapalinami | <50 | |
| skladování v tlakových lahvích (25 - 100 kg) | <100 | |
| Toxické látky | <10 000 | |
| zvláštní zřetel na: | ||
| chladicí zařízení | <100 | |
| skladování pesticidů | <50 | |
Poznámka: Ze seznamu jsou vynechány položky, u nichž je vzdálenost od obytných oblastí větší než hodnota vzdálenosti v metrech ve třetím sloupci tabulky.
Tabulka č. 4 - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH HAVÁRIE OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ S NEBEZPEČNOU LÁTKOU
| Refer. číslo | Typ látky | Popis látky | Činnost |
|---|---|---|---|
| 1 | Hořlavá kapalina | Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C | Skladování v zásobníku s jímkou |
| 2a | Potrubí | ||
| 3 | Ostatní | ||
| 4 | Tlak nasycených par ≥ 0,03 MPa při 20 °C | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 5a | Potrubí | ||
| 6 | Ostatní | ||
| 7 | Hořlavý plyn | Zkapalněný tlakem | Železnice, silnice, nadzemní zásobníky |
| 8a | Potrubí | ||
| 9 | Ostatní | ||
| 10 | Zkapalněný chlazením | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 11 | Ostatní | ||
| 12a | Stlačený | Potrubí | |
| 13 | Sklad tlakových láhví (25 - 100 kg) | ||
| 14 | Výbušné | V celku (jedna exploze) | |
| 15 | V obalech (munice) | ||
| 16 | Toxická kapalina | Nízká toxicita | Skladování v zásobníku s jímkou |
| 17 | Ostatní | ||
| 18 | Střední toxicita | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 19 | Silnice/železnice | ||
| 20 | Voda | ||
| 21 | Ostatní | ||
| 22 | Vysoká toxicita | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 23 | Silnice/železnice | ||
| 24 | Voda | ||
| 25 | Ostatní | ||
| 26 | Velmi vysoká toxicita | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 27 | Silnice/železnice | ||
| 28 | Voda | ||
| 29 | Ostatní | ||
| Toxický plyn | Zkapalněný tlakem: | V případě činností na vodě užij 30-34 místo 35-39 | |
| 30 | Nízká toxicita | ||
| 31 | Střední toxicita | ||
| 32 | Vysoká toxicita | ||
| 33 | Velmi vysoká toxicita | ||
| 34 | Extrémní toxicita | ||
| Zkapalněný chlazením: | |||
| 35 | Nízká toxicita | ||
| 36 | Střední toxicita | ||
| 37 | Vysoká toxicita | ||
| 38 | Velmi vysoká toxicita | ||
| 39 | Extrémní toxicita | ||
| V potrubí: | |||
| 40a | Střední toxicita | ||
| 41a | Vysoká toxicita | ||
| 42a | Pod tlakem >2,5 MPa vysoká toxicita | ||
| 43 | Z pesticidů | ||
| 44 | Toxické spaliny při hoření | Z hnojiv | |
| 45 | Z kyseliny sírové | ||
| 46 | Z plastů (s chlorem) |
a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce 4b).
Tabulka č. 4a - HODNOTY PARAMETRU R [m]
| Referenční číslo | Množství (v tunách) | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 0,2 - 1 | 1 - 5 | 5 - 10 | 10 - 50 | 50 - 200 | 200 - 1000 | 1000 - 5000 | 5000 - 10000 | >10000 | |
| 1 | - | - | - | - | - | 50 | 100 | 100 | 200 |
| 2a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 3 | - | - | - | 50 | 100 | 200 | 400 | X | X |
| 4 | - | - | - | - | - | 100 | 200 | 200 | 400 |
| 5a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 6 | - | - | - | 100 | 200 | 400 | 1000 | X | X |
| 7 | - | 50 | 100 | 200 | 400 | 1000 | X | X | X |
| 8a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 9 | 100 | 200 | 200 | 400 | 1000 | X | X | X | |
| 10 | - | - | - | - | - | 100 | 200 | 200 | 400 |
| 11 | - | - | - | 100 | 200 | 400 | 1000 | X | X |
| 12a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 13 | - | - | 200 | 200 | 200 | 200 | X | X | X |
| 14 | 50 | 100 | 100 | 200 | 200 | 400 | X | X | X |
| 15 | 100 | 100 | 200 | 200 | 200 | 400 | X | X | X |
| 16 | - | - | - | - | - | 50 | 50 | 100 | 200 |
| 17 | - | - | - | 50 | 50 | 100 | 200 | 200 | 200 |
| 18 | - | - | - | 50 | 100 | 400 | 1000 | 2000 | 2000 |
| 19 | - | 50 | 200 | 400 | X | X | X | X | X |
| 20 | - | 100 | 400 | 1000 | 2000 | 6000 | X | X | X |
| 21 | - | 100 | 200 | 400 | 1000 | 2000 | 2000 | X | X |
| 22 | - | - | 50 | 100 | 200 | 1000 | 2000 | 6000 | 6000 |
| 23 | 100 | 200 | 400 | 1000 | X | X | X | X | X |
| 24 | 200 | 400 | 1000 | 2000 | 6000 | 6000 | X | X | X |
| 25 | 100 | 200 | 400 | 1000 | 2000 | 2000 | 6000 | X | X |
| 26 | 50 | 100 | 200 | 1000 | 2000 | 6000 | 6000 | 20000 | 20000 |
| 27 | 200 | 400 | 1000 | 2000 | X | X | X | X | X |
| 28 | 400 | 1000 | 2000 | 6000 | 20000 | 20000 | X | X | X |
| 29 | 200 | 400 | 1000 | 2000 | 6000 | 20000 | 20000 | X | |
| 30 | 50 | 100 | 100 | 200 | 200 | 400 | 400 | 400 | 1000 |
| 31 | 100 | 200 | 200 | 400 | 1000 | 2000 | 2000 | 6000 | 20000 |
| 32 | 200 | 400 | 1000 | 1000 | 2000 | 6000 | 6000 | X | X |
| 33 | 400 | 1000 | 2000 | 6000 | 6000 | 20000 | X | X | X |
| 34 | 1000 | 2000 | 6000 | 20000 | 20000 | X | X | X | X |
| 35 | - | - | - | 50 | 50 | 100 | 100 | 200 | 400 |
| 36 | - | 50 | 100 | 200 | 400 | 400 | 1000 | 2000 | 6000 |
| 37 | 100 | 200 | 400 | 1000 | 1000 | 2000 | 2000 | 6000 | 20000 |
| 38 | 400 | 1000 | 2000 | 2000 | 6000 | 6000 | X | X | X |
| 39 | 1000 | 2000 | 6000 | 20000 | 20000 | X | X | X | X |
| 40a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 41a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 42a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 43 | - | - | - | 100 | 400 | 1000 | 1000 | X | X |
| 44 | - | 50 | 50 | 200 | 1000 | 2000 | 2000 | X | X |
| 45 | - | - | 50 | 100 | 200 | 400 | 400 | X | X |
| 46 | - | - | - | 50 | 200 | 400 | 400 | X | X |
Poznámka: Hodnoty parametru R jsou uváděny v metrech; symbol: X znamená kombinace těch látek a těch množství, které prakticky neexistují; symbol: (-) míní se zanedbatelné dopady.
a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce č. 4b.
Tabulka č. 4b) - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH SMRTELNÝCH DOPADŮ HAVÁRIE DOPRAVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK PROTÉKAJÍCÍCH PODZEMNÍMI POTRUBÍMI
| Ref. Číslo | Typ látky | Údaje k látce | Průměra (m) | Parametr R (m) |
|---|---|---|---|---|
| 2 | Hořlavá Kapalina | Tlak nasycených par (20 °C) < 0,03 MPa | >0,2 | 50 50 100 |
| 5 | Tlak nasycených par (20 °C) >= 0,03 MPa | 0,2-0,4 >0,4 | 50 100 | |
| 8 | Hořlavý Plyn | Zkapalněný (tlakem) | < 0,1 0,1-0,2 >0,2 | 200 400 1000 |
| 12 | Stlačený | 0,2-1 >1 | 50 100 | |
| 40 | Toxický plyn | Nízká toxicita | < 0,1 0,1-0,2 | 1000 2000 |
| 41 | Vysoká toxicita | < 0,1 0,1-0,2 | 2000 6000 | |
| 42 | Tlak >2,5 MPa, vysoká toxicita | < 0,02 0,02-0,04 0,04-0,1 | 400 1000 2000 |
a Průměr největšího potrubí