(1) Tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek¹) fyzickým osobám (dále jen „osoba“), které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávky pomoci v hmotné nouzi (dále jen „dávka“).

(2) Každý má nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení.