(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen
pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

a) pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s výkonem činnosti autorizované osoby podle tohoto zákona,